Nejsem deníčkář.

A přesto se někdy a ráda podělím o svůj každodenní marasmus i radosti tak, jako mnozí.

Před dlouhým časem jsme se rozhodli využít služby internetu, porozhlédnout se a objednat si  s dědou, dvě nová křesla k telce. Ne tedy že bychom u ní vysedávali ale když už, tak pohodlně a komfortně a také proto, že rohový kolos co máme nyní, je při úklidu nad naše síly, tím monstrem pohnout je problém, jako s mnohým a také čas, kdy nás k té telce sedalo povícero, jsou nenávratně v propadlišti minula.
Budete zírat, nábytek na zakázku měl být hotov za čtyři týdny, mezi tím jsem náhle onemocněla, „uzdravila“ se, tedy v rámci možností  svého vyšeptalého tělíčka. Prožila čas slunce, sena, obžerství mořskými plody, rybou vždy ještě téměř živou, ovocem co voní a chutná, zeleninou jaká není v rámci „super maker k vidění, cítění, o chuti nemluvě a také se stačila vrátit do reality z rámce rekonvalescence až do září, vplout do chladných, u nás i deštivých dnů a dokonce se přešaltovat na to klima, mentalitu lidí, i zdejší poměry.
Křesla stále nebyla dodána, dnes, světe div se, když jsme rezignovali a již se porozhlédli po něčem jiném, tady je  Z  P  R  Á  V  A  v mailu, tedy, po pěti měsících a my pesimisté, již nedoufající nevěřící v ČESKOU firmu se snad, po mnoha odůvodňujících dopisech a výmluvách dočkáme toho, co vlastně již ani nechceme, ztratila se důvěra a je tady obava, co v úterý spatříme na vlastní oči, co to asi bude a co dalo té firmě tak za záhul, vyrábět to pět měsíců, bude to pozlacené? Tak snad nás to psychicky nepoloží, až ten zázrak přivezou???
Byla jsem pryč dlouho a bylo by příhodné něco z toho sdílet, časem to možná i udělám, dnes jenom ochutnávku.

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

A ještě jednu po léčení, malý ideál klidu.

 

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

 

 

Výlet-úlet-let.

POZITIVNÍ MYŠLENÍ AMÍKŮ ?
My jako národ jsme se zhlédly v té kultuře mamon-ismu.
Socialismus, komunismus, nacionalismus, maoismus a všechna ta zhlédnutí se, si pamatuji v jakýchsi „krátkých„ úsecích života, vyprávěních a něčím se vždy, každá ta doba odrazí na směru našeho lidského chování. Žádný z těch ismů, nám k poučení nestačil, tak jsme si zvolili nový,  sloužíme tomu padlému andělu, chtivě a věrně.

Přečetla jsem si nedávno článek jednoho potrefeného slepotou a tím, že jednotýdenní pobyt ve státech v něm zanechal pocit nekonečného blaha a vyšiloval z        thymolinových úsměvů, ovlivněných antidepresivy a psychotiky, prý že nikdy a nikde neviděl tak šťastné a spokojené lidi? Nevím kudy vedly cesty  jeho, po dobu pobytu tam, jak a do jaké míry poznal ty usmívající se, šťastné, rozradostněné amíky a také to tedy znám, spíše z vyprávění ale….    Dobře,  je to nová doba, nová móda, o změně myšlení čtu na každém kroku a čím víc toho přečtu, tím větší jsem kverulant a nimrání se, ve  statistikách, bylo a  je mým koníčkem.

