Co se kde ve kterém kraji dělávalo?
A co k nám je dovezeno, nebo doneseno odjinud neřeším, nepřemýšlím o tom, jestli je to starý pohanský zvyk a je to oslava slunovratu, odkud že k nám do Čech dorazil stromeček a vánočka, jestli kapra nebo řízek, až popůlnoci a jestli je bramborový salát nějaká tradice nebo ne? Všechny postupem doby nabyté zvyky ctím a mám je moc ráda.
V minulém článku, ve Vendině komentáři, jsem si vzpomněla na Lucie, jejich svátek se slavíval, když jsem byla malá, Lucinky chodívaly od domu k domu s věncem svící na hlavě, celé bílé a světlo bývalo jejich symbolem, přinášeli je do domu a z domu vymetaly vše špatné, tomu, kdo měl ještě v domě peří, je rozfoukaly a rozmetly husím křídlem o kterém Vendy v komentáři píše.
Ještě před tímto svátkem se slavil svátek Barborek, každé mladé děvče si natrhalo třešňové větvičky v den svátku Barbory a čekalo s napětím, na jejich rozkvetení na štědrý den, tak jako Nastěnka chodila zalévat pařez, tak dívky o své ratolesti pečovaly a když nerozkvetli, zůstávaly v domě ještě rok, a když ano, chodívaly do zahrady, v tu noc kouzel a třásli bezem, „třesu, třesu bez, ať zaštěká pes, kde je můj milý dnes, tam kde pes zaštěkal, tam se srdíčko toužebně obracelo? Rozkrojit si jablíčko, jestli je tam hvězdička nebo křížek, náleželo těm starším, aby jim osud prozradil, jak dlouho tady ještě budou a zdali budou šťastní. U nás je oblíbenou kratochvílí oříšek, pečlivě se rozpůlí, jestli má zdravé jádro, do poloviny skořápky, si každý dá svůj malý kousek svíčky a pustí ho jako lodičku žití na vodu. Máme v rodině ještě mnoho starodávných zvyků, mnohé dodržujeme dodnes, ve štědrý večer, modlitbu a svěcení jídla jako božího daru, cesta pod zářícími hvězdami v chrupajícím sněhu do kostela na půlnoční je jedním z nich, přinesení Betlémského světla domů, je nový krásný zvyk. Naše malá, krásná kaple, kam jdeme na půlnoční, je i pro několik Německých sousedů, žijících kousek za hranicí místem setkání, to oni vždy přinesou pochodně se světlem z Betléma a k nám do Čech, ho i letos přivezli skauti z Rakouska. Němečtí sousedé si jím svítí na cestu lesem, kolem kaple je zapíchají do sněhu, vždy přijdou i s kapelou, housličky, klarinet spolu s varhany tvoří tu krásu té noci a starých Německých a Českých koled.
Krásná Rumunská.
Krásné Slovenské přání.