Dnes jsem četla

Lidské mraveniště: Všichni obyvatelé Země na jedné hromadě: Klik 

hromada lidí

V současné době žije na Zemi podle odhadů asi 7,2 miliard lidí. Je to obrovské, takřka nepředstavitelné číslo, ale vlastně to nemusí být až tak moc.

Ráj to na pohled – Před vlnami je ostrůvek chráněn hradbou větších ostrovů : KLIK

 

 Dnes jsem četla, že můj Italský přítel OSVALDO, je na dovolené, jak my říkáme v lázních a o tom nepochybuji, že lázně na srdce a balzám na duši to je: KLIK
Když jsem to viděla u Osvalada, bylo mně hned jasné, že tohle znám, že jsem tam byla, ne že bychom se tam zdrželi dlouho, jen několik dnů, při cestě k moři. Celý tento kraj je ale tak kouzelný a hory jsou moje láska, i když dnes jsou již nad mé síly, stále je mám ze všeho nejraději, je to tvrdý život i tady na těch našich kopečcích, já bez nich žít neumím a kamkoliv jsme kdy jeli, naše cesty se k nim vždy stáčejí, ať chceme nebo ne.  Proto žijeme na horách.
Pár obrázků ze stejného místa v jinou dobu, tedy pro změnu mých a klikněte si na jeden do prohlížeče.

 

 

 

Advertisements

30 thoughts on “Dnes jsem četla

  1. Je fakt, že dneska není problém si do rakouských Alp „na otočku“ zajet. Měli jsme to dokonce v plánu, jenže člověk míní a zdravotní stav rodičů mění. Teď se dostanu jen na pár hodin za humna, ale nijak mi to nevadí, když můžu cestovat třeba s tebou, Aničko. 😉

  2. Kouzelné záběry, jak ty mořské, tak ty horské. Ale srdcem tíhnu k rovinám, i když pohoří je malebnější, přece jen rovina zase skýtá širší rozhled. Přitom každá oblast má své kouzlo…
    Malebné obrázky a pohledy.

    1. Tak jsem se musela vrátit, co jsem to tam vrazila za fotky a ty tím mořem, asi myslíš, odkaz, na ten nesmysl „Ostrov na prodej„ ? Tak na to jsem se těšila, že někdo od nás na tu blbost klikne a bude reagovat? 100+1 byl kdysi můj nejmilejší časopis, když měl vyjít, stávala jsem na něj frontu a těšila se jak malá holka, byl drahý a rvali jsme si ho z rukou, dnes je to drbna a seriozní věci, abys pohledala, no jo děvčata, když vy si nekliknete a ani nečtete, potom mě tady pěješ ódy a já vlastně nevím na co? Jo malebné to v Itálii je, jenže asi tě to nezajímá natolik, aby jsi o tom chtěla mluvit, nedivím se, obzvlášť ne o půlnoci???

      1. Já jsem si klikla, Aničko, a pak jsem se odtud nemohla dostat, málem mě trefil šlak! Musela jsem úplně zavřít prohlížeč. Můj počítač nefunguje, jak by měl a já na to nemám nervy!

        1. Každý prohlížeč má někde křížek na zavření, nevím Hanko jaký program máš v počítači ale Esc tlačítko, tě vyhodí z každé nesnáze? Vím že každý máme jiné podmínky v počítači, jiný vyhledávač, jiné nainstalované programy a ne všude a všechno chodí, jak má, to ale já nemohu vědět a můj předpoklad je, že děláte to, co já a jako já, jinak je to vždy jen a jen na tobě? Já potom nikdy nevím co tím myslíš? Odpovídáš pravděpodobně na komentář u Vendy?

  3. Einen schönen Tag liebe Anna was für schöne Bilder und Gegend.Ich hoffe es geht dir gut.Ich wünsche dir einen schönen Tag voll Sonnenschein.Grüße von mir Gislinde

    1. Jsi cestovatelka a jako my jste na mnoha místech poznali a viděli leccos, dneska jsem trochu ulétla při psaní u tebe, za což se Elli omlouvám, nemyslela jsem to zle ale sezení na zadku a snění, není moje doména a asi ani vaše? Tvrdě jsme celý život pracovali, až do loňského roku, aby jsme viděli svět a teď budeme vzpomínat a žít z toho po zbytek života a já si vaší práce vážím a zálibně se na ni dívám. Protože bez práce, nejsou koláče? Objímám tě Elli, jsme jedné krve.

