Sluníčko nám odepřelo dnes svou přízeň, ne že by to byl důvod si sednout a odpočívat ve „ všední den “ ? Vlajku, děda vytáhl na stožár včera a roků, kdy bychom říkali ano, dnes je svátek, nebylo v minulosti mnoho. Podívali jsme se s dědou na prazáklad tohoto státu, jak a za jakých okolností vznikla tahle, snad demokracie. První světová válka, je opomíjeným mezníkem, rozpad monarchie a následné historické děje jsou dnes téměř zapomenuty. Obrovský zlom v Evropském měřítku, jak jsem se dočetla u mladého člověka, Co si říkácuprumovbyla Francouzská revoluce.
MOTLITBA ZA DOMOV To byl ten důvod si posedět a bylo o čem přemýšlet, vyslechnout různé názory a ekumenický pohled, na dnešní lidi, víru a svět, ten pocit byl sváteční.
Na sítích se nachází různorodé společenství lidí, sleduji ty i ony. Vždy mě nadchnou a potěší lidé s odvahou se vzepřít a v zájmu lidskosti oponovat těm, co ze své frustrované nenávisti viní všechny, mimo sebe.
Mám ráda ty, co MAJÍ OBČANSKOU ODVAHU, oponovat křičící většině, že ten, nebo onen. TO NEBO ONO, může za jejich problém, za neopodstatněný strach i jejich vlastní neschopnost, nemám tak pocit osamocenosti a v těchto lidech cítím oporu vždy.
V dnešní rozervané době, dobře chápu argumenty i strach mnohých, jen nerozumím tomu, že stále jsou to tytéž argumenty a titíž lidé, co na sítích vydrží čtyřiadvacet hodin křičet, nemám peníze, nemám práci, NEMÁM ŠTĚSTÍ a zavinili to, jednou cikáni, jindy EVROPSKÁ UNIE, bezdomovci, a nyní dokonce imigranti.
Takže, vážení frustrovaní oponenti na sítích, kterým vadí to, že je tady u nás asi osm set imigrantů, kterým vadí cikáni, Afričané, nazýváte je opicemi, co vám vadí děti imigrantů, že prý jsou to lidské štíty a že jim kdosi-kdesi stele postele. Vadí vám zákaz kouření v putykách, kde dny vysedáváte a nadáváte na stát, prezidenta, vládu, cikány, politiku a považujete za omezení své osobní svobody, žít jako lidé kteří vědí, že svoboda jednoho končí tam, kde začíná svoboda druhého a nezasloužili jste si ji? Toužíte si na svou pusu říkat co vám slina na jazyk přinese, k vaší vůli, jsem konečně spokojena, že vám někdo zavře pusu a snad se konečně zavedou cenzurované komentáře proti nemorálním lidem rozvracečského ražení, svalující své osobní problémy na celý svět. A tolik jsem tu svobodu milovala.
Ano, drazí blogeři facebookoví, G+áčtí, i ti, na různých, i pochybných plátcích, doufám že bude zase jakási zákonná, morálně a lidsky přijatelná cenzura a těm, co by zase někoho chtěli mlít na masomlýncích, posílat kohokoliv do plynu, a řečníkům podobného smýšlení a ražení, bude snad utnut tipec.
A že již není pravdou že: Vox populi, vox dei ?
Je ale pravdou to: Nec audiendi qui solent dicere, Vox populi, vox Dei, quum tumultuositas vulgi semper insaniae proxima sit. KLIK
Proto, že člověk je povinován rozvážit svá slova tak a proto, že ani párem volů je zpět nevtáhneš, jak praví naše, ČESKÉ, NE JEN LATINSKÉ…….
Jdu do banky a nechám se uvést k úředníkovi ohledně půjčky, cestuji obchodně do Ameriky a potřebuji si na 2 týdny půjčit 10 000 korun. Úředník na to, že banka potřebuje nějakou záruku, takže mu nechávám klíčky od nového BMW, auta zaparkovaného u chodníku, odevzdám mu od něj doklady, vše je v pořádku, zdokladováno s tím, že banka souhlasí, bere si ho jako záruku půjčky. Prezident banky a všichni úředníci se od srdce zasmějí, já také, ženská blbá, dá bavorák za 2,5 milionu korun jako záruku na půjčku 10 000 korun. Zaměstnanec auto odváží a parkuje v garážích banky. Po dvou týdnech se objevím, zaplatím 10 000, k tomu 174,41 korun jako úrok a úředník na to: „Madam, jsme velmi rádi, že jsme s Vámi uzavřeli obchod a že všechno tak hladce proběhlo, ale i tak nám to vrtá hlavou„ . Když jste byla pryč, trochu jsme si vás prověřili a zjistili, že jste milionářka, k čemu ta malá půjčka?
„To jo, kde bych ale tak fantasticky levně a bezpečně, zaparkovala své auto na dva týdny, to mně poraďte „?
Ovčák jednou pásl svoje stádo na vzdálené pastvině, když k němu zčistajasna zamířil fungl nový Jeep Cherokee. Zastavil u něho a z okna vyhlédl mladý muž v obleku od Brioniho, v botách Gucci, s brejlemi Ray Ban a s kravatou YSL. Povídá ovčákovi: „Když vám přesně řeknu, kolik ovcí máte ve stádu, dáte mi jednu?“ Ovčák se na yupíka podíval, pak se ohlédl na mírumilovně se pasoucí stádo a řekl: „Dobře.“
Yuppík zaparkoval auto, vytáhl notebook, připojil ho na mobil, zasurfoval na stránku NASA na internetu, vyvolal si satelitní navigační systém GPS, naskenoval oblast a otevřel šedesáti stránkovou tabulku v Excelu. Potom na své miniaturní tiskárně vytiskl 150 stránek dlouhou zprávu a podal ji ovčákovi. „Máte tu přesně 1586 ovcí!“
„To je přesné! Tak si jednu vyberte,“ řekl ovčák. A pak se dívá, jak si mladík vybírá ovci a ukládá ji do svého Cherokee.
Pak povídá: „A když já vám přesně řeknu, jaké je vaše zaměstnání, vrátíte mi ji?“ „Oukej, proč ne,“ odpověděl mladý muž. „Vy jste konzultant,“ řekl ovčák. „Přesně!“ na to yuppie. „Jak jste to uhodl?“ „Jednoduše,“ na to ovčák. „Objevil jste se tu, i když vás nikdo nevolal. Chcete odměnu za odpověď na otázku, kterou sám dobře znám. A navíc tomu hovno rozumíte, protože jste si místo ovce, do auta nacpal mýho psa!“
Anna : prostor 