Jako osina v zadku, ví vlastně ještě někdo o čem je řeč, co taková osina umí, jak píchá strniště na posečeném poli a že jsou žně?
Já jen věřím, že zemědělci nesedí u počítačů a na internetu nemudrují o tom, kolik to v sousední vsi hodilo po hektaru a že všude chleba o dvou kůrkách! To, co se všude přetřásá, je jako scifi, nikde nic o reálném životě? Jistě, někde se třeba nakládají okurky, co jiného, v okurkové sezoně, to by mě nepřekvapilo, je to móda nemluvit o práci, jako by to bylo sprosté slovo, něco, čeho se lidé štítí? Politika je téma číslo jedna a tak o to dražší bude ten chleba!
Celé ráno si tak brouzdám a hledám, kde bych ulovila spřízněnou duši a to proto, že ty mé, stálé, přestávají o klábosení se mnou jevit zájem, vše na tomto světě je konečné a časem se okouká, hledám „něco nového„ a opravdu nacházím, připadám si ale jako starý bláznivý důchodce z nového pořadu Evy Holubové, kterému se obrátí svět vzhůru nohama, co se to děje? Prošmejdila jsem, Ví aj pí „blogosféru, jonosféru i stratosféru„ a věřte nebo ne, hledá se těžce a dlouho. Nabízené zástupnictví, které nám dává k dispozici mnoho bulvárních zpráv, jinak to nazvat nemohu, i když mnozí si myslí, jak seriozní jsou četbou? Odeberou, příjemné, potenciální čtenáře, protože mnozí si rádi přiloží své polínko do ohně, aby dali najevo svou rádoby nadřazenost? Sice nevím, jestli bych o takové diskutéry stála? Diskuse tam, někde, v tomto světě, kam se lidé chodí odreagovat, myslíc si, jak jsou anonymní a že na svou pusu si mohou říci cokoliv, je mě tak cizí, neustálé vyvolávání nevraživosti a sporů, dokonce snad přestanu chodit číst i křesťanské blogy, i tam se již přou, ví sám Bůh o co?
Také v té naší KLIK-wordpressácké, se dají najít perly, tenhle komentář, ať autor promine, mě tedy dostal do kolen: Jste levičák, nebo pravičák? Existuje jednoduchý test:
„Pokud se Vám pod slovem solidarita představí to, jak pomáháte druhým, a to nejen finančně, ale i osobní účastí, pak jste pravičák.
Pokud se Vám však pod slovem solidarita představí to, že by měli ti nenažraní, bohatí, všechen svůj majetek (který si beztak všechen nakradli) nedobrovolně, na základě státní moci, rozdal Vám, pak jste levičák„ .
Nevím co jsem zač, neb si vybírám podle toho, jak se mě který člověk, nebo skupina lidí, jeví po té lidské stránce a dojem, je ošidná věc, co dnes vidíme kladně, je nám zítra tak zošklivěno, že přestávám věřit svým uším a očím? Tisíce názorů, jeden popírá druhý, spory o nicotnosti, nic neřešící blábolení o ničem ! Věřte že si majetky uhájí všemi prostředky, o tom jsem já, stará bába dnes přesvědčena. A doleva jsem se nikdy neklonila, jen jsem si vždy vážila své, i cizí práce a hlavně hodnot, poctivě vydělaných!
Dalším velkým tématem je počasí, otázkou klimatu je, jestli nás zajímají tornáda v USA a jejich pětimetrové závěje sněhu, jistě nás to bude pálit, až zase dojde řada na nás? Za všechno prý může sluníčko, ta potvora vyvíjí prý neobvyklou aktivitu, za což my lidé nemůžeme a vědci? Ve službách koho vlastně bádají, komu předhazují na oči to, že my lidé, jsme vlastně nevinní a „příroda„ že má své zákonitosti, které my nejsme schopni ovlivnit? Je v zájmu velkých ekonomik popřít zhoubný vliv člověka na tuto zemi? Již tak lhostejní lidé, k utrpení a strádání velké části lidstva, jsou utvrzováni, že to vlastně není jejich vina, že je to nezvratný běh světa? Kolikrát za můj život, mnou bude manipulováno? V čí prospěch se tak děje, proč je podporována myšlenka spotřeby a dána nad zdravý rozum ? Doufala jsem, že ještě za mého života se lidé vzpamatují a řeknou si, není přece možné žít nad své poměry v jedné části světa, když v jiné lidé tak hrozně strádají. Ano v globálu, sedím-li zadkem na horké plotně a mám nohy ve studené vodě, je mě akorát?
Anna : prostor 