Prázdninové dostaveníčko

Jsem duhová víla

okna mně myje déšť 
tedy spíš kdysi jsem byla 
blesky a hřmící noc, nešť 
pak duha na nebi byla. 

Prásk, duní, a svítí 
hoří mně modem i kvítí 
nejsou jen hromy a blesky 
v sítích i třesky plesky? 

KLIK A KLIK 

KLIK A KLIK

31 komentářů: „Prázdninové dostaveníčko

    1. I já tobě milý Marko. Léto se chýlí a tak ti přeji mnoho krásných zážitků a fotek, ať máme radost z podívané. Objímá Anna

  1. Tak jsem se v komentářích dočetla, jak si užíváš letošní léto pracovně sklízením a zpracováním úrody i odpočinkem na zahradě venkovní i prosklené a tak to má být – pohoda, klídek, tabáček. Po přechodném víkendovém dešti a ochlazení má být příští týden zase letní až tropický, tak si užívej prázdninový čas a naber teplo a sluníčko do časů nepohody. 😎

    1. No jo, letos odpočíváme aktivně doma a jsme stejně urvaní jako na cestách, ono to v našem věku nejde tak ani onak. Únava je moje kamarádka a já si ji budu muset oblíbit a přijmout za svou, po každé práci s dědou dlóóóuze odpočíváme.
      Měj se hezky Jaruško a pěkný víkend.

      1. Aničko, ty víš čím mi udělat radost, díky za snímek tvé zimní zahrady. Jako bys byla „muška zlatá“ a viděla mě, jak dlouze a se zalíbením se dívám na tu fotku pod záhlavím, kde jsou v záběru květiny s posezením a to vše zalité sluníčkem. To je přímo pastva pro oči i duši!

        1. Každá tvá radost potěší i mě. Minulá zahrada je jarní, teď v plném létě jsem tam dala muškáty a lobelky vyhodila ven. Nebo by nás sežrala molice, když zaprší je ve sklenících 120 %ní vlhkost, molice se rojí jako vzteklá ale na chlupatých muškátech se nechytá.
          Pěknou neděli Jarko.

  2. Čtyři srdce jsou mně blízko
    čtvero lidí, co mě v hlavě mají
    bez nichž na světě je úzko
    teplo u srdce to tají.

    Pocit dobrý, když tě znají
    hřeje v duši, na tebe když vzpomenou si
    věřím, tomu že mě rádi mají
    i ti, na nichž, svůj břit často brousím.

    V chladu vlnách lidé tonou
    dobré slovo, je tím člunem záchranným
    přítel, na zvon zvoní v chvíli pravou
    děkuji všem dobrým známým, ba i neznámým.

    Děkuji za krásná přáníčka, objímá vás všechny Anna

  3. Aničko, hezký prázdninový den bez bouřných útoků… trocha sluníčka, trocha deštíčku, jahodové knedlíky, borůvkové lívance, a pohodičku s kafíčkem a cigaretkou.

    1. Mi riposo, sono contento che si è venuto a dire ciao a nonna e credo che avete un bel giorno d’estate. Si Hows Anna

      Oggi ho preso questa bella foto. benedizione aerea.

      1. Bellissima la foto e tu sei bravissima Anna, buona estate e grazie delle belle parole, vengo da te molto volentieri, bacioni, ❤

  4. Prázdniny jsou tu! Zrovna jsem se byla podívat včera poblíž vás. Udělali jsme si výlet za znovuotevřené hranice do Olbernhau. Tak jsem na tebe myslela. Pozorovala jsem kopečky, louky plné koníků a oveček. Jo, je tam příjemně a hlavně ten velký klid… 🙂

    1. Tak to se moc těším na reportáž, jsou tam krásné, hrázděné domy a vůbec je to pěkné městečko, dobrá tůra ze Sv. Kateřiny přes Brandov, je tam co nafotit. Hezké sváteční dny vám všem děvčata.

      1. Aničko, těšíš se zbytečně. Jeli jsme busem od nás až na místo. Tam jsem nějak špatně šlápla, podlomilo se mi koleno, bolest, málem jsem upadla. Ještě že jsem se měla o koho opřít. Ono mne už zlobilo dříve, ale takhle tedy ne. Takže jsme tam jen nakoupili, skoro nic nefotili. A jeli k nám na pohotovost. Z výletu jsem skoro nic neměla.

