Dnes

STOJÍME PŘED PROBLÉMEM:  ČAS.

VE STAROVĚKU ŘEKOVÉ ZAVEDLI DVA DRUHY ČASU : CRONOS
(čas pasoucího se klíštěte) nebo druhá rychlost: pomalé tisíciletí.
KAIROS : UDĚLAT NĚCO V TEN SPRÁVNÝ  ČAS, OVOCE MŮŽE BÝT SKLIZENO ZELENÉ, NEBO PŘEZRÁLÉ.
ŘÍCI V TU SPRÁVNOU CHVÍLI MILUJI TĚ?
ORCHESTR FUNGUJE :
JEN KDYŽ VŠICHNI ZAČNOU HRÁT V TU PRAVOU CHVÍLI A TO JE SYMFONIE.
A NEBO,  ČEKÁME LI NA TU SPRÁVNOU CHVÍLI, MŮŽE BÝT PŘÍLIŠ POZDĚ.

NEČEKEJTE, DNES JE TEN SPRÁVNÝ ČAS.

Člověk cítí, že není pouze dvounohou bytostí, že je v něm mnohem víc, že jeho vnitřní svět je jiný a liší se od toho, který ho obklopuje. Je v něm Duše – částice zvnějšku – z duchovního světa a ta……

Není pýcha vlastnost moje
a nic dělat se s tím nedá
nesvádím tu s nikým boje
rovný-rovného si hledá

najdeš duši spřízněnou
vracíš řeči, ne vždy skromně
staneš se mu ozvěnou
já na bráchu, ségra o mně

omrzí to časem tebe
časem zase mě se příčí
když mě z fráze huba zebe
když lhostejnost z frází křičí.

 

 

Advertisements

27 thoughts on “Dnes

  1. Aničko, slyším-li o čase, vždy si vzpomenu na moudrá slova moudrého pana Wericha – CO JE TO ČAS? To bylo tak moudré! Ale také potvrzuji tvá slova, že už toho za stejný čas stíháme v našich letech o mnoho méně než dřív. No, už to tak nejde a je třeba víc odpočívat. Tedy aspoň já, ale čas na to, abychom si řekli, že je nám spolu dobře, nebo uměli pochválit, tak ten bychom měli mít vždycky.

    1. Často na tebe myslím, ty jsi ten příklad, jak čas má svou relativitu. Tvoje maminka a s ní všichni, tak staří lidé, měli by být tím úctyhodným elementem žití, kronikou a pravdou světa, oni si pamatují a souběh, mnoha takových pamětí tvoří dějiny, ne to, co kde, kdo chce lidem převyprávět současnýma očima a jak se komu hodí. Mnohokrát jsem ti chtěla napsat, ať vyprávíš příběhy, tobě vyprávěné proto, že jak píše Intuice, co teď žijeme, známe všichni a rychle, rychle spěcháme dál???
      Co každý den všude vidím, jsou “ zprávy „ a na ty, se již nechci ani dívat proto, že čas se naplnil.
      Často a velice lituji toho, že jsem se víc neptala a vše nezapsala.

  2. Pěkný článek, dobré zamyšlení. Lidi většinou „nemají čas“. Já bych řekla, že času máme všichni stejně. Pokud žijeme přítomností. Je jasné, že někdo se dožije 60 let, někdo 90. Ale to s tím nesouvisí. Přítomného času máme stejně. Podle mne jde spíše o preference, čemu dám přednost. A taky jde o plánování. Pokud si nastavím limity, na které nemám, nemohu se divit, že nestíhám. Problémy s časem nemám, u mne jde spíše o pohodlnost. Pěkné dny Ti přeji i nadále. 🙂

