Georg Orwell je opět aktuální

Po kontroverzním vyjádření mluvčího Bílého domu o účasti na inauguraci nového prezidenta, které poradkyně Donalda Trumpa označila za „alternativní fakta“, vzrostl prodej antiutopického románu britského spisovatele George Orwella 1984. Dostal se dokonce na první příčku v žebříčku bestsellerů internetového obchodu Amazon.
Počet kusů Orwellova románu, který popisuje svět pod vládou totality, prodaných v poslední době, je podle nakladatelství Signet Classics „pozoruhodně vysoký“. Vydavatelství proto už objednalo dotisk dalších 75 tisíc kusů. 
Moc se nedivím, asi tento román opět aktualizuji doma, ať celá rodina ví, co ji čeká, ona to není daleká budoucnost, ono se to děje teď a tady. Utopie není můj žánr, ale mnohé se udály za mého života, dokonce je mnozí reálně žijí, aniž by je to udivovalo, berou je jako samozřejmost a přijali je za své, někteří bez nich nedokáží žít ani hodinu. Orwllovský svět je tady a je realitou. 
Thomas More byl prvním kdo svou představu ideální společnosti pojmenoval „nemístem“. Člověk vždy musí věřit v lepší budoucnost a nemíním se bát té utopie Orwellovské. To, že jednou nebudou peníze a lidé budou odměněni podle zásluhy mě v mládí dokázalo nadchnout, jen se ta rovnost jaksi vymkla z kloubů a vymyká se stále víc. 

Nezbývá než se modlit, aby jeho vládnutí dobře dopadlo.

Některé cintáty pana prezidenta D. T. , jsou si podobné jako vejce-vejci s tím, naším domácím VELKÝM EGEM, proto ty sympatie a ta vyprávění? kde a koho, připravil o panenství?
Dala jsem to pod rubriku humor, no nevím, moc se nebavím!

„Můžu si stoupnout doprostřed 5. avenue a někoho zastřelit, a voliče stejně neztratím.“

„Je velmi těžké útočit na můj vzhled, protože vypadám tak skvěle.“

„Volný obchod je hrozná věc. Volný obchod může být úžasný, když máte chytré lidi. My ale máme samé blbce (na úřadech).“

„Nemám respekt před nikým kromě sebe.“

„Moje IQ je jedno z nejvyšších a všichni to víte! Prosím, neciťte se vedle mě hloupí a nejistí. Není to vaše chyba.“

„V New Yorku sněží a mrzne. Potřebujeme globální oteplování.“

„Myslím, že jediný rozdíl mezi mnou a ostatními kandidáty je, že jsem mnohem upřímnější. A mám mnohem hezčí ženy.“

„Samozřejmě to sleduji (že je na 314. pozici ve světovém žebříčku nejbohatších lidí světa s majetkem „jen“ 2,9 miliardy dolarů) a znepokojuje mě to. Ale přesto věřím že i člověk s majetkem necelých tří miliard dolarů může slušně povečeřet.“

„Moje krása tkví v tom, že jsem velmi bohatý.“

CENZURA?

TROCHU HUMORU

NIKOHO NEZABIJE 

Ptá se jeden druhého: „Kde se teď nachází kapitalismus?“ „Na okraji propasti.“ „A socialismus?“ „Přece jako vždy o krok před kapitalismem.“

„Pane doktore, já se hrozně bojím, je to moje první operace.“ – „Vím jak se cítíte, moje také!“

Stojí naštvaný odborář před výlohou počítačového obchodu: „To je vrchol! Co si ty boháči všechno nevymyslí! Kobereček pod myš!!“

Někde jsem četl, že je na internetu zase spousta podvodníků co z lidí tahají peníze podvodem. Za 200 korun vám řeknu, jak na ně.

Jen tři typy lidí mluví pravdu: Děti, ožralí a pak každej neskutečně nasranej.

Manžel se ptá ženy: „Koupila by sis boty, kdybys neměla nohy???“ „No samozřejmě, že ne!“ Tak proč si kupuješ PODPRSENKU ?

