UVIDÍME SE ? Jarko

UVIDÍME SE ? 2
Tam, tady, i jinotajně, no nevím?
Zdravím s večerem mnohé, i jediného mého hosta za čtyři dny, Jarušku a děkuji jí, že alespoň ONA… Když jsem komentář před chvílí četla, rozhodla jsem se jí poděkovat a odpovědět celým článkem a že zájem potěší, je jisté.

DSC00431

Ráno když jsem vstala, no tedy “ ráno „ … Moje maminka by KDYSI, v osm řekla, dobré poledne miláčku? Východ sluníčka ukázal tu „obecnou špínu “ všude, rozvažovala jsem dvě alternativy, dát očekávané návštěvě notnou dávku rumu do čaje, (moc jim ten náš “ tu-Zemák „ chutná) hned ke snídani a dýchnout jim na brýle, nebo snad udělat pořádek? Pro naši ČESKOU úctyhodnost, asi vhodnější?


Na nákupy vyšlu v pátek dědu, ať jede občas mezi lidi, pustneme prý my staří, obrůstáme mechem a kapradím. Jo, jo, dole ve městě jsme tedy nebyli měsíc, namražovat kde co, i chleba, jsme zvyklí, NENÍ TADY OBCHOD, HOSPODA, DOPRAVA CHABÁ a lidé, si dávno, navzájem přestali pomáhat a já, nakonec mohu návštěvě nabídnou vánoční cukroví z mrazáku, nebo něco NE-kvalitního z marketu a to budou čumět, to oni „ n e p e č o u “ a myslím že mnohé, Z NAŠICH MANÝRŮ, ani neznají a máme všichni po starostech ?
A ! TU-ZEMÁK ! koupit, dědo nezapomeň!

On je sympaťák, ona je něco, jako “ kněžna Zaháňská „ a fotit si je a říci, to dám na blog, to opravdu ne. Náš česko-přízemní živůtek, je pro ně velkou atrakcí, sice se známe dvacet let a občas jsme u nich, v Itálii bydleli my, i naši mladí, tedy oplatit pohostinnost musím, nikde není pomoci a vše o sobě stejně víme a známe, oni i to, o ČESKÉ POHOSTINNOSTI !
Ostatně, jsme jim my ČEŠI cizí, jen rychlé shlédnutí nejzajímavějšího, zábava a pak rychle
P R Y Č.
Proč nemají Čechy rádi nikde?

Slušní lidé se tady moc nezdržují? (Ani turisté) a tak rádi bychom je tu vídali a měli.
Ti další hosté, co si o nich říkáte, snad k nám nebudou chtít? Nějak se vnitřně rozcházím, (v politických názorech), s mnoha na blogách, i v životě přesto, že podobným názorovým rozepřím a lidem nesouznícím, se vyhýbám.
Jak víš… Jarko i s tebou se znám a s mnohými, mnohdy dlouho, proč si dnes s někým nerozumím? Proto asi, že opak je pravdou toho, co kde čtete a jak mnozí myslíte, málokdo nás miluje za smýšlení a dnešní chování, ať čtete kdekoliv, cokoliv.
Mám špatné pocity manipulace těch, i oněch.

Lidé se často mění dle okolností, i my s dědou, jsme se ve vztazích k „ přátelům “ , ba i rodině změnili vlivem okolností. Dnes dáváme přízeň, peníze a lásku raději charitě, nežli do rukou těm, co si ničeho neváží a také… začínáme s dědou oba, být alergičtí na sklon, soudit člověka podle kůže, neadekvátní současné situace a s neupřímností.
I když známe někoho mnoho let, neposkytujeme mu v tomto sluchu? Říkáme, že v krizi poznáš charaktery.

V přízni k někomu, jsem uvážlivá v životě i na blogu, dnes ani nevím, jak bych někoho požádala o radu a pomoc, nežádám ani své děti a vnuky! Příkladně v tom, aby mně kdosi sdělil, co u mě vidí a čte, včera moje stránka byla jiná nežli dnes?
Stále se v mé administrativě cosi mění a já mám pocit, jako by někdo překonal „ hesla „, dostával se přes ně a lezl do našich hlav (a stránek)? Jestli máte někdo, někdy, podobný pocit? Jste moje krevní skupina a já ti děkuji Jarko, alespoň mám ten pocit, že smýšlíš jako já.

