Jsme jako nevědomé, nezodpovědné děti?

Vůbec to není myšleno ve smyslu naivní, i když často si myslím o převážné části lidí, že žijí jako ptáčata nebeská a celou svou bytostí spoléhají na pomoc Boží. I my tak trochu ale ve svém věku si ten luxus klidně lajzneme. Voda nám teče ze studánky v lese, ten, jako zdroj tepla je hned za domem a naše smrt je blízko, jsme staří.

BLACKOUT : JE JEN MALÝ PŘÍKLAD. SLUNÍČKO PRÝ ZLOBÍ.

Na tajemství vesmíru, si KLIKNI

A TEN.

Jsme si vyzkoušeli nedávno, po jedné předjarní bouři nešla elektřina padesát hodin, udělejte si pořádek v hlavě, pokuste se, si to jen představit. Ve své lednici, ve spíži a zamyslete se, co budete dělat v takovém případě, bude-li -25° v paneláku, všechny obchody zavřou, neb bez elektřiny nejdou kasy a to nemluvím o přímém nebezpečí, kdy zamknou i banky.
Sklep, nebo bezpečné místo, víte dopředu kam by jste šli? Kam jít, co s sebou vzít, k někomu do tepla, kdo umí a může zatopit, má zdroj pitné, nezávadné vody a třeba i jídla, (kus pole). Jak žijete, nakoupíte denně jen to, co nejnutněji potřebujete, ať s finančních důvodů, nebo z jistoty, že takhle to bude navěky? Nemáte žádné zásoby potravin? Máte zásoby, alespoň základních potravin alespoň na měsíc? Mouku, cukr, olej, rýži, těstoviny, luštěniny, sušené mléko, sušené droždí, sušený kvas na chleba, doma vyrobené džemy, marmelády, kompoty, maso v konzervách, nebo sklenicích, a SŮL, předpřipravená jídla, brambory a to třeba tolik, aby jste nějaké zjara mohli obětovat k sadbě, ne je sníst všechny, to nemluvím o tom, mít nějakou slepici, králíka, prase, krávu.  Na úklid, nebudete potřebovat ale tohle asi pro své děti ano, myslíte alespoň na ně, když ne na zadní kolečka? Semena zelenin, obilí, co se dají rychle vypěstovat, víte třeba to, že nalezená, dva tisíce let stará semena, když se jim vytvoří podmínky, některá vyrostla? Vyhazujete to, co nepotřebujete a myslíte si, že již nikdy to potřebovat nebudete, ruční mlýnek na cokoliv, na mouku třeba? Jestli jste takto nezodpovědní k budoucí generaci, svým dětem a vnukům. Pomoz vám Bůh, kdyby se něco stalo.

KLIKNI

KLIKNI

KLIKNI

Májové dny se blíží, nebudu o nich psát, o oslavách osvobození, o svých rodičích, o jejich utrpení jsem psala mnohokrát. Popřeji vám klid, mír a rady do života, aby jste nikdy nepotřebovali, políbili se pod břízou, pro štěstí a lásku.


Advertisements

41 thoughts on “Jsme jako nevědomé, nezodpovědné děti?

  1. Mě už napadlo několikrát, že by mohla být válka, mamka prožila druhou světovou a často o tom mluví, zvlášť v poslední době, když vidí, co se ve světě děje.
    Dělat větší zásoby nás naopak vůbec nenapadlo, to by snad ani nemělo smysl.
    Samozřejmě, že doma nějaké zásoby mám, ale pokud by nešla elektřina, vzaly by za své.
    Možná je to z mé strany nezodpovědnost, ale mnohem větší nezodpovědností jsou „hry“ o moc a peníze! 😦

    1. Uhodila jsi hřebíček na hlavičku, ty jejich hry jsou sakra vypečené a budou si hrát tak dlouho, až nějaký idiot zmáčkne to zatracené, červené tlačítko.
      Pokud možno klidný večer Hanko, tady se žene bouřka a doufám, že nebudou padat trakaře…….

