Zacestuji si daleko

Byla jsme tam již jednou, tedy ne v reálu.

Ani tentokrát jsem se toho o moc víc nežli tehdy, nedozvěděla, jsem-li o něco chytřejší, tedy o několik fotek a pár dohadů, sblížení a vztahy na dálku nefungují ani tady v Česku natož se zemí, která ještě nedávno, tedy relativně a jak pro koho, byla tak nějak vzdálená i našemu chápání. Minule, když jsem o přátelství žádala, tedy tomu, co se na sítích za něj považuje, a o tom psala. TEDY TADY   Jsem cítila u těch o nich chci psát, obavy, ne-li strach, si dopisovat?
Moje rubrika LÁSKA K ŽIVOTU  je RÁDOBY multikulturní, nemám předsudky k ničemu a nikomu, i když moje všehochutě jsou často zavádějící a provokující. Psala jsem o Kambodžských studentech a mém dávném pohledu na tuhle dalekou zemi, ideálech a mém tehdy skoro dětském pohledu na život tam, někdy před desítkami let? Nemyslím si, že se toho mnoho změnilo, zaminovaná pole a potřeba protéz, tam již pominula, hladomory také, miliony lidí padlo za oběť těmto demagogiím, je tomu konec? Děti, tedy pro mě, jinak dospělí lidé, studenti? Jsou jistě tou, v té zemi privilegovanou, malou komunitou studujících mladých lidí, velice se snažící, srovnat krok, se západní kulturou, daří se jim to, jen aby to nebylo vedoucí tam, k „hamburgerům a coca cole„ ? Sny jsou často zavádějící, jak všichni dobře víme a to z každé etapy naší historie ?
Kambodža4Škola se mě líbí, i jejich aktivity jsou zajímavé, je to studium? Jakéhosi zemědělství, ekologie, a životního prostředí, Aktivity se týkají i sociální pomoci, viděla jsem i exkursi do nově budované ZOO. Cestují i do okolních zemí a pas je pro ně událost, čemu já rozumím velice dobře. Páni profesoři jsou sympaťáci a jak je vidět, mladým se věnují s péčí, kamarádsky a to učení v terénu, na poli, i reálném životě, který je asi dalek, jejich úrovně žití, by asi bylo prospěšné i našim studentům?

IMG_8439-MOTION
V zemi pradávných, pro nás záhadných kultur a památek, o kterých mnozí sní své sny, jedni z důvodu fantastična a mezi ty patřím i já, jiní jako cestovatelský cíl číslo jedna. Kambodža a její stavitelé pradávných chrámů, zakletých po staletí v džungli, jsou známkou kultury, o které se můžeme jen dohadovat, můžeme spřádat kouzelné teorie o Atlantidách a společenstvích, na vysoké úrovni, a snít o dávných lidech, co dokázali ty zázračné stavby, ne jen postavit ale i na vysoké úrovni hospodařit a žít? Angkor Vat, byl hospodářský zázrak té doby a jeho zánik, je varováním.

Reklamy

21 komentářů: „Zacestuji si daleko

  1. Trochu jsem pročetla tvůj rozhovor s Jarkou, Aničko. Pořád musím obdivovat tvé široké zájmy, a tím i tvoje velké srdce. Vejde se ti do něj celý svět, jsi prostě empatická v tom dobrém slova smyslu.
    Kambodža je zajímavá krásná země s nádhernými památkami, pro mě naprosto cizí a těžko pochopitelný svět, takhle na dálku. V každém případě jsou mi velice sympatičtí Kambodžané. Jejich tváře mi připadají moc milé a upřímné. 🙂
    Děkuji za další zajímavý článek a přeji příjemný večer. 🙂 Hanka

    1. Moc hezky jsi to napsala a jak říkáš, je třeba poděkovat, děkuji tobě i PÁNU BOHU, za pestrý život, potkala jsem v životě mnoho různých lidí, z různých koutů světa a mám takovou zkušenost, že nejpřívětivější, nejupřímnější a pohostinní, jsou ti nejchudší a nejprostší lidé. Já jsem tak daleko nebyla i když jsme to s mužem plánovali, tvrdě jsme pracovali a šetřili na tu cestu, chtěli jsme projet Kambodžu,Vietnam a Thajsko , „těšila jsem se„ jak budeme jíst ty jejich smažená sarančata? bylo to dávno před tsunami, pak jsme to odložili a teď na to nemáme zdravotně. Měla jsem tu cestu na půl roku, naplánovánu do posledního detailu, v té době to tam cenově, bylo srovnatelné s cenami tady, takže šlo jen o letenky? Měj se moc hezky Haničko, i já vám všem přeji to nejlepší. Ještě si budu s Radim Pho psát, je to ten kluk s vousy, a časem sem zase něco dám.