    1. Když jsem byla asi tak ve tvém věku, čas jsem neřešila ani nevnímala, prostě plynul tak, jak říkáš. Zajímavá je ta kombinace žití přítomností a plánování? Žít přítomností mohu já, to ano, tobě asi ten život, někdo ještě stále přednastavuje a pokud to někdo dělá, nejsme pány svého času. Jsme limitováni zaměstnavatelem, dětmi, posléze vnuky a stále něco očekáváme a dáváme si za cíl……Až si koupíme novou postel, bude se nám lépe žít, až děti a vnuci vystudují, až vyroste tenhle strom, bude tady stín. Nakonec vyrostl strom, vystudované děti jsou kdesi, kde nás nelimitují, netoužíme již po věcech hmotných a neklademe si cíle ale také dojde síla, v pátek se zdá, že je teprve úterý, realita a čas, získá jiný rozměr a nikdy, mně to nikdo neřekl. PROTO TO DNES ŘÍKÁM VÁM.
      Jak je psáno: ve třetím přikázání: Pomni, abys den sváteční světil!
      A také, že prach jsi a v prach se obrátíš.

      1. Uvědomuji si to už teď, i když limitovaná jsem a to dost. Přesto mohu žít přítomností. I já mohu zemřít dnes, nejen starý člověk. Proto využívám každé chvilky, kdy si uvědomuji, že jsem vděčná za každý okamžik. I nemilé okamžiky člověk potřebuje, pro svůj posun, i když to v dané chvíli třeba necítí a nelíbí se mu to. Majetek nějak neřeším, ale chtěla bych mít po finanční stránce klidné stáří. Měj pěkný sluníčkový den. 🙂

        1. Když někdo napíše, tak jako ty teď, to že se zamyslel, neodbude to povrchní frází, je to pro mě radost a zadostiučinění v tom, že každý, kdo si eventuálně přečte tvůj komentář, bude mít dobrý pocit, stejně jako já.

          Píši si teď s jedním, starším pánem s Turecka a (nejen s ním), jeho obavy nejsou menší nežli ty naše. Jsme si, všichni obyčejní lidé….Podobní, jako vejce-vejci a chceme totéž, co jsi napsala v komentáři a pak, to má smysl o tom mluvit, poznávat sebe, i druhé.
          Různí lidé, na různě pojatých blogách, jsou pro mě dobrou školou poznání a závěr si dělám, až pochopím i jiné lidi nežli jsem já, ty, nebo kdokoliv z nás a komunikace je branou k pochopení a toleranci.
          Proto vlastně, nemám ráda blogery a blogy, kde se zabývají stereotypním lovením, nic neříkajících frází a lidé nekomunikují ?…? Každý s každým ale vedou vlastně monolog, jako já mnohdy tady?
          Francouzi a Bavoráci pláčí, mají doma přírodní katastrofy, Turci se bojí, že je jejich “ páni „ zavlečou do konfliktu, jižní Amerika prožívá dobu katastrofických zemětřesení, nebývalých rozměrů a lidé to mají ještě chuť přiživit sváry a nenávistí? Nebo, totálním nezájmem a lhostejností!
          Děkuji vždy, za zájem, já vím, že je to obtížnější a pracnější, nežli říci to, co každý ví, že je to hezká fotka, nebo dobrý článek? Mám pravdu?
          Když někdo říká, “ CO JÁ S TÍM? „ MÁM ZLOST! Každý ví, že sdílená bolest je poloviční a sdílená radost dvojnásobná.

          1. Jsme si všichni rovni. Každý je z masa a kostí. Ať je bohatý či chudý, hubený či tlustý, ať bydlí tam a nebo tam. Každý má stejný zájem, v klidu dožít. Pohodově, bez nějakých velkých nesnází, bez velkých bolestí, v kruhu rodiny či alespoň někoho bližního. S někým sdílet. A taky určitě má potřebu to dobré ze sebe předat dál.

    1. Grazie mia cara. E ‚un sacco di lavoro e Dio aiuta. Raining, è abbastanza caldo e , quasi non lo era inverno. Esso è più con noi come si fa in Italia, il clima sta cambiando. Una volta, qui, tra le montagne, dove vivo, è stato in inverno due metri di neve quest’anno è stato quasi niente. Ma ha anche aspetti negativi, (calamità naturali). Una grande nuova settimana. abbracci Anna

      Post scriptum Qualcosa da WordPres per me? che non va? di spam?

