Ano zavazují

Nebudu vyprávět o tom, že nás zavazují hroby? Nemá to ducha doby a propírat to, co by bylo kdyby, je mně vyrostlé, v „komunistickém ráji„ , kde včera znamenalo zítra, zítra bylo pozdě na velice dlouhá léta a hospodaření s čímkoliv bylo na dlouhé lokty, tedy nikdo neměl „nic„ natož národní hrdost a dříve možná více nežli dnes a tak jsme vychovali a dál se vychovávají nezúčastnění egocentrici, toužící po jediném, užít si život. Čeští lidé umírají v daleké zemi, i můj otec kdysi proléval svou krev. A nezúčastněný pohled na běh světa, je nelichotivým zrcadlem AHOJ-ANNA Je to jako házet hrách na stěnu a mluvit o něčem, v čem lidé nežijí a co je nezajímá ani za mák, dědictví otců, co to je,  kdo to má? Ti křičící, jak je chce církev ožebračit, nevěřící, že by to mohl být dobrý a poctivý hospodář? Že by to mohl být počátek pořádku v lesích, na polích a věcech lidských, natož v nějaký Boží řád, alespoň někde a v něčem? Dědictví otců, co to je pro ty mladé? Hloupá a naivní fráze nás starých, věřících v desatero a vyšší smysl života i v těch věcech pozemských? Hledání smyslu života v tom, že nežiji jen jednou, teď, tady a po nás potopa? Je to sice krédem dnešní doby a názor, že každý zbohatlík je zloděj a lump, převládá proto, že je tady závist, ta často ovládá lidské myšlení a touží  podvědomě, po rovnosti, namísto stavět pro budoucí a hrdinství si uctít, se jaksi nenosí. Dvacet let je velice krátká doba na to, aby se lidské myšlení změnilo a rodinný, pospolitý, tradiční způsob života zaniklý a devastovaný tím, že soukromé vlastnictví  a morální hodnoty, jsou přežitek a všichni jsme si rovni, a malost toho, že někteří si byli rovnější, byť jen o pár stovek, v nás vypěstovalo neúctu k dědictví otců a slávě synů? Mnozí říkají, proč bychom se honili, když i to málo, nakonec skončí v popelnici dějin a posmrtná sláva, prý polní tráva, dostanou In memoriam medaile ale kdo z národa nezúčastněných zapláče?  Nevěříme těm bohatým, že by, byť jen někteří,  mohli pro budoucnost udělat něco dobrého? Často přemýšlím o tom, jestli si lidé zasloužili dostat šanci, když ji vždy, vezmou do rukou ti, co ji zneužijí ve svůj prospěch a ti, co fňukají, že jim stačí co mají, víc ani nechtějí a nepotřebují, to lhostejně připustí, dělajíc z nouzecnost, místo se pousilovat a ukázat, že oni umí žít lépe, tak těm, já věřím ještě méně a být mladá, do jejich rukou bych budoucnost nevložila. Oni lžou i sami sobě!!!

smuteční P5030013_11204537_std

Reklamy

38 thoughts on “Ano zavazují

  1. PRO AVI…….
    Máš ve všem jistě pravdu, teoreticky je to doba s vysokou životní úrovni a daleko vyšší nežli třeba dnes ve Sp. Státech, co do vnitřní úrovně člověka a ne jen té duchovní a duševní, je to úpadek a ty to víš, chceš mě i sobě namluvit, že to tak není a já nemohu posoudit proč, protože tě neznám?

    1. Já to ale nedokážu posoudit, a proto jen neříkám, že je vše horší. Jen že je to prostě všechno stále stejně špatné. Nepotkala jsem každého člověka v téhle zemi, nemluvila jsem s ním a nemohu nahlédnout do jeho mysli, srdce a duše. Proč se chová tak, jak se chová. Říct, že většina je horší, než dřív. Obávám se, že statistiky morálního chování se nedělají. Možná se mýlím, možná si to namlouvám, ale nedokážu uvěřit tomu, že v minulosti byli lidi slušnější a vstřícnější. Že nelhali, nekradli, nepodváděli se, nepomlouvali, prostě že nedělali všechno to, co by dělat neměli. Vždycky a všude to tak přece bylo. Úpadek snad vidím jen v tom, jak společnost právě na těchto vlastnostech vydělává a tak je ještě víc podporuje (např. TV). Masu zblbnout můžeš, můžeš ji i obvinit, ale když pak z té masy vytáhneš jednotlivce a promluvíš si s ním, tak zjistíš, že zas tak upadlý třeba není….
      Je to jak s těmi dětmi, které někdy tak pomlouváme, jak jsou nevychované. Měla jsem ve školce klučíka, agresivního, těžko zvladatelného, problémového. A přece, když mu člověk věnoval pozornost a směroval ho, byl to vlastně docela milej kluk, který to všechno dělal jen proto, že toužil po pozornosti, Já, Já. Asi mu doma chyběla. Já prostě nedokážu hodit všechny lidi do jednoho pytle a prohlásit, že jsou v úpadku. Jistě je to mizérie, ale ti lidi jsou ti malí agresivní kluci, se kterými rodiče odmítli jít k psychologovi a věnovat se mu. Aby se nemusel o tu trochu pozornosti rvát už v sedmi letech ve školce s ostatními dětmi… Nechci vědět, co z něj roste:-( Toto mě mrzí. A tady to začíná. A u těch rodičů, kteří, když už si pořídí děti, tak se jim nevěnují. A ještě jim dávají špatný příklad. Ale i tihle rodiče to dělají z nějakého důvodu. Možná bychom místo ekonomů potřebovali víc psychologů. Proč asi tolik studentů touží jít studovat psychologii… většinou prý proto, že sami mají nějaký problém. A učit ve školách víc než počítat diferenciály a seznamy spisovatelů a jejich děl. Třeba to, jak vycházet se sebou a s druhými. Jak se chovat k druhým lidem a že nemusí mít strach se k nim chovat slušně…

