Pole lán

Dala jsem si na plochu blogu obrázek a zálibně se na něj dívám, jeden podobný mám i na ploše monitoru, je to kraj mého dětství a mládí, kraj našich polí, školička do které jsem chodila a kostelíček, ve kterém jsem se vdávala. Nostalgie? Ne, to není nostalgické žvanění, jsou to  nové pohledy na jinou realitu a úvahy o tom, jak příští zemědělství bude vypadat? Úvahy o tom, jestli chci a mám právo o tom rozhodovat a co to je dědictví otců, když nejsou synové a dcery, co by je chtěli převzít a obdělat?
Často píši o době dávno minulé a setkávám se s nezájmem a možná i s tím, že nikdo nechce mít s touto věcí nic společného proto, že mu to nic neříká, ti, které by to oslovilo, jsou dnes na polích a silou vůle se snaží je udržet při životě, alespoň tou „proklínanou„ řepkou. Podíváte-li se na satelitní snímky, všude kde bývala úrodná půda je šedá polopoušť, tvrdé betonové pláně, prosté životadárných organismů a každý chytrák se o ekologii otírá proto, že je mu košile bližší, nežli kabát a v podstatě myslí jen na prachy?
 Vzpomínám si jak se po revoluci  na našich polích, zasázelo zelí a potom jsme ho metráky kompostovaly, krmil se jím celou zimu dobytek a jak to bylo podobné s cibulí proto, že v tehdy nových supermarketech byla o padesátník na kile levnější. Ono podnikání, kde je?
Ono vypěstovat na jenom, jednom hektaru cibuli, je náramná legrace.
Musíte zvolit půdu písčitou, dobře ji nakypřit a zasít cibuli, semínko je velice drahé, ta mrška je vitální, vzejde všechna, tedy ji musíte pěkně po kolenou vyjednotit, koncem května pole projít, okopat, práce traktorem je drahá (dnes neúnosně) a vytahat neprosperující, a pokusit se ji prodat s natí, jako jarní cibulku, co s tím, když to nikdo nekoupí? Dobytek to nežere, tedy opět, šup s tím na kompost a to je řeč o nepatrném zlomku práce. Když cibule dozrává, tedy koncem července, musí se vytahat, svázat a sušit. My pitomci jsme si mysleli, že bude atraktivní, když ji pěkně očistíme a spleteme do krásných copů, probarvených modrou šalotkou, třetinu jsme neprodali a polovinu zimy jsme ji opatrovali na půdách aby nám nezmrzla a část nakonec šla, no kam asi, přece na ten kompost a tak nám ten kompost krásně rostl a bobtnal, on musí zrát tři, čtyři roky, nežli ho můžete jako hnojivo vyvézt na to pole. Tedy se nedivím té řepce na polích, ti co ta pole mají dnes pronajatá, se na podobné pitomosti, které jsme my kdysi byli ochotni dělat, mohou vykašlat a tak máme nové brambory za třicet a jablka za šedesát korun a krásný, bohatý, „jedovatý„ sortiment v supermarketech. Co je toho příčinou, bych se ráda dozvěděla od lidí, jestlipak někdo řekne, co si myslí o dnešní politice zemědělství? Řemeslnících, co vymřou, opravářích čehokoliv, co nejsou, cukrárničkách, pekárničkách, kde jsou ti podnikaví lidé, co se o nich říkalo, ZLATÉ ČESKÉ RUČIČKY. Proč my na venkově nemáme obchody, hospůdky, dopravu, řemeslníky, kam se všichni ti porevoluční nadšenci poděli?

This slideshow requires JavaScript.

Aa2

Advertisements

43 thoughts on “Pole lán

  1. Znovu jsem si přečetla diskuze o změnách, postojích, o starých a o mladých a o budoucnosti. Včera jsem četla trochu jiný článek u Malkiela, který reagoval zas na jiný článek u jisté Lúmen. (Malkiel je bloger, Lumen je blogerka)
    O co šlo? O umožnění legalizace dětské pornografie. Lumenin článek jsem zatím nečetla, ale protože její smýšlení a psaní trochu znám, dovedu si představit, o čem to psala. Těch komentářů, co se strhlo pod Malkielovým článkem, stálo za to přečíst. A docela se člověk dozvěděl novinek o smýšlení lidí! Je to sice malé měřítko v porovnání s národem, ale zazněly tam názory mnohoznačné. A některé znepokojující…
    Což je vlastně shodné s tvým článkem i s komentáři zde. Změny, změny nejen v chování, ale ve smýšlení. A ne zrovna změny k lepšímu…

