A MÁM HO DOMA ZASE

KOHO, TO BY JSTE RÁDI VĚDĚLI? 
Neřeknu, tentokrát si to nechám až na konec, proč? No přece, aby jste byli napjatí a jednou si to přečetli až do konce, je to tyran a zlořád, trápí mě mnoho let, někdy si říkám vyfotím tě a ukážu lidem, aby mě poradili co s tebou, on ten zlořád, se ale nedá, zápolím s tím po mnoho let, vždycky, když už si myslím, že jsem se toho zbavila a přestanu být ostražitá, je tady opět a terorizuje mě až tak, že si nevím rady, žádná destruktivní opatření nezabírají, když se objeví je to rodinná tragedie, já i můj manžel začneme vyšilovat, tu paseku v domě si neumíte představit? Ve chvílích, jako je tahle, opravdu přemýšlím o zoufalém řešení, že vezmu mačetu do ruky, všechno rozsekám na cucky a hodím na hnůj !!! Potom přijde okamžik vlahé radosti a něhy a je po zoufalství, zavolám dědu, pojď se rychle podívat, kamélie má poupátka a bude kvést, musíme se dát rychle do práce a vyhubit ten zlořád, tedy M O L I C I . A u nás nastane cvrkot, jaký jste neviděli, babka vstane z mrtvých, ochrnuté nohy fungují, všechny kytky, vždyť tu chlubilku znáte, že jich máme, odnosíme pěkně, postupně do sprchy, lístek po lístku umýt, i zespodu, tam jich, jejich potomků a vajíček, je vždycky nejvíc, koupit drahý přípravek, na ten, co se kupoval v létě nereagují, stanou se resistentní, jako my na penicilín a stříkat a stříkat, dneska Kamélie kvetou, molici jsme ale nevyhubili, stále sem tam nějaká poletuje a je to neustálý boj, myslím že po vánocích, ten proces budeme muset zopakovat a já, zase budu mít chuť, vzít tu mačetu do ruky.  

Hubili jsme na sklonku léta, před napadením takhle zahrada kvetla, loni mě ta mrcha málem zahubila Bugenvílii, co je již jako strom, letos dala zabrat fuchsiím a je tady zase, vyzkoušeli jsme všechny rady, některé byly dobré na chvilku pomohlo ale objeví se znovu a znovu, oni to snad dávají úmyslně do kompostů, co je kupujeme, jinak již nechápu, kde se tady znovu a znovu bere?