TO ŽE NEVÍM KAM PATŘÍM VÍM.
Když jsem si ale dneska přečetla článek na Kose u pana vlka od pana Jana Čermáka, tak mě to tak rozervalo, že vlastně nevím kam že, já to patřím? Hlavně tedy po komentářích, tak to již vůbec nevím čí jsem? Jako prdůch jsem levá, no tedy ne na ruce ale na hlavu asi ano? Mám prachů jako šlupek, tak to bych měla být pravá, no jo, jenže jsem jako ten komunistický, starý obraz na bankovce, co v jedné ruce drží snop s obilím a druhou rozsévá, kde všude, kde je třeba? Takže jsem vlastně pravičácký extrém. Kam já to vlastně patřím?
Ten článek jsem horkotěžko přelouskala (na mě je vážně dost těžký, příliš filozofický a moc ukecaný, základní myšlenka by se dala shrnout do jednoho nebo dvou odstavců. Taky jsem prošla asi polovinu komentářů a vycouvala. Myslím, že to zbytečně komplikují. Ovšem na druhé straně není špatné přečíst si jiné názory, představa levičáka a pravičáka mě pobavila, protože jsem četla dvě naprosto odlišné (převrácené) verze. Myslím, že pravda je někde uprostřed. Padla tam i zajímavá myšlenka, že ryzí pravičák hrabe, šidí, hamouní, okrádá, (jiní by napsali, že tvrdě pracuje) a až má dosti, pak ubírá na tempu a je ochoten dokonce se i nějak podělit. Houby, tomuhle nevěřím. Je ochoten se podělit, pokud si to může odepsat z daní, kdyby to mělo být opravdu z jeho kapsy, tak horkotěžko. Je ochoten se podělit, pokud bude uveden jako sponzor a tudíž jeho podílení je forma reklamy.
Je známo, že spíš se podělí ten, kdo má sám málo.
Jsi pravičák? Ve smyslu, že každý svého štěstí strůjce? Že každý sám může ovlivnit svůj osud a když dostatečně pracuje, je odměněn? (nemůžu nevzpomenout tisíce dostatečně pracujících lidí v marketových řetězcích, kteří teda dostatečně odměněni nejsou).
Já ti nevím. Jsi určitě pracovitá a dokonce se dokážeš i podělit. Věříš, že člověk si může určit svůj osud (opravdu může? Tedy může naplno? Nebo jen někdy ano, někdy ne?), ale stejně tak máš soucit s trpící zvěří, kterou chodíš krmit, aniž by ti za to někdo platil nebo ti na to krmení někdo přispíval… myslím, že inklinuješ k pravici, ale je jsi blíž ke středu. Ne nadarmo se říká, zlatá střední cesta.
Já přesně vím kam patřím Vendy, a to velice tvrdě! To jen naše elita národa to neví a podle toho to u nás dopadá. My, jako rodina jsme nikdy nepatřili doleva, již proto, že prioritou u nás, po několik generací, je víra.
Rvou se jako vlci o kost, místo svorně budovat a žít.
Přečetla jsem článek asi do poloviny a moc mu nerozumněla a potom konec, kde autor definuje pravičáka a levičáka. A vím jen jedno. Autor, je nevěřící levičák, tudíž mě nemůže rozhodit, ví o nás opravdu věřících, starou belu. 😉
Vlastně začátek je dobrý ale dále je to jen provokace k rozporuplným komentářům a ty se dostaví se samozřejmostí, jaká mě vždycky překvapí, ať chci nebo ne, já prostě nemohu a nechci pochopit, proč v téhle zemi nelze táhnout za jeden provaz?
Liebe Anna wünsche dir einen schönen Tag ein guter Artikel aber über Politik kann man so viele Meinungen haben jeder weiß es besser ich bin da schon sehr viel mit Leiten aneinander geraden daher schweige ich.Ich wünsche dir liebe Anna eine wunderschöne Adventszeit und Gesundheit und Glück, liebe Grüße und Freundschaft.Gislinde
Ano milá Gis, často si to také říkám, „že mlčeti zlato„ . Obrátit svou mysl k víře a k přicházejícím krásným dnům adventu, říci si, že všichni jsme v rukou Božích. Děkuji ti za přání a také ti ze srdce přeji tichý a šťastný advent. Anna
Tenhle článek jsem četla…. a komentářů jen pár, věřím, že diskuze se později značně rozproudila. Mně stačil začátek, už tam se jasně ukázalo, že co člověk, to názor :-)))))
Já jsem se ze svých vysokoškolských studií odnesla jednu věc: že běžné škatulkování se při bližším ohledání nakonec vždycky ukáže jako nedostačující. Už jsem mimo jiné zjistila, že věda netuší, co je osobnost, co je náboženství, co je národ a tak :-))))))))))))
A pak na tom stavějte politiku 🙂
Starou bačkoru záleží na mém názoru, článek je to vynikající ale tam, kde články čtou tisíce lidí, by si to diskutující a autoři, měli uvědomit, že oni tvoří ten pohled na svět a život! A kdo se ptá, jako třeba já, získá jediné, pocit neřešitelnosti?