    1. Znám je oba Vendy, ne že bych tam chodila denně ale občas si přečtu, abych nebyla úplně blbá, různá spektra a že jich je? Určitě všude tam, nepůjdu komentovat, jsem opatrná na své duševní zdraví a někdy mě dá velké úsilí, také nebýt sprostá? Moje smysly a to všechny, mimo čichu se musí často krotit, abych po lidech neplivala, nevylévala svůj nočník na jejich hlavy ale tak by to asi vypadalo, kdyby psané slovo, mělo tu váhu? Proč se lidé deptají napadáním jiného názoru nevím, nějak to nemohu pochopit a hodně je řečeno v odpovědi a odkazu na Elizin kometář, zkus se na to podívat chceš-li, Agniszka Holland je moc moudrá paní a já s tím souzním. Je to na příští stránce. Pěknou dobrou noc děvče moje, zdravím tě……….

  2. Mezi tebou a Jarkou se rozvinula moc pěkná diskuze, Aničko. Přestože ti dávám ve spoustě věcí zapravdu, tentokrát se musím přiklonit k Jarčinu názoru. U nás je hodně šikovných a poctivých lidí, všichni nejdou jenom po penězích, jenže tihle lidé se necpou do popředí a nechtějí se zviditelňovat za každou cenu.
    Na venkově je dost řemeslníků, vidím to, když jezdíme po vlastech českých. Obchody všude nejsou, to je pravda. Do vsi, kde bydlí přítelovi rodiče, jezdí dvakrát týdně jen pojízdná prodejna, ves je totiž tak malá, že by se tam kamenný obchod nevyplatil. Tohle zrovna vidím jako výhodu, objednají si co potřebují a neutrácejí za zbytečnosti. Občas si zajedou do Třebíče nebo jim dovezeme něco my. Ono se mi to lehko píše, ale na jejich místě bych možná spokojená nebyla, kdo ví.
    Raději toho nechám, protože plácám páté přes deváté!
    Měj se hezky, Aničko! ♥
    P.S. Abych nezapomněla, ty fotky jsou nádherné, naše zem je překrásná! ☼

    1. Tobě Hanko se to velice dobře vykládá a tak trochu, je to co říkáš klišé, abys mě oponovala za každou cenu, nedočetla jsi a já ten falešný optimizmus, beru jako provokaci k diskusi? Kraj Vysočina je nejlépe hodnocený v celostátním průměru, skoro ve všech aspektech, má srovnatelnou životní úroveň s velkými městy. Jistě máš pravdu že šikovných lidí je hodně ale obrázků se nenajím a kdyby jsi si třeba ty, založila firmu a tvé krásné cukroví a pečivo prodávala, půjdu k tobě nakupovat, nemám si ale z čeho vybrat, tady není nic?
      Žiji na hranicích a z Německa je to sem, co by kamenem dohodil. Mívali jsme tady hlášku, že Němci u nás koupí pivo, doma vrátí flašky a jedou si sem do Česka koupit pivo (za ty flašky)? Ne že by mě to tenkrát vadilo, je to pryč, oni si také nastavěli supermarkety? Všichni živnostníčci, co jich bylo, jsou v nenávratnu, mají ruce v klíně a čekají na sociální dávky? Byla jsi někdy něco v té pojízdné atrakci koupit? Sem také jezdí různí prodejci, ani se nevykloním z okna, takzvané domácí zabíječky a klobásy za dvoj, trojnásobnou cenu (v ohledu na kvalitu), zelenina, „zaručeně včera sklizená„ v supermarketu, dvojnásobně drahá ale jsou lidé, kteří nemají východisko a koupí, my ho ještě máme, můj muž, na rozdíl ode mě, je fit? Zatím nepojedu třicet kilometrů pro levnější benzín abych si vzala nejdražší půjčku ale mnoho lidí tak žije?

      Ano naše země je nádherná ale já nejsem nekritický obdivovatel který přijede, odjede a je mu všechno fuk, mám k ní osobní vztah, je to můj domov? Pěkný víkend Haničko…….

      1. Ty mě vždycky krásně usadíš, Aničko. Máš samozřejmě pravdu, ze svého pohledu. Nemám nejmenší tušení jak se tam u vás žije, určitě to není jednoduché a mně se to lehko mluví a někdy i závidí, že žiješ v klidu na samotě. Kdo ví, jak bych to zvládla já, přece jenom jsem zvyklá mít všechno doslova u nosu. Nemusím vynaložit žádnou zvláštní námahu, ať už se to týká nákupů nebo návštěvy lékaře. Tohle všechno je pro mě lehce dosažitelné, ale za cenu života, ve kterém není chvilka klidu a pohody.
        V pojízdné atrakci jsem nikdy nebyla, ve vsi u rodičů to funguje tak, že si potraviny objednávají, a to v pátek na úterý a v úterý na pátek. Fakt je ten, že se většinou jedná o základní potraviny, žádné speciality, od toho jsme zase my.
        Supermarkety nesnáším a chodím do nich jen výjimečně. Mívala jsem ráda malé obchůdky s obsluhou, to mi hodně chybí. Naštěstí máme nedaleko aspoň cukrárnu a řeznictví, kde hezky stojím za pultem a říkám, co bych ráda.
        No nic, raději toho nechám.
        Doufám, že u vás dnešní bouřka nenapáchala žádné škody! Nám, tedy přímo Třebíči, se úplně vyhnula, nespadla tady ani kapka, ale v okolí nějakou paseku nadělala!
        Měj se hezky, Aničko, a buď ke mně trošku shovívavější, pokud to půjde. 😉 Hanka