Přijde žena domů a muž se ptá: „Jak to že neseš tolik balíčků? Kde jsi na to vzala?“ „Potkala jsem tvého kamaráda a on ti vrátil dluh.“

Přijde zaměstnanec za šéfem a říká: „Chci přidat.“ – Šéf se překvapeně pousměje, poklepe ho po zádech a řekne: „No tak přidejte!“

Leží mravenec na tanku, pomalu se probouzí po opici, kouká a praví:
„Teda vždycky, když se takhle ožeru, dotáhnu domů nějakou blbost.“ 
KLIKNĚTE SI NA OBRÁZEK 

Manželka pomáhá opilému muži do autobusu.
Šofér říká: „Pane s opicí do vozu nesmíte!“
Muž: „Tak vidíš stará, musíš jít pěšky.“

Feministická pohádka:
Žila byla v jedné zemi krásná, chytrá a emancipovaná princezna. Když jednou seděla ve své nádherné zahradě na břehu potoka a zabývala se feministickými meditacemi, vyskočila z potoka žába a řekla jí:
„Jsem princ zakletý zlým čarodějem. Stačil by jediný tvůj polibek, abych znovu proměnil v pohledného, urostlého a elegantního může. Pak se můžeme vzít a žít šťastně na tvém zámku s mou matkou. Budeš mě moci milovat, připravovat moje jídlo, prát moje košile a rodit moje děti. Budeme velmi šťastní.“
Tentýž večer si princezna při vychutnávání lehce osmahnutých žabích stehýnek ve vinné omáčce pomyslela: „Tos uhod, blbečku.“

Sedí farmář u cesty v době, kdy všichni ostatní pilně pracují na poli a kroutí hlavou a pořád opakuje: „Některý věci nevysvětlíš“.
Jde kolem sousední farmář a ptá se ho:
„Co tady děláš, proč nepracuješ jako ostatní a co to pořád meleš. Co komu nevysvětlíš?“
A ten smutnej povídá:
„Poslouchej, co se mi stalo. Chci takhle podojit krávu, chytnu ji za vemeno, dojím a najednou kráva kopne nohou a kbelík mi převrhne. Tak vezmu provaz a tu nohu ji přivážu k trubce ve stáji. Dojím dál, najednou kráva kopne druhou nohou a převrhne zase kbelík s mlíkem. Tak jsem ji lanem přivázal i druhou nohu k další trubce. No dojím zase dál, najednou kráva švihne ocasem a zase mi převrhne ten kbelík s mlíkem. No to už jsem se naštval, vzal jsem opasek z kalhot a ten ocas jsem jí přivázal k trubce od vody, co máme u stropu. No, ale jak jsem neměl ten pásek, tak mi ty kalhoty spadly ke kotníkům a v tu chvíli vstoupila manželka do stáje. No, některý věci prostě nevysvětlíš!“
ROZUMÍ SI SE SVÝM PTÁKEM


Jedna malá stařenka přišla jednoho dne do Bank of Canada a přinesla s sebou pytel plný peněz. Prezident se jí zeptal, kolik chce uložit peněz a ona řekla 165.000 dolarů a hodila pytel na stůl. Prezident se samozřejmě zajímal, jak přišla k takovému jmění, a tak se jí zeptal:
„Paní, překvapuje mě, že si nosíte u sebe všechny tyto peníze. Jak jste k nim přišla?“
Stará paní odpověděla:
„Sázela jsem.“
Prezident se jí zase zeptal:
„Sázela jste? O jaký druh sázení šlo?“
Stará paní odpověděla:
„Například, vsadím se o 25.000 dolarů, že jsou vaše koule hranaté.“
„Ha! zasmál se prezident. To je hloupá sázka. Nemůžete nikdy vyhrát sázku tohoto typu!“
Stará paní ho tedy vyzvala:
„Tedy přijímáte moji sázku?“
„Jistě, řekl prezident, vsadím 25.000 dolarů, že mé koule nejsou hranaté!“
Stará paní tedy řekla:
„Protože jde o hodně peněz, můžu zítra přivést v 10:00 svého advokáta jako svědka?“
„Samozřejmě! řekl důvěřivý prezident.“
Na druhý den ráno, přesně v deset, se ukázala stará paní i s advokátem v kanceláři prezidenta.
Požádala prezidenta, aby si sundal kalhoty, aby všichni mohli vidět, že jeho koule jsou hranaté.
Prezident souhlasil. Stará paní koule pozorně prohlédla a pak se zeptala, jestli se jich může dotknout.
„Tak dobře, konečně 25.000 dolarů je spousta peněz, čili věřím, že si musíte být absolutně jistá.“
V tu chvíli si prezident všiml, že advokát se tluče svou hlavou o zeď.
Prezident se zeptal paní:
„Co se to děje s vaším advokátem?“
Ona na to:
„Nic, kromě toho, že jsem se s ním vsadila o 100.000 dolarů, že dnes ráno po desáté budu mít ve svých rukou koule prezidenta Bank of Canada.