      1. Tak, tak, jen jiná slova a jinak je pochopí, i kdo nechápe a nechce chápat nic, odbyde to jakousi frází a rozhovorem na půl úst a to nebývalo za mého mládí, deset deka salámu, to bylo salámu, sůl víc solila a cukr byl sladší.
        Neboj se avespasseri, jednou se sejdeme, zapálíme oheň v krbu, dáme si madeiru, ťukneme na zdraví a bude to jako to bývávalo.

  2. Dobry clanek Anicko. nejen, ze se meni doba, ale doba tvarici se jako historie pak popre sama sebe a co se jednomu nelibi, druhy vyhledava a nikdy nebudeme vsichni vyznavat stejne hodnoty.A mladym nic nelze vysvetlit,stejne jako to neslo kdysi vysvetlit nam. Kazdy si musi ke svemu postoji dozit.Nekdy si i natlouct usta neboli hubu.

    1. Jsme EVROPSKÁ raritka, paní Maruško a jsme na to pyšní, naše životní úroveň se obrovským tempem přibližuje tomu takzvanému západu aniž jsme za to vděčni. Stagnující země na jih a na západ od nás jdou svým stabilním tempem a my se řítíme závratnou rychlostí, bez ohledu na to, co bude dál, jsem stará na to, abych byla ochotna přihlížet beze slova k morálnímu úpadku a ještě říkal, že je mě fajn po duši. Možná, kdybych po té hubě nedostala od svých dětí, žijících a toužících žít, jak duch doby káže, bylo by mě to jedno, jako všem, jenže vidím, že ten vývoj není dobrý, mamon a „blahobyt„ jež je dnešním smyslem života, honba za radovánkami beze smyslu pro povinnosti, 1/3 mladých lidí od 18 do 25 let nepracuje a proč také, jim to kapesné, co jim dává stát, maminka a tatínek stačí i babička s dědou, si mnohdy něco odtrhnou od úst, aby dětičky nestrádali na dovolené v Itálii a statisíce promarněné na nedodělaných studiích? A hlavně aby miláčci smýšleli o nás pozitivně, co kdyby se na nás rozzlobili a přestali nás milovat? Tak je k nějaké práci a povinnostem, nebudeme nutit a dobře nám tak! Toho se obávám, paní Maruško, aby ta natlučená huba, nepřišla dříve než čekáme?

      1. Máš v mnoha ohledech pravdu. Ale já třeba před pár dny mluvila s jedním známým o tom, jak se dnes strašně bojíme naše děti někam pouštět, jak je děsně nebezpečno. Tak jsem se teď podívala do statistik. A ejhle. Od roku 1991 (či spíš 1992, protože tam o něco naskočila) se pohybuje statistika zjištěných trestných činů na cca stejné úrovni, dokonce posledních pár let je o něco nižší. Ale průměr pořád cca 300 tis. I loni méně než v tom roce 1992. Počet vražd je vyšší, cca dvojnásobně (ze 100 občas ke 200). Od roku 2005-2012 se kriminalita podrobněji také pohybuje na přibližně stejné úrovni, spíš klesala, i počet loupeží. Počet znásilnění i vražd cca stejný. Dopravní nehody? Tak tam zírám… při tom ohromném nárůstu aut se to na statistice dopravních nehod od roku 1989 projevilo v jejich počtu, ale počet usmrcených a dokonce i zraněných je od roku 2008 dokonce menší než v tom roce 1989!!! A počet zraněných 24 tis. vs. 25 tis. Hmmmmmmm.