        1. Milá Hanko, možné je, že se ti jevím málo shovívavá, to je jen subjektivní pocit z toho, že nešišlám a neprojevuji se podlézavým způsobem nikdy a k nikomu, napíši co cítím a je-li to příkré, tedy se omlouvám, mám naopak dojem po té odmlce, že chválím tvou šikovnost a vlastně tím říkám, že by bylo potřeba takových šikovných lidí, aby došlo ke změně. Ti co něco umí, by k tomu měli přispět, je trestuhodné, že se neumí a nechtějí prodat? Já i mnozí by ocenili, dobrý nápad i dobrou práci a je škoda, že lidé mnohdy plýtvají svým nadáním a pracovitostí na neproduktivní, nesmyslné činnosti, nemyslím tím konkrétně tebe, aby jsi se neurazila ale všeobecně? Lidé si nechali ukrást z rukou možnosti.
          Svou šikovnost, která bývala světoznámá, prodali za zboží, nevalné kvality i chuti.
          Pohodlný životní styl je sice lákadlo světa a my jako národ jsme si uměli vždy poradit, jen to je chybou, že se ta Česká šikovnost zvrtla, ve prospěch ziskuchtivců, a je naší vinou, že to vidíme až po tak dlouhé době a náprava je téměř nemožná, já to vidím jako jistý záměr nadnárodních kolosů, málokde ve světě to nechali takto daleko dojít?
          Že poměry v tak malé zemi jsou tak různé, je napováženou Hanko. Ukolébaní nadbytkem šmejdů, jsme jako ovce, nevidící, že jsme určeni na porážku?
          Jsem tady nějak mimo mísu, ne jen s počasím, internet zlobí celosvětově a mě obzvlášť, protože se stahují zameškané aktualizace všeho možného, já měla počítač dlouho vypnutý, nechce se mu ani psát?

          Tedy tebe a snad i ještě někoho, kdo přijde? Zdravím, snad to zítra bude lepší? Pěknou neděli všem……..Anna

  3. Proto, že jsem na indexu, dneska přišlo dvacet lidí, budu chvilku potichu, mám spoustu jiné práce. Mějte se moc hezky, užívejte si příští léto a mějte se rádi. Vaše Anna
    Je to pohoda, tak si na něj klikněte.

  4. Tak tady se opět projeví má optimistická povaha, protože musím napsat, že se mi vůbec nezdá, že se naše pověstné zlaté ručičky, někam ztratily. Oni tu jsou pořád a šikovní lidé, kteří se nebojí myslet a pracovat taky. Jen se o nich možná tolik nemluví, protože bulvár pase po jiných zprávách a do toho řadím i večerní zpravodajství na komerčních televizích. 😦 Drobní řemeslníci, pěstitelé i obchodnícu to dnes namají vůbec lehké a mají můj obdiv. A ještě pochválím tvé krásné fotky. Řepka na polích určitě zabírá pěstební plochu užitěčnějším a potřebnějším plodinám, ale je náramně fotogenická. 😉

    1. To je dobře Jaruško, že je část národa optimistická a nešťourá se v tom, jako třeba já? Ty zlaté české ručičky i když se někde vyskytují u nás to tedy není a to proto, že je tady v pohraničí, za hodně peněz, málo muziky? Ti, co by i chtěli, nedostanou k nějaké živnosti podmínky. Živnostníček otevře, vloží nemalé prostředky do začátků a lidé si nakoupí dole v podhůří v supermarketu? Zjara otevře na podzim zkrachuje, takže mladí lidé odcházejí do měst ale ani tam, to není lepší, vidím každý rok nějaký obchod, cukrárnu, masnu, co tam ještě loni byla a letos je tam nový pokus, za rok bude někde jinde další a tak stále dokola, u vás ve vnitrozemí a ve městech, je to o poznání lepší ale i ty, stejně jako každý, jdeš nakoupit do supermarketu a to České, naše, tam již moc není? Řekni mě třeba, jestli ti dnes někdo opraví botky, které jsou ještě pěkné ale něco se odlepilo? Já vím, i ti nejchudší je zahodí a koupí si nové? Ano musíme být pozitivní, i když bude chleba za sto…..I já jsem Jaruško fotogenická, sice již ne tolik jako loni, ale stále si říkám že to ještě jde a za rok ? Se prostě již nebudu fotit, aby se na to nikdo nemusel dívat ? Ano, máš pravdu………..Měla jsem na zřeteli budoucnost, i když mě osobně nic nepálí tak, aby to hořelo a nejvíc si považuji soulad s Vendy, ta asi ví, co je nesolidárnost zákazníků? A jak nejsme ochotní jeden pro druhého nic ze svého obětovat, zkrátka bereme co je nejblíže u cesty a že to může toho druhého zničit, nás nezajímá?