Nedůtklivost k tomu, že mluvím jak myslím, nepřekonal již mnohý a mnohé, styl nehodlám měnit a sebe? ? ?
Nepřipadá vám to v životě stejné, jako na blogu… Třeba vám WordPressáci? 

Reklamy

23 thoughts on “UVIDÍME SE ? Jarko

  1. Nejsem Jarka ani neodpovídám brzy, tak nevím, zda sem mám pár slov napsat. Je fakt, že v Česku jsou vztahy v poslední době na pováženou. Pokud se někde vyskytne opravdový zájem, je to spíše vzácnost a člověk neví, zda člověku věřit, zda to myslí vážně. Vím, že v Německu je mentalita jiná, ba i u Cikánů mají uvnitř rodiny asi vztahy naplněnější než Češi. O přírodních národech ani nemluvím. Tam ani nemusí mluvit, ale odezírají podle gest a vnitřní intuice. Je pravda, že člověku v dnešní době ani tolik nechybí majetek a peníze, ale spíše zájem od lidí a jejich čas.

    1. Nevím jestli čteš i ostatní komentáře, nežli se rozhodneš napsat ten svůj, dneska opět dost dobrý a každý vítám o nesouhlasném chci diskutovat, proto ten blog dělám.
      Já babka, trpící samomluvou, rozhovory s kočkama, kytkama, a ševelící s lesem, bych ti měla povyprávět o bývalé sounáležitosti, třeba v paneláku ale i tady, na “ samotě u lesa „ kdysi, přišli jsme tam i sem, stejně mladí, sociálně a povahově si podobní a vyrostli nám tam i tady děti i vnuci za tu dobu a jako rodina jsme se k sobě chovali, alespoň v jednom vchodě, pohlídali jsme si děti, když bylo potřeba, jeli každé léto společně stanovat a dodnes, byla-li bych v nouzi, vím že kdokoliv z nich (ještě žijících), by pomohl.
      Naše přátele, když přiletěli, loni, i letos, okradl v Praze nejdříve taxikář, potom číšník na nevalném obědě a letos dokonce ve čtyř **** kovém hotelu ve Varech, byli okradeni na smluví ceně. Co se to s lidmi stalo?

      1. Milé empatické soužití v paneláku jsem taky zažila, ale je to tak 25 let zpátky. Pak se postupně naše cesty rozutekly a znám jich jen pár, s kterými se vídám dosud. Pak jsem se několikrát stěhovala a nestačila zapustit kořeny. Asi nemohu říci, že je to věkem, že se člověk už tolik neseznamuje, je to asi dobou. Dobou plné vlažných citů. Je to smutné. Někde se stala chyba, a ne jedna. Chyb je hodně a těžko jdou napravit, naopak, prohlubuje se chlad.
        To by mne zajímalo, co bys napsala, kdybych napsala, že jsem všechny komentáře četla. A taky by mne zajímalo, co bys napsala, kdybych řekla, že jsem četla jen některé nebo žádné. Ne, neboj se, komentáři se prokousávám. Záleží samozřejmě, jaké je téma. Měj pěkný večer.

        1. Nejsem diktátor milá Intuice a vůbec nejde o to jestli jsi je četla a znáš souvislosti, nebo stojíš o jinou formu blogování a pak tedy je to opět, tvou věcí. Mě, když něco zajímá, jdu do podstaty věci a když ne, kašlu na to a vůbec se tím nezabývám, dokonce bych mnohým poradila, že něco, bych nečetla s principu proto, že je to proti mým zásadám, a takovým lidem tu radost, abych jim jejich názor vymlouvala, N E U D Ě L Á M .
          A pak jsou blogy, které bych ráda pravidelně četla a komentovala ale nemám na to čas.
          I já tobě přeji a hezký, nový týden.