          1. Souvisí to jen vzdáleně, nemám potřebu do té diskuze zasahovat, protože, jak píšu, máš v mnoha ohledech pravdu. Souvisí to ale s tím, jak máš dojem, že vše je horší a horší, všechno upadá. Nechci tvrdit, že ne a že není třeba o tom mluvit. Ale na druhou stranu se jako mor šíří právě i ta představa, jak je to dnes strašné, jak se krade, jak je nebezpečno, jak ani ty děti nemůžeme nikam pustit, protože nám je přejede auto, unese úchylák apod. apod. Všechna ta negativa, která se na nás valí z TV Nova a podobných míst, krimi zpráv atd., atd. Ale když se podíváš do statistik, tak je všechno do značné míry jinak! Co já vím, co ještě je úplně jinak? Člověk vidí jen to, co mu média naservírují, případně jen to, čeho je on sám svědkem. Já nejsem osobním svědkem mnoha těch věcí, o kterých mluvíš. Nemůžu posoudit, jak moc jsou všeobecné, jak moc jsou statisticky významější, než kdysi byly, jak moc to jde s tou naší republikou z kopce, jestli je to černá sjezdovka, nebo červená, nebo je to jen mírný kopeček, nebo je to pořád stejné jak kdysi. Jen rozkrádají jiní a méně nenápadně. Což ovšem neznamená, že to není špatně a že je potřeba se proti tomu ozvat.

            1. Milá avi, kdyby jsi si přečetla ten kometář, ke kterému komentuješ, získala by jsi pocit, že to ne já ale „ty„ tak žiješ, to slůvko ty, prezentuje vás, co vychováváte ve sklenících i mě, co jsem to po revoluci dělala také, vy, ty naše chudinky, co neměly možnosti studovat, cestovat, mít, neviděly přebytek a přepych západu, když, tak z rychlíku, jsme vám chtěli to všechno a rychle dát! A tak to všechno máte a tady v Česku, ještě něco navíc, co jinde není proto, že tam jsou jisté tradice.

              1. Ne, já četla všechny ty komentáře i ten článek a vím, co chceš říct. A také říkám, že máš v mnoha ohledech pravdu. Reaguju jen a pouze na představu, že je situace tak tragická. Je pořád stejně tragická. To jen my už jsme tak vyděšení (už opět), že se zavíráme a zavíráme své děti. Lhostejnost tu byla celých těch 40 let komunismu, všichni zavírali oči před tím, co se děje. Lhostejnost je tu zas a stejně jako tenkrát nás rodiče nabádali, abychom ve škole neříkali, o čem se mluví doma, tak dnes zas ty své děti chráníme před tím domnělým nebezpečím tam venku. Pravda, jsme tak asi ještě víc nesvobodní, než předtím. Protože dnes už ani těm dětem nedovolíme si hrát venku samotné a radši je zavřeme doma u těch počítačů. Je to tak přece bezpečnější. Tohle se mi nelíbí… že se pořád vykládá, jak ta morálka upadá, jak ta kriminalita roste, jak ta úcta upadá. Podle mě není o moc hůř než bylo, jen je víc TV programů a víc ještě víc vyděšených lidí, kteří si zvykli na nějaký životní standard a teď se s krizí bojí, že o něj přijdou. Zavíraj se proto ještě víc do sebe, protože jim přece všichni dokola vykládají, jak jsou všichni lidi děsní, samí podvodníci, na nikoho není možné se spolehnout, všichni toužej jen po mamonu. Já takové lidi skoro neznám. Netouží, mají jen strach…..

                1. Nechápu avi, jak si ten sen o dobrém životě představuje tvá generace, když tedy netouží po mamonu, kde se vzal ten dluh 1,6 bilionu a to není ten státní? Život krok za krokem neakceptujete (všeobecně), hlavně tvá generace, žije „SI„ na úkor svých dětí, jestli ti mohu věřit tvůj věk nevím? Nejlepší dnes, jsou ti kolem dvacítky, mají otevřené oči a srdce na pravém místě, to ale bylo vždy a v každé době. „PIPINKY„ co jsou dávány za vzor národu snad tvým vzorem pro výchovu nejsou ale vídám i úžasné fantastické děti a že nejsou ze skleníku mě je jasné a to je naděje pro mě i národ. Pak ale vidím hlavně vzorek který léta pozoruji s povzdálí a jsem skeptická, je to nelichotivá většina!

