Dvě tváře Soči

Bylo to dávno a my jsme tenkrát moc možností k cestám neměli, když cesta, tedy směr východ a Soči byl sen snů a také to tam takové snové bývalo, staré, ještě carské zahrady, parky památníky minula ale i porevoluční a poválečné kultury, nebylo nic a nikde zanedbané, sověti svá sanatoria udržovali a to nádherné místo bylo jako v pohádce a kdo říká něco o bídě tehdejších letovisek, tedy lže, na tu dobu tam, tedy v Soči, to pro nás byl luxus a opravdový zážitek. Ta místa bývala srovnatelná s dnešním západním standardem.

Na jednom blogu jsem si přečetla“BŮH OCHRAŇUJ SOČI„  a já k tomu dodávám a také nás, před podobným novodobým kapitalismem. 2,6 trilionů rublů za podobný styl hospodaření? Tak to ať nás opravdu Bůh ochraňuje. To, co se tam dělo pro olympijskou myšlenku, po ekonomické stránce, jsme si my, kdož jsme v té „předrevoluční„ éře blahobytu žili, uměli docela dobře představit. Když jsem se na to dívala v roce 2013 nevěřila jsem, že taková devastace je vůbec možná a že za pouhý rok je možné něco podobného uvést do pořádku, no pořádek? Vypadá podle mých představ trochu jinak a Potěmkinovi vesnice jsou nám známé po staletí? Ceremoniál byl velkolepý, zářící, a nadšení z něho jistě nevyprchá po celé hry. Přejme to všem návštěvníkům, přejme to sportovcům světa i Ruskému, prostému člověku, neb již staří Římané dali lidu hry, když nebylo na chleba a to že se mnozí podnikatelé tam, moc nenapakují, říká jedna prostá skutečnost, že to, co se válí na ulici, je vlastně všech a tedy je zjevné že všichni si brali, jak to jen šlo, projedete-li si zadní trakty, nejen olympijských areálů, hotelů, sportovišť ale i vesnických stavení v Soči, blízkém i vzdáleném okolí, všude a všem se něco hodilo, tu jako oplocení zahrádky, tu jako odstínění hluku u cesty, nebo pokrytí střechy a že to všichni vzali jako odškodnění za prach, špínu a devastaci jejich životního prostředí, o tom není pochyb, že to tedy devastace byla, o tom také ne. Vzali za své krásné parky, palmy, zahrady, někde asi i paláce, zkrátka, když se kácí les, létají třísky.

A Krásná Poljana, že bývala krásná? To se podívejte, klikněte na každý obrázek, ty mosty a kolosální stavby jí tedy na kráse nejen nepřidaly, asi se to schová trochou sněhu, protože svatý Petr se slitoval a nasněžil, kdyby snad ne tak ten novodobý RUSKÝ CAR, jistě bude ochoten nějakou tu miliardu ještě obětovat pro velkou Ruskou slávu, ať lid třeba chcípne hlady!

25 komentářů: „Dvě tváře Soči

  1. Liebe Ann tolle Fotos und super geschrieben ja da gibt es sicher schöne und schlechte Geschichten einen schönen sonnigen Dienstag wünscht dir Klaus ein super Hintergrund der Schneelandschaft hier haben wir zur Zeit 12 Grad Plus sei ganz lieb gegrüßt Klaus

    1. Dies gilt. Machen Winter Olimpiade, wo Palmen wachsen, die Russische Paradoxon, gibt es eine Menge.
      So hier in den Bergen ist nicht Schnee, es ist warm, und es ist ein Paradox. Hallo, liebe Klaus

  2. Wunderschöne Bilder liebe Anna einfach toll wie in einer anderen Welt.Ich wünsche dir einen schönen Montag und eine gute glückliche neue Woche liebe Grüße von mir.Gislinde

  3. Koně? To si já dám také líbit :-)Kdysi jsem chtěla být žokejka… myslím, že velké zklamání nastalo, když mě rodiče nechtěli pustit ani na ošetřovatelku, ani na zemědělku 🙂 Je zajímavé, jak nám tahle rozhodnutí mohou změnit život 🙂
    To máš, Aničko, pravdu… a proto také asi ta Olympiáda stále je – aby divákům vháněla slzy dojetí (případně soucítění) do očí, a sportovcům dělala radost. Je to velký úspěch získat medaili na Olympiádě. Jak jsem psala ve svém článku – nač jen kritizovat a hledat mouchy, proč se nenapojit právě na tyhle pozitivní emoce. Dělávala jsem to jako malá nadšená divačka olympiád. Nyní se mi nějak nechce, ale možná máš pravdu, možná bych to měla zase přehodnotit…