        1. To je mně moc líto, tedy tvého kolínka, znám to tam dobře a tak o nic nepřijdu já, ale mnozí na tvém blogu jistě. Přeji ti ať tě to moc nebolí a brzy se to spraví. Odpočiň si, zítra je ještě krásný, sváteční den.

          1. Aničko, děkuji za přání. Už je to s kolenem lepší. Mám nyní dovolenou, tak budu odpočívat. Jen výletů si moc neužiju, budu se šetřit. Vidím, že klid pomáhá. Pár fotek mám, možná stojí za to je sem hodit. Lidi to jistě potěší. Užívej sluníčka, je ho dost a bílých obláčků na nebi je taky dost, dnes létají jako o závod. 🙂

            1. Na lidský zájem moc nedám, je vrtkavý a svérázný, vždycky když jsem přesvědčena, tohle bude lidi zajímat, to je jistě nadchne, je to pravý opak, nezaujme to vůbec a na zajímavý odkaz si ani nekliknou, běží dál, splnit si klikací limity. Nemám pravdu?

              1. Tak jsem nakonec dala na Tebe a pár článků kolem vašeho kraje dám. Už to připravuji. Třeba někde najdeš vaši boudu. 🙂 Ba ne, ta tam asi nebude. Jinak věřím, že pár jedinců se tady najde, které zajímám. A proto si říkám: I kdyby to bylo jen pro jediného blogaře k něčemu, stojí to za to. 🙂

                1. Máš pravdu, i když ke mě chodí již víc cizinců nežli Čechů.
                  Možná že je zajímáme právě pro svérázný styl blogování, já ho kdysi přizpůsobila spíše vám, nežli wordpressákům, i když nemám ten grif deníčkářů, nepíši si JISTĚ, pro své modré oči a každý, i zabloudivší čtenář, prohlížeč obrázků a nakonec, samozřejmě komentátor……. P O T Ě Š Í .
                  Sice oplácím jen těm, kdo komentují u mě a úžící se počet komentujících mě nemrzí tolik, jako úbytek čtenářů a ten je rapidní, (neběhám všude komentovat, i když si přečtu mnohé zajímavé blogy). Až naplním tenhle blog, jiný již dělat nebudu. Na rozdíl od tebe, pro jednoho? to dělat nehodlám a na komentování celosvětovému blogerstvu, nemám žel tolik času, můj čas se chýlí a ztrácet ho v sedě u počítače, tak takový smysl života, to pro mě zase není?
                  Naše „BOUDA„ ….. Je doufám, dobře utajena a těžko ji vyfotíš, píšeš-li vašeho kraje? tvůj kraj to není? Docela jsem zvědava, jaké oči máš pro kout ZEMĚ, nám dvěma společný?

                  1. A proto se stalo to, že budu psát méně častěji. Už to není deníček, času na blogu trávím méně. Tvou boudu fotit neplánuji. Však uvidíš, fotila jsem ale jen okénkem projíždějícího busu. A Tvůj kraj, můj kraj, myslela jsem, že ho máš podepsaný, když tam žiješ. Pro mne hory jsou trošku z ruky a proto i „svátek“.

  5. Aničko, věřím, že to byl jen básnický obrat, že nic nehořelo, že jste to všechno ve zdraví a štěstí přežili. U nás nic takového nebylo, a kupodivu i dost často prší, takže asi dobrý. Užívej si léta a relaxuj! Zdravím.

    1. Letos Libuško relaxujeme nadmíru, ani nás neláká někam cestovat, ono to ani tak nějak nejde, dědu zlobí dna, ani dieta nezabírá, noha ho bolí jako čert.
      Epizodku s bouřkou jsem vypsala do komentáře pro Vendy.
      Něco jsem včera přečetla a shlédla vaše deníčky, moc času na to nemám. Trochu jsme sklízeli úrodu, moc toho letos není zavařila jsem něco jahod a udělala nějaké džemy a dala i na mrazák, převážně to ale shnilo, jen s prvního sběru bylo na prodej, nikdo nestál ani o samosběr, lidé si to raději koupí bez práce. Dělala jsem i kompoty ze špendlíků, meruňky letos nejsou a nebudou. Sklidili jsme rané brambory, byly moc pěkné, za dvě hodiny prodáno.
      Děkuji všem za přání a také vás zdravím. Včera jsem vás oběhla a skoukla jak jde, kde život.

