Kdo není, ať hodí kamenem

Když se zeptáš krupiéra kasina v Monte Carlu, jak se vydrží neustále dívat do tváří tolika nešťastných, degradovaných lidí (ztracených duší), řekne ti, nedívám se na ně, dívám se jen do očí těch několika šťastných.

 

Včera jsem dostala mail, od jednoho rýpala, co ho občas někde v tom světě internetu potkávám a že já nesmlčím, to asi ten, kdo ke mě občas zajde, ví. Jsem prý baba nepříjemná, nemyslím si, kdo nevidí svět tak, jak opravdu je, nosí růžové brýle, ať laskavě hodí kamenem!
Já přece neříkám, buďte ještě horší?
Počasí a opětovný výčet katastrof, nebudu komentovat, viděla jsem ho na blogách a když to sem dám i já, budu nařčena z negativního myšlení. Lidí v jihozápadních Čechách je mně líto, je mně líto umírajících na ebolu v Africe, je mě líto stovek těch v Číně, jejichž domovy zavaluje bahno a stovky jich přichází o životy,  nevinných, ve válkách, nejvíce dětí na západ od Jordánu a lidí v Hebronu, dokonce je mě líto i trpících lidí na kontinentu, jehož podíl na tom všem, považuji za podstatný proto, že učí svět být závislý, na jejich způsobu života v symbióze s konzumem a sobectvím.

Celosvětové statistiky uvádějí, že minimálně čtvrtina gamblerů si opatřuje peníze na hraní kriminální cestou. Nejčastěji podvodem, ale také krádežemi, prostitucí, prodejem drog. Gambler si půjčuje a ve spirále se zadlužuje. S tím úzce souvisí v této zemi velmi lukrativní obchod s dluhy a se zadluženým majetkem. Čím více je heren, tím více je hráčů. Mám radost, že lidé se probouzejí, píší petice a chtějí tomu udělat konec.
V roce 2020 se bude statisticky v Česku proces absolutního stárnutí zrychlovat – obyvatelstva nad 60 let bude 27%, zatímco počet dětí do 15 let klesne na 14,6% obyvatelstva. Na nouzové obydlí nebo přístřeší je odkázáno 4 662 obyvatel. Jejich počet v České republice stoupá. Ke konci roku 2013 Česká správa sociálního zabezpečení eviduje téměř 71 tisíc osob, jejichž důchod (starobní, invalidní i pozůstalostní) podléhá exekuční srážce.Ve vztahu k bydlení, připočtěme dalších několik desítek tisíc zadlužených lidí, jejichž důchody nedosahují zabavitelné výše, a nedovolují tak exekuci provádět. Snižování reálných příjmů seniorů v důsledku rychlejšího růstu cen (i ceny bydlení) oproti vývoji penzí, oslabuje i jejich schopnost půjčky splácet. Dostupná data o osobách bez přístřeší nedovolují vyčlenit z celku 11 496, počet seniorů. Rodiny, pyšné na to, že umí žít vedle sebe, se budou muset znovu učit, žít spolu!

Na nouzové obydlí nebo přístřeší je odkázáno 4 662 obyvatel.
Zadluženost Českých domácností je již, 1,206 bilionu korun.

Respektování lidské důstojnosti:

Z Všeobecné Deklarace lidských práv: Článek 1:
Všichni lidé rodí se svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.“

Respektování lidské důstojnosti v oblasti péče o nemocné:
Respektování lidské důstojnosti je jednou z nejdůležitějších součástí péče o nemocné ze strany zdravotnického personálu, péče o člověka jakožto živé bytosti, a to lékařem počínaje, zdravotní sestrou, sanitářem nebo uklízečkou konče.
Respektování lidské důstojnosti je důležité nejen z hlediska péče samotné, ale také pro vzájemné vztahy mezi lidmi,  vztahy k lidem různého pohlaví, barvy pleti, stáří, vzdělání, společenského postavení, vyznání apod.
Respektování lidské důstojnosti ve vztahu ke starším lidem obecně a hlavně k nemocným starším lidem tvoří samostatnou, primární oblast důstojnosti a úcty k lidským bytostem, včetně úcty k sobě samému; v současné moderní, konzumní společnosti je význam úcty k člověku, zejména ke starším lidem (mnohdy i k sobě samému) značně snižován a potlačován, peníze (majetek) a kariéra (vlastní „já“) se stávají důležitějšími než člověk …