    1. Asi mě již trochu znáš avi, jsem věčný oponent a proto ty dvě tváře o kterých píši. Když přejedeš ty hory, které jsou překrásné a zavzpomínáš na, pro mě hrozné a dramatické „nedávné„ události v jedné tamní škole v ten moment, je nadšení pro mizivé procento (sportovců) pryč? Z toho plynoucí opatření a strach, tehdy je to pozitivní myšlení pryč, přijde mě sobecky a bezohledně jednostranné a celou krásnou myšlenku „olympijskou„ to tak nějak zprofanuje? HRY, za ploty s žiletkovým drátem a ostřelovači v okolí, mě žádnou překrásnou atmosféru neevokují. Statisíce „hlídacích psů„ , co hlídají elitu světa? TO JE MÍR A POHODA?

      PS
      Až po tomto jsem si přečetla tvou odpověď u tebe……… Hoď to za hlavu a pozitivně mysli…

  4. To jsou krásné domy. Doufám, že nepřišly k újmě všechny. Dnes jsem se díval na sjezdovku na horách. To asi také zasahli do panenské přírody. Aničko promiňte, že jsem se díval na video, ale líbil se mi ten výběr písniček.

    1. Ale milý pane Oto, od toho ta videa jsou, aby se na ně lidé dívali, i když se po nějaké době stydím co jsem to zplodila a můj výběr i uložených, je vám dán, ukládám je proto, že jsem líná vyhledávat a některá stojí za shlédnutí.
      Google můj přítel neocenitelný říká, mnoho i m n g o, o té zemi a rozum to ani pobrat nechce? Ani jsem nezkoumala, jestli to, co jsem viděla před pětadvaceti lety ještě stojí?

  5. Já už jsem na to, co se dělá ve jménu olympijských her a sportu vůbec, dost alergická. Točí se v něm astronomické částky a dějí se věci, které nemají se sportem co dělat. Na jedné straně se rozhazují peníze plnými hrstmi a na druhé straně bída a zmar. Když mi pak každý týden přijdou dva dopisy se složenkami z různých charitativních spolků, vidím rudě! 😦
    Aničko, zdravím tě a přeji klidné dny. 🙂 Hanka

    1. Tak to Hanko je a bude vždy, ti chudí pomohou těm ještě chudším? A když ne, bude válka a bída, protože ti bohatí chtějí být ještě bohatší, ztrácejí sounáležitost, lidskost, lásku ke světu a lidem. Když si navzájem nebudeme pomáhat my, nepomůže nám nikdo. Vybrat si je dnes těžké, člověk musí mít přehled a již to je náročná oběť, tedy pro někoho? Mnozí jsme již pohodlní si i přečíst co kupujeme a jíme, například já ? Prožívám, tedy víc nežli já, můj muž, pětiměsíční anabázi s reklamací lednice a myčky, ještě v záruce to reziví, nefunguje, jak by mělo a náš velký problém? Číst a psát právnicky propracované formuláře a srovnat s nimi krok v jejich vychytralosti, tak to je ten reálný kapitalismus? Peníze hýbou mentalitou lidí a s formulářem a automatem se nedomluvíš, tedy buďme lidští.
      I já ti Haničko přeji, i když bych nemusela, protože na tvých fotkách poznám a vidím, že jsi šťastná, zdravá a spokojená.

      1. Aničko, to opravdu v mých fotkách vidíš? Šťastná jsem, když fotím nebo když můžu hlídat vnučky, jinak je to tak napůl. Se zdravím taky nic moc, ale nemám na sebe čas, dost mi ho zabírá mamka, která je na tom o něco hůř. 😉
        Víš, já jsem hrozně otrávená z toho, co se kolem nás děje. Flákači jezdí v drahých autech a rozhazují prachy plnými hrstmi, podnikatelé odírají stát, kde můžou a jejich rozmazlené nezvladatelné dětičky ztrpčují život všem okolo. Poctivý člověk nemůže sehnat slušné zaměstnání. Je mi z toho nanic! 😦
        Na olympiádu se nedívám, nějak mě to nebaví. Raději si stoupnu k lince a něco dobrého upeču mladým. 😉