                  1. Pipinky?? :-))) To je kdo??
                    Většina je vždycky nelichotivá.
                    Já znám i ty chudé, i ty bohaté. I ti bohatí to všechno nedělají (tedy ti, co znám) kvůli mamonu, ale prostě proto, že chtějí svým dětem zabezpečit spokojený a úspěšný život. Jsou jen pomýlení a vyděšení. To byli ostatně všichni, vždycky, jen dnes dostali do ruky možnosti (hypotéky, půjčky apod.) Mladí zavřou oči, jak si ty děti pořídí, pokud dostanou strach. POkud je nemají zavřené už teď ve snaze se nevázat. Já naději vidím v těch rodičích, kteří si uvědomují, že nechtějí pro své děti ten svět, ve kterém žijí. To jsou ti, kteří s tím i něco můžou udělat. Jiní k tomu nebudou mít moc síly a motivace, myslím. Většina ale děti mít nebude. Je to pořád dokola a dokola, lidi toužej po zabezpečení, najdou si nějaký hmotný způsob, kdo má štěstí, vecpe se nahoru, kdo má smůlu, zůstane dole, pak se to všechno ukáže jako lež, krachne to, z toho vzejde něco jiného a tak to jde stále dokola. Vždycky je někde nějaká naděje, nějaká nelichotivá většina, nějací hamižníci, nějací pomýlenci. Nikdy nebyl ráj a ještě dlouho nebude. Jediné, co se může přihodit je, že to už na tu naši zeměkouli bude moc. Každý může dělat pro to, aby se to nestalo, jen to, co umí a může. Někdo se odstěhuje na vesnici a pěstuje si tam vše. Někdo bojuje za Greenpeace, někdo dělá ono, někdo tamto. někdo se snaží burcovat, někdo zas říká: Lidi, nebojte se, není třeba po něčem toužit, nemá to smysl, není čeho se bát, není koho obviňovat, s kým se dohadovat, žijme v míru a svorně. Může je učit se uvolnit, usmát a šířit tuhle láskyplnost a zájem zas dál. Místo aby se honili od zakázky k zakázce aj. Ukázat jim, že život není o tom, co kdo má za majetek, ale o vztazích, které navazuje, o míru v duši, který cítí a šíří dál, že není o zavírání se k počítačům a k náhražkám. Někteří mluví o jídle, jiní po výchově dětí, jiní o politice. A jsou i tací, co poslouchají a snaží se něco měnit. Není to většina, ale nešť.

                    1. Jsem ráda že nespíš, také nemohu. Jdu nahoru, nemám kam psát a ty to neuvidíš proto, že to bude nový komentář, pokud neodejdeš budu ráda.

                    2. Nevím, nevím, Aničko, já bych právě jít spát měla. Ráno brzy vstávám. A již na mě padá únava. Ale třeba mě ještě zastihneš 🙂 Všimla jsem si ostatně, že komentuješ často po nocích. Já jsem nikdy noční pták nebyla… někdy jsem bojkotovala i silvestra a šla spát před půlnocí :-)))))

  3. Tento článek se mi hodně těžko komentuje, nebo spíš, nevím, co na to říct. Fakt – ti, co zemřeli za vlast, se možná v hrobě obracejí. Otázka je, jestli by to udělali znovu, kdyby věděli, jakých konců tahle slavná republika dopracovala.
    Tady záchrana není, Aničko. V politice už vůbec, pokud se najde jedinec, který je slušný, je velmi rychle odejit nebo vůbec vystrnaděn, nebo se musí naučít výt s vlky.
    O poctivosti zbohatlíků si nedělám iluze, Aničko, ty si vážně myslíš, že je v tom závist? Kde Stáňa Grossů, mašinfíra, nabral 70 milionů a mohl si nakoupit tolik nemovitostí? Jak přišel Klaus k tolika milionům? Jak přišlo 90% českých zbohatlíků k milionům vůbec? Bylo to solidní prací, investicí, nápady? Nebo malá domů, šuškanda, kde jsou nemovitosti za hubičku, popřípadě úprava zákonů, aby to za hubičku bylo?. To u mě není tržní mechanismus, ani konkurenční boj, to je u mě zlodějina a jestli mám na tyto zbohatlíky pohlížet s úctou a obdivem, tak to bych musela být padlá na hlavu. Ovšem v tvém podání to teď vypadá, že nejsem nic víc než jedna velká nepřející závistivá potvora.
    Můj obdiv mají lidi, kteří se vypracovali, třebas i s investicemi z dědictví (i to se mohlo stát), měli nápad, kuráž a šli do toho. Ale takových zas tolik není a počítám, že to nejsou ani multimilionáři.
    Zbohatnout na tom, že odrbu pitomé důchodce o několik desítek tisíc na prodejních akcí, nebo že zadám k objednání zboží, nechám si je zaplatit dopředu a nepošluje, že založím cestovku, vytahám z lidí majlant za zájezdy a pak vyhlásím bankrot, že prodávám předražené zboží nebo pojistky, nebo zhamtám lidi na zajímavé výnosy z fondů a pak krachnu a zmizím za hranice, na tom nic obdivuhodného nevidím.
    Těch kluků, co zahynuli teď, je mi líto, nebo ještě víc jejich rodin, rodičů, manželek nebo dětí. Ale popravdě, šli do toho s vědomím, že to bude riskantní. Není to žádná služba za vlast, je to normální, slušně placená práce s rizikem. Jsem možná teď cynická, ale když se vydám někam,, kde lidi přicházejí o život, tak musím vědět, že o ten život přijdu možná taky. Nebo je tam někdo nutil násilím? (Faktická otázka)