      1. Obyčejný člověk to všechno těžko chápe, protože normální lidé soudí podle sebe. Proč bych měla mít za každou cenu něco, co patří někomu jinému? Na co se honit za mocí a penězi? No řekni sama, Aničko, měla bys radost z hromadění mamonu, když jinde padají lidi hladem?! Jsem asi hodně naivní!

        1. Dávám na charitu vše, co nám přebývá Hanko, ti bohatí jsou opatrní a ty nejsi naivní, oni si myslí, že budou žít navěky a jak je psáno v bibli,
          „ SPÍŠE PROJDE VELBLOUD UCHEM JEHLY, NEŽLI BOHÁČ DO KRÁLOVSTVÍ NEBESKÉHO “ .

  2. Po pravdě si nejsem jista, jestli bych v takovém světě chtěla žít. Netoužím sice po pomalé smrti hladem, ale v novém světě tohoto typu bych nepřežila. Nejsem na to dost dravá, dost silná a teď už ani dost zásobená. Navíc, neměla bych pro koho žít, v podstatě by mi to bylo jedno. Stejně jednou umřeme, dřív nebo později.
    Asi takhle – dokud žiju, tak žiju. Žíly si kvůli tomu netrhám. Na to, abych si pořizovala zásoby, nemám peníze. Prostě nemám. V novém světě blackoutu by mi nikdo nic nedal a na to, abych někoho přepadala a obírala, nemám povahu. Takže nad tímhle se vůbec nepozastavuju a vůbec neuvažuju.
    Ale jsou lidi, co mají rodiny, co mají budoucnost a ti by se mohli zamyslet. A případně i něco připravit. Je fakt, že jinak se zásobuje v rodinném domě, kde je i možnost sklepu, jinak v paneláku, kde jsou prostě omezené prostory a tečka. Kdo má zahradu, má velký náskok, může leccos vypěstovat. A taky si diktovat ceny… a všechno začne nanovo. Bohatí statkáři, kteří takto budou moct vydělávat. Nevolníci, kteří budou poslouchat a za kus žvance dělat. A pozdější šlechta, vzniklá z těch nejdravějších. A svalnatí tupci coby armáda. Uvažuji už v sekci postkatastrofického světě, který může klidně nastat, kdyby padla veškerá civilizační slupka.

    1. Docela to beru osobně a dokonce mě to i bolí, když děvče s intelektem na úrovní, hezké, mladé, je svým způsobem skeptik jako já, stará babka. Úroveň zhodnocení s jakou posoudíš to, co by kdyby, je na mě hodně vysoká a já prostě nemám argumenty.
      Jen podotknu, odvaha a touha žít, těch co apokalypsu zažili na vlastní kůži, ta síla přežít, je naším základním instinktem a je dobře, že ho máme.
      Každé slovo svých rodičů mám stále na paměti a jsou mně vzorem dodnes. Dívám se na pořad paní Jílkové a to o čem se tam žvanilo tentokrát, je přesný příklad, jak je možné se z minulosti nepoučit. Ano Vendy, civilizační slupka je tenká již dnes, kulturnost klesá, svět je na pokraji stěhování, mísení národů a podobných věcí, co se jistě dít budou a je třeba se na to duševně připravovat.
      Děkuji ti za komentář, není jich podobných mnoho, a právě proto, lidé jako ty, by neměli rezignovat, A TO, NA COKOLIV.
      Měj se hezky a užij si víkend.
      Síla matky přírody, ano, ona je silná, my ale musíme žít dál.

      1. Ale ono to tak je, jakmile padne civiliační slupka, všechno se vrátí do dob dávno minulých. Vždycky se najde pár vychcánků, kteří dokážou naslibovat a oblbnout, pár vlezprdelků, kteří je budou podporovat a armáda, která bude stát za nimi, pokud z toho poplynou výhodu.A vážně si nedělám iluze o tom, co by nastalo, kdyby to opravdu nastalo. Pokud by nebyla organizace, která by se onu civilizační slupku snažila udržet. Pokud by nastal blackout nebo třetí světová (a to taková, která by opravdu smetla půlku světa), pak nepomůžou peníze, nebude co kupovat, protože se omezí výroba čehokoliv, bude se kšeftovat a šmelit a ti, co budou mít pozemky a možnost chovat domácí zvířata na chov, budou ve výhodě. (Pokud je nepřepadnou organizované vojenské skupiny, které se na nich nebudou chtít přiživit). Ostatní budou buď žebrat nebo někde sloužit za kus žvance.
        Síla přežít je ale silný instinkt, v tom máš pravdu. A člověk nikdy neví, co by udělal, pokud se do takové extrémní situace nedostane… nechci opravdu hodnotit, co bude, jen si realisticky myslím, že to bude hodně zlé.