Kriminalita letos vzrostla o 7 %
Dětská kriminalita v průměru za jeden rok : 1636 dětí spáchalo trestný čin.
Mladiství, v průměru za jeden rok                  :  5427 mladistvých spáchalo trestný čin.
děti mladší 15 let spáchali v roce 2011 dvě vraždy, mladiství 6 vražd

Drogové nebezpečí také roste: http://www.drogy.net/zpravy-a-statistiky/

Dobře, jsem moralista a kdo není, nechť se zamyslí. Můj oblíbený slogan je, my staří to na ty VOLŠANY již nějak dojdem a kdo pláče teprve, až mu zlo šlápne na jeho kuří oko, tak tomu se stmívá a pokud přijde zase nějaký hnidopich, že moje statistiky jsou zastaralé a pesimistické ať se koukne laskavě do svého lidského nitra a nechá si svůj „optimismus„ já mu říkám (lhostejnost) ať použije doma. Vidím lidi, otvírající oči, protestující, píšící petice, chránící stromy, na ochranu přírody, i bezbranných a mám radost a Bůh jim pomáhej   …

AHOJ-ANNA

 

Reklamy

15 thoughts on “Kdo není, ať hodí kamenem

  1. Gamblerství je hrozná věc, takový člověk můžu zničit nejen sebe ale i rodinu. nejhorší je, že hazard je snadno přístupný, protože ho lze dnes provozovat i na internetu.
    Gambler si na svou vášeň je schopen půjčovat na lichvářské úroky, dává do zastavárny své věci (mobil, fotoaparát, …), protože věří, že tu už určitě vyhraje a věci si zase vyzvedne a dluhy splatí a propadá se stále hlouběji, zatěžuje své příbuzné, aby dluhy platili za něho.
    Kdysi tomu podlehl i klávesista skupiny Olympic Milan Berka a v bezvýchodné situaci s nezvládnutelnými dluhy na krku se nakonec oběsil.

    1. Kupodivu a přesto, že jsem byla hloupá babička, která si kdysi myslela jakou radost vnoučkům nedělá, když jim koupí tenkrát drahé hry, nepropadli tomu a já jsem jediný závislák? Lítám po tom internetu a myslím si, jak je důležité mít neustále čerstvé informace? Nesmysl, že pane Miloši? Je to jen fixní idea a výmluva, že až tahle moje stará mrcha exne, že si již žádný počítač nekoupím, je jako ta u gamblera, že až vyhraje tak…..
      Ta nesmyslná představa, že lidé, až zbohatnou, budou šťastní, je cestou kamsi do pekel.

      1. Závislost na internetu mám také, myslím, že na ní nic špatného není. Za to se vůbec nedívám na televizi, internet mně ji plně nahrazuje. Ale nejen ji, také noviny, gramofon, CD přehrávač i kino. Nehraju však žádné hry. Z internetu také dost informací si ukládám na disk, zejména o cestování.
        Taková závislost, a vy ji asi máte stejnou, je podle mě přínosná.