      1. Tohle je Itálie, je to tam ale stejné a Tyrolsko, je tedy převážně německy mluvící, i nápisy jsou v němčině, pořádek je pro tyhle země tak charakteristický, jako pro Rakousko, Švýcarsko a Německo, louky a statky, se dědí z generace na generaci a každá další zvelebuje a je na to pyšná, děti jsou poslušné a pokorné až do dneška, tradice jsou staleté a víra v Boha se také dědí z otců na syny. Víš proč se o Tyrolácích říká, že mají jednu nohu kratší, protože od čtyř ráno stojí na kopci, s kterého by jsme se my skutálely, a drží kosu, sekají a suší seno. Fialová kráva, není jen na čokoládě, jsou tam všude, v každém domě, i v těch luxusních hotelích je někde mají, protože je to živí.

  4. Jéjdanáčku, tam bylo krásně, toto by byla moje dovolená snů. Neláká mě horké slunce, rozpálené pláže a moře, ale čistý svěží vzdoušek, bujná zeleň, čisté potůčky a jezera a to vše kdekoliv v horách. Moc jsem toho za svůj život nenacestovala, v tomto jsme se s manželem nepotkali a taky nikdy nebylo dost financí na nějaké dlouhé cesty za hranice snů. Ale nakonec mi ke štěstí stačí i výletování po naší zemičce. 😉

    1. Ono se jezdilo vzít si mustr a ty to tam tak daleko nemáš, pas nepotřebuješ, celní prohlášení také ne, dokonce, když si vezmeš svačinu doma, tak ani ty peníze, Rakousko a Německo je za rohem a do Alp je to dvě stě kiláčků. Máš pravdu že dnes a třeba tam u vás, je to srovnatelné ale nebývalo a ten mustr jsem tam tedy hledala vždy. A to ve všem, v zemědělství, v mezilidských vztazích, pořádku v přírodě, rodinných tradicích a konečně i v rodinných vztazích k rodinnému dědictví otců, to všechno mě tady chybí a to bytostně! To všechno jistě na výletě nepoznáš, ono se to chvilku musí žít, tam někde, mezi těmi lidmi, kdekoliv v cizině, se stále máme co učit a stále víc a víc, máme zameškáno? Krásně je i u nás ale svět je velký a poznávat, hlavně mentalitu lidí a vztahy, není tak špatné? https://plus.google.com/photos/100121771572038665942

      1. Vím, že je dnešní doba pro cestování příznivá, stačí koupit benzín, skočit do auta a jedééém, jenže jak jsem psala, mého muže cestování vůbec, ale vůbec nebaví. Jemu stačí ke štěstí posezení u kávičky s přáteli a co je za humny ho moc nezajímá.
        Budu se muset vážně konečně přihlásit na ten google a cestovat aspoň virtuálně. 🙂

        1. Jsou tady oba Jaruško. Nemažu komentáře, ale jestli chceš?
          Tohle je pro mě velké téma a naučit to kohokoliv, je těžké, řekla bych ti nech svého peciválka doma ale……. Místo toho ti povím příhodičku, na kterou ráda vzpomínám a ještě po letech se jí zasměji, náš vnuk, se v osmnácti letech rozhodl, že bude cestovat na vlastní pěst, bez pomoci a valných prostředků do Španělska. Prázdniny měl dlouhé, na vysokou byl nástup až v říjnu a my jsme ho nechali, je to dobrá škola života? Za dva dny se vrátil, že mu praskly kšandy na báglu, když nás zastaví nějaká podobná prkotina, tak vlastně nikam jet nechceme a první rozhodnutí a první cesta jsou tím mezníkem?

          Limity, jež nás omezují, si většinou tvoříme ve své hlavě a nám starším, nám je zasunuli hodně hluboko, my s mužem, jsme jim na ta jejich pravidla, nepřistoupili nikdy, výchozím bodem bylo ale zázemí na různých místech světa, a to v rodině, dnes většinou nežijí a ani my tady nebudeme věčně. Stokrát jsme mohli jít a někde zůstat ale doma je doma a dnes již, to je věc potomků, poznat jak se žije jinde? Je to alfou i omegou a umění žít se musí učit hlavně ti mladí a ti, co nakonec jdou světem a poznají jiné lidi, jiný život, mají k tomu „blahobytu„ doma, shovívavější přístup a víc se umí podívat s nadhledem, že je všude chleba o dvou kůrkách a mnohde hodně tvrdých, je to moc dobré poznání.

          Moc jsi mě potěšila a kdykoliv ti ráda poradím, tady je odkaz : http://www.stahuj.centrum.cz/podnikani_a_domacnost/ostatni/google-earth/

          Já jsem mnoho let tělem i duší jejich a mnoho věcí je tam mých. Google earth se naučíš ovládat lehce, stáhneš program a otevřeš, potom je to intuitivní a nikam se ani nemusíš přihlašovat, je to program, nezávislý na jakýchkoliv stránkách a spolupracující s velkým množstvím samostatných funkcí.
          Stáhni a uvidíš, vůbec se toho neboj. Zdravím tě Jaruško…….