    1. V téhle zemi je milá Vendy, vzorek lidí od A-do-Z, myslím že jsem nikdy, nikoho do žádného pytle s kýmkoliv neházela a nehodlám to dělat, dokonce ani sama sebe, jsem člověk a ocením, když si každý dá do souvislostí fakta a myslí. Budu-li mluvit o armádě, ekonomice, nebo něčím charakteru, pousiluji se, zjistit si fakta a mít nadhled, což dnes není problém, informace jsou dostupné.
      Píši-li o cti a slávě (nedoceněno). Morální zákon v nás, (neakceptováno) Úcta k autoritám, (nevychováváno). Cokoliv dobrého, (dehonestováno), Víra (zesměšněna) a dokonce tady u nás, mě začíná zavánět sektářstvím a ty si vztáhneš na sebe hříchy všehomíra? Nesmysl, ty máš momentálně vztek, jako každý a zatmí se ti před očima a vypustíš tu zlost také, tak jako to lidé dělají, já se ptám proč? Odpovím si sama proto, že to dělají všichni. A mohou? MOHOU ! I docela malá holka, řekne o panu, kandidátu na prezidenta, “ takový debil„? To totiž není demokracie, to je anarchie. MÁM STRACH Z ANARCHIE, výchova k ní, výchova k tomu, že každý může co chce, odvolávajíc se na seberealizaci, i ty to pranýřuješ a pak to uděláš, již jen tím, že to co si máš, ve skrytu myslet a svými činy, něco proti tomu dělat, vykřičíš, ano děláme to a sejeme zlobu! Co myslíš, je to, mimo toho, že se ti teď, na malou chvilku uleví, k něčemu dobré?
      (Faktická odpověď) Kdyby můj táta nešel dobrovolně do války, nikdo ho nenutil, šli by tví rodiče, třeba do plynu, proto, že po ŽIDECH, CIKÁNECH A NEÁRIJCÍCH by to byli ČEŠI a SLOVANÉ, a ty by jsi se nenarodila.
      Právě proto o tom píši a to po několikáté, již od Ukrajinské krize, hážu ten hrách na stěnu, kde má být pieta a úcta, je psáno o žoldácích, a mě se to hnusí, můj táta byl hluboce věřící člověk, když se u nás mluvilo o svědomí a cti, říkal, že „zlu, se musí postavit hráz„ a tím myslím i to zlo v nás samých?
      A nakonec píchnu do toho hnízda ještě víc, tím zlem nemyslím Muslimy ale ty, kdo víru zneužívají a to jakoukoliv v cokoliv a manipulují s lidskými emocemi a lidé mají své klapky na očích, jako valach na VÁCLAVÁKU!

      1. Proto se těmto tématům vyhýbám, k ničemu nevedou a po pravdě, kdybych na to téma nepřišla, tak bych ani nepotřebovala upustit páru, protože jsem myslela na jiné, mnohem příjemnější věci.
        A co myslíš, když se mi neuleví, k čemu to bude dobré?
        Možná bych měla zaujmout realistický nadhled. Věci se prostě dějou, ať chci nebo nechci, a na mě bude, jak je přijmu. Tedy buď jako věci, co se dějou, a já s tím nic nezmůžu, nebo věci, co se dějou, a co mi vadí, a stejně tak s tím nic nezmůžu.
        Popravdě vážně, vážně nechápu, co vlastně chceš docílit, Aničko. Když se lidi rozčilujou, tak je to špatně, když se nerozčilujou, tak jsou lhostejní. Doufám že nečekáš, že to budu schvalovat. Mně zas vadí ono běžné strkání lidí do jednoho pytle – nepřeješ bohatství, tak jsi závistivý a nepřející člověk, bez ohledu na to, z jakého zdroje to bohatství pochází a jak k němu zbohatlík přišel.
        Na druhou stranu máš pravdu v tom, že, hlavně v naší zemi, se skutečně vyskytují zlí a nepřející lidé, to už je fakt, který začínám akceptovat i já, která jsem léta žila v iluzi, že to není tak hrozný, jak se prezentuje. Možná to není tak hrozný, ale není to ani tak dobrý, jak jsem si myslela já. No, to je jedno.
        Válka a účast mužů ve válce. Byla jiná doba a hlavně, byla to jiná válka, to šlo skutečně o život a likvidaci ras a národů. A hlavně, stalo se a nedá se odestát, stejně jako se staly pozdější křivdy právě na lidech, kteří nasazovali životy ve válce. Strašně moc mi to vadí, je mi líto těch zmařených životů, kdy byli lidé zavíráni na takovou dobu a přežívali v dost hrůzných podmínkách. Nikdo nemá právo tohle lidem dělat a přesto se to děje a veškeré moje rozhořčení je k ničemu, protože nikomu nepomůže a těm lidem to ztracená léta nevrátí.

        K těm dalším možným postupům a následkům – možná bych se nenarodila a nepsala tu komentáře a nedělala fotky a neposlouchala muziku, to je fakt.
        A taky bych se netrápila strachem z budoucna, z opuštěnosti, z nemoci a z bezmoci… to je taky fakt…

        Přes můj poměrně pesimistický závěr ti přeji pěkný den bez bouřek!

