Pojedete se mnou?

Cestovatelé a cestovatelky, moc toho již nenajezdím a přesto, cestuji denně.

Mu Cang Chai, YenBai, Vietnam.Tohle kouzelné místo je : Mu Cang Chai, YenBai, Vietnam. Když někdo na Google + sdílí podobný obrázek a dokonce je tak, pro mě přátelský, že uvede co to je, kde to je a jak se to místo přesně jmenuje, není mně zatěžko, ten název vložit do map Google Earth a najít ho. Není-li to místo zmapováno street view satelitem, kliknu na jednu z fotografií a zjistím si jméno fotografa a ty si potom prohlédnu, ne nebudu je tady presentovat to já nedělám, dám vám na něho odkaz a vy si se mnou zajedete do toho Vietnamu, prostřednictvím jeho fotografií: KLIKNI

Na Google+, obrázky veřejně sdílené, jsou úžasným pohledem kamkoliv na světě a když je použijete k něčemu jinému, nežli každý den někomu říci hezký obrázek, jsou zdrojem pohledů jinam, na jiný svět, způsob života, jinou kulturu a to je věcí, která mě učí dívat se na svět a lidi tak tolerantně, jak jen to jde.

 

21 komentářů: „Pojedete se mnou?

    1. Tak to si o něm příště můžeme popovídat, vy a mnoho dalších si nekliklo a že je to pohled nesmírně zajímavý to vám povídám já, babka všetečná, nejdříve jsem si všech sto sedmdesát šest fotek prohlédla a potom ještě jednou s mým mužem a že je to pohled na krásu, kulturu a dřinu prostých, Vietnam obývajících lidí, jaký málokde najdete, to vám garantuji proto, že s internetem mám najeto hodně a tak ucelený pohled na nějakou zemi je vzácný.

  1. Ráda občas nakouknu na takové pěkné (i méně pěkné, amatérské) fotky z cest, ale zas tak dopodrobna jsem gůglit nezkoušela. Zatím mě to tolik netáhne, teď jsem si projížděla několik set fotek z facebookových skupin (fotografických) a ono to zabralo, navíc chci nějaké dát i na blog, takže přetahuji a to dá taky zabrat.
    Vietnam mě moc neláká, spíš bych brala Paříž a Francii vůbec. Jestli bych měla jet jen jednou na jedno místo, byla by to Francie a Paříž.

    1. Paříž je lákadlo, já na města moc nejsem, byli jsme tam dvakrát, jednou kvůli vnukům a disneylandu a mimo památek, mě tam nic nenadchlo, Praha je hezčí. Až se rozhodneš, rozhodně nejezdi v polovině července, prší a prší ale zase ty oslavy, výzdoba a ohňostroje v tu dobu, za to stojí a zároveň být tebou, tak zámky na Loiře. Ještě snad jednou o ní napíši, i když jsem o francii Psala mockrát, starých fotek mám spoustu, dnes se Paříž mění takovou rychlostí jako vše u nás, když vidím nové snímky, máloco je stejné jako před lety.

      1. Moc si iluze nedělám, četla jsem pár zážitků z cest (konkrétně Paříž) a bylo tam dost silných nešvarů, jako třeba otravné vtěrky, které ti vnucují nějaké reklamní předměty (samozřejmě za peníze). Ale pořád převládá to zajímavé. Takže, do Paříže bych ráda. A taky nějaký ten okruh po Francii. Ale stejně tak věřím, že třeba taková Praha je jedna z nejkouzelnějších měst.:-)
        (A díky za doporučení!)

        1. V Paříži a jejím okolí jsme dvakrát strávili asi po deseti dnech, nikdo mě neobtěžoval, je to ale dávno a vše se mění. Francouzi jsou nám ze všech národů nejpodobnější mentalitou, ale i to, jak kde? Pařížané nemají turisty moc rádi, jsou k nim odměření, spíše se tam domluvíš s cizinci, tam žijícími, (muslimy a černochy) umí víc jazyků, Francouz se chová jako Vietnamec u nás, „ já nerosumět “ ?

  2. Liebe Anna das Wochenende naht wo ist die Zeit geblieben die Zeit sie rast nur so dahin ein glückliches gesundes Wochenende wünsche ich dir in Freundschaft Klaus

  3. Nevím jak a co jde vám děvčata, nám dneska vůbec nic a nikde, a nakonec vypnuli i elektřinu a bylo po ptákách.. je 18. 45 hod, teprve se to rozjíždí a komplikovaně, za chvilku to zase vypnu, žene se asi pořádná bouřka, nebe je úplně černé.

  4. Chtěla jsem s tebou cestovat, Aničko, ale nepovedlo se. Klikla jsem přímo na fotku, sice se otevřela, ale pořád se ukazovala ta samá, i když jsem klikala i na ostatní.
    Tak jsem si aspoň pustila video. Zdeňka Izera moc nemusím, ale tohle bylo vážně povedené. Vietnamce zvládl perfektně. 😉
    Fotky zkusím ještě jednou podle nápovědy, kterou jsi napsala Jarce.
    Zdravím tě, Aničko, a přeji příjemné májové dny. 🙂

    1. Aha, také si stojím na vedení, promiň Hanko, ty musíš kliknout nejdříve na to modré v mém textu : KLIKNI, otevře se ti prohlížeč a v něm teprve, klikneš na fotku. Já vím, vy tyhle věci na blogu nepoužíváte………tedy jdou mimo vás, na wordpressu je mnoho mých fotek v tomto systému, že se vlastně proklikneš, klikem na fotku do prohlížeče, kde jsou fotky ve velkém formátu.

