Dny všední i sváteční

Barborka
To je krásný starý, zvyk a vdavek chtivá děvčata by si měla touto krásnou tradicí ověřit, jaké štěstí, potkat toho nejúžasnějšího chlapa pod sluncem budou v příštím roce mít? Nastříhat si větvičky třešní a věřit, že když vykvetou, bude to v tom příštím roce ten pravý, pro jejich budoucí život, ovšem, tahle pranostika se týká panny a tak děvčata, co se vám nezadaří, buďto, již nejste panny, nebo na vás žádný takový nečeká a čtvrtého prosince, budete třešeň ničit marně?
Takhle to u nás dnes a po již několik dnů vypadá a o třešeň tady nezakopnu široko daleko a o pannu jak by smet.


Sv. Mikuláš

V předvečer svátku tohoto světce, 5. prosince, chodí po městě Mikuláš v doprovodu čerta a anděla, navštěvuje děti a rozdává jim dárky. Nejdříve se ovšem zeptá, zdali byli hodné, a pokud ne, musí slíbit, že se v příštím roce polepší. Ke spojení postavy sv. Mikuláše (St. Nicolaus, Santa Claus) s vánoční nadílkou, tak jak je tomu v Anglii, USA, Švédsku i jinde, ve střední Evropě nedošlo, jak marně doufám? Mikulášská tradice vychází z legendy o svatém Mikuláši – biskupovi, který žil ve 4. století v Malé Asii a proslul svým zbožným životem a dobročinností. Mikulášská nadílka se dodržuje ve všech slovanských zemích. Zvyk velmi zlidověl a k postavě Mikuláše, oděného do dlouhého pláště, s berlou v ruce, se přidal ještě čert a anděl, jako představitelé protikladu dobra a zla. A já jako dítko, do punčošky s nadílkou dostávala i bramboru a kousek uhlí a dělala jsem to k všeobecnému veselí, dětem i vnukům.

sv. Mikuláš

O Lucinkách. 

Se u nás již ani moc nemluví, natož aby je někdo oslavil, mimo tedy těch, co je má někdo doma a jejich svátek je slávou všeobecnou. Sv. Lucie se narodila v rodině zámožných křesťanů v sicilských Syrakusách. Po otcově smrti jí matka sjednala sňatek s bohatým pohanským mladíkem. Lucie sňatek odmítla a svoje věno rozdala chudým. Když se to dozvěděl její nápadník, obžaloval ji u soudu jako křesťanku. Chtěli ji odvléci do nevěstince, ale stála jako přikovaná a nikdo s ní nemohl pohnout. Nakonec jí kat vrazil dýku do hrdla rovnou na místě.  

Sv. Lucie je uctívána jako patronka švadlen a kočích, český lid ji v minulosti považoval za ochránkyni proti čarodějnicím. Den jejího svátku, 13. prosinec, býval v době platnosti staršího juliánského kalendáře zimní slunovrat – nejdůležitější okamžik v celém roce. Z této doby pochází známé pořekadlo „Lucie – noci upije, ale dne nepřidá.“ Přijetím jiného kalendáře se zimní slunovrat přesunul o osm dní dozadu a tak je dnes toto pořekadlo zdánlivě neopodstatněné, ovšem citujeme ho s oblibou a pravidelně. 

Lidová Lucie je zmiňována především v souvislosti s předením lnu. V den jejího svátku platil přísný zákaz předení. Na Podluží se věřilo, že přadleně, která by neuposlechla tohoto zákazu, naplní Lucie komínem světnici prázdnými vřeteny. A běda ženě, která by je nedokázala obratem napříst. Obchůzkové Lucie (Lucky, Lucy, Loucky, Luciny) kontrolovaly domácnosti, zda snad nějaká žena nepřede. Mívaly bílé pláště a obličej zakrytý maskou ze dřeva a papíru, která se podobala čapímu zobáku. Zobákem klapaly. Zabouchaly na dveře, vešly do světnice a pronášely: „jdu, jdu, noci upiju“.

lucie

V Čechách Lucie nosívala veliký nůž a strašila děti, že jim rozpáře břicho, pokud se o adventu nepostí. Na Orlicku chodily Lucie, mladé – dívky ve věku 12 – 14 let, celé zahalené bílým prostěradlem a navlhčený obličej si nafoukaly bílou mouku, aby nebyly k poznání. Jedna měla kartáč na drhnutí, druhá bílila štětkou stěny, další nutila děti modlit se. Někdy je doprovázela maska kněze, který kázal žertovné věci. Jindy je provázel celý průvod – kominík, který vyhazoval z kamen saze, dráteník, který opravoval hrnce, řezník, krajánek a cikánská rodina – ti hádali z ruky, žebrali a kradli. Vše se konalo pro potěšení a zábavu. U nás mívala husí křídlo a vymetala prach a saze, byl-li někde nepořádek, v tu dobu bývalo u nás uklizeno od půdy po sklep i chlévy vybílené, kolem dvacátého, maminka zadělávala na vánočky pro chudé, píkávala jich i dvacet, mě chutnaly víc, nežli ty naše bohatší, sváteční z másla a s mandlemi.
Musíme však rozlišovat mezi lidovou Lucií, která vzbuzuje strach a „světlou, bílou“ Lucií – světicí, která zamřela násilnou smrtí. Ta je uctívána především v Itálii a tisíce poutníků se k ní obracejí s nadějí na vyléčení očních nemocí.

