Sedím si v teple „vytopeném„ pojištěném domě

Nehoršete se, ano jsme v bezpečí a teple, na rozdíl od tisíců lidí, uléhajících, někde v tělocvičně na provizorní lůžko, vžít se do jejich pocitů je těžké. Voda neopadá, naopak, v našem středo-hlavním městě Ústí… Stoupala ještě dnes, dny tmy a mlhy jsou jak z apokalypsy. Touha lidí odejít někam jinam, prodat to místo stresů, každých X let, nikdo to ale nekoupí, co jim zbývá? Beznaděj a čekání na neustále se opakující situace, kdy si to prožijí každých jedenáct let, někde dokonce častěji a opatření po poslední katastrofě jsou částečná, stát dopustí, aby si pojišťovny dovolily nepojistit, pro ně riskantní domovy mnoha lidí. Nehumánní přístup, vlastně ke komukoliv z nás, při dnešním riziku, že příroda se může zbláznit jakkoliv a kdykoliv? Také se vám, po osmdesátém devátém stalo, že s vámi pojišťovna, jednoduše a prostě, neodůvodněně zrušila starou, pro ni „nevýhodnou„ pojistku, dlouhá léta nečerpanou, poctivě a pravidelně placenou? Dívám se v posledních dnech na televizi, není to u nás běžné a každodenní, dívá se i naše zahraniční návštěva, oni rozumí příslibům vlády o pomoci, nakonec ji  stejně schramstnou firmy (poplatné)….  Já na bráchu, brácha na mě. Nerozumí ale tomu, že pojišťovny nepojistí rizika přirozená, k čemu že taková pojišťovna potom existuje? Několik dnů u nás, bez slunce, má na ně vliv, nechápou tu šedivou clonu tmy a mlhy, kterou ani já nepamatuji v červnu za dlouhá léta tady u nás na horách, nemají ani chuť, na nabízený výlet do Karlových Varů, čumí na tu bednu, jak fascinovaní a to jsou tady pár dnů a co my co tady žijeme? Neustále se divím a vedu řeči o fňukajícím národě, odpusťte všichni, co se vás to týkalo a kohož se to dotklo, už to nikdy neudělám, Budu chápající, neb ne vždy, je člověk pánem svého osudu.

povodeň

 

Vy, kdo z Česka, ke mě chodíte, jistě znáte situaci, videa sem dám i pro zahraniční přátele.

Běhá mně mráz po zádech, když slyším hlasy dětí, možný a pravděpodobný sled událostí, že je na tom mostě rodina s malými dětmi, která se baví filmováním, neuvědomujíc si nebezpečí svého konání?

BOHU DÍKY, TO BYLO V ŠEST A V SEDM, NEBE JE BEZ MRÁČKU…..

 

 

DSC00555

Reklamy

23 thoughts on “Sedím si v teple „vytopeném„ pojištěném domě

  1. Ja dieses Hochwasser ist für die Menschen schlimm ,hoffentlich haben die Politiker daraus gelernt 2002 war es ja schlimm genug aber jetzt 2013 ist es noch viel schlimmer sei ganz lieb gegrüßt Klaus Klaus

    1. Lidé by se měli připravit, kdykoliv, na cokoliv a státy spojit své síly, na rozumnou politiku, příroda se bude bránit naší invazi?

  2. U nás se celý týden nemluví o ničem jiném, než o záplavách. Snažím se vžít do pocitů lidí, které to postihlo, ale tu hrůzu a zoufalství si představit nelze. Je mi strašně líto starších lidí, ti se s takovou situací vyrovnávají hodně těžko, zvlášť když to některé postihlo už potřetí. Nemají kam jít, domek je nepojistitelný (Lenka to napsala o pojišťovnách dobře), nikdo ho nekoupí a na nový není. Takovým lidem nezbývá než doufat, že se jim příští povodeň vyhne, jenže ona se třeba taky nevyhne! 😦 Peníze, které uvolní vláda, nestačí a peněz ze sbírek je žalostně málo. Není už kde brát, aspoň mezi obyčejnými lidmi. Vůbec nejhorší je, když se někdo neštítí penízeze sbírek zcizit. Vzpomínám si, že jsme posílali v roce 2002 příspěvek přes červený kříž a pak jsme se dověděli, že sbírku někdo šikovně vytuneloval. Nevím, co bych takovému člověku (spíš hyeně) udělala. Jakou má dárce jistotu, že se peníze dostanou do správných rukou?!!!
    Doufejme, že už k dalším záplavám nedojde, i když prý zase mají přijít silné deště. Ať se na nás sluníčko nezlobí a svítí!!! 🙂

    1. Všechno dobré je jen věcí našeho svědomí a ochoty přijmout ty dobré věci za své, odporovat těm špatným, ze všech sil a v rámci svých možností, každý sám za sebe, pomoci, když máme možnost. Proti živlům budeme bezmocní vždy. Jek se při tom srovnáme sami se sebou a s lidmi kolem sebe, to je věc další a budoucí.