      Moc se mě líbí jedna reklama na banku (???), “ jede třicet kilometrů aby koupil levnější benzín„…….atd….. Všichni znají…….A pak si vezme nejdražší úvěr, na úkor života svých dětí a vnuků?

      1. I manželův příbuzný zkrachoval, když si na vesnici otevřel maličký krámek, kde měl od všeho něco. Pár lidí nakupovat chodilo, ale většina odpoledne přijížděla z práce už s nákupem v autě. V tomto máš úplnou pravdu. Ale na druhou stranu, zase moje mamka, která bydlí na sídlišti na konci města v blízkosti vilové čtvrti, tam objevila šikovného ševce, který ji zachránil už nejedny botky před vyhozením do popelnice. 😉 Hlavně by tyto malé živnostníky měl podporovat stát a neházet jim klacky pod nohy a nesnažit se jim i to málo co si vydělají, zdanit. Jinak i ten zbytek, co ještě podniká zavře „krám“ a půjde se přihlásit na pracovní úřad.

        1. Že je můj muž Ferda mravenec, to jsem na blogu prezentovala několikrát, naučil se proto, že to bývalo finanční východisko z nouze, ano je jiná doba a podpořit se navzájem, bude nutností, solidarita? V Americe, jak říkal strýc, si nikdo trávník neposeká, a kytky na zahradu nezasází proto, že by tím vzal práci tomu, kdo to dělá ale měl i jinou a ne tak lichotivou hlášku, „že je to i země, kde jsou květiny bez vůně, ovoce bez chuti a lidé bez citu„ . Stále věřím, že se k tomu nedopracujeme? Denně čtu nové, nesmyslné věci, co si noví páni vymýšlejí, zákony, které mají vejít od příštího roku v platnost, budou zničující pro zemědělství a to je, co vlastně v tom článku naznačuji, obchod s ornou půdou, bude metlou na zemědělce, kteří k ní i tak, (většinou nájemci), žádný vztah nemají?
          Bortící se mezilidské vztahy, hrají velikou roli v tom, kam půjdu nakoupit, hlavně k přátelům, známým, kamarádce nebo k rodině, jestli ty vztahy zanikají, je to jedno, půjdu kamkoliv, třeba do supermarketu a to třeba v Rakousku, Itálii a jinde, neuvidíš. Stavěno je, na soudržnosti, jistě, ve velkých městech je to jako u nás?

          Jsme tady spojené dvě vesnice asi sto lidí, zaměstnán je starosta, jeho sekretářka a tři další lidé na veřejně prospěšných pracích, jedno školou povinné dítě, si pan starosta, denně vozí do školy, vzdálené třicet kilometrů. Není tady obchod, vodovod, hospoda, kanalizace, čistička, chodníky, jediná veřejná květina, doprava a žádná práce, v dosahu třiceti kilometrů? Účetní majetek téměř čtyřicet milionů a nic se neděje, ticho po pěšině, středověk? Jistě, v televizi ukáží obec, kde to žije, aby všichni viděli, že to jde, ano, ono to dokonce někde na pěti místech republiky jde, a co to ostatní?
          jedna celá, šest bilionu v dluzích, to něco o lidech napovídá? Kam kráčíš člověče, tohle je cíl téhle společnosti? Žít na úkor budoucnosti a lidé si půjčují na zábavu?

