Mívala jsem ho moc ráda, v reálné rovině je to něco, čeho se tak trochu i bojím, přečetla jsem v mládí stohy těchto knih. Když byl zfilmován román bratří Strugackých, „Piknik u cesty“ byla jsem zklamaná, moje představa byla daleko bohatší, netýkala se politického uzavření světa, jak byl potom film myšlen a jaký asi byl i záměr autorský? Tvořívala jsem si svůj svět, i v jiných knihách, třeba čtení knihy Duna – Franka Herberta, mě nejdříve nadchlo, potom i s následným vydáním dalších dílů, filmem a různými seriály, mě nakonec Duna dokonale otrávila. Setkání s Rámou, od : Artura Charlese Clarke, to byla voda na můj mlýn, ta představa vzniku života a stvoření? Odporující? I korespondující s mou vírou v Boha? Jsem o tom přemýšlela dlouho, kdo nečetl a neviděl film Avatar, nerozumí mně. Jako mladší, někdy v těch sedmdesátých letech, ve mě také bojoval spor, mezi vírou a fantazií a svět nádherného ráje, podobného, tomu z : AVATARA , ( tedy tomu, bez té lidské složky filmu) tak tam někde, byla ta představa, dnes vím, že naivní, o tom očekávaném ráji. Uplynula léta a „své představy a sny„ jsem nechala dětem a potom i vnukům, dnes již tu novou sci fi, nečtu, je plna válek a bojů, bez „perspektivy„ lepšího světa, je mě líto, že mladí si již nečtou o tom, jak jednou bude svět nádherný, lidé budou milovat svou práci, mír a dostatek všeho, budou věcí samozřejmou a dostupnou všem. Jsem naivní a stará babka? Dnes mě zajímají jiná scifi dramata, také tady si budete moci : KLIKNOUT NA ODKAZ, podívat se v kosmickém měřítku, na to, jak kolem nás tak říkajíc profrčel asteroid, nemalých rozměrů, vrátí se zase v roce 2028 a naše děti a vnuci musí věřit, že ho nic neovlivní k odchýlení se, z věčně stejného směru, a bude naší zemi i nadále míjet, bez povšimnutí? Na myšlenku, o svém sci fi světě napsat, mě přivedla : Le fille Ash . Odkazy jsou opravdu zajímavé a pěkné, nezklamte mě tím, že si jako vždy, nekliknete?
Nakonec krásná sci fi zpráva,
Česká paterčátka, jsou na světě.
FOTKY, JAK SE KDE VYVÍJÍ POVODEŇ.
SNAD KONEČNĚ PŘESTANE PRŠET?
KLIKNI
PRAHA
KLIKNI
Č. BUDĚJOVICE
KLIKNI
PLZEŇ
KLIKNI
OKR. TRUTNOV
KLIKNI
SMĚDČICE
KLIKNI
TÁBOR, JORDÁN
Doporučuji velice ještě jeden odkaz a to protože článek zasáhl v tyto dny,
přesně do místa, co by lidé měli použít v takových chvílích.
DĚKUJI PANE BAVORE
Anna : prostor 
Asi to bude znít zvláštně, ale dnes čtu dost málo. Do roku 1989 jsem poatřila k těm, co četli všechno, co tu vyšlo, včetně šíleností z bratrských slovanských států. Jasně, strugačtí, to byla špička, Lem, také, ale někdy ty sbírky povídek východoněmecké a bulharské a jiné… Dnes je hodně věcí dělané na komerci, ale přesto jsem byla vděčná za celkem kvalitní kousky, které vycházely v Ikarii. Právě jsem dostala její poslední číslo. Pravda, přejmenovala se na XB-1, redakce se vzbouřila proti nesmyslnému stopnutí NEPRODĚLEČNÉHO časopisu, jenže ten zmatek a krize přece jen pokračování potopily…
Uzavírá se úžasná kapitola časopisu, který byl literárním víc, než si jiné zasloužily, byť mají tu literárnost v nadpisu…
Dnes u nás nespadla už anio kapka, sluníčko bude postupovat dál do Čech. Držte se, lidi.
Ikárie končí? Myslela jsem, že už skončila, asi se, holka, ještě držela pár let (nebo měsíců). Kupovala jsem ji od začátku asi do roku 2002 nebo tak nějak, pak jsem přešla na Pevnost, dnes nekupuji ani jedno.
Ale Ikarie byla opravdu báječný časopis, přinesla spoustu nádherných povídek, ale i povídání o filmech, dabingu, recenze na knížky, plus nějakou tu teorii ohledně psaní.