        1. Zase ti dám malý příklad. Africký kmenový život Himbů, u jejichž žen je štěstí postaveno na pár kozách, másle, hlince, kterou se natírají a na dětech, víc nechtějí, nepotřebují, jsou veselé a šťastné do chvíle, dokud jim někdo neukáže že víc mít mohou, je to jiný ekvivalent blahobytu nežli v utečeneckém táboře, kde je milion lidí, přesto, že ti v táboře mají jistotu že se o ně někdo postará a dá jim denně najíst, ty Himbské ženy ji nemají, jsou šťastné a netoužily po tom mít víc, ale dnes vědí že za fotku mají chtít máslo a hlinku, že zadarmo ani kuře nehrabe. A tak se lidstvo učí nejrychleji hlavně to, co k životu nepotřebuje.
          Nejjednodušší je, se na všechno vykašlat, někde si něco ukrást a místo „ práce pro kus žvance „, se flákat a třeba i zabít.
          Dneska byl FOKUS s Moravcem, ti lidé tam, jasně vědí že napětí roste proto, že nůžky se rozevírají ale již neřeknou to, že to zastaví jen větší netolerance k velkým zlodějům a jejich totální zdanění.
          Měla jsi se dívat, byla to pecka. A to, že dneska klidně řeknou, jaká daň v procentech pro ty nejbohatší, by změnila svět radikálně, je velký úspěch a změna. Ono k tomu dojde, jakou formou to proběhne je na lidstvu.

          1. Tak to mě uniklo. Dnes jsem se dívala na Moravce, řešili nadměrné množství českých pošt (i poboček) a že by se měly rušit. Já teda nevím jak jinde, ale tady je jedna pošta pro městečko a čtyři vesnice v okolí, vedle v Blučině je další (nevím, kdo spadá pod ni), v Židlochovicích je pošta, ale to už je menší městečko a rušit pošty někde dál od „civilizace“ by bylo dost zhoubné pro místní lidi, řekla bych. Pořád mě napadá, že kdyby si vrchní manažeři a generální ředitelé odsekli půlku platu, zbylo by dost na výplaty těm, kteří údajně přebývají. Ale to se nestane, pochopitelně, oni raději zruší pošty a dostanou dalších pár desítek lidí do stavu nezaměstnaných.
            K příkladu v Africe – ano, tam je vidět, jak málo stačí k životu. Ale nevím, jestli by jim to málo stačilo i v našich končinách, zvlášť v zimě. Jediní, kdo vystačí se skutečným minimem, jsou bezdomovci, a nezdá se mi, že by byli zrovna nadšení. Ale máš pravdu v tom, že když člověk vidí něco víc, chce to. Já nejsem jiná, teď toužím po nové podlaze a novém koberci a taky by se hodilo vymalovat. Na sedačku novou matraci, ono za dvacet let se ty staré matračky trochu proležely… Na netu vidím nádherné příze, sice nevím, co bych z nich pletla, nebo spíš vidím tucty krásných halenek a svetrů a šátků a šálů a rukaviček a miminkovských soupraviček, ale co bych s tím pak dělala… 🙂 Taky vidím tucty knížek, který bych chtěla, ale už nevím, kam bych je dala, takže se brzdím v koupi jednou za tři měsíce (Knižní klub) a sem tam když se trefím v Levných knihách (tam už jsem taky viděla zajímavé kousky za solidní ceny), jinak to řeším knihovnou nebo čtečkou se zásobou knih.
            Když vidím na netu krásné obrazy, chci je. Nevím, kam bych je všechny dala, ale líbí se mi. Ale taky by se mi líbilo, nechat si na zdech vlastní obrázky nebo si nechat udělat fotoobraz z něčeho, co jsem fotila. Ego je ego… 🙂 a vím zaručeně, že by to byl originál!
            Nelíbí se mi směr, který se nabírá s imigranty. Nelíbí se mi násilnost, kterou to přináší a nelíbí se mi program, se kterým jsou zřejmě směřováni sem. Proč? Aby zdecimovali Evropu? Maně si představiju, co by nastalo, kdyby přišli ve větším množství sem. Vtrhli by mi do domu?Vyhodili mě? Nebo rovnou zabili, coby nevěřícího psa? A ještě k tomu ženskou, která nechodí zahalena? A jsou ty otázky tolik přehnané? Nebo je to jen logické přemýšlení v souvislosti s tím, co se děje, a tím, co hlásají?