          1. Nemáte vodovod, kanalizaci, obchod ani hospodu? Řekla bych, že je to romantika, ale nařeknu, protože si bez těchto základních věcí (mimo hospody) nedokážu představit život. Jsem zhýčkaná městem a penelákem, kde teplá voda teče sama a topení hřeje taky bez našeho přičinění. Ale lidé žijí všude a možná by si zas nedokázali představit život na sídlišti.
            Přečetla jsem si, že se chceš na chvilku odmlčet, tak ti přeji krásné dny (mají opravdu přijít přímo letní teploty) a jestli máš hodně práce, tak ať se ti všechno daří, ale nepřeháněj to. Víš, jak se to říká – práce není zajíc, ta ti neuteče! 😉

            1. Děkuji Jaruško za přání.
              Myslela jsem že tu stránku, Můj život jsi četla? My máme všechno, co potřebujeme proto, že jsme to vlastníma rukama zbudovali, to jen obec to nemá, máme bio septik, topení na tři způsoby, i vodovod, tedy vlastní vodu, za kterou neplatíme, neplatíme ani žádný nájem i teplou vodu máme zdarma, sluníčko nám ji ohřívá, dá to všechno tedy víc práce, nežli tomu, třeba bylo v paneláku ale tam jsme zase ušetřený čas, věnovali rodnému statku? Po tatínkovo a bratrovo smrti jsme po čase nechali všeho, a na důchod odešli sem, aby jsme na tom byli finančně lépe proto, že za mnoho práce, bylo málo muziky, je pravdou, že za těch dvacet let, jsem viděli kus světa a to jsou plusy. Mínusů je víc, odtrhli jsme se od přátel v paneláku a okolí, ti, co jsme je měli tady rádi, vymřeli, děti o tu samotu tady nestojí, zdravé životní prostředí bez kaváren, divadel, sportu, a vůbec všeobecných povyražení, jim prý může být ukradeno a my si začínáme hledat cestu zpět do civilizace, proto, že síly ubývají. Hledáme pěkný penzionek na dožití, ať se zase někdo stará o nás?
              Ano, prý že budou vedra, tedy si s dědou napustíme bazének, eventuálně si dáme nohy do ledu a budeme si užívat L É T O. Radím a přeji všem, až se zase ochladí snad se sejdeme na pokec. Pěkné dny Jaruško…….
              obrazky

              1. Aničko, ten vodovod a kanalizaci jsem samozřejmně myslela obecní. 😉 A nedá mi nekomentovat ten závěrečný obrázek. Kdybych rě někdy přišla navštívit, tak bys mě ničím takovým neuctila. Nekouřím a kávu taky nepiju. Prosila bych čaj, nejlepe zelený, nebo trochu té vaší, předpokládám studniční, vody. 😀

                1. Víš že nectím dobu, tohle je ale také obraz doby, a vůbec ne ojedinělý? Dříve se říkalo host do domu, Bůh do domu. I když sil nemám nazbyt, jistě bych tě pohostila lépe nežli tím, dnes obligátním kafem, ptám se nejdříve mají-li moji hosté hlad? Potom snad nějakou kávu, čaj, a asi bych si netroufla koupit zákusky u nás ve vedlejším městečku, to bych tě moc neuctila, soukromníci vyšuměli s dobou a zákusky tam vozí z Prahy, jaké jsou si netroufám ani hodnotit, jen jsou stále menší a dražší? A ty cigarety, to by jsi musela nějak přečkat? S tím se asi do smrti již nevyrovnám? Že je zase pátek a jak mě letí čas, i s tím se nějak špatně vyrovnávám, tedy hezký víkend Jaruško…….

                2. Tipuji, že Anička má v nabídce i čaj, nejen zelený, ale určitě i černý a bylinkový. Na obrázku je kafe a cigára, zcela jistě proto, že si dá ráda kávu a k tomu cigaretku. Proti gustu žádný dišputát a jsou mnohem horší věci na světě, než rauchpauza, tedy něco jako cigárková pauza. 🙂

                  1. Děkuji ti Vendy, za morální podepření, já a pan doktor víme jaký jsem já parchant narkomanský a jak mě to škodí, po těžké operaci jsem si třetí den šla na TU RAUCHPAUZU a křísili mě hodinu, já jim potom řekla a proč pro Bůh, páni doktoři, mohla jsem již být v nebi a mít klid, v nebi se prý nekouří?

                    1. V nebi třeba nebudeš mít chuť na cigárko 🙂
                      Nojo, že se doktoři asi zlobili, tomu se zas nediv, ale chápu, že jsou věci, které si člověk nechce odepřít. A taky proč, žít celý život jen zdravě a asketicky, to by mě teda nebavilo. A jak vidím, tebe také ne… Hezký den! 🙂

                    2. Umím si odříci i dopřát Vendy, musí to mít pádný důvod a v mém věku ho nevidím a tak si ráda dopřeji, na následky se nedívám, nejsou již podstatné?

  5. Aničko, udělala jsi mi fotkami radost, mám takovou krajinu s kopci ráda. A děkuji za návštěvu u mne. Omlouvám se, že jsem ještě nenapsala na komentáře, ale nestíhám.