Co všechno u nás jednou bude na zátop, to se mě nechce ani vyčíslovat děvčata, několik ročníků tady také je, a vnouček si kdysi chodil umýt ruce, když si je chtěl číst, bývala to porevoluční mánie, dnes si nejde ani vybrat, jaký je ve všem sortiment, jen kvalitu musíš hledat?
Ještě k tomu odkazu na Avatar2 – ukázka mi připadal jako parodie. Inu, parodii se asi nevyhne žádný film…
Určitě, někdo ulovil pár obrázků z natáčení nového filmu, který bude údajně hotov někdy v roce 2015, naplácal tam různé záběry a hurá s tím na net? Sci fi se zabývám stále hodně, jen již tolik nečtu knížky, hledám informace tady a je toho hodně ke čtení i vidění.
I já jsem kdysi miloval sci-fi. A.C.Clark, Stanislaw Lem i pan Nesvadba. Nádherný český film Ikarie XB-1. Jenže pak se do toho všeho zamotali hollywoodští filmaři a čas a je po kráse. A nejen u sci-fi. Mám několik zamilovaných knih, ale jen u jedné jsem viděl zfilmování. Nepoznal jsem ji, takže pokud se objeví cokoli zfilmovaného podle mě milé knihy, odmítá se na to dívat.
Za článek poděkujte Lacovi a také vlkovi, že Laca vypudil.
Všem vám děvčata a hochu děkuji za milou návštěvu, i my tady máme milou a vzácnou návštěvu, tedy se jí musíme věnovat, časem oplatím, vaše milé komentáře.
Hezké dny bez deště všem. Anna
Jaruško, na koláž, si můžeš kliknout tady, na Avatara. Nebo je možné, že ti chybí v počítači nějaký program na prohlížení? a Hanko, u vás dvou, mám pocit, že váš problém s načítáním, je prostý, pravděpodobně je na vašem počítači nutné smazat historii, je to jednoduché.
V prohlížeči: Internet Explorer: klikneš nahoře na liště na nástroje, objeví se tabulka: v ní zaškrtneš, (pokud nejsou zaškrtnuta) první čtyři políčka:
1. Chránit data
2. Dočasné soubory
3. Soubory cookie
4. Historie
Potom prostě klikneš na odstranit, uvidíte jak se vše zrychlí.
Dunu zbožňuji, to je jedna z mých oblíbených scifi. a s tím asteorodem, věříš tomu, že se mi o něm zdálo asi měsíc předem, že má měsíc který mi letěl nad hlavou, a já si na něj, tedy v tom snu, sáhl???
Mám ráda scifi doposud a Avatara jsem viděla. V ukázkovém klipu byl Avatar dvojka, já viděla jedničku a přestože jsem četla kritiky, že je děj filmu už otřelý a bez nápadu, mě se líbil a dokonce jsem i slzičku dojetím uronila.
Dívala jsem se i na fotky Jordánu, za které ti děkuji, protože jsem se ještě k němu sama nedostala. Vidím, že není plný tak, jako když býval plný, jenže my se v něm nechceme koupat, chtěli jsme ho mít vyčištěný od bahna a takle se nám koupání posouvá do nedohledna. 😦
A jinak se musím přidat k Hance. Odkazy se mi u tebe otevírají zdlouhavě a když jsem se chtěla v minulém článku podívat na odkaz o tvorbě koláží, tak mi počítač úplně vytuhnul, že jsem ho musela restartovat. To jen na vysvětlenou, že někdy preventivně, na odkazy nechodím.
Se scifi jsi mě dost překvapila, nečekala jsem, že budeš mít v oblibě tento žánr. A že jsi toho načetla dost, stará dobrá klasika, Setkání s Rámou mě taky zaujalo, Dunu jsem musela lehce prokousávat, ovšem Piknik u cesty mě doslova nadchl. Film jsem neviděla a jak tak čtu, o nic jsem nepřišla. Divím se, že to od té doby nikdo jiný nezfilmoval.
Proč se dnes nepíše a nečte optimistická scifi s vírou v lepší zítřky? Protože scifi není jen rakeťárna, ale skrývá v sobě i kousek prognózy z budoucna. A dnešní autoři nevidí tu budoucnost růžovou, ani ji nemůžou vidět růžovou, mohou nanejvýš zanechat otevřený konec. Dobrá scifi je především o lidech a problémech, jestli je zasazena do budoucího světa, je jasné, že zrovna nadějný není. Vlastně už Bradbury ve svých povídkách nebyl zrovna optimistický, jeho scifi byla plná zmaru, ale i tehdy se v jeho povídkách vyskytoval někdo, kdo přinášel naději.
Avatar byl úžasný film.