      Tohle je link na někoho jiného, ty fotky nejsou moje a tak proto ten odkaz, na moje si můžeš klikat přímo.

  5. Aničko, chtěla jsem jet také, přečetla si i návod a nic. Ani se to nehnulo, tak nevím, kde je chyba. Ale zkusím to ještě později, občas to zlobí.

  6. Odhlásila jsem se odevšud a zkusila odkaz znovu, šlo to, je třeba kliknout přímo na fotku, jako u mě, potom to jede samo v prohlížeči (stránkuje), když se klikne na černou šipku. Vracím se Esc. Je to kouzelná cesta celým Vietnamem, na konci je kousek i Laos a Thajsko, tam již takový pořádek a pracovitost není vidět ale je tam spoustu krásných památek, vlastně jsem tak viděla celou tu nádhernou zemi a měla jsem z té krásy, slzy v očích. těch fotek je 187 a každý o to nestojí, je vidět všechny, chápu, je to náročné na čas.

  7. Á, chyba lávky. Otevřel se mi první lákavý obrázek a dál bych se pravděpodobně dostala jen za podmínky, že bych si vytvořila účet na googlu. Z toho, co vidím na tvém blogu a uviděla jsem na odkaze se dá tušit, že je Vietnam krásně zelená země.

    1. Nechápu Jaruško, jsem odhlášena s Google (momentálně) a odkaz funguje. S tím ale neporadím proto, že Google je, i moje domovská stránka a vy jste asi všichni na seznamu?
      Když jsem tam jela, (tedy na mapách), je již nagooglený i Saigon, tak, stále se usmívám a vzpomínám si, jak mně kdysi v práci, i čtyřicetiletý vietnamec, připadal jako malé děcko, neunesl ani lopatu a to jich sem komouši přivezli tisíce. Sice se zdá, že to tam vzkvétá a mnozí říkají že půjdou domů, do své krásné země a krásná dnes tedy je, škoda že to nevidíš, ty mopedy ale, co tady za práci kupovali a posílali domů, jsou v Saigonu převážným dopravním prostředkem dodnes, blahobyt to asi ještě není, a na mapách, je rok kdy to bylo zmapováno 2013. Vidět ta krásná místa je zajímavé. Oni, ti, tam doma i ti tady, mně nikdy nevadili, mám je celkem ráda, zasměji se i humoru s nimi spojenému, stali se naší součástí, zažili si jistě spoustu utrpení a také příšernosti války a dnes si u nich raději nakoupím mnohé a kašlu na to, jestli ty „ značkové “ (Čínské) věci , jsou pravé nebo ne, Amerika na tom stojí, padá a tady, místo aby se to dalo chudým, dnes třeba v tom Nepálu, spalují se nové věci a tomu já říkám, zatracený, kapitalistický paradox!
      Poznat je lepší, nežli trousit nenávistné, xenofobní zloby, jak to mnohde čtu a tak nevím, proč by mě kdokoliv, odkudkoliv měl vadit a proč bych ho měla nenávidět z principu, jak je to dnes mnohde podsouváno?
      Děkuji za komentář Jaruško.

      1. Aničko, díky za nápovědu. Původně mě nenapadlo na fotku kliknout a rovnou jsem hledala nějakou šipku na posun obrázků. 😕 Fotky jsou moc hezké, líbí se mi kopcovitá vietnamská krajina a její bujná zeleň. Viděla jsem i hřbitov padlých vojáků a mnoho dalšího zajímavého. Jo. A Izer s Krampolem, taky neměli chybu. 😀

        1. Moc mě vždycky potěší, když to co baví mě, zaujme i někoho jiného a navíc, si chce o tom se mnou povyprávět. Tam, kde Google udělá Street View, kdekoliv na světě : http://www.streetview.cz/
          Tam si můžeš přímo projít těmi místy tažením a posouváním myší, mám na Google Eart něco podobného, systémově lepšího a mohu to dát na celou plochu monitoru.

          Vietnam mě zaujal proto, že ten komoušský systém tam přežívá a až tak špatné se mně to nejeví, na každé té bráně je jasně zřetelné, že to je vstup do obce, uvnitř níž je jakési, snad administrativní, kulturní a možná, škola a doktor. CENTRUM, podobné našim, bývalým JZD. Že tam vlají ještě stále sovětské vlajky se srpem, kladivem a děti nosí pionýrský šátek, mě mate, buďto se tam zastavil čas, nebo jsou fotky staré ale když přihlédnu k perfektně digitalizovanému soft., je to nedávné. Že si ctí své padlé to je jasně zřetelné a když pominu fakt, že AMÍCI na tu zemi „ vylili “ tisíce tun herbicidů, napalmu a podobného svinstva, to vypořádání se s tím, JE FENOMENÁLNĚ KRÁSNÁ PŘÍRODA, a ta rýžová políčka, jsou ráj na zemi. Díky Jarko…..

Zanechat odpověď na annapos Zrušit odpověď na komentář