      1. Sei bravissima a mantenerlo cosi‘, il tempo sta cambiando, eccome, e come hai scritto tu poi fa disastri! Non so se c’e‘ qualcosa nello spam, ogni tanto qualche messaggio capita, vado a vedere, tanti baci cara Anna, buon inizio settimana, ❤

    1. Mein Garten ist blühend regen, aber moderat. Katastrophen in
      Deutschland, Ich bin sehr trauri. Wünsche entspannende und ruhige, Ihnen noch einen schönen Sonntag. Ann

  3. Čas je vůbec zajímavá jednotka, někdy se natahuje, někdy se smršťuje.
    A taky je čas radosti a čas smutku a čas naděje a čas odpuštění.
    A taky je čas těšení se a čas očekávání a čas zklamání.
    Nejhorší čas ovšem je, když letíš ráno na autobus a on ti najednou přeskočí o dvě minuty. Nečekané dvě minuty!
    Říct někomu mám tě ráda už nestihnu. Ale pochválit někoho, aby měl lepší pocit, to můžu kdykoliv, zvlášť když je to oprávněné… 🙂
    Jsem tu dnes na skok, tlačí mě čas. Hezký den a hezký víkend! 🙂

    1. Jsem pánem svého času mnoho, mnoho let a to je možná můj problém, málokdy se dokáži již vžít, když někdo říká nemám čas. Že mám stále hodně práce, to je pravda ale plyne to z toho, že mně asi všechno trvá déle, nežli vám mladým a to stále očividněji, to co jsem dělávala hodinu, trvá mně dnes celý den také proto, že čas, mě již nikam netlačí.

      1. To je fakt. Člověku prostě už není dvacet a některé věci trvají dýl. Ale co na tom, je kam spěchat? Hlavně že se dají věci zvládnout. Jestli to trvá dýl, na tom nezáleží. 🙂

        1. Je rozdíl v tom, chtít a moci?

          Například Intuice, často použije, že si máme “ užít dne „ ? Ty víš, jak já tento slogan Carpe diem quam minimum credula postero. – Užij dne a nic nevěř budoucnosti. (Horatius, Ódy)
          Carpe noctem – Urvi noc. Výklad: Užij si každou noc.
          Carpe vītam – Urvi život. Výklad: Užívej si život. Považuji za přízemní výmluvu pro (pohodlné) líné, cokoliv změnit ve svůj, i prospěch všech. O své i obecné blaho, musí člověk pečovat a hodně se usilovat, ono nic není samoúčelné i když se zdá MOUDRÉ.

          1. Asi to chce najít tu správnou rovnováhu – život není jenom pachtění a usilovná práce, ale taky by se nemělo zapomínat na odpočinek.
            Užívat si přítomnosti, jsem se naučila v posledních pěti letech, kdy jsem byla už tak v prdeli, s prominutím za ten výraz, že jsem si nedovedla představit, co budu dělat za nějakých pět let. Počítala jsem s tím, že za nějakých pět let tady už možná nebudu.
            A tak jsem si začala vychutnávat dne, přítomnosti, toho co zrovna je. Opravdu nemá cenu se utápět v lítosti nad minulostí a ve strachu před budoucností, a nechat si zatím utíkat mezi prsty přítomnost, která z budoucnosti jen proběhne a stává se právě tou minulostí.
            Ale samozřejmě to neznamená, vykašlat se na všechno a jen se poflakovat. Co je třeba udělat, se udělat musí, nebo by se udělat mělo. A sem tam něco vymyslet, vytvořit nebo vylepšit mimo plán taky není na škodu, už kvůli tomu dobrému pocitu z dobře udělané práce.
            Dnes se mi třeba povedlo neplánovaně přepnout televizní kanál, přistála jsem na BTV, a dozvěděla se, jak se dělají pralinky, a s jakou pompou byly odhaleny nové brněnské hodiny, a jak se dá vlastně u těch hodin zjistit skutečný stav hodin 😀 což mě pobavilo, páč tyhle nové hodiny znám, ten brněnský falus orloj, a za nejlepší způsob, jak zjistit čas, považuji, mrknout se na mobil. 😀

            1. Mnoho lidí má nějaký sen, třeba sběratelský, jako Libuška. Brněnskou kuličku, nevím jestli to stále funguje, by mělo rádo asi hodně lidí, jako sběratelský unikát. Na tom je ale důležitý, tedy pro mě, ten pocit, mít komu předat. Sen, jak předat tuhle zemi v míru, klidu a to komukoliv, je myslím to hlavní. Proto nefandím rozvracení, ať je ústní, nebo v hrozící reálné formě.
              Mladí tomu dnes říkají, zklidnit hormon? ne?

