RVE SE TO VE MNĚ PROTO,
ŽE MÁM PAMĚŤ? N E B O PROČ?
PÍŠI DNES, DOPIS SVÝM DĚTEM?
Nebo proto, že jsem zkostnatělý archetyp babizny na vymření, jak mnohde čtu. Zarputile je mě jedno, jestli si kdekoliv přečtu, jak slídíme, kde je co levnější, otravujeme vzduch v dopravím prostředku tím, že se dožadujeme úcty k našemu věku a zarputile vyžadujeme jakousi etiketu, vám neznámou a cizí? Nebo-li komukoliv tam zapácháme tím, že naše deodoranty, jsou odporně levné, nepotřebuji vůbec, ráno použiji mýdlo a sprchu, jedu v úsporném režimu.
Do supermarketů nechodím a dopravní prostředek mám svůj a bez toho, abych si na něj musela půjčit. Můj důchod, je výsledný podíl z celoživotní, poctivé a s láskou vykonávané práce, měl by mně zajistit spokojené stáří, MĚL BY a i když mám pochybnost, že to někdo z mládeže na volné noze zná, píchačky,“ tedy jsou píchačky a píchačky„ to, co jsme my, tedy neznaly, byla volná noha, práce byla každodenní a osm a půl hodinová a basta?
Já ale stále ještě musím dělat a vydělat na benzín, poplatky, energie a výmysly státu, kterými mě stále víc a systematicky zatěžuje, v lékárně, mnohé staré v dopravě například, (poplatek za kontrolu komínů), kterou si celý život můj muž uměl a dělal sám,, včetně vymetení, tedy těch komínů, byl vždycky zdatný i bez ARGIN…u, kouknout se zrcátkem do komína za šest stovek, tomu říkám džob, trvající pár minut, dvacet komínků za den a mám vystaráno na měsíc, tak i tak? Co je to být submisivní v sexu, bondáž, domina a nadřazenost, v tom jsme my staří opravdu pozadu.
Různé zdánlivé výhody dnešní doby, nás sice úspěšně míjí , telefon na paušál nepotřebuji, zaplatím jen to, co provolám a volám jen v případě nutnosti, dvanáct tisíc opravdu ale opravdu za chytré najití cesty domů na GPS-ce nevydám, v obchodě zaplatím hotově a vždy na to mám, tedy nepotřebuji žádnou kartu, ani strkat bance poplatky za vedení účtů, které se vybíraj, třetí den po výplatě a dodna, tedy ne mnou, můj muž jeden účet tedy má a nadávat, při každé kontrole výpisu, vždy je tam maličká nesrovnalost a smlouvy, jakékoliv, s kýmkoliv dnes, jsou pro ně sci fi, kterému nepřikládají význam, kdykoliv uzavřou novou, čest a slušnost neznajíc, jen tak, jak to vyhovuje jim a je to vždy, v můj neprospěch, mě již nebaví, asi zruším i ten jediný, zlato, platinu a diamanty zakopu na zahradě a bude po dědění, až ta eutanazie nastane.
To, drahouškové, že zednické, elektrikářské, truhlářské, kuchařské práce umíme, není naše vada ale přednost, uvaříme si jídlo za pár kaček, neb hamburger nás nezasytí, je na naše kapsy drahé, se tam třikrát denně stravovat, to by jsme vaši budoucnost prožrali za třetinu důchodového života.
Sice jsme si vědomi, že diletantsky žvaníme do všeho, včetně astro-fyziky, astro-archeologie, geologie, astronautiky a náš patent na rozum, vás opravdu vytáčí do bezvědomí proto, že jste nepřetržitě bez energie, peněz, práce i emocí. a tak drahouškové zlatí, navrhněte a schvalte konečně tu eutanazii, pošlete nás do ráje, neb se toho nebojíme a také si ho zasloužíme, pro toleranci a trpělivost, co stále ještě s vámi máme, když vám, bohatým na vše, z důchodů ještě i přispíváme….. Je možné že to vyzní tak, že ta baba žere děti, ne drahouškové, některé i miluji, čtu o jejich géniu, dokonce na rozdíl od mnohých, mě k slzám přivede i těch našich Česko-cikánských, pět krásných capartů a nesnáším tu zlobu a špínu, co mnohde čtu: TŘEBA TADY , tohle je staré, TADY KLIKNĚTE na něco novějšího, jistě není to vzorek zrovna nejslušnějších médií, no a o fb, tak to by bylo přímo na tu válku generací, tam nás chtějí někteří i vystřílet. VTIPY ty beru s humorem, snad se, když kliknete na odkaz, také zasmějete.
PÁR ZIMNÍCH OBRÁZKŮ, JARUŠCE PRO RADOST.
Anna : prostor 