        1. Jak pro koho, někdo ztrácí čas a energii, někoho to slušně uživí, i mě (počítač) do loňského roku a sekla jsem s tím ráda, ne však včas, stále se nemohu zbavit toho, prosím, jen ještě tohle pololetí a já již peníze nepotřebuji absolutně a bývala jsem workoholik i na práci, tak zdraví, kdyby bylo, to by byla výhra. Jsem „stará babice„ a odpustky si prý nekoupím a mládí také ne, informace? Ani ty si již nehromadím, když potřebuji, najdu si je a dokonce jsem již vypnula veškerá upozornění na maily, komentáře a skype hovory, až tady budu a až já budu chtít, omezila jsem otroctví na únosnou míru.
          Časem to vídám u přátel, že telka již ne, ani já ne proto, že to o co bych stála a stojím, tady najdu, kdy chci a v kvalitě jakou chci a na tu velkou obrazovku si to pošlu, nebo donesu na flešce. Jste pane Miloši, soudím podle běhání po horách, mladý muž, vaše fotky se mně moc líbily, máte zajímavé zájmy a na blogu. cz, jsem nedávno četla jeden váš názor o komentářích, který se s tím mým shodl ?
          Tedy ať naše tera počítače žijí až do smrti.

  2. Z tohoto hlediska vzato, ano, je to hrozná doba a bude hůře. Možná to vyřeší válka, ještě uvidíme. I když, tohle řešení bych raději neviděla.
    Možná že nastane stav nouze, který znovu dá lidi dohromady, společné neštěstí prý vždycky stmeluje. Zatím ale asi tak hrozně není, protože lidi jsou na sebe pořád jako psi.

    1. Milá Vendy zlob se na mě jak chceš, já na lidi jako pes nejsem a znovu jsem si svá slova, určená tobě přečetla?
      Přečetla jsem si i komentář a své odpovědi tobě, tedy jen T O B Ě ? U článku ZKAŽENÁ MLÁDEŽ, ty jsi utrpěla takzvaný „přenos„ a nemám co k tomu dodat, slovo žvanit, je můj hovorový výraz a nic nepatřičného, jinak na rozhovoru neshledávám a nesouhlasím s tím, co říkáš o jakési mojí neurvalosti a hrubosti = (má slova), srovnáváš nesrovnatelné a nikdy jsem se tak k nikomu nechovala. Překopíruj a naservíruj mě tu „hrubost„ , nemohu nic podobného tvému příkladu ve svém komentáři, určeném tobě najít? Já ti ničím neubližuji, a jestli máš ten pocit, tak ti žel nerozumím? To ostatní o čem tam mluvím, za tím si stojím a vím proč a i to, je k té osobě sice tvrdé ale ne hrubé.

      K článku a to všeobecně.
      Nejsem humanista, lidí, co je bez výhrad snesu, je stále méně jak stárnu. Jsem ale ochotna poskytnout nějakou pomoc komukoliv, bez ohledu jestli mně jsou milí a příjemní, pomáhám stále v rámci svých možností a pracuji na některých protestních věcech, jsou v blogrolu a nutit je nikomu nehodlám? Stále ještě velice dobře rozliším, kdo ze mě chce udělat blba a kdo tu pomoc potřebuje, jistě, soudnost mě bude zrazovat stále víc a i to jsem schopna ještě stále akceptovat. Navíc nevím, co si myslet třeba o tom, zaslechnu-li s „povzdálí humbuk bubnů„ ? Jak se zachovat v případě že, nepoteče voda, přestane se topit, nebo nastane blackout, no a nekup to, nebo spíše nepošli dál to, že deset občanských iniciativ pořádá srocení lidu, proti TŘETÍ SVĚTOVÉ, tak, bu, bu, bu, se lekne i takový „geroj„ jako já? A většina hlásá, hlavně si užít a hlavně klídek? Nebyla a nejsem proti, měla jsem a mám ráda život, zadarmo jsem ale nikdy nedostala nic, pro cokoliv pěkného, a to náš okolní svět zatím je, je potřeba i máknout, a to preventivně.