        1. Mnoho věcí nás pobuřuje, často si myslíme že nejlepší způsob je se na to vykašlat a žít si v poklidu a v pohodě, si, nebo svým drahým, něco upéci, vyfotit, udělat si pohodičku, nebo něco napsat A L E ……Potom nakonec……. Stejně napíšeme, jsem z toho všeho otrávená, a já dnes také a udělám jen to, že o tom napíši a věřím, že někdo, třeba udělá víc, protože já již nemohu a musím o tom alespoň žvanit. A to mám ještě tolik sebevědomí, že si myslím, že až si ty mé tlachy lidé přečtou, že ty správné kroky udělají za mě? Možná je to ta víra v dobré a slušné lidi.
          Také se moc nedívám, dnes jsem objevila jakýsi mě neznámý sport kerling a docela se mně líbil, být mladší, tak se na něj dám.

          1. Jo Vy myslíte curling!
            http://cs.wikipedia.org/wiki/Curling
            To jsem měl jednou možnost hrát, když po školení nám školící firma nabídla, že pro účastníky pronajala asi na hodinu stadion s tímto sportem. Bohužel, šel jsem tam nuceně s chřipkou a tak jsem jen při čaji přihlížel hrajícím kolegům na monitoru z přilehlé restaurace.

            1. Dneska jsem se podívala na muže, a to ten sport, mně již tak něžný nepřipadal. V mladším věku jsme hráli s mužem bowling a kuželky (Americké), dobrá parta kamarádů, je podmínkou, odnesl to všechno čas, když jsme se odstěhovali na důchod, sem na samotu hor, získali jsme zase jiné radosti. (Klid a přírodu). Zdravím Anna

  6. Bývaly doby, kdy jsem se na olympiádu dívala… na všechny sporty, které mi přišly pod ruku (viděla jsem např. i boby a nebylo to vůbec nezajímavé). To bylo v letech, kdy jsem chodila na VŠ a měla jsem možnost se dívat na přímé přenosy. Ale už nějakou dobu mě Olympiáda nezajímá. Neviděla jsem ani úvodní ceremoniál. Olympiáda pro mě už dávno ztratila ten lesk… vnímám ji opravdu už jen jako reklamní zneužívání sportovců, kteří si huntují zdraví, aby byli první, aby byli slavní. Jediné, co mě letos na Olympiádě těší, je onen park na Letné, kdy si lidé u dívání mohou také zasportovat. A nenechávat ten aktivní sport a všechny ty zážitky, které jsou s tím spojené, jen na profesionálních sportovcích, kteří to dělají za peníze a pro peníze (jinak by to na tak vysoké úrovni ani dělat nemohli…). Být výjimečný sportovec je vlastně svého druhu prokletí… 😦
    Mimochodem, do Artěku jsem toužila jet. Nakonec jsem dosáhla „jen“ na mezinárodní tábor na Seči. Také dobré… naučila jsem se tam psát své jméno arabsky 🙂

    1. U nás je to rozdělené, já miluji koně a sporty s nimi spojené, můj muž auta, motory a sporty kde jde právě o to, ostatní jen povšechně. Olympiáda u nás doma bývala jakýsi symbol cti, poctivého sportu, míru, i když to může vypadat jako fráze? Dnes, kdy se vše přepočítává na peníze, se tyhle hodnoty naprosto vytratily a když to posoudím, třeba jen jako zábavu, tak je to pomíjivá sláva, tedy bychom došli k nesmrtelnosti chrousta a cenu by nemělo nic a tak to není? Třeba radost toho našeho děvčete na rychlých nožích, mě babce vehnala slzy do očí a byla příčinou malého štěstíčka. A to hezké je, že?

      Bývalý SSSR a současnost, je jako boj dobra se zlem v břiše obra a já nezávidím Putinovi, bez diktátu, zvládat ten kolos, propletenec národů, kultur a mentalit, to musí být nadlidský úkol?

  7. Je hrozné, co všechno se tam děje. Olympiáda má jednu stránku pro veřejnost, která se ukazuje v televizi, a pak taky druhou, stinnou, která za tím vším leskem stojí. Čím více se toho dozvídám, tím více jsem alergická na každou další zprávu v médiích.

    1. Vždy a vše má dvě tváře, politikou počínaje a sportem konče. Jistě si nemusíme vše připouštět až do morku kosti, lidé by se ale měli zajímat, mít přehled o tom, že není všechno zlato, co se třpytí, mít vlastní názor a eventuálně i maličko udělat pro změnu k lepšímu.