    1. Nevím proč se omlouváš, napíši komukoliv, kdo mě něčím zajímá a nečekám odměnu, kdo si chce popovídat je vítán a množstevní slevy nedám ani těm, co by přišli třikrát denně říci něco o ničem Jitko, tak se neomlouvej, já si tvé fotky prohlédnu ráda i bez příplatků za účast? Pěknou neděli. Anna

  6. Myslím, že všichni ti nadšenci postupně museli uzavřít krám, protože lidi nekupovali. Uchváceni supermarketama a nasazenýma cenama se vykašlali na drobné prodejce (proto ty markety nižší ceny nasadily). Později, až markety měly dost a zdražily, se dostaly téměř nebo stejně na hladinu prodejců, tedy těch, co přežili a udrželi se. A ejhle, jak došlo k dorovnání cen, lidi se začali zaměřovat i na menší prodejce…
    Řepkové pole mě ani tak moc nevadí, pořád lepší řepka než beton. Zemědělství je nevděčné, musí být dotované, protože není možné se uživit jen na základě vlastních produktů.
    Za sebe můžu říct, že jablka nad 22 korun za kilo bych nekoupila, ani kdyby byly pozlacený. A můžou být sebevíc naleštěný…
    Brambory za třicet bych taky nekoupila, ale to se možná chvástám, protože mám šanci sehnat brambory za 19, někde i méně. Kdyby nebyly jiné než za 30, koupila bych i ty za 30, protože bez brambor to taky není ono…
    Máš pěkné a zajímavé vzpomínky.

    1. Dokud žil tatínek a bratr, nebylo možné s tím hospodářstvím seknout i kdybychom všichni padli na ústa, Dnes jsou tam nahoře. Nemám ráda řeči o dotovaném zemědělství na západ od našich hranic proto, že je to propaganda. Tady u nás na horách, kde žiji dnes, se před lety pěstoval oves a brambory, kdysi státní statky? V současnosti, státní pozemky, s malým podílem obecního majetku, vše ležící ladem? Jednou za rok, se někdo vyspí, najme si mechanizaci a lidi, shrábne dotaci, lidem za jedno, místo dvou posekání vyplatí nějaký mírný bakšiš a má vystaráno a chvíli z čeho žít? Tak se někde hospodaří? Nebo si pár dobrodruhů pronajme kus těchto po kopcích roztroušených pozemků, vypustí na ně pár kusů hovězího, ten si žije svým životem, bez jakékoliv péče se rodí po lukách telátka a když vyrostou, prodají se za „tržních„ třicet šest korun za kilo. Kdysi krásné sady zpustly, nikdo je neudržuje, ovoce zplanělo, když ho někdo očeše, prodává se na západ na šampony?
      Jídlo jsme donedávna kupovali od soukromníka, mléko, maso, zeleninu. Starý pán také zemřel, statek, jako býval náš, pustne, je opuštěný? Kdy se všichni odstěhujeme do Prahy a velkých měst, žít z podstaty se dlouhodobě nedá? Mám ještě co říci, pokud budeš chtít číst, tak u komentáře pro avi.

  7. Wünsche dir einen schönen Sonntag liebe Anna so schöne Bilder,bei uns ist der Raps schön verblüt in Köln ist ja alles viel wieder.Ich hoffe es geht dir gut.Liebe Grüße noch von mir und Freundschaft.Gislinde

    1. Neděle, mám ji moc ráda, dává mě řád do života, i Bůh sedmý den odpočíval. Ráno vstanu, svátečně se obléknu, jdu na mši. S mužem uvaříme sváteční oběd, potom posedíme u kávy a zákusku, chvilečku si pospíme, tak půl hodinky a potom si každý najdeme co nás baví, já sedím a píši ti, že tě také zdravím a přeji, tak hezký den, jako je dnes u nás. Objímá Anna

  8. To netuším, Aničko. Prostě se českému zemědělství v té kapitalistické honbě za ziskem nedaří? Já třeba nechápu jednu věc… proč vozíme (za drahé peníze) jablka aspol. támhle odněkud, když by ta naše byla levnější. Když tedy chtějí být ty supermarkety tak levné….
    Naši zemědělci nestačí na ty zahraniční skrze dotace? Tu práci nechce nikdo dělat, protože je tak strašně nevýdělečná (kór ve srovnání s tou dřinou na polích?) a není-li kvantita, není pak ani slušná cena? Netuším, ale také mě to mrzí.
    Na druhou stranu, spousta lidí už začala dbát na to, co jí, i prý už lidé chodí méně do těch supermarketu a opět vyhledávají ty menší obchůdky. Problém je, že tam je zas dráž a ne každý si může dovolit tam chodit. Bio, to je problém sám o sobě. Tak trochu móda. Ale tak trochu také náznak touhy po změně. Ale zažila jsem vesničku kousek za Brnem, kde měli dva menší obchůdky a velmi dobře zásobované. Jak se ale majitelům dařilo jsem se bohužel tenkrát nezeptala….

