Jsme stále nespokojenější a stále víc a na kde co, si stěžujeme? Říká se to o nás a já vím proč, jsme velcí kverulanti.
Letos jsme cestovali s manželem hodně a dlouho, málokde jde kvalita života nahoru takovým tempem jako u nás, rozvoj je překotný a nároky lidí vysoké, velice vysoké. Dám vám sem pár obrázků cen v Itálii, a musím vám říci, že toto jsou obchody, kam běžní lidé nechodí, ti nakupují na tržnici od pěstitelů, rybářů a chovatelů, kteří sýry, maso, i tovar z něho, dělají doma na koleně. Supermarketů, tedy je velice málo a běžný člověk v nich nakoupí zřídka a jen zboží, co se vyplatí, jednou měsíčně, nebo vůbec.
Letmé zastávky, při cestě k moři ve Veroně, Vicenze a dva dny v Bologně, nám stačilo k poznání, že jsme nesrovnatelně dál i v opravách památek a nadstandardní údržbě měst. Trochu přibrzdit, v investičně náročných projektech by nám neuškodilo, když stát není schopen se postarat o své potřebné, dnes jsem ve zprávách slyšela, že se invalidům nepřidalo mnoho let a zase se jim nepřidá!
Verona : Jistě, kdo by neznal, město lásky, kde můžete stále najít místa slavné tragédie … Ale najít ten slavný balkon, to bych musela do cestovky, nebyla chuť ani čas.
Vicenza: Které italské město nemá památky, a vidět je a všude je velice náročné nejen na čas, ale hlavně na finance.
Bologna: Proto, že jsme tuto cestu od Gardského jezera k moři nepodnikli sami, ne že by se nám chtělo ale vyhovět touze mládí po opáleném těle, no, kdo by jim odolal.
Můj můj muž protestuje vždy, když sedá do auta a já říkám, „ uděláme zajížďku do centra? “ chápu ho, ani mě se tentokrát nejen nechtělo, byla jsem unavená a nelákalo mě ani moře. Delší zastávku, dvoudenní, jsme udělali v Bologně, trochu si odpočinuli podívali se po památkách, městě, něco málo nakoupili na trzích a já potom spala a spala, dvanáct hodin.
Anna : prostor 