Po letech snad? bude zas psát

RODINA

Ne, to opravdu nebudu.
Jen jsem se probudila, vylezla z medvědí nory, podívala se oknem na tu krásnou, bíle čistou peřinku a udělala pár fotek pro ty co letos nadávají že čeho je moc, toho je příliš.

17 komentářů: „Po letech snad? bude zas psát“

Laura píše:

10.4.2021 (22:11)

Anna cara, come stai, ho visto che sei passata, ti mando un grande bacione, ❤

Odpovědět
Marko píše:

29.12.2019 (21:20)

I wish you a happy New Year 2020

Odpovědět
Věra píše:

30.5.2019 (06:57)

Super článok! Určite budem sledovať ďalej!:)

Odpovědět
Jitka píše:

13.2.2019 (16:37)

Vypadá to jako v pohádce. Je dobře, že jsi se ozvala a tak ti přeji v letošním roce hodně zdraví

Odpovědět
1. annapos píše:
  
  13.2.2019 (18:22)
  
  Děkuji a zdravím Jituško.
  
  Odpovědět
Laura píše:

12.2.2019 (00:06)

Quanta neve Anna, che bello leggerti, ben tornata, ❤

Odpovědět
1. annapos píše:
  
  13.2.2019 (18:27)
  
  Solo perché vivo. cha cha …….
  
  Večer tichý, snížek padá, tiše spinká má zahrada.
  Tiše spí si, nevolá mě ještě, moc uplyne vody,
  než rozkvetou třešně, snížek bílý peřinou vše kryje,
  Nevolá mě, ta zem kyprá, má záhada.
  
  Odpovědět
  1. Laura píše:
    
    13.2.2019 (23:03)
    
    Bellissima, baci cara, ❤
    
    Odpovědět
Sedmi píše:

11.2.2019 (21:43)

Krásný zasněžený den a díky za fotky 🙂 sedmi

Odpovědět
1. annapos píše:
  
  13.2.2019 (18:15)
  
  Zdraví a přeje hodně zdraví a štěstí. Tvoje Anna.
  Sedmikrásko, moc mě mrzí že již k tobě nemohu, žádat ale o přístup nechci. Docela ti rozumím, dva měsíce mám konflikt s Microsoftem, po patnácti letech dobré spolupráce? se nedostanu ke svým věcem, adresáře, fotky mail… a.t.d…..
  S automaty se nedomluvíš a lidi? N E J S O U !
  
  Odpovědět
  1. Sedmi píše:
    
    13.2.2019 (22:00)
    
    Děkujeme, Tobě také hodně zdraví. Pokusím se poslat odkaz pro přístup, ale něčím jestli wp umožňuje…
    
    Odpovědět
    1. annapos píše:
      
      14.2.2019 (17:55)
      
      Mám sice provizorní adresu na Gmailu, nechci ji ale zveřejnit. Na blogy chodím jen ve čtečce. Nedělej si hlavu, zdravím i tvoji rodinku. Anna
      
      Odpovědět
      1. Sedmi píše:
        
        14.2.2019 (17:57)
        
        Mrzí mě to, ráda jsem četla tvé komentáře a rady… A teď zrovna bych docela uvítala nějakou radu 🙂
        
        Odpovědět
        
        annapos píše:
        
        14.2.2019 (19:00)
        
        Vždyť víš, rady a porady jsou moje hobby.
        
        Odpovědět
        
        Sedmi píše:
        
        14.2.2019 (19:44)
        
        Nechci zahlcovat tvůj prostor tady, tak co kdybych ti to poslala mailem? Nebo jsi na fb?
        