            1. Ty víš, že já ti v tomto, většinou přitakávat nebudu, to my bílí, jim bereme a vnucujeme! Svou kulturu, jejich půdu a těch kteří nakonec budou nuceni utéci, z bídy své země, těch se já nebojím, je to téma stejné jako jsme již spolu vedli v diskusi, kdysi o cikánech? Kolik jsi za svůj život, například ty osobně, potkala zahalených muslimek (v burce) a řekni upřímně, vyškrábala ti nějaká oči? Já tisíce a jediná neměla tolik zloby v srdci, jak mnohde čtu od evropanů, to co se v telce nažvaní a ukáže, má na můj světonázor pramalý vliv.
              Je to propaganda zloby a nenávisti, co se všeobecně hlásá a vede, já ji povzbuzovat nehodlám, natolik mě snad znáš? Ne?

              1. No, žiju na vesnici, takže u nás nějaký velký obrat muslimů není. Potkala jsem asi dvě ženské zahalené do šátku, takže možná o nějaké muslimky půjde. Chovaly se normálně a tiše. A taky je nikdo nenapadal, takže v pohodě. Taky nemám náladu se o tom bavit, jenže ono to existuje. No, počkáme až přijdou až sem, možná ano, možná ne, pak můžem podiskutovat.
                Ještě k tomu, co vidíme a chceme – vzpomněla jsem si na báječnou komedii Bohové musí být šílení. Šťastná křovácká rodinka. Do té doby, než jim spadla z nebe flaška od coca-coly. Co věcí se s ní dalo udělat! Tady se ukázalo, jak jsou vynalézaví. Ale jeden nešvar to přineslo – začali se o ni hádat, tahat a každý ji chtěl mít, tu krásnou skleněnou láhev, dar od bohů… 🙂 A bylo zle. Jak to dopadlo, víme, hlavní hrdina se ujal úkolu flašku od Coca-coly odnést a vrátit bohům, a díky cestě přišel k neuvěřitelným zážitkům…

                1. Já se s křováky potkala osobně, již nejsou tak milí, zavírají je do rezervací, naučili je pít alkohol a oni sami říkají, že vymřou až jejich děti nebudou umět najít vodu v poušti.
                  Muslimský stát stvořil ten, kdo jim dal zbraně a naučil je s nimi zacházet, jestli ty Vendy nevíš kdo to byl, já tedy ano a ty dvě mocnosti ať si dají přes dršku spolu, nechají žít slušné lidi v míru a svatém pokoji, jak křesťany, muslimy, tak budhisty, nebo hinduisty, vírou to není, to mě věř. To prachy jsou to ZLO.

  3. My nemáme zásoby ani na 5 dnů, delší blackout by pro nás byl katastrofou.
    Tou se zdá i to, když pár hodin nejde internet 🙂

    1. Ici, dans les montagnes, l’hiver est long. Je suis impatient de mai comme un petit enfant. La joie de la Journée mai, je souhaite à tous, y compris vous chère……. Anna