  2. Pěkný dopis pro Jarku. Je dobře, že jsi našla spřízněnou duši, se kterou si v mnohém tolik rozumíte. A charita? Nu což, můžeme doufat, že věci nebo peníze charitě darované skončí opravdu tam, kde mají. Co se týká pomoci migrantům, na dobré srdce doplatila jedna dívka z Rakouska, ale to bylo její riziko. Ale třeba to je hoax, neberu tu zprávu moc vážně, jen mě zaujala…
    Pěkný únorový den a hezký víkend, Aničko. Krásné zasněžené fotky. A podle včerejšího komentáře soudím, že podobně zasněženo je i u vás.
    Pěkná báseň, vlastní rukou a hlavou vytvořená?
    A co je prosím s tím wordpresem, máš pocit, že ti někdo leze do administrativy a něco tam mění?
    Není to ta nová demokracie, která se teď zavádí? Ale u tebe nepochopitelná, přece ty tu nemáš nic proti ničemu, co by ti mohli vytknout a eventuálně umazat. Nechápu tyhle postoje a snahy něco narušovat a nabourávat.

    1. Jsi podobný realista jako já Van Vendy, jen víc skeptik ale i to není naškodu.
      Co se týká souznění s Jarkou, asi to necítí jako já ale to nevadí, já ji mám ráda právě proto, že jako ty, obě nemáte potřebu se podbízet a píšete, jak to cítíte. Že se nemá mluvit o někom, kdo se debaty neúčastní, asi víme obě.

      Reálně posoudit, jestli a co jsou hoaxy a čemu to má sloužit, si musí každý sám.

      Jistě Van Vendy, básničky neopisuji i ty tvé si občas přečtu, když je čas.

      S administrativou u nás, se to má asi tak, jako u vás s autorským blogem ??? Co léta řešíte nechápu, sdílecí systém to neřeší vůbec a podstata, vám uniká….
      Mně se stává, tedy méně často nežli u vás, aby admin, o mně beze mě? Amerika je daleko a ČESKY, tam asi neumí nikdo, pár jich občas přijde, žvanit se mnou tedy ne, možná jim ale nesedí můj postoj a ty asi víš, že kde není žalobce, není soudce ! Nebo, že by ČECH?
      Moje obrázková zima je otázkou mnoha let a tisíců fotek v úložišti, že by tady ale letos nebyl sníh, mlha a ledovo? To je asi nesmysl, žiji na horách ale jako všude, v noci napadá a zítra odpoledne je pryč.
      Nevím jak o mě smýšlíš, co o mě víš a jestli mě za pět let znáš natolik, aktuální moc nejsem proto, že vytáhnout paty z domu, je pro mě dost obtížné, tedy víc pro dědu, to on mě musí vláčet na svých bedrech a mně je celkem fuk, spolková dohoda u vás na blogu.

      Tak ta poslední tvá věta, to by byla debata do pranice, tedy v případě, že by ji tady někdo, spíš kdokoliv z vás chtěl vést, ten nával diskutérů je zjevný na první pohled, ne? Asi si zřídím účty na všech možných i nemožných, sdílecích blbostech a ti nahnědlí, mě přijdou ve velkém, přesvědčit o své pravdě ! Ty ale WordPess moc nečteš, nebo ano? Na pár blogách jsem tě tedy náhodou potkala, ti ale nejsou moje krevní skupina ani mě moc nezajímají.
      Jinak, tě moc zdravím, objímám a chci ti říci, že si čtu tvé komentáře tam, onde, kam vlezu, tedy většinou všude.