A myslím, že by byl daleko úžasnější, bez té lidské brutality, ukázat mladým lidem perspektivu, s nadějí na lepší soužití s přírodou, by bylo záslužnější, jen asi méně výnosné?
Tam vlastně byla vidět ta nenasytná touha člověka po plundrování a ničení (zastoupeno velitelem oné jednotky, dokonalý fanatický magor). Při této sekvenci jsem si vzpomněla na kácení Amazonských pralesů a zalitovala, že to tak nefunguje ve skutečnosti.
Kolik takových magorů, na téhle Zemi, (ne ve vesmíru), žije a plundruje tuhle planetu a jaké to má následky prožíváme, PRÁVĚ TEĎ?
Jsem další z těch, kdo v mládí četl sci-fi a fantasy literaturu, a to převážně ve slovenštině, protože u nás nic kloudného nevycházelo. Přečetla jsem z této oblasti spoustu knih, ale zrovna „Avatara“ a „Piknik“ neznám. Později mě tyhle knížky přestaly bavit.
Záplavy patří spíš do oblasti horroru, Aničko, když jsem četla, že v Praze mají to nejhorší ještě před sebou … 😦
Na odkazy jsem klikla, jenže se mi otvírají strašně pomalu nebo vůbec. Sleduji, co se děje ve vesmíru, zajímá mě to, vypadá to jako sci-fi, ale je to realita, až mě někdy pronásledují noční můry.
Když prý si člověk něco dobrého hodně přeje, vyplní se to. Budeme si tedy přát, aby přestalo pršet a vysvitlo sluníčko. Modlit se nemůžu, když jsem ateista.
Měj se pěkně v Krušných horách! 🙂 Hanka
I u nás prší, v neděli v noci houkaly sirény, všichni dobrovolní hasiči vstali z postelí a připravili se, k pomoci tam, kde by jich bylo třeba, i za ně se já pomodlím a dám i nějakou pomoc, v rámci svých důchodcovských možností.
Bon début de semaine ma chère ANNA
J’espère que tu as passé un bon week-end ensoleillé
Perso mes voisins sont venus.
Je te dépose ces petites fleurs pour enjoliver ta journée
Bisous tendresse et calinous de ma louve
très joli billet et photos sur la science- fiction
Hallo liebe Anna wunderschöne Bilder ich wünsche dir eine schöne glückliche sonnige Woche und dir alles Liebe von mir.Gislinde
Tedy s tím sci-fi musím říci, že mě udivuje, když článek zcela koresponduje s mými zkušenostmi! V mládí jsem sci-fi hltal tuny a srovnával občas se svoji vírou. V 90. letech se sci-fi stalo žánrem na pokraji krváku až hororu, tak jsem to číst přestal. Občas mě zaujme fantasy. Avatara jsem viděl teprve loni v televizi. Líbil se mi.
Ještě k tomu opuštění sci-fi, v 90. letech ho v mém čtení nahradila esoterická literatura všech možných směrů a to vše při zachování křesťanské víry. Tyto věci se navzájem nevylučují, jak říkají někteří katolící a bojí se toho jako čerta. Naopak se navzájem obohacují.
Tak, už jsem zase moc mluvil…
Máte pravdu, s tou esoterikou, vlastně ve všem se dost shodneme, občas nakouknu, a jdu si (obrazně) umýt ruce, velká moudra, by lidem měla zůstat utajena, alespoň zčásti. Fantasy, jsem si kdysi půjčovala v knihovně na protiúčet, za jednu se platívala stovka, bývaly to knihy krásné vně, i uvnitř, co nám vnoučata vyrostla, nedívám se ani na filmy, takže dnes již nemám přehled. Moc mluvit, můžete vždycky, je s vámi o čem a když doporučíte něco pěkného, co dnes letí, a já neznám, budu ráda. Nemám ráda přesně to co vy, krváky a brutální nesmysly, musí to mít hlavu, patu a IQ… Dobrou, pane Oto
Ciao, Annamaria. Ho letto di pericolo di inondazioni a Praga. Spero vivamente che non ci siano danni a persone o a cose e che soprattutto tu sia lontana dai fiumi in piena. BUONA SERATA. Un abbraccio. Osv
DĚKUJI DRAHÝ OSVALDO ZA ÚČAST.
MNOHO LODÍ BUDE DNES V NOCI V NEBEZPEČÍ. Budu i já, na ně myslet, modlit se za jejich domovy, celá země je lépe připravena, nežli v minulých letech, voda stoupá tiše a pomalu, netrhá a neničí tak brutálně jako kdysi, nejsem na horách v nebezpečí, mnoho lidí ale je. Bůh jim pomáhej. Ať, konečně přestane pršet.