      Merci pour le beau lys de la vallée

  4. Když máme výpadek elektriky v zimě, tak máme doma zimu, protože i to ústřední topení elektřinu potřebuje. To by v létě odpadlo, ale zase by nám chyběla ta lednice na uchování potravin a jak správně píšeš, stejně by jsme je neměli kde nakoupit. Musím se přiznat, že ve spíži toho tolik nemám, moc do zásoby nekupuji, ještě by se mi v mouce namnožili moly. Takže suma sumárum, na havarijní situace připravená vůbec nejsem. V tomto ohledu se asi spíš blížím těm nebeským ptáčkům. 😕 Svou příčinu to má jistě i v tom, že máme veškeré obchody na dohled od domu. Ten, kdo žije dál od města, určitě přemýšlí jinak…

      1. Že by mě to rvalo srdce, to ani náhodou Jaruško, dříve jsem při nejistotě pracně lovila v pravidlech, dnes na to kašlu, je to ztráta času a komu to vadí, ať si to nechá uříznout. Cha, chá…..

        Spíš mě vadí mnoho jiných věcí, například to, že za celý náš život mě, ani nikoho z naší rodiny nenapadlo, že by mohla být válka? Dnes je to jedno z prvních témat, když se sejdeme a jsou u nás třeba lidé, co již něco zažili a vědí víc, než je všeobecně dáno. Vadí mě ta lhostejná sebejistota, že nás se to netýká a nějak bylo nějak bude…….. Nevědomost hříchu nečiní, je sice dobré biblické přísloví ale také se říká, „ člověče přičiň se a Bůh ti pomůže“.
        Moji rodiče žili tak, že vždycky mysleli dál nežli za růh, snažili se to předat a přesto to v nás není, mít obavy o budoucnost měříme dostupností supermarketů a ti, co to zažili na vlastní kůži, jsou na hřbitově a nic nám neporadí.

        1. S myšlenkami na válku opravdu nežiju. Spoléhám na lidskou soudnost a rozum a žiju v naději, že si je snad každý stát, s vlastnictvím jaderného arsenálu, vědom toho, že v případě jeho použití, by bylo po naší malé Zemičce. To by nám ani ty zásoby ve spíži nebyly moc platné. 😦 Jiné je to s tím výpadkem elektřiny, to by nás mohlo potkat na to šup, rozvodová síť je přetížená každou chvíli a můžou za to prý větrníky, kolektory, prostě jiné alternativní zdroje. Rozumím tomu, jak koza petrželi a i v tomto se musím spolehnout na hlavy pomazanější.

          1. Šlechtí tě to, je to ten správný výraz?
            Že spoléháš na rozum jiných, co myslíš když vyjmu, spolehnutí se na TU, pomoc Boží a dívám se kolem sebe, jen tedy v té bezprostřední blízkosti, mám dojem, že na ni spoléhají hlavně ti, co vůbec nevědí co Bůh je. Obrazně řečeno tím, že kašlou na všechno.
            Na rozdíl od tebe, se já těch hlav pomazaných, jak jsi je nazvala, bojím nejvíc.

        2. Moje mamka byla dost shánčlivá a hodně kupovala do zásoby. Když u nás byla pojízdná prodejna, kupovali jsme mouky nebo cukry po balíkách. (Cukry navíc vydrží opravdu dlouho, nezplesniví, ani se do nich nedají moli). Když jsme jeli do marketu, brali jsme stejně takhle mléka a oleje. Myslím, že u ní byly shánčlivé sklony i díky tomu, že zažila válku, sice jako dítě, ale nezapomněla. A taky byla z chudé rodiny, měli se co ohánět a jedli kolikrát, co nasbírali – v lese hříbky, jahody, maliny, trhali listí, na zahradě měli hlavně rybíze a angrešty, tam se jinak moc sázet nedalo, snad nějaká ta petržílka, mrkev a tak. Takže, ta křečkovací snaha u ní byla pochopitelná a já to přebrala po ní. Akorát v poslední době se učím kupovat jen to, co fakt spotřebuji v nejbližších týdnech.

          1. Jsou potraviny, které nepodléhají ani po desítkách let zkáze, včetně té mouky, když si ji tedy nepřineseš červivou již z obchodu, třeba luštěniny, mám víc než deset let a stále si je schovávám, proto, že tak krásné fazole, již dneska ani neuvidíš, tatínek míval takové, že by princezna z pohádky zaplesala, jaké má korále. Já jich každý rok vysadím jen pár, abych je obnovila.