      1. Se svým blogem víceméně nemám problém, jen mám občas pocit, že v návštěvní knize zmizela některá jména, která jsem tam měla. A i když jsem některé blogy vymazávala (zkrátka proto, že skončily svou existenci a tudíž nemělo cenu, aby zabíraly místo), pozastavené blogy nemažu. A přesto mi ze seznamu zmizely.
        Články naštěstí snad zůstávají, navíc si jednou za čas články stahuji k sobě na počítač a zálohuji ve wordu. Pro každý případ. Ne všechny, jen některé.
        Co se fotek týká, v poslední době dávám většinou svoje vlastní, i když neříkám že jsou umělecky luxusní. Netové fotky mám sice postahované a zřejmě budeme mít obě pěkně nabitou galerii, ale na blog je vytahuji spíš vyjímečně.
        Co se týká mazání příspěvků vůbec, toho jsem si všimla zejména na facebooku. Na Britských listech mazali komentáře (mimo jiné smazali i moje tři komentáře, které jsem tam napsala, a které sice byly odporující a nesouhlasné a kritické, nicméně nebyly vulgární ani sprosté ani jsem v těch komentářích neposílala nikoho nikam, natož abych prosazovala řešení násilné. Ne, byly prostě jen nesouhlasné a proto smazané – tím u mě Britské listy skončily, protože tohle seriózní plátek nedělá. Nebo neměl by dělat.
        Wordpress opravdu nečtu. Je toho hodně, co mám teď ke čtení nebo k prohlížení a dám tomu dost času, ale nemůžu, ani nechci, od rána do večera sedět nad počítačem, abych vůbec stihla přečíst desetinu toho, co svět nabízí.
        Na fejsu mám několik skupin, kam chodím, zajímavosti Česka (památky nebo zajímavá místa), kočičí gang, plátek věnovaný pletení a háčkování, bezlepkovou stránku, přestože bezlepková nejsem, je zajímavé, co se tam sejde rad a doporučení, nějaké vtipné stránky, a několik desítek nebo snad stovek odkazů na komunity nebo galerie nebo umělce, které míním kus po kuse prolézt, protože jsou tam tisíce úžasných fotek nebo videí.
        Na blogu mám řádku oblíbených blogerek a blogerů, které stíhám číst čím dál méně. Aktivity na blogu už jsem pustila z hlavy, protože byly postupně hlavním adminem zrušeny. A byly to dobré aktivity, různé soutěže, i pro nečleny, tam to docela žilo. Teď mi připadá, že je blog v úpadku, ale svůj blog kvůli tomu mazat nebudu, je tam dost lidí, kteří píší kvalitně i zábavně i vtipně nebo poutavě. Takže díky takovým lidem úpadek blogu není takový, jaký by mohl být.
        Že tam ve vašich končinách nemáte zrovna do hopsasa, je mi jasné. Nevím jestli máte auto, nebo cestujete pěškobusem, pěškobus je sice zdravý, ale někdy, když je náledí nebo plískanice, tak je to o hubu nebo o zdraví…
        Nevím proč si vždycky, když píšeš o okolí, vybavím seriál My z konce světa. 🙂
        Ještě jsi mě pobavila s těmi nahnědlými, protože z diskuzí mám dojem, že nejvíc militantní jsou ti takzvaně sluníčkoví. Ale je fakt, že záleží na lidech – i ti takzvaně nahnědlí, jak je označuješ, dovedou argumentovat slušně a ne každý z nich by chtěl situaci řešit postřílením nebo zplynováním. Já nahnědlé v dnešní době neberu nijak záporně, protože do skupiny nahnědlých rasistických náckovských xenofobů jsou zahrnuti i ti, kteří mají docela prosté obavy nebo ti, kteří jen nesouhlasí s postupem a přístupem současných vlád. Ono je totiž náramně rychlé a jednoduché někoho odsoudit jen proto, že nesdílí týž názor – a hodit ho do jednoho všeobjímajícího rasového pytle. I když konkrétně islám není rasa, takže o rasismu není vlastně řeči. A můžu říct, že tohle označení mi sakramentksy živě připomíná jiné nálepky, které figurovaly v oficiálních médiích před osmdesátým devátým – nepřítel lidu, nepřítel socialismu, protisocialistický žive, a další možné varianty. A v době, kdy ve světě frčí obchod s lidmi, tedy s migranty, mi takovéto nálepky a výzvy připadají jako znovuzrozené z tehdejších nálepek a výzev.
        Ale to jsem odbočila. Samozřejmě nejsem expert na ekonomiku, na politiku a na současné problémy, jen mám instinkt a ten mi tiká na výstrahu, že tady něco smrdí a to pořádně. A že pokud se bude preferovat jedna skupina lidí nad tou domácí, pak to dopadne špatně. Z jednoho pochopitelného důvodu – i v dnešních, civilizací a pohodlím zdenegenrovaných lidech, dřímají staré instinkty a pud sebezáchovy. Ten pud sebezáchovy jednou vybublá na povrch a pak bude opravdu konec jedné civilizace.
        A proč by vlastně nebyl? V dějinách už skončilo několik obrovských, vzkvétajících civilizací. Proč bychom měli být výjimkou.