        1. P.S. předchozí komentář neber zas příliš vážně, psala jsem ho pod vlivem, navíc mě dnes vytočil jeden akciový agent, který mě udyndal, vyloženě udyndal ke schůzce a já jak ten debil mu ji odkejvala, i když jsem nechtěla. Teď mám chuť někoho zmlátit, nejlépe sebe.
          Nicméně, jsem pevně rozhodnuta, pokud k té schůzce dojde, se nenechat udyndat ani o kus dál. Spíš jsem zvědava, co na mě vybalí, jaké metody bude používat a nejraději bych si pořídila diktafon a ten jeho úžasnej projev nahrála. Bude to velmi těžká psychická příprava, protože budu muset odrážet komentáře typu – a vy nechcete zbohatnout? Nechcete, abyste se měla líp? A proč to nechcete?
          To bude mazec.

          1. Jsi chytré děvče Vendy a ve tvém věku, jsem neměla zdaleka takový přehled jako ty, měla jsem práci kterou jsem milovala a povinnosti, které jsem dělala proto, že jsem musela a nemohla jsem si vybrat, jako vy dneska, rozumím ti velice dobře a nemám chuť ti dávat rady do života, jednu ti ale dám, neutop se v sebelítosti, máš před sebou podstatnou část života a všechno může být jinak během okamžiku a ve zbohatnutí, smysl života nehledej.

            „Popravdě vážně, vážně nechápu, co vlastně chceš docílit„ to jsou tvá slova ke mně ?Vendy, jako by tobě muselo záležet na tom, co chci já, to tobě musí záležet na tom, co chceš a jestli upustíš páru, tady u mě a uleví se ti, DOBŘE, já ti neříkám musíš mě to říci, ani skoč do rybníka, já říkám, řešte věci, které máte ve svých rukou, a dávám příklad jak je to jinde, pokud tě těší ležet a čekat na štěstí, tak neřeš, je to tvá svobodná vůle napsat to, nebo ne, udělat něco, nebo ne, neobviňuj mě, že jsem tvé svědomí a že to napíšeš, aby jsi udělala „radost mě„? A zase si vezmi hříchy všehomíra na svou hlavu!

            Všichni co říkají, to já ne, to Klaus, to on může za můj úpadek, to Kalousek, proto že nám zprasil daně, jsou ti, co si chtějí zdůvodnit to, co si zprasili oni sami, sobě doma?
            „PODNIKATEL„ CO ČTYŘIADVACET HODIN DŘEPÍ A PÍŠE NA BLOGU POLITICKÉ KOMENTÁŘE O TOM, JAK VŠECHNO, VŠICHNI DĚLAJÍ ŠPATNĚ A PROTO, ŽE JEHO FIRMA KRACHUJE, JE IDIOT, CO SI NEVIDÍ NA ŠPIČKU NOSU a ještě má to sebevědomí si myslet, jak si ho dav váží.

            Dětská kriminalita v průměru za jeden rok : 1636 dětí spáchalo trestný čin.
            Mladiství, v průměru za jeden rok : 5427 mladistvých spáchalo trestný čin.
            děti mladší 15 let spáchali v roce 2011 dvě vraždy, mladiství 6 vražd
            dalších statistik, o mrtvých na silnicích, ukradených milionech, metylalkoholu a jiných morálních bonboncích, třeba kvalita jídla, nikde na světě si nikdo nedovolí, prodat tak odporné žrádlo, jako my Češi, Čechům a jsme tím vyhlášeni, specifických věcí pro Česko, je tolik, více netřeba……….ať si každý najde sám a jestli se o sebe lidé nepostarají, nikdo to za ně neudělá! I když to chvilku vypadalo, že se blýská na lepší časy, jako by to rozvraceči dělali záměrně, něco jde zase do kelu!
            Ať hodí kamenem kdo si myslí že jsem moralista a mentor k nesnesení, když tyhle věci napadám, neříkám jdi do ulic a napravuj, zrovna ty a také se občas zamyslím nad tím, jestli někdo třeba, když to čte, nemá radost, jak jde všechno do prd..e a kdybych věřila, že to čte sám ďábel a mne si ruce, tloukla bych hlavou o zeď.

            1. Je fakt že nestuduji statistiky a nepídím po zdrojích, nečtu zprávy a vyhýbám se i těm televizním, pouštím si seriály a filmy a taky trochu štrikuji a plánuji si, co udělám na tý mý předzahrádce, abych za týden zjistila, že jsem neudělala vůbec nic. Občas mám pocit, že na mě všechno padá a jako bych se propadala do bažiny. Sebelítost? Asi na mě občas zasedne, i když se snažím se jí příliš neobírat. Chtěla jsem vysvětlit, proč někdy reaguji prudčeji.
              A ještě k tomu ten pitomej akciovej agent.
              No nic. Pěkný večer! Bez agentů, pojišťováků a telefonních dealerů.