      1. Jsem ráda, Aničko, že jste aspoň takhle v pořádku, já už taky nic moc neřeším, za moc to nestojí. Ty ještě zvládáš zavařovat, jsi dobrá. No, jsi taky mladší, já vím. Přeji, aby se i manželovi lépe dařilo a občas sem stejně přijdu kouknout. A díky za návštěvu u mne.

        1. Je to docela fajn, zůstat doma a lebedit si na zahradě, počasí je příjemné a když ne, posedíme, nebo poležíme s dědou pod střechou v jedné, nebo druhé zasklené zahradě, letos máme i kanapíčko v předním zasklení a tak když je moc sluníčka v zimní zahradě, přejdeme na druhou stranu, nebo pod pergolu do chládečku, je to veget Libuško. Včera večer nám svítilo tisíc světlušek, s dědou jsme si udělali oheň a při pečení klobásek, noční koncert venku.

  6. Hoří mně modem? Propána, snad takové škody nebyly. To bys asi nemohla napsat tento článek, nebo spíš duhově-bouřnou báseň.
    Ale asi to u vás mlátilo pořádně, hromy a blesky lítaly. U nás naštěstí takové excesy nejsou, ale viděla jsem fotky z Liberecka a tam to bylo příšerný.
    Duhová víla od Zagorky a Rezka je moje oblíbená písnička. Pamatuji si, že kvůli ní jsme se kdysi servaly s kamarádkou. 😀 (To nám bylo asi deset, děcka pitomý, a kamarádství dočasně ochladlo 🙂 ).

    1. Máme přepěťovou zástrčku, počítač jsem měla sice vypnutý, zástrčku k modemu jsem ale zapomněla vytáhnout, modem stejně vyhořel, mám nový. Nejdříve mě nabízeli za osmnáct set, tak jsem řekla, “ že v tom případě odhlásím internet „ . Slevil chlapec…
      Myslím Vendy, že takový zážitek jsem měla předminulý týden, podruhé v životě, bouřka se vzdálila, již bylo celkem ticho a tak jsme otevřeli dveře na balkon dokořán, stále bylo dusno, ojedinělý blesk a zároveň rána jako z děla, dům na dosah od nás, (na fotkách ho vidíš, jak blízko to je), má hromosvody na každé hraně střechy a tak i v tom bílém světle bylo vidět i cítit, jak pár metrů od nás sjel blesk po hromosvodu. Před lety to takhle rozštíplo desetimetrový strom, odshora až k zemi, strom, také pár metrů od domu. Doly na měď, která se v okolí po staletí dolovala, jsou jako magnet na blesky, bouřky u nás bývají hodně zvláštní a krásné. Někdy ale i o strach a děsivé. Loni jsem při jedné takové v zimě, ve vánici, já nepověrčivá, zapálila PAŠKÁLKU A POMODLILA SE, třásl se barák, jaký to byl tanec.

      1. Tak to musela být vážně zuřivá bouřka. A zákeřný blesk ojedinělík, takový ten nebezpečný prevít, co ho už nikdo nečeká.
        Musela to být vážně děsná prda, s prominutím za ten výraz.
        A k té zapálené hromnici (předpokládám, že paškálka je něco jako hromnice?) – ani tomu se nedivím, protože když je takzvané boží dopuštění, tak to vypadá vážně jako konec světa. Já si pamatuju, že jsem se takhle krčila pod dekou jednu noc v bývalém našem domě po odstěhování, kdy už byly odneseny závěsy, záclony a přes ta okna bylo vidět jako na dlani skoro bílou oblohu, kdy blesk stíhal blesk přes celý obzor, ještě pořád nepršelo, jen práskaly hromy. To jsem se vážně bála, a hodně.