    1. Ty se ptáš proč, já se ptám proč? Tedy jsme dvě a každá jsme jiná a myslíme v jiných dimenzích, co ty preferuješ, já kategoricky odmítám, proto, že mám vlastní zkušenost s tím, že to nefunguje.
      To, jak říkáš, že lidé začali dbát o to co jí, je jen módní vlna nesmyslů, sloužících komerčním účelům? Tělo, je nejlepší indikátor samo o sobě, ono samo ti napoví co nechce, nebo co potřebuje, nejlépe to pozná těhotná žena, říká se tomu „má chutě„ na něco, co jí a jejímu děťátku chybí? A dbá-li především, na to jak bude krásná až porodí, není to matka, jako není zemědělec ten, který nemá vztah k půdě a zemi, když ho zajímají jen dotace? Mnoho lidí jako jsem já, si říká, kde jsme udělali chybu ve výchově svých dětí a vnuků? A prosperita je to poslední, co tím myslím?

      1. S čím máš zkušenost, že to nefunguje?
        Spousta věcí ohledně stravování je jen módní vlna nesmyslů sloužící komerčním účelům. O tom žádná. Ale samotný fakt, že jsou tady v naší zemi lidi, kteří už nechtějí věci ze zahraničí a chtějí kvalitnější české výrobky je nezpochybnitelná. Jak se s tou touhou lidí nakládá a co oni sami s ní dělají, to je také jiná.
        Kde je problém? Podle mě v těch dlouhých letech komunismu. Kdy lidi drželi z existenčních důvodů hubu a krok a po revoluci si zatoužili všechno vynahradit.
        Ale co já vím…. možná prostě jen kapitalismus otvírá v lidech stavidla něčeho, co v nich již dávno bylo, jen to jiný režim potlačil a otevřel stavidla zas jiným negativům… třeba udavačství, patolízalství apod.

        1. V každém se otevřela nějaká stavidla, podle výchovy a morálky, vložené do osobnostního základu?
          Příkladně dnes, mívám a nejen já, ve schránce spoustu nabídek od realitních kanceláří na odkup orné půdy, já na ní pracovat nemohu a potomci nechtějí. Co se stane když ji prodám? Realitky ji nechají ležet ladem do doby, nežli se zvýší cena a potom ji budou prodávat Holandským společnostem, které nám ukáží, „Zač je toho loket„ , tedy, jak se má tržní zemědělství chovat, skleníky s rychleným produktem, pěstovaným hydroponicky a budeme tam, kde jsme a ještě dál? Má vůbec někdo představu, co se dnes v zemědělství bude dít, když to připustíme my staří? Když uvidíme vrabce v hrsti? A uletí nám holub na střeše? Tržně a bezohledně? Si budu chtít užít, budu mít pozitivní myšlenky, co mě je do budoucnosti, až já tady nebudu?
          Proto ta moje nesnášenlivost k tomu, tebou propagovanému teď a tady chci aby moje nejužší okolí bylo šťastné………… A po mě potopa?
          Tak se dnes povětšinou žije avi a tvé hledání jakýchsi pozitivních východních učení, jen nabádá k přilévání do ohně. Mladí hledají cestičky jak si zdůvodnit nezájem o okolní svět a život v realitě, úniky od zodpovědnosti, do nesmyslných nereálných světů, podobných sektám. Nemající nic společného s Českou tradicí života.
          Móda svádět něco na dobu komoušů, považuji za naprostou blbost, dvacet čtyři let, je na změnu dost dlouhá doba, kdyby někdo tu změnu opravdu chtěl, vidět, poučit se jinde, co kde a jak funguje, tedy tam, kde jsou nám podobní a ctí tradice, nejblíže, třeba v tom Rakousku? Nemusím přebírat nic z Asie, nemám to v genech.
          Co myslíš v dnešní době udavačstvím a patolízalstvím nevím, to byla doména spíše doby minulé, dnes by se s tím nikdo nechytal ani na místní úrovni a to svědčí o malé změně k lepšímu? Já považuji za správné dnes, jít a otevřít pusu na správném místě a proti nesprávným lidem a jejich nesprávným rozhodnutím, kdyby to lidé dělali, nebyli bychom tam kam nezadržitelně kráčíme. ***