        Odpovědět
Libby píše:

11.2.2019 (18:59)

Aničko, mockrát jsem si na tvůj blog vzpomněla. Mám ráda kupy sněhu, pro mě ho není nikdy dost. Děkuji za krásné fotky a měj se hezky 🙂

Odpovědět
1. annapos píše:
  
  13.2.2019 (18:21)
  
  OBČAS NAKOUKNU NA BLOGY MNOHÝCH Z VÁS, přečtu si je ve čtečce.
  Děkuji Libby za komentík. Zdravím kočičky, máme hodně těch obecních co je tady krmíme, mimo tedy tří naších. Hezký večer. Anna
  
  Odpovědět

Zanechat odpověď Zrušit odpověď na komentář

Vložte váš komentář...

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Emailová adresa (vyžadováno) (Adresa nebude zveřejněna)

Jméno (vyžadováno)

Webová stránka

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. ( Odhlásit / Změnit )

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. ( Odhlásit / Změnit )

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. ( Odhlásit / Změnit )

Zrušit

Připojování k %s

Vánoce dospělých
Jan Skácel

Radostí dětí ohřejí si ruce
budou se usmívat a říkat
jsou tady Vánoce
a bílou nití zaobroubí mráz
to roztřepené
co se v nich obnosilo za tak dlouhá léta
A budou trošku veselí
a trošku smutní
a trošku pobavení sami sebou
a ticho roztáhne svých deset prstů před jejich tváře
a zamrzne do opuštěných ulic
A teplá ramena stromečků
vtlačí se do oken až bezdětní
půjdou si po večeři na procházku
a budou se držet za ruce
a budou si dětmi
a každý z těch dvou
bude se snažit být ten dospělejší
pečovat o toho druhého
protože venku je kluzko
a uvnitř Vánoce

Jako vždy?

Nemohla jsem odejít a nemít poslední slovo,
a co tolikrát jsem měla říci, neřekla jsem,
nedbalostí a pýchou jsem byla zticha.

Je mně líto, Pane, moje nedbalost,
neopatrnost a zapomnění, má hrdost a ješitnost,
má pošetilost, mé mlčení a nadměrné mnohomluvnost.

Je mně líto, Pane, předjímat moje bratry,
můj nedostatek radosti a nadšení,
nedostatek víry a důvěry v Tebe,
pro mou zbabělost a strach z tebe v mém úsilí.

Omlouvám se, proto jsem si odpustila,
já jsem neslyšela odpuštění
Omlouvám se za mé pokrytectví,
které je
jen pro vzhled tak pečlivě, se starám,
ale vespod je jen klam sama sebe.

Omlouvám se za ty rty, které se usmály,
na slova, mého mlčení, za ruce,
která ležely nic nedělaje, pro které jsem se,
odchýlila od pravdy, že jsem vynechala srdce,
jež miluje. . . za to, co má přednost, tos ty Pane.

Když si se mnou posedíte,
poklábosíte, budu hodná jako myška,
nebudu vám nadávat,
když zrovna nesplníte to,
co očekávám, nebudu se hádat,
Budu vám přitakávat,
dávat vám za pravdu,
i když si to nebudu myslet,
co se dá ale dělat jiného,
jestli se vám můj styl nebude líbit,
klidně mě pošlete do háje.
nebo si ukažte myškou
na modrou nabídku, ona se rozsvítí
jako já, tam najdete cokoliv, co
vás bude bavit, jen na to kliknout?
A potom si s vámi ráda poklábosím.

Jan Skácel
Modlitba za vodu

Ubývá míst kam chodívala pro vodu
starodávná milá
kde laně tišily žízeň kde žila rosnička
a poutníci skláněli se nad hladinou
aby se napili z dlaní

Voda si na to vzpomíná
voda je krásná
voda má
voda má rozpuštěné vlasy
chraňte tu vodu
nedejte aby osleplo prastaré zrcadlo hvězd

A přiveďte k té vodě koníčka
přiveďte koně vraného jak tma
voda je smutná
voda má
voda má rozcuchané vlasy
a kdo se na samé dno potopí
kdo potopí se k hvězdám pro prstýnek

Voda je zarmoucená vdova
voda má
voda má popelem posypané vlasy
voda si na nás stýská

Boží klid a zrání, práce krásné svět,
láskyplné štěstí navrací se zpět.