Bohužel, pocit neřešitelnosti je asi ten jediný správný pocit. Ten dojem, že vše je možné jasně určit, říct, že to je dobré a to je špatné a tak to má být… to už bohužel dávno neplatí. Žijeme v postmoderní době silně relativizované… což je na jednu stranu dobře, protože nás to nutí přehodnotit své staré názory, které zjevně nevedly tam, kam jsme toužily (jinak bychom jiné cesty ani nehledali), ale na druhou stranu špatně, protože se v tom teď plácáme a může se stát, že se přikloníme k autoritativním leaderům (viz prý Babiš, to mám tuším také z Kosy :-)) a různým extrémistům (roste to, roste). Tahle doba je podle mě doba velkých změn, velkých příležitostí a s tím spojených i velkých pastí. Ale přijít to muselo, ten stav už nebyl udržitelný. Vzpomněla jsem si na kus jedné Stingovi písničky (z toho zmatku, kde se řeka setkává s oceánem, se objevily věci, které jsem nikdy neviděl…), já jsem prostě optimista. Ale ne padlý na hlavu :-)))))) Tedy snad :-)) Ono je to spíš o tom, že pesimismus podle mě nikam nevede 🙂
Tohle je situace, kdy si vzpomenu na našeho chemikáře, který, kapku podroušen, hlásal – nechte to koňovi, ten má větší hlavu!
Článek byl dobrý, komentáře zajímavé, nicméně, přemýšlet nad tím příliš je neproduktivní, nic to nepřináší, akorát pocit totální zmatenosti. Tehdy je dobré to hodit za hlavu, nebo nechat koňovi a jít dál.
Vlastně jsem odpověděla již avi podobně, kdyby to bylo tak jednoduché, jistě bychom odešli zpět do lesů, něco si ulovili, nasbírali a hodili to za hlavu, jenže tyhle pány, na rozdíl od našich plků, čtou statisíce lidí?
Ciao Anna. La cosa importante è ciò che tu sai di essere dentro di te, quello che pensi, l’onestà con la quale ti misuri con la vita e con le persone che ti stanno vicini, che appartengono alla tua famiglia ed anche ai tuoi amici che ti stimano e ti vogliono bene come me. Sii serena. Un abbraccio. Osv.
Přečetl jsi článek na odkazu Osvaldo? Je to blog tématicky podobný tvému, politicky zaměřený, tolik názorů, tolik rozporů, tolik sporů a potom hledej pravdu a něčemu věř? Často si nerozumí ani lidé, mluvící stejnou, rodnou řečí? Objímám a zdravím. Anna
Anna : prostor 
Ten článek jsem horkotěžko přelouskala (na mě je vážně dost těžký, příliš filozofický a moc ukecaný, základní myšlenka by se dala shrnout do jednoho nebo dvou odstavců. Taky jsem prošla asi polovinu komentářů a vycouvala. Myslím, že to zbytečně komplikují. Ovšem na druhé straně není špatné přečíst si jiné názory, představa levičáka a pravičáka mě pobavila, protože jsem četla dvě naprosto odlišné (převrácené) verze. Myslím, že pravda je někde uprostřed. Padla tam i zajímavá myšlenka, že ryzí pravičák hrabe, šidí, hamouní, okrádá, (jiní by napsali, že tvrdě pracuje) a až má dosti, pak ubírá na tempu a je ochoten dokonce se i nějak podělit. Houby, tomuhle nevěřím. Je ochoten se podělit, pokud si to může odepsat z daní, kdyby to mělo být opravdu z jeho kapsy, tak horkotěžko. Je ochoten se podělit, pokud bude uveden jako sponzor a tudíž jeho podílení je forma reklamy.
Je známo, že spíš se podělí ten, kdo má sám málo.
Jsi pravičák? Ve smyslu, že každý svého štěstí strůjce? Že každý sám může ovlivnit svůj osud a když dostatečně pracuje, je odměněn? (nemůžu nevzpomenout tisíce dostatečně pracujících lidí v marketových řetězcích, kteří teda dostatečně odměněni nejsou).
Já ti nevím. Jsi určitě pracovitá a dokonce se dokážeš i podělit. Věříš, že člověk si může určit svůj osud (opravdu může? Tedy může naplno? Nebo jen někdy ano, někdy ne?), ale stejně tak máš soucit s trpící zvěří, kterou chodíš krmit, aniž by ti za to někdo platil nebo ti na to krmení někdo přispíval… myslím, že inklinuješ k pravici, ale je jsi blíž ke středu. Ne nadarmo se říká, zlatá střední cesta.
Já přesně vím kam patřím Vendy, a to velice tvrdě! To jen naše elita národa to neví a podle toho to u nás dopadá. My, jako rodina jsme nikdy nepatřili doleva, již proto, že prioritou u nás, po několik generací, je víra.
Rvou se jako vlci o kost, místo svorně budovat a žít.