  2. Aničko, také si pamatuji na ten tvůj předchozí článek na toto téma. Zatímco u nás mladí neví, jak by se ze školy ulili, oni by tak byli vděční za trošku vzdělání. Já vím, ale jsem zvědavá, jestli se to někdy stane normální na celém světě. Moc bych se za to přimlouvala.

  3. Pamatuji si tvůj první článek o mladých lidech z Kambodži a je úžasné už to, ža jsi ho v tom bezedném internetovém světě našla. Dívám se na ty fotky a usmívám se spolu s těmi lidmi na nich, je vidět, že je to parta kluků a děvčat, kteří si rozumí, jsou aktivní a je jim spolu dobře a to je nejdůležitější. Držím jim palce, aby se jim dílo dařilo, ať už se zabývají čímkoliv a i když třeba o přátelství z daleké maličké země v srdci Evropy nestojí, tak ho stejně, díky tobě, našli. 😉

    1. Jaruško, já ho nemusím hledat, toho chlapce (Rady Pho) mám na Google+ v přátelích, je to něco trochu jiného nežli blogy, tam se dá dopisovat jako na Skype, jenže ten dohovor s mladými a ještě přes dvojí překlad, je špatný, znáš je jak píší mladí, většinou jsou to holé věty a když si musíš polovinu domyslet, tak se moc nedozvíš a to jejich obrázkové písmo, to bude asi oříšek, i pro překladače a angličtinu zvládají, asi jako já? Myslím si, že ten generační strach s kontaktu se světem tam je, po těch hrůzách tam. Ono to působí kulturním dojmem, mají tam i jiné fotky, svědčící o bídě, tisících sirotků, atd….. Mám pocit, že oni mají presentovat, jakýsi rozvoj a bude to podobné, tak trochu ! (Koreji) ! Ten název komolím záměrně. Otevření se světu? To je složité, psala jsem si s Číňankou, kdysi přes W. Live, a ta se tak bála, že měla kameru namířenu na ruce a každou druhou větu psala, bojím se. Jejich rodiče o naší zemi, velice dobře vědí, to bývala tenkrát, tak říkajíc „kolonie„v obráceném slova smyslu, podobně jako Vietnam a tam šla Česká pomoc léta.

      1. No, ale ten první kontakt se teda stal jak? Kdo koho našel? Pořád se mi to zdá jak malý zázrak, vždyť i na tom Google+ musí být tisíce uživatelů a ty padneš zrovna na chlapce, který se věnuje skupince mladých lidí a snaží se s nimi dělat něco smysluplného. 😉

        1. Je to jistě náhoda, na Facebooku mám dvacet devět čistě osobních přátel a jen v osobním kontaktu, protože je to rychlé dopisování a posílání fotek. Na G+, je to něco podobného, buď někdo požádá tebe a ty souhlasíš, nebo ne, na G+ mě tenhle kluk požádal a já si ho přidala, ani nevím proč mě to zajímalo? On, tedy Rady Pho, je student, profesoři jsou : ten v klobouku a ten vpravo v brýlích, na fotce s růžovým autobusem. Jinak na Českém G+ je to naprosto stejná přeposílačka nesmyslů a obrázků, z přáním dobrých rán a večerů, jako na facebooku, valný smysl v tom nenacházím, že by si tam někdo s někým dopisoval nevím, jen někdy se tam najdou zajímavosti, já mám v přátelích takové nesmysly, jak je NASA, svět přírody, ze zahrady, EARTH, Toma Cruise a jednoho Amerického vojáka v Pákistánu, 1000 věcí co musíš vidět než zemřeš, to znáš asi z televize atd….? A oni mě potom posílají novinky? Vojákovi jsem se asi líbila, mám tam fotku zamlada, jinak moc nekomunikuje. To je celé, bez Google, překladačů a map tam, by mě internet asi nebavil. V příštím článku chci napsat o tom mém okně do světa u mě v blogrollu, některé ty věci najdeš?

          1. Přeposílačka nesmyslů a obrázků s přáníčky? To bude asi jeden z důvodů, proč mě FB neláká a nemám v úmyslu si ho založit. A vlastně kdyby mě do blogování neuvrtal náš starší syn, neměla bych ani ten blog, ale za něj jsem ráda a už ani nemám nápady s jeho ukončením, jako jsem mívala. Zvolnila jsem v přidávání článků a úplně se odříznout od tohoto virtuálního světa by mi asi bylo líto…

            1. Jsem docela ráda, že se lidé naučili si popovídat, jeden čas to totiž k těm frázím na blogách, směřovalo také, na WordPressu nejsou výjimkou rozhovory o sto komentářích, ne že bych na to měla čas, na některé politické ale občas, když se něco děje, chodím číst.