        1. Považuji to spíše nežli akt víry, za lidovou tradici a jestli tě to zajímá….. Mezi paškálkou a hromničkou je rozdíl v tom, že paškálka se světí a rozsvěcuje na bílou sobotu velikonoční, při svěcení ohně před slavností vzkříšení a hromnička se světí v den svátku, Uvedení Páně do chrámu a zpívá se „Pán je světlo národů, Pán je spása svého lidu“. Připomínáme si, že Ježíš je naším světlem. V tento den se také žehnají svíčky – hromničky. Ty především v dřívějších dobách lidé zapalovali při bouřce a v modlitbě si vyprošovali ochranu před její ničivou silou.
          Svíčku ale můžeme vnímat také jako symbol Ježíšova života – jak svíce postupně hoří, stravuje sama sebe, aby jiným dala své světlo.

          Vždycky mám radost ze tvého komentáře, z toho, že si vždy dáš práci s tím, něco svým komentářem říci.
          Prda, byl ten správný název pro ten ojedinělý blesk a hrom, dokonce to bylo tak intenzivní a děsivé, že jak jsme seděli při otevřených obou křídlech dveří, cítili jsme já i děda teplo, až horký závan vzduchu, tak, to bylo blízko.
          Bouřek se nebojím, vždycky od doby blesku počítám po vteřinách, jak je bouřka daleko, když se zablýskne a hned práskne, tak to se teprve začnu bát.
          Fenomeny, různé přírodní, jsou jedním z mých koníčků, mám sbírku různých přírodních úkazů a jevů na obrázcích a také mám ráda dokumenty o podobných věcech. Převážně s dědou, čas, trávený u telky je při dokumentech a to různých. Příroda, krásy ZEMĚ a cestování, historie, astrofysika i záhady vesmíru i Země. To nás baví, no a děda samozřejmě sport.
          Proto se na mě nezlob, nemám-li často co říci, k nějakému novému seriálu, nebo filmu. Málokdy a málo co, již sledujeme, i když něco bych i ráda, pak zapomenu, uniknou mně dva tři díly a je konec, nemám již chuť se tomu věnovat, ztratím nit, jako třeba u tebou propagované: Hře o trůny.

          1. Děkuji za vysvětlení rozdílu mezi paškálkou a hromnicí, já myslela, že je to jen nějaký jiný název pro totéž. 🙂
            Světla svíček jsem mívala ráda, ale co kupuji čajovky, tak mi připadá, že svítí jak žoužel, tedy nic moc a je to spíš do lampiček s aroma přísadami na provonění. Jenže v nejbližších obchodech se nic než nejlevnější čajovky nedá koupit. Klasické voskovky už jsou zase dost drahé, a hřbitovní svíčky si doma fakt pálit nehodlám…
            K tomu počítání bouřky – taky to dělám, zvlášť když mám zapnutý počítač. Dokud je nějakých deset vteřin mezi bleskem a hromem, jsem ještě ok, ale jak je to v rozmezí jedné až tří vteřin, tak vypínám počítač a to fofrem. Tedy ne že by nutně muselo prásknout zrovna do mého baráku, ale náhoda je blbec, žeano.
            Co se týká bouřek a focení, o tom jsem četla před nějakým rokem zajímavý článek. A focení blesků se moc nedoporučuje, i když spousta lidí blesky fotí a nic se jim nestane. Možná to je stejná náhoda, jako když blesk sjede do baráku a nnějakého zapnutého spotřebiče.
            K seriálům – je jasné, že se nemíníš dívat na každou blbinu, která se v televizi naskytne. I když třeba mnou propagovaná Hra o trůny není zrovna blbina, ale vážně luxusní dobře vystavěnej a skvěle zahranej seriál. Jenže to má už šest řad a chápu, že podívat se na ně jako na celek je pro tebe ztráta času. I když možná ne, protože zase bys měla skvělý filmový zážitek. Ale co chci říct, i když seriály, filmy nebo knihy občas propaguji, nikdy nikoho nenutím, aby si je přečetl nebo se na ně díval. Spíš to ber jako tip pro něco, co ti třeba uniklo a co by se ti mohlo líbit. 🙂

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s