Tedy nevím jestli vím ale domnívám se a z postřehů lidí mě blízkých, mám neosobní zkušenost že. Na ulicích lidí moc nepotkáte a když, tak si dejte velký pozor. Všichni z devadesáti procent, vyjedou z domu s alarmem, na kód zavřené garáže a vjedou do, na kód otevřené garáže ve firmě, vyvezou se výtahem zamčeným kartou  a dveře kanceláře zase, za sebou  kartou zamknou! Ne že by to k nám nedorazilo. Lidi na ulici uvidíte zřídka, i na jejich vlastních sestřihaných trávnících zahrad, velice málo koho, neslouží jim, oni slouží, je to trend doby a každý to má.
TO…. Ve velkých městech na středo-západě je jev všeobecný. Země je to obrovská a každý stát má svá specifika, to jistě, tam, kde je hezky, klidno a bezpečno, tam je i  velice draho a není to pro každého plebejce.
Nebude-li se paní číšnice v mekkáči nepřetržitě usmívat, dostane padáka a již, ne jen tam, ten m.izmus máme tady doma a můžeme se často s  toho počů..t. Ti chudí závidí těm bohatým tak, že je i nenávidí, se záští se mluví o mladých, starých, politice, nezaměstnaných i  zaměstnaných, o těch, co mají jinou kůži, závist pro pár šupů a zloba po vrch, sahá až za hranice lidství. Radost až do rána je symbolem  úspěšnosti v životě.
Neceníme si lidí s láskou k práci, vědců, lékařů a inovátorů vědy, většinou světové pověsti, privilegujeme a hlavně někteří z mladší generace, slávu povětrnou a peníze lehce vydělané.
Jsou Američané šťastnější než jiné národy? Americký podíl na světovém trhu s antidepresivy tvoří jeho dvě třetiny, a antidepresiva jsou nejčastěji předepisovanými léky v USA. Je to optimismus a zase nový ismus, všimněte si, což není totéž, co naděje. Naděje je emoce, optimismus je kognitivní postoj.
Proto tak velice špatně a nekompromisně snáším ty řeči u nás v ČESKU, o pozitivním myšlení, obzvlášť, když ten úsměv, ZAČÍNÁ i u nás, být vyvoláván stále častěji, psychotiky, antidepresivy, falešným přátelstvím a vynuceným kladným postojem k čemukoliv.

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

Být uštván dobou, jak mnozí říkají, dohnán únavovým syndromem k užívání prášků, je fakt, nebo se to tak říká proto, že mluvit o tom je v módě? Nevidím přednost doby v tom, že cvičí někdo za peníze ve fitku, aby si upevnil svaly a charakter? Nezdravě se žije, jí a sportuje, ne jen tam.

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

To nám ale nepřekáží v tom, napodobit a přijmout za své mnohé „úžasné„ filosofie, třeba z východu, ne že bych měla něco například proti cvičení jógy a stejně jako není věřícím člověkem ten, kdo navštěvuje kostel, není jogínem a nestane se genetickým Indem, kdo cvičí jógu. Různé ismy, se tiše vkrádaly, vkrádají a budou stále více, vkrádat a vlezle, vymývat mozky Čechů a my, milí Češi, trvejme tvrdě hlavně na humanismu, našich tradicích a lpěme na nich pevně od kolébky po hrob.

Cestovat s někým

Cestovat prstem po mapě Google, je sice zajímavé, ještě zajímavější je, si zacestovat s někým, kdo vám o svých cestách povypráví a ukáže i sem tam nějaký obrázek o místech a dějích, co si já mohu jen odposlechnout od přátel, nebo přečíst.

Jižní Amerika, kultury, pro mě stále lákavější a záhadnější, je současným tématem na Blogu KLIK :  VŠUDE DOBŘE . Mám tuto wordpressáckou stránku dlouho ve čtečce, nedávno jsem se tam začetla a, že je to moje krevní skupina vím docela dobře, preferuji mladé, zvídavé a poznání chtivé lidi, s vlastním názorem na svět a tam nejde dojít, sezením na zadku doma, čekáním na pečené holuby, psaním o laku na nehty, nešťastným vzdycháním, nebo pokryteckým vykládáním o tom, že nepotřebuji nic vědět proto, že miluji svou zemi natolik, že z ní nevystrčím nos a považuji to za svou přednost? Ano, ne každý může….. Ale každý může dnes znát a vědět, je spoustu možností jak?
Je to již nějakou dobu, co mám na liště odkaz a znovu ho sem dám: SURVIVAL INTERNATIONAL  proto, že lidé se nezajímají o rozmanitost světa, sobecká sebelítost v hojnosti a nadbytku, lidi kazí. Již si nejsou sto uvědomit, že svět, dnes tak malý, je spektrem různorodosti, od kultur doby kamenné, až po kultury zkoumající zákony vesmíru a jádro atomu? Respektovat a uznat, se musíme učit a když ne vlastní cestou, kterou jistě nemůže podstoupit každý, tedy se alespoň podívat tam a k tomu, kdo to udělá a dá nám své poznání k nahlédnutí…….

Obrázek z OHŇOVÉ ZEMĚ na blogu Všude dobře.

Kontinent napříč procestovali i mojí přátelé před lety a povyprávěli o životě  a kulturách známých míst, nemusím se jich ptát, jestli smím jejich fotky dát na blog, jsme jedna rodina a i když jsem tu anabázi neprožila, jako bych jela s nimi a vše prožila stejně jako oni, tak krásně o tom vyprávěli a vyprávějí dodnes, když si posedíme u ohně, nebo shlédneme filmy a probíráme dobrodružné zážitky a fotky z nich? Ráda bych vyprávěla, dnes nemám pro koho a tak nevím jestli se vůbec mám namáhat a tak jen pár krás?

Argentina

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.