        1. OBDIVUJI TVOU VITALITU.
          Tak na takový výčet bych neměla nervy a stěží si přečtu pár článků, ve čtečce si vyberu co číst a co vůbec ne. Naučila jsem se komentáře vrátit jen tomu, kdo napíše mně a tím jsem získala hodně času.
          Máš pravdu v tom, že se již vůbec nevyznám v tom, KDO JE KDO a kde. BRITSKÉ LISTY JE PASKVIL, ne noviny se seriozním a zodpovědným vedením plátku, o tom nepochybuj, to by již každý bloger, o sobě mohl říci že je novinář. Jsem bloger a nečekám, že blogera někdo bude brát jako zpravodaje, zodpovědného za to, že je to ta pravá pravda, co napíše ve své invenční pomatenosti? V tom je ten rozdíl mezi tím, jak by měla vypadat seriozní zpráva v kontrastu, k žvanění jedné babky ? ne ?

          1. Jo, a zapomněla jsem ti říci, že nezálohuji nic, PO MNĚ POTOPA, co píši mimo blog to jistě ale i to, mám jen v počítači a dlouho se dokopávám dát to na flešku, No zkrátka, nejsou lidi, jednou to udělá BUM PRÁSK a bude po ptákách.
            Mimo tedy neděli, v neděli se u nás nic nedělá, moc času nemám. Židé světí sobotu podle starého zákona a thóry, my křesťané neděli a to, že se blogem bavím, a že se s toho asi střílet nebude…podotýkám posté. Hezký večer děvče, mě milé, závislé?

            1. Trocha závislosti tu bude, připouštím, dokonce si ji uvědomuji, ve chvíli, kdy zjistím, že je sedm hodin večer a já pořád ještě courám po různých odkazech. A to si každý den slibuju, že počítač čtyři hodiny denně a pak vypnout. No, pak si zas říkám, stejně si ten internet platím, tak, proč bych se měla omezovat 🙂
              I když je fakt, že na venkovní aktivity není ani počasí, ani chuť, a vlastně i kdyby byla chuť, s tou rozbahněnou zemí se nedá teď nic dělat.
              Jediné, na čem jsem zapracovala, je snížení počtu článků za měsíc. Z někdejších pětadvaceti jsem se dostala na nějakých deset nebo dvanáct článků. A docela mi to vyhovuje, navíc mám pocit, že nejlepší nápady už jsem stejně vyplácala. Na druhou stranu, pořád je ještě o čem psát.
              Nedělí si užívej, aspoň je to výrazný přelom na rozdíl od ostatních dní, kdy se dělá a stará a pracuje.
              Já navíc ještě pořád dávivě kašlu, jsou to hrozný záchvaty a nevím co s tím. Byla jsem i na plicním, prý se to zlepšuje, z plic se to odstěhovalo na průduchy, ale tam to pořád trčí. Ale zlepšení je aspoň v tom, že v noci dokážu spát hodinu nebo dvě v kuse, než mě probudí záchvat kašle. Předtím to byly pětiminutové kómatické stavy a trvalo to až do rána. Nejhorší je, že podle doktora nejsou žádné viditelné vnější znaky, jen mírné podráždění. Žádné teploty ani jiné bolesti.
              No, važme si zdraví dokud je máme. Až je ztratíme, pak teprve si uvědomíme, jak nenápadně vzácná věc to je.

              1. To jako by jsi četla moje myšlenky, chystám se napsat po dlouhé době něco o zdraví, tady u nás a také o lékařské etice dneska.

                Také hodlám změnit šablonu, jdou mně na nervy ty čáry, míhají se před očima a grafika neumí naší diakritiku a vůbec, ta kompozice a možnosti, na rozdíl od mojí staré šablony, NESROVNATELNÉ, MÁM NA NĚ ZLOST A TEČKA.
                Hezký večer bez kašle milá Van……. Děda také nějaký bacil dotáhl, kdepak, jak vylezeš mezi lidi, něco chytíš vždycky, někdy i facku,. cha chá.

  3. Liebe Anna das ist ja ein wunderschönes Frühlingsfotos das sieht super aus ganz toll fotografiert hab einen schönen Donnerstag mit vielen lieben Grüßen Klaus in Freundschaft

  4. Tento článek už jsem četla a také na něj reagovala, ale svůj komentář tu nevidím. Což ovšem Aničko, vysvětluješ v odpovědi pro „cuprumova“.
    Mají na tom wordpresu divné móresy!

