UVIDÍME SE ? 2 Tam, tady, i jinotajně, no nevím? Zdravím s večerem mnohé, i jediného mého hosta za čtyři dny, Jarušku a děkuji jí, že alespoň ONA… Když jsem komentář před chvílí četla, rozhodla jsem se jí poděkovat a odpovědět celým článkem a že zájem potěší, je jisté.
Ráno když jsem vstala, no tedy “ ráno „ … Moje maminka by KDYSI, v osm řekla, dobré poledne miláčku? Východ sluníčka ukázal tu „obecnou špínu “ všude, rozvažovala jsem dvě alternativy, dát očekávané návštěvě notnou dávku rumu do čaje, (moc jim ten náš “ tu-Zemák „ chutná) hned ke snídani a dýchnout jim na brýle, nebo snad udělat pořádek? Pro naši ČESKOU úctyhodnost, asi vhodnější?
Na nákupy vyšlu v pátek dědu, ať jede občas mezi lidi, pustneme prý my staří, obrůstáme mechem a kapradím. Jo, jo, dole ve městě jsme tedy nebyli měsíc, namražovat kde co, i chleba, jsme zvyklí, NENÍ TADY OBCHOD, HOSPODA, DOPRAVA CHABÁ a lidé, si dávno, navzájem přestali pomáhat a já, nakonec mohu návštěvě nabídnou vánoční cukroví z mrazáku, nebo něco NE-kvalitního z marketu a to budou čumět, to oni „ n e p e č o u “ a myslím že mnohé, Z NAŠICH MANÝRŮ, ani neznají a máme všichni po starostech ?
A ! TU-ZEMÁK ! koupit, dědo nezapomeň!
On je sympaťák, ona je něco, jako “ kněžna Zaháňská „ a fotit si je a říci, to dám na blog, to opravdu ne. Náš česko-přízemní živůtek, je pro ně velkou atrakcí, sicese známe dvacet let a občas jsme u nich, v Itálii bydleli my, i naši mladí, tedy oplatit pohostinnost musím, nikde není pomoci a vše o sobě stejně víme a známe, oni i to, o ČESKÉ POHOSTINNOSTI ! Ostatně, jsme jim my ČEŠI cizí, jen rychlé shlédnutí nejzajímavějšího, zábava a pak rychle P R Y Č.
Proč nemají Čechy rádi nikde? Slušní lidé se tady moc nezdržují? (Ani turisté) a tak rádi bychom je tu vídali a měli.
Ti další hosté, co si o nich říkáte, snad k nám nebudou chtít? Nějak se vnitřně rozcházím, (v politických názorech), s mnoha na blogách, i v životě přesto, že podobným názorovým rozepřím a lidem nesouznícím, se vyhýbám.
Jak víš… Jarko i s tebou se znám a s mnohými, mnohdy dlouho, proč si dnes s někým nerozumím? Proto asi, že opak je pravdou toho, co kde čtete a jak mnozí myslíte, málokdo nás miluje za smýšlení a dnešní chování, ať čtete kdekoliv, cokoliv.
Mám špatné pocity manipulace těch, i oněch. Lidé se často mění dle okolností, i my s dědou, jsme se ve vztazích k „ přátelům “ , ba i rodině změnili vlivem okolností. Dnes dáváme přízeň, peníze a lásku raději charitě, nežli do rukou těm, co si ničeho neváží a také… začínáme s dědou oba, být alergičtí na sklon, soudit člověka podle kůže, neadekvátní současné situace a s neupřímností.
I když známe někoho mnoho let, neposkytujeme mu v tomto sluchu? Říkáme, že v krizi poznáš charaktery. V přízni k někomu, jsem uvážlivá v životě i na blogu, dnes ani nevím, jak bych někoho požádala o radu a pomoc, nežádám ani své děti a vnuky! Příkladně v tom, aby mně kdosi sdělil, co u mě vidí a čte, včera moje stránka byla jiná nežli dnes?
Stále se v mé administrativě cosi mění a já mám pocit, jako by někdo překonal „ hesla „, dostával se přes ně a lezl do našich hlav (a stránek)? Jestli máte někdo, někdy, podobný pocit? Jste moje krevní skupina a já ti děkuji Jarko, alespoň mám ten pocit, že smýšlíš jako já. Nedůtklivost k tomu, že mluvím jak myslím, nepřekonal již mnohý a mnohé, styl nehodlám měnit a sebe? ? ?
Nepřipadá vám to v životě stejné, jako na blogu… Třeba vám WordPressáci?
Anna : prostor 