Lucinky

Advertisements

39 thoughts on “Dny všední i sváteční

  1. Dřív asi byla v domácnostech větší zima, protože v našich vyhřátých bytech větvička utržená na Barborku, do Štědrého dne nevydrží ani náhodou, já už ji z toho důvodu ani do vázy netrhám. 😉 Moc zajímavé bylo vyprávění o zvycích na Lucii. Nevím, že by se někde ještě tyto zvyky držely. K tomuto datu mám kladný vztah, je to totiž den, kdy jsem se narodila. 🙂

  2. Chudák Lucie, co dokáže zhrzenost nápadníka.

    S těmi pannami je potíž v tom, že jsou asi jen mezi mladinkými dívenkami, které se stejně nemůžou vdávat, otázka je, jestli i v dospělém věku je teď o to nějaký zájem.

    1. Vždyť to píši i Vendy, máme my v tom zmatek, v těch pověrách a zvycích? Tedy mužské zvyky, neznám žádný takový, možná prosekávání ledu ve studánkách, o půlnoci na štědrý večer, to by holky, asi bez těch kluků nezvládly a dívat se v té studánce do budoucnosti, to by nebylo tak špatné? Jo panny a panici, to bude asi problém ve folkloru i životě?

      1. Já jsem na Štědrý den kdysi chodíval na půlnoční mši. Byl o to vždy velký zájem a kostel byl obležený. Kněz, který měl bohoslužbu, se někdy i zlobil, že jindy si lidi na bohoslužby ani nevzpomenou, ale tady by chtěli být všichni. Mívalo to pěknou atmosféru, jen mně bylo trapné, že nevím, co mám dělat, protože jako nevěřící nevím, jak a kdy se má na slova duchovního reagovat.
        Taky jsem asi víc myslel na ty panny.

        1. Když už tedy vejdete? Myslím, že i já tam myslím na kde co, no na hezké kluky již těžko, ale i to se stává a i mě se stávalo, Když budu puritánka? Boha asi neurazíte, možná se pousměje a pomyslí si, že těch svíčkových bab, co o Bohu a víře nic nevědí, má bez toho dost?
          Přeji vám Miloši, až letos na tu půlnoční půjdete, takového duchovního, který umí potěšit duši i srdce, křupající sníh pod nohama, nebe třpytící se, plné hvězd a zvony burácející, až do nitra srdce, proto, že ta noc, bývá kouzelná…….

  3. Moc pěkné povídání o starých dobrých zvycích. Ze kterých znám už jen Mikuláše a snad ještě Barborku… dají se utrhnout nejen větvičky třešňové, ale i zlatý déšť. Taky rozkvete…

    1. Jistě je to hezký nápad a každá kytka se dá narychlit, s barborkovým zvykem to ale nemá nic společného?
      Starodávné zvyky a pověry jsou v pojetí křesťanství vlastně hříchem a „takříkajíc tmářstvím“? Je to církví vlastně zavrženíhodné a jestli tě to zajímá, podobné je to s každou magií, která je vlastně zavrhována a často ve středověku trestána, například i jako čarodějnictví, a to na hranici? Mnohé tyto zvyky nejsou původem křesťanské, jsou to zlidovělé zvyky, pocházející mnohdy z předkřesťanských dob, přejaté Keltské a pohanské zvyky slunovratu a pověry, jsou sice krásné, tradiční, s křesťanstvím nemající však, nic společného? Lidé, mají dnes v tom všem přímo galimatyáš proto, že tatínek a maminka je učí, jak říká jeden moudrý pán, mít především rozum v hlavě, ale ten, je málo platný, bez všeobecné vzdělanosti a ta, bez dvou tisícileté křesťanské tradice, je neúplná?
      A tak dnes lidé dělají věci, o nichž ani nevědí co a proč?
      A tak Vendy, nejsi-li panna a není-li to třešeň, utržena na Barboru, není to k ničemu, čáry máry fuk, se nekoná?