          1. No to se na to vykašlu, tak nakonec se mi odeslal i první komentář přestože mě to vyhodilo jakousi chybu a nikde jsem ho neviděla.
            Díky za odlaz, byla jsem se podívat a nabízí se tam cestování celým světem, obrázky, články i diskuze a co já vím co všechno, ještě jsem to všechno neprošmejdila. 😀

            1. Tak si zase nerozumíme, odkazů mám jako máku a nevím na který jsi si klikla? Jestli na ten v komentáři ze 13. 05. v 17:53, tak ten jsem ti tam dala z jiného důvodu, tam klikneš na stáhnutí programu Google Earth a tam tedy najdeš celý svět, až k tvému oknu? Jinak zase já nevím na co jsi si klikla, VŠECHNO CO je modré a co SE TI, PO PŘEJETÍ MYŠÍ ROZSVÍTÍ je odkaz na něco?
              I u nás se v tom občas hrabou a často se to ani nepozná, sem-tam nějaký malý renonc? Jinak Jaruško, hezký večer, u nás dneska padal zase sníh a já, se na to také vykašlu, kytky jsou venku, opožděný A P R Í L ?

      2. Poprvé se mi nepodařilo odeslat komentář, teď snad budu úspěšnější.
        Vím, že je v dnešní době cestování snadné, stačí koupit do auta benzín a jedééém. Jenže, jak už jsem psala, mého manžela cestování vůbec, ale vůbec nebaví. Nejraději si sedne na kávičku s přáteli a co je za humny ho nezajímá.
        Asi se budu muset vážně už konečně přihlásit na ten google a cestovat aspoň virtuálně. 🙂

        1. Tak jsem zjistila Jarko, že ten odkaz na fotky, je bez přihlášení nefunkční a každá mluvíme o něčem jiném, já myslela že pan Martin Rak, má fotky volně přístupné ale jde to obejít, když u mě na blogrollu, klikneš na odkaz KRÁSNÉ FOTKY>galerie a tam najdeš……

    1. Ano Marko, byla jsem se podívat a tentokrát, nic pro mě, letadla mám ráda, dokonce v mládí to byl můj sen, chodila jsem do organizace, kde bylo jednodušší nežli dnes, něčeho takového, tedy jako létat, dosáhnout, vojenská letadla nejsou mým zájmem ale fotky jsou pěkné.

  5. Asi jsi prostě duší horalka a bojovnice :-))) Já to obdivuju… já mám radši teplo a pláž 🙂 Ačkoliv pamatuju, jak jsem kdysi jela přes Řecko do Egypta ještě s dalšími dvěma spolucestovateli. Nakonec jsme tam nedojeli, ale zůstali asi měsíc v Athénách a okolí… občas jsme se s kamarádkou rozdělili, ona jela k moři a já na athénské pahorky. Asi se občas ve mně objeví ta kozoroží nátura… chvíli se vyhřívat na slunci, chvíli lézt někam vzhůru. Ale žít tam, v té zimě a za těch náročných podmínek… hmm… jsem jižní typ 🙂 Ale uvidíme, manžel pochází z vesnice cca 500m.n.m., možná tam nakonec na důchod také zakotvíme. Je to krásná vesnička uprostřed lesů.

    1. Duší jsem horalka ( Lorenka ) a srdcem Hanzelka.

      Myslím že do důchodu máš ještě dost času a tvůj „naplněný„ život, studium, diplomky, učit ve školce, překlady, a spoustu dalších aktivit o kterých u tebe čtu se těžko sloučí s životem někde na samotě?

      Tvé cesty mě drví,
      moje hlava brát to nechce,
      jak cestuješ lehce,
      proběhneš se po Sionu,
      mácháš nohy v Asuánu.

      Rozhlédneš se z Kanellosu,
      na Attiki sedneš na let,
      neflákat se nezahálet, šup a
      letíš do Egypta,
      to musí být pěkná šichta.

      1. 🙂 Já mám teď s cestováním utrum téměř jako ty, už jsem hodně dlouho nikde daleko nebyla a ani se nechystám… rozdíl je jen ten, že já mám zatím období, kdy mi to nechybí. Uvidíme s přibývajícími lety… život je změna 🙂

        1. Jsem nemocná touhou po cestě za sluncem, mašli si kvůli tomu ale také nehodím, najdu si vždycky náhražku a již dlouho umím cestovat i jinak nežli letadlem a pěšky.

    1. Tam byla super dovolená a vždycky, když jsme tudy jezdili na jih, ať již do Francie nebo k Italskému moři a také cestou zpět, několik dnů jsme zůstávali, „tůrovali„ , pospávali pod širákem a nebo, kopili seno, za byt a stravu. Tirolsko křížem kráž, skrz naskrz.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s