František Gellner
Přetékající pohár

Já držím pohár ve své dlani.
Je zpěněný a přetéká.
Já držím pohár ve své dlani,
jenž čeká na rty člověka.

Jenž čeká, zdali víno jeho
se do brázd vyschlých rozlije,
na snivých květech v jiných světech
zda zavěsí své krůpěje.

Jenž čeká, zda se sehnou květy
pod onou tíží ku zemi.
Jenž čeká, zdali jiné světy
rozzáří svými vůněmi.

Já držím pohár ve své dlani,
jenž čeká na rty člověka.
Já držím pohár ve své dlani:
své srdce, které přetéká.

Miluju severní nebe
František Gellner

Miluju severní nebe
bílé a bez citu,
kterým se marně prodírá slunce
chladné a bez svitu.

Miluju severní pláně
se smutkem zavátých cest.
Miluju večerní mlhy
severních velkoměst.

Miluju severní muže
těl těžkopádných a mdlých
s bezradnou, truchlivou touhou
v srdcích tesklivých.

Miluju severní ženy
bázlivě stulené v tmách,
které prožívají své lásky
v snech a vzpomínkách.

JAKUB DEML
ZA NAŠIMI VĚTAMI

Jest pravda jako zvěř a dlužno ji loviti v houštinách souvětí a v brázdách slova, někdy jako lišku v doupatech protiřečností a smíchu jezevčíky důvtipu a kouřem pokory, jindy za teplého večerního soumraku jinotajů (v mlčení celé přírody, když táhnou sluky), neboť pravda je ve své podstatě divoká a plachá, znajíc člověka, ale i když se vzbouří a je neslušná, vystupujíc ze jha času a jako povodeň strhujíc mlýny obecné logiky a zanášejíc bahnem chudá předměstí vědy a umění, nebo jako oheň vyprskujíc do prostoru mastnoty chlípnosti a pohodlí, šindely přetvářky, myšinu mlsnosti a klepů, projektily vzpoury či lávu extase a rouhání: bývá nesrozumitelná. Mluvíme o koních, o dětech, o ptácích, o rybách, bůhví o čem, ale za našimi větami jako pod kobylkou houslí ozývá se nejen ta žíně a struna, bekot jehňat a ržání kentaurů, lkání kukaček a doupňáků, nýbrž i duše dřeva a ono na povrchu červenavé, jako srdce uhlazené, ale uvnitř prázdné a tmavé vězení naší touhy.

ANNAPOS
Večer tichý, snížek padá, tiše spinká má zahrada.
Tiše spí si, nevolá mě ještě, moc uplyne vody,
než rozkvetou třešně, snížek bílý peřinou vše kryje,
Nevolá mě, ta zem kyprá, má záhada.

Ta pěšinka, co se vine lesem,
Je to jenom, malý hádek zrádný,
zvířátkům když jídlo tudy nesem,
zavolá-li do závěje spadni,

a hvězdičky co dnes na zem spadly.
jak hvězdička, co sem večer slítla,
na ty ruce co se na klín kladly
zatřpytí se jako kapky stříbra,

Pěkně září sluníčko když vyjde,
Lidi dobré, i přírodu chrání.
svět je krásný, boží ruka všude,
je to krása, k zulíbání.

Abychom život svůj

nehráli jen tak

Abychom při každé hře

zůstali vždy sami sebou

Ať v bolesti či nepohodě

dovedem jiným hrát pro radost

a svojí čestnou hrou

učíme všechny pravdivě žít

pokorní a nenápadní

v zákulisí nebo při potlesku

v září reflektorů

Abychom rostli v umění

vděčně vše přijímat

zlo v dobré proměnit

a štědrými být v rozdávání

Až na jevišti našich dnů

opona spadne naposled

kéž někdo jiný za nás říci může

že nehráli jsme jenom pro ošidný groš

( P.Josef Veselý)

Annapos
A není jenom Platon v světě, co přesvědčit chce o té větě,
že láska v každém věku kvete, má květy krásně bolavé,
má trny lásky krvavé, a přesto chceme, dnes a znova,
slýchat ta krásná bolná slova, já miluji tě a ty mne,
Jsou víra, naděje a láska, ty atributy co jim věříme.