    1. To mě překvapuje proto Jaruško, že já jsem ho přednastavila, nebyl tady a tak jsem ho publikovala až včera, což je stejně fuk, je to pasé a jak čtu u Matouše. Komentář je i podle data nepatřící jemu, napsala jsem ho jako vysvětlení k článku. A pointa uniká, nebo vás téma nezajímá? Což ostatně je to, co ten článek vlastně říká, nebo blbě píšu o povrchních vztazích v životě, na blogách a o tom, že je to ryze český fenomén (NENASLOUCHÁNÍ). Za dobu co tento blog dělám, jsem opravdový zájem poznala nejvíc u tebe Jarko.

  5. Asi to vezmu popořadě.
    Chápu vaši situaci s mrazákem, ale když dnes nad tím, tak mladicky přemýšlím, asi bych nechtěl „klasický velký mrazák“, gor když mohu mít vše „čerstvé“ a stačí dojít do krámu, ale třeba se můj pohled časem změní nebo jen zůstane stejný.
    Byl jsem teď na prodloužený víkend v těch Maďarech, o kterých jsme se už bavili v souvislosti s obdarováváním na Vánoce. Popravdě přemýšlel jsem nad podobným. Jak je to s Čechy v zahraničí. Nechci být skeptik, ale řekl bych je to nejen o chování, ale taky o penězích. Byli jsme v Sarvaru a popravdě, čím více jste cálovali, tím více byli ochotní, ale.. třebas né všichni 🙂
    Trochu mě mrzí ty rodinné vztahy, sám si občas připadám viníkem generační rozepře, i když postupem času si uvědomuji, jak je to zbytečné a malé.
    Já mluvím/píšu pořád stejně, tam venku i tady na drátě. ALE. už jsem potkal mnohé „odvážlivce“, které bych osobně moc rád viděl/slyšel říkat, na ulici běženci – ty nemáš právo tady žít. ANONYMITA internetu tvoří novodobé anti-hrdiny.

    1. To vůbec není podstatné, jak kde a proč žijeme, žijeme a mrazák vztahy nevyřeší, není to meritem věci, jen noticka k vykreslení pocitů.
      Dobře jsi pochopil a přesně jsi se trefil Matouši, co vlastně říkám a je známé o postkomunistických zemích všeobecně. Já rozumím tomu, že po revoluci byl hlad po tom, žít jako O N I ……….. TO JE ALE VĚC DLOUHÝCH TRADIC. A my budeme ty rány zacelovat a hojit po generace a dlouho si myslet, že peníze jsou ten fenomen, co nás zachrání morálně. a na internetu je to stejně formální, jako i v životě, že ?

      1. Tak tak. ALE. nerad bych byl skeptik. Ve velkém vidím skepsi, ale když se rozhlédnu kolem sebe, tak jsem spíše optimista – malá dobra na každém kroku. 🙂

        1. Mnoho lidí zamění reálné myšlení za skepsi, často vidím jakési vlezlé patolízalství i v naprosto banálních záležitostech a často obavy z upřímnosti.
          Přece, říci upřímně, slušně a v klidu svůj opravdový názor, v rodině, přátelům, rodičům, dětem, politikům a nakonec komukoliv, je základem slušného soužití.
          Co to jsou malá dobra Matouši?

          1. Máte zajisté pravdu.
            Když vám neznámý chodec poradí cestu, když zvedáte kočárek neznámé maminky do vlaku, .. 🙂

  6. Měla jsem v poště dopis že, moje šablona ukončila platnost a mohu ji kdykoliv změnit, tedy tu, co jsem bez mého vědomí dostala. Že si mám změnit všechna hesla mně došlo a také jsem to před chvílí udělala, i když přednastavený článek pro Jarušku je neaktuální, je jediný který v mojí administrativě zůstal a pár jich tam tedy bylo.
    Jarce a všem ostatním děkuji za komentáře, potěšilo mě ale po týdnu, na ně odpovídat, je neaktuální.
    Moc vás zdravím. Anna

    Jeden z mých oblíbených blogerů, Finský básník web blogery definoval přesně takto, „ jsme Statisticky pojato, pomocné opice pro jejich velké zisky „.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s