  3. Ahoj Aničko, myslím, že málokomu v této době není těžko na duši, myslíme na ty, kdož jsou na tom hůř. Ale zase, jak je mým zvykem na všem hledat to lepší …… je to lepší, než v roce 2002. Tehdy jsme nebyli připraveni vůbec. Teď aspoň trochu. Záchranný systém funguje, hasiči, policie aj. výborně kooperují. Nejde tolik o životy. Pamatuji se na vyprávění jedné paní, co viděla v roce 2002, jak její sousedka uklouzla do rozbouřené prudké vody, snažila se něčeho zachytit, ale nepodařilo se, ona se jí taky snažila nějak pomoci, ale nebylo jak a během několika sekund se jí utopila před očima ve víru. To jsou opravdová neštěstí. Majetek se nějak sežene, oželí ….. A pojišťovny? Bylo by naivní se domnívat, že jsou to jakési humánní organizace. Jsou to komerční instituce, které vydělávají na našem strachu. To si uvědomuje málokdo. Kdyby musely vyplácet víc, než kolik vydělávají, neměli by pojišťováci takové provize, ředitelé centrál takové platy, neměly by pojišťovny tak drahé domy a kanceláře ….. je to byzbys, žádná charita.

    Ještě k té ZOO. Určitě by se mohlo udělat víc, ale pravda je taková, že kdyby se udělaly zábrany kolem ZOO, tak by prý ucpaly trychtýř, kudy by ta voda mohla odtékat a zatopily by se zase obytné části. Ono to všechno není tak jendoznačné a jednoduché. Nakonec nikdy nikdo dnes už neví, co se kde rozvodní a poteče, protože dnes už jsou povodně i na svazích hor a tam, kde by to nikdo jen tak nečekal. Rozvodnil se v Praze Botič na desetaronásobek a to nikdo opravdu nemohl tušit, takhle podrobně to neumíme vypočítat, co kam poteče. U nás na sídlišti široko daleko není nikde voda a já v neděli ráno koukám a auta před domem zatopená to půlky kol a jakýsi potok se řine k nám rovnou do sklepa. Zregulovali jsme kdeco, všechno je v trubkách pod zemí, už ani nevíme kde je co, postavili jsme domy všude možně ……
    Nyní vidíme, jak je majetek pomíjivý. Budeme muset asi změnit hodnoty a nelpět tolik na něčem, co nám voda, vítr, oheň mohou kdykoli vzít. I v této přetechnizované době.

    1. Co je lidstvo lidstvem, musí s přírodou nějak vycházet, vytvořilo si spoustu mýtů, pověr a stereotypů, tahle doba je k ní nejbezohlednější po všech stránkách, opravdu je nejvyšší čas, začít s tím něco dělat, četla jsem přednášky různých klimatologů a není to zábavné čtení, každý má dnes stejnou možnost, poučení o čemkoliv najdou lidé na každém kroku, a změnit životní styl, nejde příkazem ani zákonem, to musí každý sám v sobě. Japonský národ například, utrpěl kataklyzmata nepředstavitelných rozměrů, válek, atomových bomb, dusil se smogem, zemětřesení, tsunami a ze všeho se poučil tak, že změnil celou kulturu a mentalitu národa, je jisté, že to jde. A hlavně, až zase přijde čas si zvolit? Včas, před volbama, použít zdravý rozum, bez emocí a nesmyslných gest? http://tn.nova.cz/zpravy/domaci/kalousek-o-povodnich-neuverite-co-rekl-pokud-mu-budete-rozumet.html
      Že se proti nám spikla i příroda? Se není co divit? Jeden vládce unavenější, nežli druhý, první „při korunovaci„ druhý při „potopě světa„ ??? To video si pusťte, to stojí za to slyšet!

      1. Jenom maličkost k tomu projevu p. Kalouska. Buďme spravedliví. Nebudu obhajovat opilce, to nikdy, ale takhle nemluví opilec, takhle podle mne mluví skutečně unavený člověk, který tři dny nespal. Takhle bych mluvila já po dvou neprospaných nocích, znám to. Doporučuji vyzkoušet. Druhou noc bude mít slyšiny, vidiny a budete usínat při řeči, nedáte dohromady smysluplnou větu. Kdo nikdy nebyl tak unavený, myslím skutečně unavený, nikoli opilý, neuvěří.

