Just another WordPress.com site
Hory, doly, lesy
země ČESKÁ, kde jsi
jsem tu pořád, to je fáma
jen jsem trochu rozkopána.
Voda, leckdes neteče
jen si kopej člověče
navrš hory, vykluč lesy
pak zavolej vodo, kde jsi.
Jen aby to k něčemu vedlo !
A
V zimě zima v létě teplo
a jídlo nám chutná
ale jinak
je nám putna.
Že svět hoří, topí se,
když jsou placky na míse
že si páni potlachají
těžko z toho se já najím?
Prý jsem na to malý pán
tak si radši zazpívám?
Země česká je nám malá
zmenšeme ji ještě více
ruka lidská, ji vždy drancovala
pláče, sténá hora každá
uhlí, písek, kámen, s přírodou je ámen
to je vražda, VOLÁ
internet:
Za půl století se podstatně změnila i společenská situace, což se pochopitelně odrazilo také, a vlastně především, v ekonomických poměrech. Náš stát přešel od centrálně plánovaného hospodářství opět na principy „tržního mechanismu“, tedy na systém, v němž výrobci musí co nejpružněji a nejefektivněji reagovat na požadavky a potřeby trhu, musí prostě plnit přání svých zákazníků.
Tyhle řeči, ze všech koutů,
přesvědčí i člověka,
co přihlíží, toleranci má
kopce, pole, lesy, na nás ječí
země mizí, chamtivost je zlá
lidé, tohle není věcí cizí, to je naše ZEMĚ milená.
Ekologie je u nás sprosté slovo, o tom není pochyb, je prokazatelné, že přednost má, co strčit do úst, jak pohodlně pohovět na kanapíčku v teple a při světle, minimálně deseti pouličních lamp, rozsvícených i v době, kdy již v poklídku si spíme. Je pravdou, že zakopnout k ránu, při cestě z hospůdky je malér, budou se ptát, cos tam dělal jedinče k ránu, proč máš takovou ránu a ty, řešil jsem nadnárodní problém, kde vezme EVROPA uhlí a suroviny ?
VÍTE, JAK ROZSÁHLÁ JE DEVASTACE PŘÍRODY V SEVERNÍCH ČECHÁCH ?
Ukažte si myší na obrázek, dozvíte se víc, když si na něj kliknete, zvětší se.
Na posílání frází, to bych potřebovala, neznáte někdo, nějaký ten fígl?
Jsem unavená a jarní únava není pro mě módní fráze. Frází mám plné zuby!
Dnes jsem četla dobře míněný článek. Přečtěte si TADY , i komentáře, vlastně se tam píše, o vnitřním zákonu v nás a pochopení toho, jaký vliv má malé, dle mnohých nepodstatné porušení zákona na vývoj a výchovu. Malé porušení, vede vždy k toleranci těch větších, až tak, že je to skoro neúnosné a to, že je to nakonec choré jednání a ne již jednotlivce ale skupiny lidí, je historicky dokázáno. Pokud nikdo, tu vnitřní klapku nevloží již do dětí, omlouvá lehká přestoupení jakéhokoliv zákona, lidského i Božího, je vinen a žádná banální fráze, ani obojaký výklad to neomlouvá. Jednoznačně si budu trvat na tom, ty, ty, ty, to se prostě nedělá a již od malých tolerancí, je člověk špatně vychováván k větším, až nakonec k velkým zlům a výchova je bojem, s větrnými mlýny.
ZIMA
Tak KONEČNĚ. Předjaří v KRUŠNÝCH HORÁCH.
Jak jsem se dozvěděla a tato rubrika se jmenuje: DNES JSEM ČETLA , tedy při čtení a opravdu, občas to udělám že čtu, i když času na to moc nezbývá, dnes jsem umyla osm oken, čtvery francouzské, na šíř, tří a půl metrové dveře a na zítra mám skleníky a to všechno na tyči, v sedě a tak mám pocit, že mě ty ruce někdo zpřerážel.
Že tedy Krušné hory jsou krušné a to opravdu jsou, prý je na nich hnusněji nežli v Mostě?
Náš půjčený Anděl(a), jich má prý již také dost a místo oslavy svého svátku, chtěla vzít kramle, že oslaví na lepším místě, chápu jí, zase napadal nový sníh, mlhy a ošklivo, nedovolila jsem jí to a dobře jsem udělala, odpoledne měla čtyřicítky a i my jsme tedy slavili p.d, ne s ní, její svátek proto, že bramsalat, řízek a chlebíčky, si máme vetknout za klobouk, když jsme jí nepustili se někam stít pod obraz. S Andělkou cloumá, to dole vysněné, svým předčasným kvetením, před-dimenzované jaro v podhůří a mám pocit, i přes její stálé teploty a kašel, dokonce i jeden pobyt v nemocnici, že u nás již asi dlouho nepobude, toulavé boty bezdomovců, jsou silnější nežli jejich vůle žít spořádaně? Celý únor a až doteď, mám nutkavý pocit, že pečovat původně měla ona o mě, ne já o ní. Nemá někdo zájem o andělské povolání?
Anna : prostor 