              1. Tu kuličku jsem zatím nelovila a vím, že se tam vždycky objeví pár nadšenců, kteří se o to pokouší. Ať si tu kuličku uloví, přeju jim to.
                Stejně tak bych si přála, aby tahle země nebyla zatažena do válečného stavu. Což může úplně klidně nastat, protože k tomu všechno nasvědčuje.
                Nevím proč, ale fakt mi to připadá jako situace před 39. Kterou jsem sice osobně nezažila, ale některé momenty jsou hodně shodné. A horší pocit o to, že lidstvo zažilo dvě obrovské světové války (tedy lidstvo v posledních letech) a stejně se, jak vidno, nepoučilo.

                1. Velice špatně a nepřehledně, se mně komunikuje s vámi na blogu cz. U nás dochází k jakémusi vývoji, abych věděla že jsi odpověděla, nikam nemusím běhat a okamžitě bych si s tebou, v rámci wordpressu, mohla psát.
                  Blog. cz ustrnul a je pro mě nepraktické, chodit přímo na tvůj blog, se podívat na odpověď. Tedy se omlouvám tobě, i ostatním, že omezuji kontakt, jen na ty, co píší sem.

                  Ano, jako člověk nepoučitelný a to v mnoha věcech, ti dávám plně za pravdu.

                  I u nás začíná kvést vlčinec, přeji krásné dny Vendy.

                  1. S těmi oznámeními na odpovědi – myslím, že se to dá zaškrnout v možnostech „odpověď v komentářích na email.“ nebo tak nějak. Měla by se tahle možnost objevit, když napíšeš komentář, odklikneš a objeví se tabulka, kde je tvoje jméno a tvůj blog. Měla by tam být i kolonka právě pro tuto možnost.
                    Jinak je mi jasné, že se ti nechce pokaždé nakukovat, jestli jsem ráčila odpovědět nebo ne :-). Tohle znám, je to zbytečné plýtvání časem.
                    Blog ustrnul, v tom máš pravdu, a hlavní admin je prapodivná figurka, která má zřejmě nějaké občasné záchvaty megalomanství a provádí prapodivné rituály, v podobě vyškrtávání zajímavých blogerů z Autorského klubu, což byl původně elitní klub, kde se snažili shromažďovat pouze blogery, píšící pouze svou tvorbu (tedy úvahy, povídky, fotky, básničky). Od té doby už došlo k mnoha posunům a posledně byla z AK vyškrtnuta Sugr, ale taky Petr Vápeník, který vystupuje pod nickem Čerf, nebo Pavel T., který vystupuje pod nickem TlusŤjoch a tyhle blogy byly rozhodně exkluzivní, co se originality a kvality týče.
                    Blog mi zatím vyhovuje z důvodů, které jsem psala. V AK jsem naštěstí nebyla, a počítám že ani nebudu, takže jejich problémy sleduji spíš okrajově.
                    Co se týká vzniku nových článků, na to mám zase Bloglolvin…

                    1. No jo milá Van, to jsou staré dobré věci, také je mám, tedy v jiné formě, ale i to, mě již zatěžuje. Na wordpressu, přímo na stránce, mám jakousi formu chatu, zároveň to překládá do mnoha jazyků a přesto, komunikuji stále méně. Duch a tělo jsou ve sporu, jsem velice unavena a cítím to u mnohých.
                      Děkuji milá Van, za tvou komunikaci se mnou, mám pocit a neklamu sebe samu, že byla nejlepší, za celých pět let tady.

    1. Mein Garten ist blühend und regen willkomme, aber moderat. Katastrophen in
      Deutschland, mich sorry. Ich wünsche Ihnen noch einen schönen Sonntag. Ann

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s