  4. Ano, pravda, všichni to sledujeme se smutkem v duši. Ale hlavně se vztekem, protože naši moci páni moc toho neudělali od posledních povodní. Něco, aby to tak strašně nedopadlo, určitě to šlo, ale oni se musí stále hádat o koryta. A pojišťovny? To je kapitola sama pro sebe. Oni tenkrát kdysi říkali ti panďuláci, že by to i pojistili, ale byly by to tak vysoké částky, že by na to asi nikdo neměl. Je to běhání v kruhu. Bohužel. Je mi líto těch postižených, obzvlášť těch, u kterých to nebylo po prvé.

    1. Ano Libuško, už jsme vypnuli televizi, má to na nás špatný vliv, vyvolává to ve mě negativní a zlé pocity, tu špatnou náladu, roznáším dál a to není nutné, nakonec se vzbouřil i můj počítač a půl dne dělal scandisk, po včerejším elektrickém, nečekaném výpadku. Mějte se všichni dobře, uchovejte si duševní rovnováhu a důvěru v Boží pomoc, mnoho lidí zatím nemá žádné další možností?

  5. Mi total solidaridad para ustedes, mi querida Anna.
    Entiendo la situaciòn, no me resulta ajena a nada y no me sorprende.
    Espero te encuentres bien junto a tu familia!!
    Aqui te dejo un video, de lo que ocurrio hace muy pocos meses en mi ciudad.

    1. I, y la familia están muy bien, muchas personas no lo son. La solidaridad en todo el mundo, el desacuerdo con la política global, que sería la gente se une gente de todo el mundo y quieren las mismas cosas? Un poco de paz y amor. Que aprecio Mane

  6. Las imagenes lo dicen todo. La naturaleza no perdona con los tremendos cambios climàticos. Nada me resulta ajeno a lo que tu muestra aqui, mi querida amiga.
    Aqui en Argentina, esto tmabien està sucediendo a menudo. Los culpables aqui tambien son los politicos que no realizan las obras que se deben hacer.
    Cariñosos saludos para ti amiga y como siempre digo: Dios proveerà a su tiempo!! a tener fe en todo!!

    1. Muchos están hablando sólo de Argentina y en toda América del Sur? Las empresas multinacionales que saquean la selva, plantado palma de aceite, obteniendo enormes beneficios. El país es ahora la gente globales y comunes no son todavía más que sufrimiento, y que Dios nos ayude a un mejor juicio y humildad ante la naturaleza. Gracias querida Mane, te abrazo.

  7. Hallo liebe Anna wünsche dir einen schönen Abend,das sind ja schlimme Bilder die armen Menschen Kinder und Tiere sie tun mir schrecklich Leid,verfolge alles im Fernsehen,hier in Köln ist der Rein zum Glück nicht so hoch das er die Stadt überschwemmt .Ist eine schlimme Katastrophe.Ich wünsche dir trotz allen einen schönen Tag Morgen,ja die Regierung hat auch viel mit schuld bei denen geht alles andere vor, aber Menschen bleiben auf der strecke.Lieber Gruß von mir.Gislinde

    1. Danke liebe Gisel, in Deutschland ist die Situation kritisch ist, nach Dresden, die Elbe nähert Flut. Ich wünsche allen Menschen, lassen Sie sie schützen ihre Leben, Eigentum ersetzt werden kann, lebt nicht. Auch wünsche ruhige Tage. Anna

  8. Taky to sleduju, myslím že není člověk, který by to neviděl.
    Rozběsněné živly už nebudu komentovat, není to poprvé a bohužel asi ani naposled.
    Ale co mě popíchlo nadvakrát, jsou pojišťovny. Sice pojištěna nejsem, takže osobní zkušenost nemám, ale slyšela jsem, že po prvních povodních se pojišťovny rozhodly tento druh pojištění zrušit, protože by musely vyplácet peníze. Opravdu skvělá myšlenka – platit cizí společnosti za sliby a když náhodou dojde k plnění těch slibů, tak se kroutí jak pijavice, a pak preventivně tuto službu zruší.
    Oni by myslím nejradši, kdyby lidi platili pojistku a nikdy ji nevybrali.
    Taky dobrý způsob výdělku, bezpracně a na dlouhá léta. Fuj.