  8. Ciao, Anna. Anzitutto spero che tu stia bene perchè da molto tempo non avevo più tue notizie.
    Hai fatto bene a trattare tutti gli aspetti di Sochi che, sicuramente, il caos dell’avvenimento dei giochi olimpici ha fatto trascurare. Sia l’aspetto economico, ad esempio con i miliardi di rubri utilizzati per le olimpiadi quante iniziative sociali a beneficio dei cittadini più deboli avrebbero potuto essere reralizzate, ma anche quanta violenza è stata usata nei confronti dell’ambiente naturale, quaqnti alberi sono stati abbattuti, quando inquinamento è stato prodotto, quanti danni alla salute dei cittadini, ecc.
    Sono cose che durante l’euforia delle feste non si colgono. Sono riflessioni che si fanno sempre dopo, quando i danni sono stati già prodotti.
    Buon fine di settimana. Un abbraccio. Osv.

    1. Máš pravdu milý příteli. Svět se jeví jako jeden velký paradox a často se stydím za velkou část lidstva a přestávám věřit, že dospěje k rozumu?
      Odpověď na to jestli je mé zdraví již trvalé???? Tak tu nemám, v mém věku, již nic není trvalé, to ví jenom Bůh a doktor? Cha chá ?

  9. Já taky zírám, a nevěřím svým očím. Oni dokonce už i v televizi ukazovali částečně i druhou stranu mince, ty nedodělky a binec kousek dál, ale nechci ani vidět, jak to je doopravdy. My jsme byli s manželem na Jaltě v roce 1986. Opravdu tam byl všude dokola přepych, i v hotelu, i Rusky byly oblečené jako dámy, zlata plné obchody, ale jen člověk zabloudil po své ose kousek dál, to bylo rozčarování. To jsme tedy taky koukali. Je mi líto tam těch prostých lidí, ti za nic nemohou. Hlavně, ať všichni sportovci se vrátí zdraví domů.

    1. Naše kultura je z velké části Slovanská, když bylo pohraničí promíchané s Němci, byl to pro Čechy vzor pro pořádek, jinak ale ty sklony máme vžité také a je nutností, aby stát nepřipustil „bordel„ jaký je v Rusku rutinní záležitostí po historicky prokázanou dobu, tedy staletí……..Já osobně, v současnosti, žádnou humánní myšlenku v Olympijském nadšení neshledávám, jen prachy co hýbou světem a ta částka, co to stálo, by prospěla jinak a jinde jistě lépe, považuji to dnes……… ZA PRÁZDNÁ GESTA a nabubřelost. A sport, jako takový, jak by smet. A k tomu ještě zatracenej medvěd, zajíc a ta ta třetí potvora, byli zavirovaní a mordovala jsem se s tím hodiny. Snad jste to nikdo nechytil ode mě, musela jsem to všechno zlikvidovat?

  10. Takže vy jste tam skutečně byli? Pak můžeš opravdu srovnávat, co bylo a co je, a bylo to trochu smutné psaní. Já jim to také přeji, ať mají svých 15 minut (nebo dva týdny) slávy, ale ty zdevastované a rozježděné cesty, hrůza. I když chápu, že kde je staveniště, tam nejsou koberce, ani nekvetou fialky a nákladní auta prostě cesty rozjezdí. Budu se muset podívat někde na ten zahajovací ceremoniál, bo jsem to prošvihla. Opět.

    1. Když jsem byla malá holka, byla to taková doba, že vzorné komunistické děti jezdili na Krim, do komunistického tábora, jmenoval se Artěk, jedna moje spolužačka tam byla a ve třídě o tom „zázraku„ vyprávěla a ve mě, to zůstalo až do stáří jako něco, co jednou musím vidět na vlastní oči, viděla jsem to a nebudu pokrytecky říkat, že to na mě neudělalo dojem, bylo to ještě za komunistů a jsem přesvědčena, že to ve spolupráci s čedokem měli zorganizováno nádherně, povozili nás po těch nejkrásnějších místech, dokonce až do Gruzie na šašlik jsme jeli. Nikde jinde to asi tak skvělé nebylo i když můj tatínek v Rusku, tehdejším SSSR byl několikrát a vyprávěl o věcech „nevídaných„ v mnoha směrech? Myslím si ale že to, co se tam děje teď, je absolutní anarchie a bezvládí, nesrovnatelné s ničím a nikde?

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s