          1. Já chci jen říct, že komouši naučili lidi se starat právě jen o sebe, aby je nikdo neplácl přes prsty. A také v nich vyvolal touhu mít se jak prasata v žitě právě jak na tom Západě. To, co se stalo, se zemědělstvím a s jinými věcmi je právě na bedrech těch dvacátníků a třicátníků a čtyřicátníků, kteří se po revoluci hladově pustili do podnikání. To, že se něco mění, že lidé přestali mít chuť se takhle chovat, je otázka posledních pár let. Až právě tou novou generací, která dorůstá. A taky se podívej na spoustu těch mamin, které se radši stěhují na vesnici, aby dětem umožnili žít v přírodě. Pěstují si vlastní zeleninu a ovoce a snaží se děti vést k jiným hodnotám než k „urvi, co můžeš“.
            A východní učení? Já myslím, že si ho vykládáš velmi špatně. To opravdu není o tom si někde sednout, hovět si v pozitivních myšlenkách a kašlat na budoucnost. Právě naopak. To je jen místo, ze kterého se vychází, ne místo, ve kterém se zůstává. Kdyby lidi mysleli na teď a tady víc, tak by také mysleli na budoucnost mnohem a mnohem víc. Protože budoucnost vychází právě z toho, co děláme právě teď…. a pokud to, co děláme právě teď vychází z pozitivního zájmu o to, co jíme, o lidi kolem nás, o přírodu kolem nás, svobodně, – teď a tady – tak ta budoucnost pak zákonitě bude vypadat stokrát víc jinak. Je mi jedno odkud tenhle impulz přijde, už tu měl dávno být.

            1. Víš jaký je mezi náma dvěma rozdíl avi, ty si přečteš něco, někde na blogu, já v tom do loňska, nežli jsem onemocněla žila? Také si leccos, leckde přečtu, není to pro mě ale návod na život, život žiji, i když ne zrovna dnes, a naplno? Tvá představa minulosti, je jako ze špatného televizního seriálu, takové demagogické pojetí? I tenkrát, bylo devadesát procent lidí „normálních„ a mám stále větší pocit, že normálnějších nežli dnes? A jakýsi pocit hledání čehosi nemám a nebudu mít, ani kdyby si ke mě deset gurůů přišlo udělat seanci a nechali si uschnout ruce?

              1. No nevím… že bych žila jen z toho, co si přečtu?? 🙂 Já za komunismu také žila, maturovala jsem v roce 1990. Pamatuju si velmi dobře, jak se chovali mí rodiče (tohle neříkej, tohle nedělej atd.), jak se chovali jiní rodiče, jak se chovali učitelé. A jak reagovali na 89. Určitě to nebylo tak strašné, jak se povídá, ale že by byli lidé „normálnější“… no, oni si jen nemohli tolik vyskakovat. Ale ostatně co já vím. A co se týká hledání? Nikdy nehledáš, co je správné? Co máš v té které situaci dělat? Co je Boží vůle a co ta tvá??

                1. Je fakt avi, že jsem zapomněla použít smajlíka a udělat chi a cha, ano můj humor je blbý?

                  Otázky víry spolu nebudeme raději řešit, moc by mě mrzelo, kdyby jsme si, my dvě přestaly rozumět ?
                  Vůbec nemíním tebe odvracet, od tvého přesvědčeného postoje? A já nevzala občas, místo všeobjímající humanity, občas vařečku do ruky? Celý politický vývoj, mně napovídá o touze lidí po tvrdé ruce. Celoevropské, stále větší tendence, klonit se k nacionalizmu, jsou varující a důkaz, že jsem i já, zanedbala výchovu, ne komunisti, ne kapitalisti, to my, každý z nás, něco zanedbal? Pořád ještě věřím, ve zdravý selský rozum, ty Vendiny připomínky jsou i můj problém a má velkou pravdu, že si lidé chtějí život užít, bez závazků k budoucnosti a když s tímto, sobeckým způsobem života začnou již v raném věku, mají dostat na prdel a to jsem včas neudělala, nemusí to být žádný tělesný trest, něco jim odříci? Je to i to, před čím varuji, dostatek, ba nadbytek je nevýchovný a má zhoubný vliv?
                  Nakonec, tobě i Vendy, jeden krásný citát: „Čas je zadarmo, zpět ho nezískáš, za všechny poklady světa„ .

          2. Určitě souhlasím s tím, že v dnešní době shazovat něco na komunisty je laciné a už nepravdivé, protože uplynulo víc než dvacet let od změny režimu a už se to nedá svádět jen na komunisty.
            Problém bude asi v tom, žít a užít, a po nás potopa. Mnoho lidí takhle přemýšlí i žije, a podle toho to vypadá. Asi bude potřeba, aby země došla na kraj krachu, pak teprve se lidi proberou.
            Prodávat pole je dnes v módě, ten chytřejší si je ale ponechá. Jenže to odporuje onomu žít a užít, ten chytřejší myslí na budoucnost a na své děti nebo vnuky, ten konzumější to má u zádele a děti ať si poradí samy.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s