Andělé.

 

 

TO VÍŠ VAŠKU

Zůstanu nad věcí, a přeci,
tak trochu i mně zatřese se hlas
je něco z toho stále v nás
nikdo už není jako janek
ve tváři máme pár těch stránek.

Ta křídla tichá častokrát
cítím je jemně nebem vlát
tichá jsou vlahá, jako vánek
střeží a pohladí můj spánek
mávnu jim, jak si nebem plují.

Život si tiše plyne, nelituji
bylo to mládí krásné a každý je tu host
na něj si mávnu, že bylo to již dost
a on mě křídly obejme a spolu
zem obletíme shora dolů.