      1. To je asi právě rozdíl, že jedno slovo vnímáme různým způsobem. Pro mě je to slovo totálně shazovačné, říká mi tím – kecáš blbosti = jsi blbá. Víc, jsi blbá jak troky. Říká mi tím, meleš nesmysly, raději drž hubu. Tak to slovo vnímám já, takže podstata je zřejmě úhel vnímání.
        Už jsem psala několikrát, že psané slovo je horší než slovo vyřčené, protože u mluveného slova záleží na intonaci a zabarvení hlasu, což v psaném projevu neodhalíš jen tak lehce.
        Ale dosti slov o slovech…
        Samozřejmě taky jsem ráda, že se dokážou lidi nějakým způsobem domluvit a něco udělat. Já k tomu už nemám sil. Včera jsem byla na hřbitově, okopat hrob a přilehlé okolí, strávila jsem tam něco přes hodinu a byla jsem tak strašně vyřízená, že mi to připadalo až divné. Asi mi něco chybí, ta strašná únava není normální.
        Možná i proto jsem už unavená z neustálé snahy něco řešit a stahuji se do pozice nechat na sebe působit nějaké pozitivum. Možná je to sobecké, ale pro mě nezbytné. Protože už fakt nemůžu, nejsem schopna ani sednout na kolo a vyjet za tím sluníčkem… asi mám krizi.

          1. Moc ráda bych ti napsala něco pozitivního, jen nevím jak, jsme na tom podobně, jenže já se mohu vymluvit, že je to stáří, co klepe na mé dveře.
            Kup si rakytníkový olej a jez hodně česneku, to zabere je -li to bol těla, s duší ti moc neporadím, tu musíš dát do Božích rukou a věř, že někdy, si jen tak posedět v tichu kostela, poslouchat ten zvuk varhan a cítit jak tiší všechny, tělesné i duševní trable, mně pomáhá.

  3. Ano, Aničko, to všechno je pravda, smutná statistika a bojím se, aby nebylo ještě hůř. Ale jak jsi psala, my staří už s tím moc nenaděláme, ale ti mladí a mladší by ještě mohli. Určitě se toto málokomu líbí, to pochybuji.

    1. Něco se pohlo Libuško a to je dobře. Vidím jasně to, co je dobré a také jako každý to ocením. Kdo říká že naše země nevzkvétá je rozvraceč a to já nejsem, když poukáži na nešvary, které není dobré tolerovat?
      Velice si vážím a stojím o lidi, kteří mají zájem, aby ten posun byl i v myšlení a to se stane jen, budou-li ti mladší aktivnější, ve prospěch ostatních a ZEMĚ.
      Spor o to jestli začít od sebe pro sebe, je pro mě neakceptovatelný, my jistě, toho mnoho již udělat nemůžeme, něco ale přeci jen můžeme, rovně a čestně říci NE, nesouhlasím, když cítím, že nesouhlasím, není pravda, že již nemůžeme nic?
      Vychovala jsi dobře děti a něco do nich vložila a jistě se ze všech sil pousiluješ, aby to nějaká módní filosofie trhu nepokazila? Mě třeba postačí k dobrému mínění ta maličkost, jak se tvá vnučka postará o zatoulané kočičky a JEŽKY, a je mě jasné že vyrostl dobrý člověk. To, co kdo vloží, to se vrátí a dnes se dá říci celoplanetárně, ZEMĚ se zmenšila natolik, že nikdo nesmí být lhostejný a starat se, o lidi a ne jen o ně, je bezpodmínečné.

      Hezký večer Libuško.

      1. Děkuji Ti moc, Aničko, jsem ráda, že mě takto vidíš, to jsem potěšena. A jestli říkám, že s něčím nesouhlasím? Já jsem byla známá jako rebelantka už dřív, když se nesmělo říkat, co si jeden myslí, ale já se nebála, tak proč teď? Jen si tak říkám, jestli mne ještě někdo slyší? Ale určitě se nedám jen tak, to určitě ne. Krásný zbytek neděle, Aničko!

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s