Zdraví

Tedy to tělesné o tom duševním psát nebudu, neb mám dojem, že národ na tom není dobře. 

AHOJ-ANNA

Občas si o zdraví a doktorech, některé kritické i pochvalné články ráda přečtu, jsou ze života a pro mnohé jsou poučné, každá blogerka jistě ví o čem píše a proč a když je řeč o neukázněném pacientovi, špatné, nebo dobré péči, ať ambulantní nebo nemocniční i všeobecně o zdravotnictví, podotkla bych jen.

Ne proto že jsem stará, se dvakrát rozhlédnu, když jdu přes ulici ale i proto, že se starám o svůj osud, štěstí, je vyhrát ve sportce, to můžeme dostat darem, nebo také ne, zdraví není věcí štěstí ale osudu, jen zřídka je to v našich rukou. Tedy, pokud Bůh, nerozhodne jinak, jsem svým pánem já
Starat se o sebe a své zdraví můžeme, nebo toho nejsme schopni a pak přijde trest, nebo dokonce smrt a to je na každém a soukromou věcí…
Doktor ale skládá přísahu (nevím, jestli ještě dnes?). Je tedy, nebo by mělo být, jeho povinností ji naplnit, narkomana také nezabíjí, nebo ano a kuřák je narkoman. V cizině se mě niky, nikdo neptá jestli kouřím a kolik, proč mám nadváhu, prostě mě zváží, nasadí dietu, patřičnou léčbu, lékař mě léčí tak dlouho a takovým způsobem, včetně sociálně přijatelného a přívětivého chování, dokud nemá pocit že udělal všechno co mohl pro moji nejlepší duševní, zdravotní i sociální kondici a do mého soukromí, (mimo anamnézy a symptomů) mu nic není, ani se o tyto věci nestará, (POKUD TEDY NEJSEM CVOK A NEPOTŘEBUJI PSYCHIATRA, NEBO PSYCHOLOGA). Na to, aby zjistil co mě je, má přístroje, testy a toho se drží, na konci léčby, tedy řekne. Vaše zdraví je od teď ve vašich rukou a vaší věcí, propouštíme vás v relativním zdraví a  pořádku, případně poradí, co by mně prospělo a co mně škodí, k ničemu nenutí a nepřikazuje. A to, přijdu-li v jakémkoliv stavu mého zdraví. Tím nechci říci, že pan primář nemá vždycky pravdu, má, to ostatní je jen na mně ale to, že u nás stále víc vládne ve zdravotnictví diktatura a komerce, je fakt. Nejsem ničí poddaná a jsem pánem svého osudu, KAŽDÝ, I LÉKAŘ, BY SI TOHO MĚL BÝT VĚDOM, NE DIKTOVAT ALE LÉČIT a respektovat.

Reklamy

Cesty kolem hlavy !

Pitva našich duší, kdo si myslí, že mu sluší. má ten život těžký, projděte se lesem pěšky,  pohlaďte si, brouky, ježky, nebo rosu v trávě,  berte život hravě, netrapte své závity.  Banality řeší blázen, s chutí,  shodit nebe na zem, v záhadách,  ten smysl hledá, práci, snaze,  však moc nedá, běda……  

Poseďte si s nedělí, poležte si v posteli, polaskejte jara květy, hlaďte děti, zapomeňte na svou pýchu, žijte v tichu, život se vám odvděčí, hebkou srstí kočičí.

Přečtěte si, jsme zdraví? KLIK

Starý humor ve starém domě

S dědou si pokud vůbec, v televizi užíváme reklamy, adekvátně k našemu věku si všímáme reklam na léky, na to jak se to píše správně, nehleďte, nehodlám takovým maličkostem věnovat svůj, již tak drahocenný čas. Dneska děda povídá: Od zítřka si ty jeho hlášky začnu zapisovat. Zítra při nákupu, ten espumisan kup, říkám a na co prosím tě, ty máš zaražené větry, ne ale třeba mě to odpomůže od toho břicha, nemůžu si zavázat tkaničky. Když tak o té reklamě přemýšlím, ráno vezmu něco abych se nepočůrala, večer, abych se vyčůrala, espumisan vezmu na větry, to potom nesmím ale vzít gutalax, abych se z toho nepotento, když ho ale přesto vezmu, tedy občas, musím si dát pozor na návyk, z toho bývá zácpa, marně pátrám, co vezmu, při té další alternativě, aha, už vím, něco na hlavu, něco na nohy, něco na to aby to šlo, nebo aby to nešlo tak rychle, to je arzenál co? Těch blbostí co vás nevyléčí, také vám ale neublíží, mít jich plnou lékárničku, pro případ náhlé potřeby, je cílem ne jen reklamy, hlavně ale farmaceutických kolosů a dobře prosperují z naší „potřeby ulevit svědomí„ že něco pro své tělo neděláme, aby se mu ulevilo? Tůdle děda povídá, ten Uzel je stejně ještě pořád borec, on si ve svém věku ještě pamatuje, co by ty prášky měly vyvolat za reakci? Ne, zdraví není pro nás legrace,  vážíme si ho, vážíme si i solidního léčení, legraci si děláme jen s lidské naivity a to do všech důsledků. Za co svou těžce uspořenou libru utrácíte vy? Film s panem Werichem mě vytanul mimovolně…..pamatujete si na Tar………. n ?

Mám ráda humor, moc ho neumím, není mě s hůry dáno, moje sbírka a každá karikatura, to řekne za mě, jistě není celá, ta by se sem nevešla.