    1. Těch fuj, bych našla víc, dneska hrají na city lidí, věřím, že se nenajde nikdo kdo by alespoň trochu, v rámci svých možností nechtěl pomoci? Když ale slyším nářky nad zničenými hřišti, většinou soukromých klubů, milionoví chlapečci, ať laskavě investují do své zábavy ze svého, na to bych nedala pětník a televize v tomto případě u mě neuspěje, tady já lítost necítím, cítím ji jen, pro obyčejné a konkrétní lidi a pomohu jen adresně. Také mě dost vadí ekonomické debaty dopadů, Jsem zvědava, jak dlouho bude trvat, nežli se vlády světa usnesou, že levnější je, ty lidi utopit, až se začnou zvedat oceány, nebo je nechat smést tornády, jak úporně se například na některých blozích kupčí s ekonomikou, kde v tom ale tkví lidskost, nenajdeš?

  9. Povodňová zkušenost je asi u mne velká, že ty letošní povodně (až se stydím) beru tak chladně. Letos jsem zachraňoval jen auto z garáže. Kolegové z práce, kteří bydlí u Vltavy, jsou na tom hůře. Před jedenácti lety mě na jihu Čech odváželi o půlnoci na gumovém člunu a do listopadu jsem tam jezdil trhat podlahy, otesávat stěny a větrat.
    Tenkrát to byl pro mne asi nějaký šok. Protože vzpomínky na jaro 2002 předcházející povodním jsem potom pociťoval jako bych se díval „za průsvitnou plentou“. Tedy moc jsem si na ně nepamatoval.

    1. Doktoři říkají, že je to přirozený obranný reflex, zažijeme-li něco hodně tvrdého, mozek to vytěsní. Asi proto mám spoustu hezkých vzpomínek a žádné negativní? Jak stárnu, ztrácím krátkodobou paměť a jsem šťastná, že již zítra si spoustu špatných věcí, nebudu pamatovat? Dnes, při tom obrovském množství informací, by člověk musel mít hlavu jako škopek, dříve, nežli někdo došel pěšky a řekl ostatním, že se tam a tam něco stalo, uběhl týden a ta informace již nebyla aktuální, dnes, v přímém přenosu, se bráníme, lhostejným postojem jen proto, že je toho velice mnoho, co se kde děje a emocionálně nejsme schopni to pobrat.

  10. Dnes jsem zatím televizi nezapla, jen rádio a Labe pořád ještě nekulminovalo a až se voda přežene přes naše hranice na západ, čaká zhoršení situace i tam, je-li to ještě vůbec možné. Dnes už u nás konečně svítí slunce, snad už tedy svítá na lepší časy, i když lidi, kteří teprve začnou vyklízet svá obydlí, čeká jen dřina a beznaděj. Ministrině práce a sociálních věcí, souhlasila s myšlenkou, že by se do těchto prací mohli zapojit nezaměstmaní, tak snad nezůstane jen u slov.

    1. Konečně se zrodila myšlenka ??? Tedy jde ještě o to, kdo a z čeho ji zaplatí ? Po té vzpouře přírody? Připadám si jako špatný prorok, dám na pozadí vlnící se vodu s tím, že se lidé potěší, ze západu sluníčka a budou se těšit na léto, mám ale pocit, že ještě dlouho vodu nebudou chtít ani vidět. Hezký den Jaruško

  11. Takových „šoků“ se člověk dovídá…
    Jen taková maličkost. Přesto, že pražská ZOO byla v roce 2002 vytopena, nespadá do povodňového plánu pro velké povodně. 😯

    1. Já snad ani nebudu nic říkat, zase bych musela být baba jedovatá, Říká se, že neštěstí lidi stmelí, jsou potom laskavější k sobě, budou snad ke zvířátkům i přírodě, zatápí nám tedy pořádně. O politických rozhodnutích si nedělám iluze, nebyl nikdo schopen, kromě svých kapes na nic jiného myslet dvanáct let, myslíte, že je ten vodní vír vtáhl, vymyl jim z hlav sobectví a bezohlednost, přiměl někoho k laskavým a vstřícným krokům, dívala jsem se i za hranice, je to všude hrozné a peníze? Ty ať už vezme čert, přepočítávají na ně lidské utrpení, slzy i dřinu, co lidé věnovali, aby žili v klidu a vše se neustále opakuje, žilo by se i bez dálnic za miliardy, kdyby je zbytečně neničily kamiony, a my to, co sem tahají, ničí naše silnice, měli své? A dělalo se něco pro lidi.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s