  5. Ze sopky na mě jde hrůza i když ji vidím na filmu, ne tak ve skutečnosti. Několikrát jsem uvažovala, co by bylo, kdyby nešla elektrika. Nemůžu domyslet, všude by byl chaos a pomřeli by jsme hladem …

    1. Jsme zhýčkaná civilizace a moc dobře jsi Libuško vystihla ten pocit, „nechci domyslet“ a začít se tím směrem dívat a říci si, coby bylo kdyby? Je předpoklad přežití.

  6. (¯`•´¯).✤♡•´ „.*•♡✤ ABBRACCIO
    (¯`•´¯) DA NANCY ✤ CIAO
    `•., .•´ ●───•✤❥✩●✤●✤●───●

  7. Moc pěkná sopečka 😦
    Blackout je moje oblíbené téma, psala jsem o něm víckrát na blogu a o konci civilizace i knížku. Nějaké zásoby mám a zítra zrovna mi poštou přijde UV-dynamová čistička vody s filtrem, abych mohla pít i z kaluže 🙂 Nějaké zásoby mám a vařit bych mohla v autě, jak to dělám o dovolené, kdy sídlíme na neobydlených místech. Ale byla by i jiná rizika – loupení a vraždění kvůli kousku žvance…
    Pravda ale je, že si vlastně jen tak myšlenkově hraju a kdyby došlo na nejhorší, fakt nevím…
    Měj se hezky Aničko, Magdalena

    1. Ještě jsem se nedostala k tomu, si tě, s prominutím oťukat důkladněji. Dneska by to šlo, celý den buď prší, nebo padá sníh ale děda mně připravil jiná potěšení, přivezl sádlo, tak škvařím, poručil si nadívaný bůček na zítra a s tím je také práce, chvilku tady sedím a děda nakukuje, „ mám hlááád, co bude k večeři? “ Takže, buďto za chvíli, nebo jindy……

        1. Koukla jsem se Magdalenko jenom zběžně, Odkaz na tvou knížku, mně nefunguje ale o tom, že to zapadá do mého článku nepochybuji a dám sem také odkaz jako WuW. :
          http://civilizace2.blog.cz/1402/o-mne

          Slanina je u nás věc všeobecně známá, já ji protáhnu ještě česnekem ale musíme ji mít vyuzenou, jinak nám nechutná. Když z ní potom uděláš škvarečky pod restovaná játra, má to šmak, nebo papírové plátky, opečené do chřupava pod vajíčka.
          Mýdlo bych asi neuměla, ty poměry si nepamatuji ale moje maminka a tchyně, ho vařily běžně proto, že u nás se odpad, jako jsou kosti, kopyta, a. p. nevyhazoval, zabíjelo se třikrát do roka a to mýdlo, to tedy pralo, vím jen, že se tam dal louh a kosti se vařili, až z nich nezbylo nic, nechalo se ztuhnout, maminka ho nakrájela na kostky a potom strouhala do pračky. Žádná automatka, tak nevypere.
          Cenu, za kterou se dnes sádlo kupuje neznám, mám domácí, ale mýdlo bych z něho asi nevařila, i kdyby bylo zdarma, tak to ale není, dnes, vychovat doma prase, je drahá sranda, i když brambory na krmení, máme své. Tohle byl také kup, za všechny prachy, museli jsme zabít sto kilového chcípáka, již selátko, bylo drahé, nežralo, nepřibývalo, a tak až na to, že je to domácí, jsme prodělali gatě, ale je ještě jedno, to má již sto padesát kilo a to bude na posvícení.
          Jsem stará bába a fíglů, jak přežít civilizaci, bych měla spoustu, nikdo o ně již nestojí, všichni mají pocit, že blaženost dnešní je „ vesmír “ a že tu budou navěky v blahobytu a zadarmo přežívat, i moje děti a vnuci si to myslí.

    1. Nizza di maggio. La bellezza di alberi in fiore, non ancora , che viviamo in 800 metri. Grazie caro amico, per i vostri commenti.

      KRUŠNÉ HORY

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s