      1. Takovéto vánoční zvyky beru jen jako zajímavost, utržená nebo uříznutá větvička většinou rozkvete každému, ať je panna či nepanna. Asi jsem mizerná křesťanka, ale jestli jsou tyhle zvyky nějaké tmářské, vůbec mi nepřipadá – naopak mi připadají půvabné. Potírat je jen proto, že nejsou křesťanské, je stejně hloupé, jako upalovat čarodějnice, jen kvůlivá nějakému podezření (nebo možnosti získat pěkný majetek, což bylo cílem v šumperských procesech).
        A koneckocnů, záleží na tom, proč se tyto zvyky konají? Je to opravdu tak životně důležité? Myslím, že poetika těchto zvyků je důležitější než nějaké mystické formy a výklady…
        Bohužel se však obávám, že na mém myšlení pendrek záleží.

    2. Zvyky jsou různé, ty co si lidé udělají k obrazu svému jak oni chtějí, no nevím?
      Včera jsem se koukla na krásný dokument o Švýcarsku. Lidé tam v těch horách vedou krásný ale tvrdý a tradiční způsob života. Sto let se modlili za to, aby ALPSKÝ LEDOVEC přestal růst, ohrožoval jejich tradiční život? „BŮH JE ÚDAJNĚ VYSLYŠEL„ a opět nejsou spokojeni, to, že ustoupil ledovec, zapříčinilo těžkou devastaci přírody, bahno se valí do údolí, s ním obrovské kameny, ničící lidskou práci, silnice, vesnice a tak ještě za sv. Jana Pavla, ho požádali o změnu modliteb, aby ledovec zase mohl růst, tedy si myslím, že budou muset zase sto let počkat, Bůh má dost času a co na Zemi činí, dobře činí?
      Tak je to i s tím, co tady napíši, jako bych se modlila za nesmyslnost toho, co říkám a nikdo nečte, obrázky jsou mnohdy účinnější? Soudím podle většiny komentářů? Sníh v Chomutově, nebo Americe, vždyť je to jedno, jak mnozí soudí, já chápu, že čeština, je mnohdy složitá i pro Čecha?

  4. Moc pěkné připomenutí tradic. Lucky jsem asi nikdy neviděla, ale z televize o nich vím. Barborky- takhle se dá utrhnout i proutek zlatého deště, také se na vánoce rozvije, je to pěkný zvyk.
    A jsem ráda, že Mikuláš zůstal Mikulášem a nestal se z něho Santa Klaus. I když Santu zavlékají i do našich krajin, nebo se o to aspoň několik let pokouší…
    Naštěstí je ještě pořád hodně lidí, kteří mají Ježíška.

    P.S. ta první fotka je mrazivě krásná…

    1. Začnu od konce milá Vendy, tak mrazivo a krásně, tady tedy je dlouho, až tak, že ta fotka není tak docela pravdivá a to je důvod proč odpovídám až dnes, polámalo to železňák zpřetrhalo vedení a já baba neznalá, jsem zničila topení proto, že regulace kotle je závislá na elektrickém čerpadle, proto, že elektrika nešla a já klidně topila dál, pos…a jsem co se dalo, bez chlapa v domě, to není pro mě? Navíc jeden ze stromů, se pod váhou námrazy nakláněl tak, že kdyby to ve čtvrtek neroztálo, tak spadl na barák i když jsem nechala uřezat větve z té strany k nám. Internet také nešel i když proud zapnuli včera.

      Máš pravdu, Ježíška si vzít nedáme, i když, my ČEŠI, jsme křesťany jednou v roce na vánoce a jak krásně říká málo nosatý (Arnošt Goldflam)…… ve filmu s Bolkem Polívkou, „zaplať pánbu, sem atheista“ ……..Ale na „jéžiška„ věříme…….. ? Ach tradice, dnes to bere u srdce málokoho? My doma zapalujeme, třeba na ADVENTNÍM VĚNCI pět svíček, uprostřed velikou bílou a ta se zapaluje, když vyjde na štědrovečerním nebi první hvězda a jedna krásná nová tradice je, že po půlnoční si přineseme domů SVĚTLO BETLÉMSKÉ, které přivážejí z Německa horalé na lyžích s pochodněmi a kapelou, pochodně zapíchají do sněhu kolem kaple a na mši hrají krásnou středověkou hudbu, v kostelíčku je narváno. To jsem zvědavá jak to letos vyřeší bez sněhu, přijedou v kočáře s koňmi?

      Také se u tebe často netrefím do kontextu toho, co si admin žádá, u mě to někdy vyřešíš tím, že klikneš nejdříve na liště nahoře, na (úvodní stránka).

      Tak ti tradičně popřeji dobrou pohodu a světlo v duši.