              1. Nejsem jen mentor, ale proč se třeba nepodíváš na moje krásné kytičky? I já jsem jen obyčejně ješitná ženská a občas mám pocit, že se nechcete účastnit ničeho jiného, i já občas udělám i ( ♥ mile hezkou ♥ ) stránku, HEČ…. A ta zůstane většinou bez povšimnutí, výrazný ohlas mají negativa, stojím o to já? I vy tady tvoříte, nemyslíš? Vy na blogu cz, jste vůbec zajímavý spolek diskutérů, pokud vám je něco proti srsti, máte strach si ušpinit své pečlivě zušlechťované pozitivní prostředíčko, jakousi nepříjemnou pravdou, aby jste si to u někoho nepolepili a náhodou, nepřestal chodit plácnout nějako tu frázičku? A TEĎ, JSEM DOOPRAVDY ZLÁ…. Proto, že mám pocit a chceš mě ho vnutit že ten ČERNÝ PETR, je tady na wordpressu ? Ne. Můj blog je tematicky bohatý a pestrý, proč si neklikneš na krásy přírody, nemluvíš se mnou o tom, to i mě bude bavit víc, co tebe baví? Začala jsem dělat stránku o hudbě, nebo, Místa na která se nezapomíná, je na pokračování a nikdo nemá zájem? Téma zábava, co jsem si tam přečetla kdysi? N E Z Á J E M , když do něčeho rýpnu, mám na co odpovídat týden, nesnáším tu každodenní honbu za jakýmsi pofidérním cílem, nesnáším ten styl, použít, zahodit a nikdy se nevracet? Vy na blogu cz, nejste diskusní blog, jste chváliči kde čeho a denně? TŘI ROKY SE TRÁPÍM na tom vašem blogu cz ,co vám mám plácnout za frázi, aby vás to „potěšilo„ a už mě to nebaví si dávat pozor na pusu, aby se někdo necítil dotčen P R A V D O U, je to fádní a nezáživné a je to jako dostih a já jedu na chcíplém koni. Co by jsi napsala, kdybych ti jednou řekla, to je blbá fotka, vůbec se mě nelíbí, to by byl poprask na laguně, já to uvítám a mluvím s každým do zblbnutí bez ohledu na soukromou drbárnu. WordPressáci sice málo komentují, nechodí ale proto, že jim příjdu vrátit komentář, přijdou, když je to, co publikuji zajímá. Jsi již jediná a já jsem zabila Andulu a je mě to celkem jedno ?

                KDYŽ ZANECHAJÍ GRAVATAR, NEMÁM SICE JISTOTU ŽE TO ČETLI, KDYŽ U NICH ALE NAVÁŽU ŘEČ, VÍM, ŽE VĚTŠINOU ANO. A NE ABY JSI ZASE PSALA NEKŘIČ NA MĚ!

                Mám tě ráda ♥ Vendy ♥ ale jen tady u mě, doma, na svém, jsi jiná?

                1. To je to na blogu.cz fakt tak strašné?? Já jsem tam kdysi chodívala, ale teď už ne, protože WordPress reader mi háže odkazy na nové články z blogu.cz jak ho to napadne 😦 Někdy jo, někdy ne, i když je mám mezi oblíbenými. dohledávat to ručo nemám většinou ani chuť, ani čas. Skoda že na wordpressu není víc lidí, ten má Reader docela pěkně vymakanej. Automaticky mi chodí do mailu i všechny komentáře, takže mám přehled a mohu komentovat dál a nemusím prosedět čas u počítače koukáním, jestli se někde neděje něco zajímavého…

  4. Takovéto články se mi komentují velice obtížně a nejraději bych nenapsala nic, protože se nedokážu napojit na to, co jsem si přečetla a pokračovat ve stejném, duchu. Vím, že by se slušelo připsat několik souhlasných vět s tím, jak jde všechno do kelu a jak je ten svět ztracený, ale já to tak prostě necítím, přestože zrovna naše rodině neprochází snadným obdobím. Má sestra leží v Praze po nepodařené operaci krční páteře a zítra ji budou oprerovat znovu a manželova maminka dost možná žije poslední období svého života. Přesto nevnímám a nevidím, že by bylo všechno špatné, spíš mám smířlivou náladu a nejraději bych všechny pozobjímala, včetně tebe Aničko. Měj hezký letní večer.

    1. Cítíš to správně ? Vůbec od tebe není očekáván negativní postoj, ba naopak a potom ty dáš do pořádku to, co v námětu na rozhovor v pořádku není, i když máš dost svých starostí a to je líto zase mně. Je na tobě jaký máš postoj a jak ho použiješ ke zlepšení situace v nezúčastněnosti lidí, já dělám jen námět k zamyšlení a ty, nebo kdokoliv si přiloží, to své polínko, kladné nebo záporné ? ♥ ? Musím ti říci to, co jsem řekla nedávno, že klišé a fráze neakceptuji, ani o ně nestojím, jsem s tebou zajedno v tom objetí tam, kde je ho potřeba a to jsou rodiny těch mrtvých a je mně ze srdce líto těch pěti chlapců, nehodlám objímat svět, za zabíjení nevinných a tvrdě odsuzuji nezájem lidí a ty, co nesou vinu…………. Nebo nemusíš říci nic, já tě přece nenutím, máš-li pocit že musíš, je to dobře a já ti děkuji a také ti přeji klid v duši a srdci. ♥
      Libuška se mě ptala jestli já ??? Ne nejsem mistr Jan Hus, na hranici se nepostavím, ale kde je třeba otevřít pusu, tedy to udělám i v reálném životě, ne jen na blogu.