Můj živý sen

 Zdají se mně různé blbosti, tenhle sen byl tak živý….  TAK  ZVLÁŠTNÍ A SCIFI

Že nejen se o něj musím s vámi podělit, ale již více než týden leží v mojí hlavě, kdybych měla nějaké technické nadání, byla mladá, znala lidi kteří by tuto myšlenku podpořili, jistě bych ho využila k tomu, aby se komunikace mezi lidmi změnila, i když ta nová „zařízeníčka„ co mají naše vnoučata, jsou jistou formou, toho co se mě zdálo ve snu, moc to ve vztahu k nám nepoužívají, a to ve snu by bylo lepší?  Byl to docela jiný vynález, jako bychom odněkud dostávali návody, jak se co dá vymyslet a realisovat, jen tentokrát ta nadpozemská moc, použila nepravou osobu, a já bych tu intuici Boží, měla svěřit do pravých rukou, aby to napravil, a aby něco podobného fungovalo a někdo to konečně dal do provozu. 
 Počítač co mluví není žádný nesmysl, to jistě ví každý, potřebuje ho mnoho nevidomých lidí, i já vím jak lze tuto funkci nastavit, ten můj, jistě že mluvil, byla to tenoučká měkká knížečka, dal se sbalit do ruličky, nebo složit jako kapesník, strčit třeba do náprsní kapsy, a potom zase rozbalit na velké plátno, připlácla jsem ho na stěnu a mluvila se svou vnučkou, říkala jsem jí ten parfém ti nesluší, tu vůni jsem zřetelně cítila, viděla vnučku trojrozměrně, jako 3D sekvence ve filmu, jen to bylo stálé, jako když se dívám do vedlejší místnosti, jen vejít tam nešlo, byl to sen? Do snu se neleze, když zrovna běží na plátně našeho mozku. 
Potom, jsem si ten nesmysl vzala ven, roztáhla si jej před ten binec, co mají sousedi přes tři zahrady dál, a spustila tam program, kde krásně šumělo moře, byla tam čistá, bílá pláž, na ni padaly veliké kokosové ořechy z obrovských palem, jeden mně spadl na hlavu a já se probudila. 
Víte co je velká škoda, že se mně to nezdálo dál, většinou, když mám pěkný sen, snažím se usnout, a on se mně zdá na pokračování, byla jsem se dokonce podívat jestli ten binec nezmizel kouzlem, neé, je tam stále a nikdo nezavolá, není na Skype, nikdo neporadí koho mám zítra volit, aby se něco změnilo v téhle zemi, houpeme se jako lodička na vodě a nevíme co dělat, v bezradnosti mluvíme o blbostech, vlastně blbej sen cóó?

1, Pokud chcete vládnout světu, ve jménu demokracie, pomocí války, zotročování lidí, drancování majetku, děláte poušť a řkáte tomu svoboda.
2, Vzácná je ta šťastná doba, kdy je dovoleno myslet si, co chceš, a říkat, co si myslíš.
3, V době nepokojů a rozbrojů jsou nejsilnější ti nejhorší; mír a klid vyžadují dobré způsoby.
4, Vládychtivost je náruživější než všechny vášně. – Nikdy nikdo nevykonával hanebně získanou moc dobrým způsobem.
Tacitus  50-120  Anno Domini