ANNAPOS
Já s nadějí doufám jen,
to není záře nad Kladnem?
Že to větřík, sluníčko,
hrají s mráčky maličko,
že nebude ostuda,
barvit zemi do ruda.

A že v záři novoroční,
pánbíček si pěkně kvoční,
ať je zase všechno krásné,
až ta rudá záře zhasne.

Mějme se zas všichni rádi,
barvy života ať ladí,
láska dána nechť nám boží,
neleháme v trní, hloží.

Nový rok je dávno v trapu,
běh života špatně chápu,
proč tak letí ten kůň žití ?
Kdo dožene ho, kdo ho chytí,
za pačesy, za hřívu, toho blázna, protivu ?

TROCHU HUMORU

Volá uživatel na technickou podporu, že mu nejde vložit do mechaniky třetí instalační disketa. Technik po delším přemýšlení:
"Poslyšte, a vyndal jste vůbec tu druhou?"
"Ne, a to mi připomíná, ta už tam šla taky nějak špatně."

Bavi se dva admini:
-Kámoš včera během 5 minut shodil hlavní server.
-On je hacker?
-Ne, debil.

Uživatel: "Proč bych měl platit nějakej poplatek za vypalovačku a média, když nebudu nic krást?"
Zákonodárce: "Protože máte nástroj."
Uživatel: "Tak to mě zavřete za znásilnění sousedky!"
Zákonodárce: "Vy jste znásilnil sousedku?"
Uživatel: "Ne, ale mám nástroj!"

Tako, potřeboval bych nový harddisk.
- A kouzelne slovíčko?
- Do řiti! Dneska už je všechno zaheslované!

Microsoft zažaloval Tamagotschi za porušování autorských práv, protože Microsoft jako první vyvinul systém o který se musíte starat, aby vám nechcípnul

JSME JAKO LOĎKA NA ROZBOUŘENÉM MOŘI A DOUFÁME V KLIDNÝ PŘÍSTAV

	Sedmi u Za polovinou.
	annapos u Za polovinou.
	Sedmi u Za polovinou.
	Laura u Za polovinou.
	Laura u Po letech snad? bude zas …
	Anna Pos u doma je doma
	Marko u Po letech snad? bude zas …
	Věra u Po letech snad? bude zas …
	Jiří K u Můj tatínek chodil do tohoto…
	Sedmi u Po letech snad? bude zas …
	annapos u Po letech snad? bude zas …
	Sedmi u Po letech snad? bude zas …
	annapos u Po letech snad? bude zas …
	Laura u Po letech snad? bude zas …
	Sedmi u Po letech snad? bude zas …

Únor 2019
Po	Út	St	Čt	Pá	So	Ne
				1	2	3
4	5	6	7	8	9	10
11	12	13	14	15	16	17
18	19	20	21	22	23	24
25	26	27	28

Ne, to opravdu nebudu. Jen jsem se probudila, vylezla z medvědí nory, podívala se oknem na tu krásnou, bíle čistou peřinku a udělala pár fotek pro ty co letos nadávají že čeho je moc, toho je příliš.

Sdílejte:

Líbí se mi to:

Související

17 komentářů: „Po letech snad? bude zas psát“

Zanechat odpověď Zrušit odpověď na komentář

Ne, to opravdu nebudu.
Jen jsem se probudila, vylezla z medvědí nory, podívala se oknem na tu krásnou, bíle čistou peřinku a udělala pár fotek pro ty co letos nadávají že čeho je moc, toho je příliš.