FRANTIŠEK

 TO JMÉNO VE MĚ VYVOLÁ NĚKOLIKERÉ ODEZVY 
Všechny jsou příjemné a milé, po léta čtené knihy, ve kterých byl František, nějak zakomponován, byl to vždy hodný chlapec, nebo muž, ten nejlepší z nich je ale na obrazech vymalován, vždy tak mile, něžně a chlapecky krásně, že bych ho nikdy nemohla považovat za špatného člověka. 
O Františkovi se píše hezky a my se radujme že nový PAPEŽ, převzal své jméno právě od tohoto svatého člověka. 
   František byl pln ducha lásky. Nepociťoval upřímný soucit jen s trpícími lidmi, ale i se vším živým i neživým stvořením. Tak miloval zvláště ty tvory, u nichž mohl nalézt nějakou podobnost, nějaký vztah k Božímu Synu. Mezi zvířaty zvlášť něžně miloval jehňátka, protože svaté Písmo přirovnává našeho Pána Ježíše Krista k beránkovi. I červy měl ze srdce rád, protože přece o Spasiteli četl: „Červ jsem, a ne člověk.“ Proto je zdvíhal ze země a odnášel stranou, aby je lidé nepošlapali. Všechny tvory a živly zval ke chvále Tvůrce a nazýval je svými bratry a sestrami. A když někde, ať už na ulici, v domě nebo na zemi, nalezl něco napsaného, zdvihl to s úctou a položil na nějaké svaté nebo důstojné místo z obavy totiž, aby tam nebylo napsáno jméno Páně nebo něco, co se vztahuje na Boha. Když se ho jeden bratr tázal, proč sbírá také spisy pohanů a takové, v nichž jméno Páně jistě není, řekl: „Můj synu, vždyť v nich jsou písmena, z nichž se může přeslavné jméno Pána, našeho Boha, složit. A to dobré, co je v jejich spisech, nepatří ani pohanům, ani jiným lidem, nýbrž jen Bohu, kterému náleží každé dobro.“ Jednou šli s bratrem Pavlem kolem pole, na němž pásl pastýř stádo kozlů a koz a mezi nimi jehňátko. Zůstal stát a s hlubokým dojetím bratrovi pravil: „Vidíš toho beránka, jak mírně se chová uprostřed kozlů a koz? Říkám ti, právě tak mírně a pokorně se choval náš Pán Ježíš Kristus mezi farizeji a velekněžími.“ Když šel podruhé tou cestou a zase ho provázel týž bratr, potkali muže, který nesl na ramenou provazem svázaná dvě jehňátka na trh. Jakmile zaslechl František jejich bolestivý bekot, bylo mu jich líto a jako matka je něžně hladil. Muži pak řekl: „Proč svazuješ mé bratříčky beránky, věšíš si je na ramena a tak je trápíš?“ On mu odpověděl: „Nesu je na trh, protože nutně potřebuji peníze.“ Světec se ho tázal: „A co se s nimi pak stane?“ Nato ten muž: „Kupci je zabijí a snědí.“ „To se nesmí stát! Vezmi si místo peněz můj plášť a přenech mi ty beránky. “ Muž s radostí souhlasil a vzal si plášť, protože byl daleko cennější. Světec ho totiž dostal nový téhož dne od jakéhosi zbožného muže, aby se chránil před zimou. Když měl nyní František beránky v rukou, přemýšlel, co si s nimi počít. Tázal se také bratra. Pak je dal tomu muži zpět s příkazem, aby je už nikdy neprodával, ale pečlivě se o ně staral. 

Modlitba svatého Františka 

Pane,                                                                 sv. František
udělej ze mne nástroj svého pokoje,

abych přinášel lásku, kde je nenávist,
odpuštění, kde je urážka,
 jednotu, kde je nesvornost,
víru, kde je pochybnost, 

pravdu, kde je blud,
naději, kde je zoufalství,

radost, kde je smutek,
světlo, kde vládne tma,

pomoz mi,
abych netoužil po útěše, ale těší.

vat.

 

Reklamy