Často si kladu tuhle otázku.
Nemám času nazbyt a přesto jakási nutkavá síla mě nutí, občas si sednout k tomuto nesmyslnému médiu a oživit ho tím, že sesmolím nějaký elaborát bez valné odezvy a přemýšlím, co by na tu zbytečnou práci řekla moje maminka, nebo babička? Je to tím, že není většinou do „čeho píchnout“ a zábava je to, co zaměstnává naše hlavy?
Moje maminka vstávala v pět hodin ráno, zatopila, v zimě ve velkých kachlových kamnech a v létě ve sporáčku v letní kuchyni, kde se vařilo, postavila na něj hrnec na teplou vodu, pro vodu musela dojít ke studni, někdy, když měl čas, topivo a vodu, připravil tatínek a když jsem byla větší, tak já. Potom šla maminka připravit krmení pro zvířata.
Na dvorku stál pařák, byla to nádoba k všestrannému použití asi tak na sto litrů, pod kterou se topilo a v ní se vařilo, co bylo potřeba, někdy brambory pro prasata, burgán pro krávy a někdy, po zabíječkách maso v konzervách, bylo to účelné, všestranně použitelné zařízení.
Rozsekalo se na ranní krmení asi tak dvacet kilo vařených brambor, zamíchal se do nich šrot a nasekané kopřivy, ty byly celé dětství, i mládí moje práce, o kopřivy se postarat a nasušit je i na zimu, se srpem a kosou, umím velice dobře zacházet dodnes. Vykydal se hnůj a nakrmila zvířata, koně dostávali něco jiného, krávy také. O drobnou havěť, sbírání vajec, jsem se občas starala již jako dítě.
Potom se maminka umyla vzala si čisté šaty zástěrku a začala dělat snídani a to vydatnou, vejce na špeku, hustou polévku od večeře, proto, že na pole se chodilo na celý den a s sebou se bral jen chleba, něco k němu a voda, v lepším případě s vínem naředěná.
Maminka se vracívala s pole dříve, v dobu kdy i já ze školy, vždycky jsem doma měla na stole teplé jídlo a když se narodil o třináct let mladší bráška, maminka byla doma a starala se jen o nás všechny, zvířata, zahradu a TAKÉ o překrásné květiny, které tatínek, v sobotu donesl pánu Bohu do kostela . Když píši jen, je to na uvozovky proto, že dnes si to těžko někdo představí, ta zahrada je hektarová, co všechno jsme pěstovali si ani nevzpomínám, bylo toho mnoho a část se vozila i na trh, ovoce, zelenina, se zpracovávala na kompoty, džemy, zelenina na čalamády, saláty do sklenic.
Očesat ovoce, angrešt, sklidit ořechy, udělat rybízovou marmeládu a višňový džem, moštovat jablka, mám za povinnost dodnes, je to dědictví otců. a bylo to nejkrásnější období mého života.
PROŠLA JSEM UCHEM JEHLY: KLIK
Anna : prostor 