      1. To je zajímavý zvyk, s tou pátou svící na adventním věnci. Světlo betlémské, to musí být další zajímavý (a krásný) zvyk. Možná že přijedou v kočáře s koňmi. Nebo spíš na bryčce, horalé asi kočáry neoplývali. 🙂
        Ohledně křesťanství a ateismu – zajímavé, že když je fakt nejhůř, tak i ten ateista se modlí k Bohu. Pro jistotu… 🙂

  5. ┈░░▄▇█████████▇▄-░░
    ┈▄█▉▀░╭▀▀▀▀▀▀▀▀▀╮░░▒
    ╭▀╮░░░╰┬─▄───▄─┬╯░
    ╰─╯░░░▄┴┐╭─└┘─╮├┐░░▒
    ┈┈▒▒▄█▌░└┘╰──╯└┘▐▄░▒
    ┈▒▒▒█▉▉▄░░░░░░░░░█▉▒
    ┈░░░░N░ A ░N░C░ Y░ T ░ V░B ░

  6. Aničko, děkuji za pěkný článek s připomenutím tradic. Máte tam pěkně ojíněno. U nís padaly první kapky sněhu teprve včera navečer a dnes tálo. Jinak u mne taky nejsou třešně, a tak dávám do vázyx zlatý déšť. Pěkný večer přeji.

    1. Tradiční a krásné? Zapomínají na to nejen mladí ale i starší, ty tradice již neznají a jistě nejpohodlnější je, se na život podívat v telce? Mnoho těchto zvyků vymizelo i na vsi, o městě ani nemluvím.
      Děkuji za přání, i já přeji dobrý večer i když po třech dnech……

  7. Einen schönen Tag liebe Anna so viel Schnee wunderschöne Bilder und Text.Liebe Grüße lasse ich dir mal hier und wünsche einen glücklichen Nachmittag Gruß Gislinde

  8. Aničko, moc děkuji za krásné povídání o věcech, mnoho jsem toho neznala, ani to, že barborka je důležitá pro svobodná děvčata a to povídání o Lucii, tam mám úplně mezeru. Teď aspoň něco vím.

    1. Jistě Libuško, jsou to staré, dávno většinou zapomenuté zvyky. Vždycky jsem se snažila je doma udržet při životě ale nikdo, ani doma není prorokem a na to, na co byla vnoučata dychtivá v dětství, je také již nenachytám a ani nám se již nechce proto, že je to vlastně práce a mnohdy i nepořádek v domě, loni děda řekl, ať mu s litím olova na štědrý večer dáme pokoj, měli jsme si to připravit před svátky, jako to dělal on, celý život?

  9. První fotka je pěkná, máte to tam jak v pohádce. Ale koukala bych na to raději od krbu 🙂 Tady je jen takový ledový poprašek, i stromy se pěkně obalily do bíla. Ale ven jsem ještě nevystrčila čumák a jak tak jsem četla na seznamu, není o co stát. Ledovka, ledovka a nic neposypaného. Metro sice jezdí, ale jak se k němu doklouzat, to už nevím. Potřebuju odpoledne za mamkou, tak doufám, že to trochu povolí. ještě štěstí, že jsem nemusela do práce.
    Na Barborku se nechystám, jednak už dávno nejsem vdavekchtivé děvče (teď přemýšlím, jestli jsem vůbec vdavekchtivá byla) a navíc bych musela na větvičky dost daleko (tak 15 minut neklouzavé chůze).
    Hezký den Aničko.

    1. Pravdu díš Jitko, mě barborky většinou vykvetou moc brzy a stejně mě muž na vánoční stůl vždycky koupí živé květiny, snad i letos to nezapomene udělat, vrátí se včas a vnučka? Ta asi zapomněla a dost pochybuji, že je ve čtyřiadvaceti pannou, takže s kvetením barborek, v dnešní době, je to nahnuté?
      Na kalamitu jsem koukla ve zprávách, a jako každý rok, je největším nepřítelem ČESKÉ EKONOMIKY, jaro, léto, podzim a zima?
      Děkuji za návštěvu Jitko a také ti přeji příjemné adventní dny i když ty, máš nejsilnější důvod je nemít moc ráda, v obchodě to musí být frmol?

      1. Frmol je slabé slovo, jsem v hračkářství a tak si to určitě dovedeš představit. Někdy od léta slyším o Ježíškovi a čím blíž prosinci, tím je frekvence vyšší. Hodně se nakupuje, hodně se okukuje, děti si vymýšlí a rodiče z nich šílí. Takže za mne….už se těším na leden.

        1. My jsme bývali vděční za cokoliv a moji rodiče bývali s těch nej, že bych si diktovala co chci, si nepamatuji, u svých dětí již ano a u vnuků již dnes nekupuji, abych vyhodila peníze oknem to nedělám….. Dostat já, místo překvapení peníze, plakala bych žalem, oni jsou spokojení a jejich škoda, tak nešílím a jak si je vychováváme, tak je máme a budeme mít ?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s