  4. Ciao, Anna. Tu come me, sai apprezzare la cultura di altri popoli, soprattutto di quelli che, più di altri, hanno sofferto l’solamento e la violenza della guerra da dimenticare. Osv.

  5. Einen schönen Tag liebe Anna sehr schöner gut geschriebener Beitrag auch wenn ich nicht so gut alles Lesen kann,und schöne Bilder.Ich wünsche dir einen schönen Nachmittag liebe Grüße von mir und Freundschaft.Gislinde

  6. To je zajímavé, že nechtějí komunikovat.
    O Angkor Vatu jsem nedávno viděla dokument… překvapilo mě, jak moooooc rozsáhlý je to komplex. Představovala jsem si ho úplně jinak.
    Také je zajímavé, jak jsme se ve škole nic nedozvěděli (nebo si to jen nepamatuju?) o těchto starých kulturách. Já třeba na Srí lance byla velmi překvapená, že tam už kdysi dávno existovala také tak pokročilá kultura… pozůstatky Annuradhapury a Pollonaruwy jsou také velmi rozsáhlé. Včetně důmyslných zavlažovacích systémů.
    Ne jen my jsme byli výkvětem kultury….

    1. Mě to zajímavé nepřijde, spíše naopak, někdy a zvláště na Google + a na Facebooku mě to připadá jako kdysi býval těsnopis, je to asi také mým věkem, že často vůbec nechápu co tím, nebo oním komentářem mělo být řečeno, ve zkratkách a šmoulících se nějak neorientuji a dnes, třeba já u sedmikrásky, jsem také napsala pěknou slátaninu, asi jsem ještě spala, také chudák asi nevěděla, co tím básník chtěl říci?
      Dívali jsme se asi obě na stejný dokument o Angkor Watu? O tom my a výkvět? To by jsme byli zase (ve-při) ?

      1. Zajímavé jsem myslela tak, jak to pak zaznívá v jiném komentáři: že se asi bojí. Nečekala bych to u mladých, ale to bude tím, že toho o situaci v Kambodži zas moc nevím.
        Z toho si nic nedělej, já „šmoulíky“ taky nechápu… používám jen rozesmátého a smutného… ostatní si jen tak domýšlím z kontextu 🙂 Problém je asi právě v tom, co jsi říkala dole, že přes všechny ty překladače je to těžko pochopitelné… když vezmeš, že i my česky si občas nerozumíme, co kdo chtěl tím komentářem vlastně říct :-)))))
        Co se toho dokumentu týká (chro,chro??? :-), já se poslední dobou dívám a čtu spíš pocitovým dojmem (co mi utkví a co ne, což o něčem pak svědčí), než za fakty (už jsem asi za ta léta studií otrávená tím věčným dohledáváním citací, co kdo kdy řekl, atd., atd.). A vybavuji si jen to, že tam byl nějaký asi amík s Američankou, kteří cestovali po Kambodži, viděla jsem tu část (neviděla jsem ten dokument celý), jak navštívili Angkor Vat a jak mě šokovalo, jak je rozsáhlý. A pak tu část, kdy se bavili o těch zvěrstvech, co napáchali rudí khmérové. Byl tam rozhovor s pánem, který to přežil. To mě také dost zasáhlo.

        1. Tak to jsem viděla jiný dokument, tam se řešily vykopávky a tedy také to, jak rozsáhlý a promyšlený, byl systém zavlažování polí v Angkor Wat a jak a proč celý komplex zanikl, s ním celá ta starobylá kultura. Já tou pří myslela to, že Evropa byla v době bronzové, když různě po světě vznikaly a zanikaly civilizace o nichž, stále víme prd, a řadíme je někam do sféry „sci fi„?

          1. Tak to ne, to ve při nebudeme 🙂 Já jsem ta arabistka, islamofóbové by sice teď řekli, že muslimové zůstali sto let za opicema, ale já si z dějin (a to mám hodně špatnou paměť na dějiny) pamatuju hlavně to, jak zatímco arabském prostředí vzkvétala kultura, ty básně, co se tenkrát psaly atd., tak my jsme tady měli Sámovu říši 🙂 (Tuším). Je zajímavé sledovat, kde končí rozkvétající civilizace…
            Takže stále doufám, že i ta naše civilizace možná zanikne, ale přijde zase jiná… a ti v ní budou kroutit hlavou, jak jsme jen v té naší mohli žít.. jen to asi neumím vnímat dostatečně konkrétně na našich vlastních osudech. Které možná nebudou úplně růžové. Ale to je zas o něčem jiném…

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s