Liebe Anna zum1 Advent wünsche ich dir alles Glück der Welt und viel Gesundheit sei ganz lieb gegrüßt Klaus
Děkuji milý Klaus, za přání, i já ti přeji krásné, tiché a milé prožití doby adventu. Anna
Přečetla jsem článek asi do poloviny a moc mu nerozumněla a potom konec, kde autor definuje pravičáka a levičáka. A vím jen jedno. Autor, je nevěřící levičák, tudíž mě nemůže rozhodit, ví o nás opravdu věřících, starou belu. 😉
Vlastně začátek je dobrý ale dále je to jen provokace k rozporuplným komentářům a ty se dostaví se samozřejmostí, jaká mě vždycky překvapí, ať chci nebo ne, já prostě nemohu a nechci pochopit, proč v téhle zemi nelze táhnout za jeden provaz?
Liebe Anna wünsche dir einen schönen Tag ein guter Artikel aber über Politik kann man so viele Meinungen haben jeder weiß es besser ich bin da schon sehr viel mit Leiten aneinander geraden daher schweige ich.Ich wünsche dir liebe Anna eine wunderschöne Adventszeit und Gesundheit und Glück, liebe Grüße und Freundschaft.Gislinde
Ano milá Gis, často si to také říkám, „že mlčeti zlato„ . Obrátit svou mysl k víře a k přicházejícím krásným dnům adventu, říci si, že všichni jsme v rukou Božích. Děkuji ti za přání a také ti ze srdce přeji tichý a šťastný advent. Anna
Tenhle článek jsem četla…. a komentářů jen pár, věřím, že diskuze se později značně rozproudila. Mně stačil začátek, už tam se jasně ukázalo, že co člověk, to názor :-)))))
Já jsem se ze svých vysokoškolských studií odnesla jednu věc: že běžné škatulkování se při bližším ohledání nakonec vždycky ukáže jako nedostačující. Už jsem mimo jiné zjistila, že věda netuší, co je osobnost, co je náboženství, co je národ a tak :-))))))))))))
A pak na tom stavějte politiku 🙂
Starou bačkoru záleží na mém názoru, článek je to vynikající ale tam, kde články čtou tisíce lidí, by si to diskutující a autoři, měli uvědomit, že oni tvoří ten pohled na svět a život! A kdo se ptá, jako třeba já, získá jediné, pocit neřešitelnosti?
Bohužel, pocit neřešitelnosti je asi ten jediný správný pocit. Ten dojem, že vše je možné jasně určit, říct, že to je dobré a to je špatné a tak to má být… to už bohužel dávno neplatí. Žijeme v postmoderní době silně relativizované… což je na jednu stranu dobře, protože nás to nutí přehodnotit své staré názory, které zjevně nevedly tam, kam jsme toužily (jinak bychom jiné cesty ani nehledali), ale na druhou stranu špatně, protože se v tom teď plácáme a může se stát, že se přikloníme k autoritativním leaderům (viz prý Babiš, to mám tuším také z Kosy :-)) a různým extrémistům (roste to, roste). Tahle doba je podle mě doba velkých změn, velkých příležitostí a s tím spojených i velkých pastí. Ale přijít to muselo, ten stav už nebyl udržitelný. Vzpomněla jsem si na kus jedné Stingovi písničky (z toho zmatku, kde se řeka setkává s oceánem, se objevily věci, které jsem nikdy neviděl…), já jsem prostě optimista. Ale ne padlý na hlavu :-)))))) Tedy snad :-)) Ono je to spíš o tom, že pesimismus podle mě nikam nevede 🙂
Amen.
Tohle je situace, kdy si vzpomenu na našeho chemikáře, který, kapku podroušen, hlásal – nechte to koňovi, ten má větší hlavu!
Článek byl dobrý, komentáře zajímavé, nicméně, přemýšlet nad tím příliš je neproduktivní, nic to nepřináší, akorát pocit totální zmatenosti. Tehdy je dobré to hodit za hlavu, nebo nechat koňovi a jít dál.
Vlastně jsem odpověděla již avi podobně, kdyby to bylo tak jednoduché, jistě bychom odešli zpět do lesů, něco si ulovili, nasbírali a hodili to za hlavu, jenže tyhle pány, na rozdíl od našich plků, čtou statisíce lidí?
Superbe image, merci Anna.
Belle journée, bise,
Liz
Děkuji. Dobrý den.
Ciao Anna. La cosa importante è ciò che tu sai di essere dentro di te, quello che pensi, l’onestà con la quale ti misuri con la vita e con le persone che ti stanno vicini, che appartengono alla tua famiglia ed anche ai tuoi amici che ti stimano e ti vogliono bene come me. Sii serena. Un abbraccio. Osv.
Přečetl jsi článek na odkazu Osvaldo? Je to blog tématicky podobný tvému, politicky zaměřený, tolik názorů, tolik rozporů, tolik sporů a potom hledej pravdu a něčemu věř? Často si nerozumí ani lidé, mluvící stejnou, rodnou řečí? Objímám a zdravím. Anna