Jaro naprd ?

A očista !


Nekonala se? Ale ano, jen ta vnější je nějak zanedbána. Šero nechám šerem projíti, mlžno vně mě netrápí a splín z něho nemám, mám alespoň ještě čas si pohrát, s duší lidskou a pohledat něco, co ji potěší, očistí a uhladí emoce do sametova.


Sčítání škod, je ještě daleko a vždycky nějaké jsou a budou. Tam, kde se jaro předběhlo jsou již vidět, já je ještě nesčítám, to co se probouzí, dělá mně radost i v mlžných, šedých dnech a je-li něco, co ne, obarvím si to nějakou radostí světskou a je-li i to málo, ta duchovní, povelikonoční, to lehce nahradí.
Udělejte si veselo se mnou.

Domovy a domečky své duše, máme v sobě všichni a to, jak ty maličké jsou a mohou být zdrojem radosti a štěstí.
Je zjevné, že ty honosné, za vysokou zdí, to nebývají.