  5. Aničko, je to všechno k zamyšlení, to je pravda, ale přikláním se také k tomu, jak psala avespasseri, nikdy nebylo a nebude všechno asi jen dobré a správné. Vždy je mi líto zbytečně zmařeného života a někteří ti, co si ten život chtějí jen tak užívat, zbytečně riskují kvůli adrenalinu. Něco jiného je smrt v cizině ve službách armády, jak to bylo teď. Z toho je mi hodně smutno, protože si říkám, jak by bylo krásné, kdyby se lidé na celém světě dokázali domluvit bez násilí a válek. To by nám bylo všem o moc líp. Ale bohužel.

    1. Jenom mládí má právo na lehkovážný přístup k životu, my ale ne Libuško a je dobré jim připomenout, že není zadarmo ten krásný život v téhle zemi, že nejsou zadarmo, ty zahrady, parky, opravené památky, města a zábavný způsob života, že ze dne na den, to může vzít za své? Tedy ten klid a pomyslný blahobyt? Tak, jako to vidíme všude kolem ve světě? Ta krásná dlouhá doba míru, klidu a pokoje, že se kolem nás hroutí, jako domečky z karet a že to stojí i životy Čechů. Jistě, i na to, jak mě v mládí otravovalo umravňování starých reptalů, si dobře pamatuji ale nedá se nic dělat, od toho tady ta naše generace je, aby přispěla k nějaké mravní výchově a zodpovědně řekla, že život není peříčko? A je nutné si ho vážit, připravit se na alternativy, kdy je, nebo bude dobré, myslet na zadní kolečka a ne, žít ze dne na den, jak to mnozí nejen hlásají ale i dělají a to je to, co nechcete ani KOMENTOVAT? To mě tedy mrzí ale i udivuje?

      1. Aničko, nevím jestli jsi někdy zkoušela některým úplně neznámým mladým radit nebo je poučovat, já ano, ale přiznávám, že jsem to pak vzdala. Svoje mladé si umravníme a vysvětlíme, i když netřeba, ale doba je taková, že nějaká úcta ke starším nebo uznání, že má někdo pravdu? To se nekoná. Bohužel. Takže komentovat si moc netroufám. Asi jsem posera, ale vím, že bych pak byla moc smutná, protože je mi pak všechno líto.

        1. Tobě Libuško, nemá co být líto a nejsi posera! Dokonce bych řekla, že jsi hrdinka této doby a dobrým příkladem, dobrého života. Když se jen za drápečkem zachytí nějaký dobrý vzor, jen maličko se dotkne srdcí třeba to, jak pečujete jeden o druhého a svoji stařičkou maminku a ten smysl pro povinnost a láska se spojí, uvědomí-li si to, byť jeden jediný, že tak to má být ? Není to zbytečné?
          Je tolik lidí, kteří mají nad čím cítit lítost, je jich stále víc, nezúčastněných, žvanících o nesmyslech, ty to tedy nejsi, tedy se mojí kritikou netrap, ta v žádném případě nepatří tobě osobně, ani nikomu z vás, je to můj všeobecný světonázor, proti lhostejnosti brojím a jistě nemáte ke mě, ani k tomu co říkám žádnou povinnost cokoliv říci ale každý dobrý názor mě potěší, posílí i můj pocit, že to neříkám zbytečně? ♥ ♥ ♥

  6. To, co říkáš, je v zásadě asi stesk všech generací od počátku věků. Neznám ducha doby, který by byl z globálního úhlu pohledu hodný chvály. Snad jen ten ráj. Nedokážu posoudit, zda bylo hůř nebo líp. Pro někoho líp, pro jiného hůř. V některých ohledech líp, v jiných hůř. Každé pozitivum s sebou neslo nějaká negativa a každé negativum s sebou neslo nějaké pozitivum. Nikdy nic nebylo dokonalé, nezúčastnění podle mě byli lidé vždycky a to se jen tak nezmění. Na světě asi není místečka, kde bychom nalezli to, po čem toužíš. Ani v minulosti, ani v budoucnosti. Bohužel 😦 A já vím, že smířit se s tím nelze. To je na tom uvědomění to nejtěžší. Ale ty máš víru, tak se jí drž…. co jiného ti zbývá????

    1. Nezbývá nic jen říci, vezmi svou pravou ruku, polož ji na levou stranu hrudi a já udělám totéž, a každý sám u sebe si tu ruku na srdce položme.

      Čest jejich památce.

      Když si čtu komentáře k videu, ten pocit, co mám a o kterém píši, se prohloubí a ještě zesílí !

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s