Nemám doma prase

A ráda bych měla. 
Může to mít spoustu významů, a domyslet si není těžké, já ale chci většinou mluvit o věcech přízemních a tak ti, lovci senzací si, (ne) přijdou na své. 
 V předchozím článku se kasám, jak jsem pánem na svém prostoru, prdlajs pánem, gravatar jsem se snažila smazat, všemi možnými způsoby, no, ani když jsem se postavila na hlavu a odstrčila se ušima, je tam i s „prasárničkama„? 2jd26mw
 Já jsem ale chtěla napsat o trochu jiném praseti, které doma chovat nemohu a tak si většinou nechám zajít chuť, i když po dlouhé době jsem neodolala a tak si budu muset zavzpomínat na dobu kdy jsme doma, tedy u rodičů, mých a i mého manžela to prasátko, jedno, dvě, tři……….. a tak dále, mívali, a na takovou domácí jitrničku, jsem já dostala náramnou chuť, tedy domácí? Kde to dnes uvidíte a kdo ví, co to vlastně obnáší? Manžel vyrazil do světa, právě včera, okolnosti ho donutili, že jet do civilizace, je nezbytností, neb naše autíčko si to žádá. Tedy jsem ho zaúkolovala, když tedy tam dole pod kopcem, bude čekat, až se údržba dokoná, měl navštívit, aby ukojil mé chuťové nároky, tedy na to prase, nějakého soukromníka, ten náš, stálý, s tím hospodařením již také sekl. Myslíte-li si, že jsem ty své chutě, na pořádný vepřový produkt ponechala náhodě, tedy ne. Prohledala jsem virtuální zdroje, co myslíte že jsem našla v našem okolí? (?????) Slovo si dosaďte dle své vůle, prase není a nebude, chuť, na jitrničku měla být ukojena náhražkou, kterou jsem našla po chvíli v posteli, a zase se radujete předčasně ti, co čekáte jiné rozuzlení? Můj muž dělal co uměl…. Aby mě nějak uspokojil, k o u p i l , tedy jitrničku z prý, zaručeně domácí „provenience„ a protože, ji ani pes nežral, tak tady je ten důvod, jitrnice v posteli, naše Pipka, to není slepice ale pes, pipka, tedy slepice, by ji asi zbaštila, náš pes, si ji šel do postele zahrabat.  Já se mu nedivím, kroupy v jitrnici, nemají co dělat a hovězí játra také ne, patří tam dobré koření, hodně česneku a dobrý jemný ovar, ne chrupky a kůže. ZABÍJAČKA 

Švejk

TAK SE TO DĚLÁVALO.

Advertisements

32 thoughts on “Nemám doma prase

  1. Aničko, já jsem nikdy zabíjačku nezažila, ale měli jsme skoro všechny příbuzné na vesnici, takže jsem různé lahůdky ze zabíjačky ochutnala. Nedaleko od nás je jedno řeznictví, kde si sami dělají jitrnice, jelita, škvarky, tlačenku, … troufám si tvrdit, že na tom by sis pochutnala. To rozhodně nejsou žádné náhražky.
    Jinak se mi, jako vždycky, líbí tvoje povídání a bezva je i vtipně kritická básnička.
    měj se fajn! 🙂 Hanka

    1. Tradice a to jak se dříve žilo, jsou mnoha lidem vzdálené, málokoho to zajímá, je to většinou poučné jen pro mě, že si z toho, jak mě někdo odpoví, odvodím jeho životní styl, a i to je sporné, protože vás děvčata již tak trochu znám a nemám na výběr, že by mě někdo oponoval? Řekl jdi do háje, dneska je to lepší a bez práce? Ty jediná Hanko, jsi to udělala, kdybych tu možnost měla, tak té firmě, co o ní píšeš, udělám reklamu, aby nepadla? Chodím na Mirkovo blog, čtu jeho kritiky, i jeho sem tam nějakou pochvalu a každý máme nějaké téma a různost, je to, co zajímá třeba mě, odepisuji mu o šrotu, můj muž by to řekl prostě, TEN, jenom pasírovaný přes prase a o tom , jak je zdravý, jsou dnes všichni přesvědčeni, neb, je to do nich všude a denně huštěno?? Také tě moc zdravím Haničko i tvou Českou krajinu. http://sceneryphoto.blog.cz/

    1. Naše prase kdysi, bývalo třeba „Lojzík„ , vaši učni mu říkají výchozí surovina a ti chovatelé? No to si domysli sám? To, co žrali naše prasata, jsem klidně mohla ochutnat? Ono je to těžké, když šrot pro prasata teď konzumují lidé a prasátkům tím ujídají z koryta?

      1. Pojmenovat prase a jakékoliv zvíře určené k pozdějšímu zabití není moc dobré, to už říkával můj taťka mamce, že až ho bude zabíjet, bude jí to dvakrát tak líto.
        Jinak, myslím, že se najdou pořád slušná řeznictví a uzenářství, kde mají dobrou zabijačkovou. Taky by se hodily občas trhy. Jenže, protože každý dělá svou zabijačkovou trochu jinak, musela by sis vytipovat, který z nich tvému jazýčku ladí.
        Můj brácha třeba uměl bezvadně bourat prase (když přestali chovat, tak si kupovali s druhým bráchou prase na půlky, a u něho na dvoře klasicky bourali, krájeli kůže, porcovali maso, škvařilo se sádlo a dělaly se jitrnice a jelítka. Kroupy se dávají do jelítek, to vím, ale nedávají se do jitrnic také nějaké krupky? Ono už je to drahně let, co jsem naposled na zabijačce byla.

        1. Ke všem zvířatům, měli jsme a máme, a jako i ty máš, osobní vztah, ale musí přijít chvíle, kdy hledáš a najdeš někoho, kdo ho nemá a vykoná to, co je nutné vykonat? Nejsem cynik, jsem realista.
          Koupit cokoliv, dnes není problém, jde o tu kvalitu, tu hledáš a najdeš málo kdy?

          1. Říká se, kdo hledá, najde. Jen to není tak lehké, ale myslím, že i ty bys našla svou oblíbenou. Horší je to s lokalitou, z logických důvodů bys potřebovala najít něco ve svém okolí a ono to tam není…
            Jinak, máš můj obdiv, mít k dobytčatům osobní vztah a pak se dívat na porážku. I když možná se to neliší od vztahu, co jsme měli ke zvířatům i u nás doma. Prase bylo mulina, nebo pašík, případně chrochťák, ale pořád tam byl určitý odstup. Stejně tak husy a slepice a králíci.
            Jednou jsme měli vietnamská prasátka, to jsou takový ty menší, flekatý, byly načisto ochočený, dávala jsem jim kousky chleba a brali mi je z ruky. Tak tuhle zabijačku jsem neunesla a z jejich masa jsem nepozřela ani kousek. Proto si myslím, že u dobytčat by měl být též odstup, chovat se k nim líp, než v oficiálních provozech, ale moc si na ně nezvykat.

  2. Hallo liebe Anna wünsche dir einen schönen Tag,es ist hier in Köln heule Regen hatten nur mal einen Tag schön das wars dann hoffe der goldene Oktober kommt noch.Ich wünsche dir eine gute und glückliche neue Woche lieber Gruß und Freundschaft.Gislinde

  3. Ne, že bych si někdy malou jitrničku, nebo jelítko nedala, ale vcelku nejsem masožravec, řadím se spíš mezi buchtožravce. Jó, takovým posvícenským koláčem by jsi mě uhostila víc. 😛 Na mase hlavně nesnáším tuk, když doma vařím, tak maso očistím úplně dočista a můj muž se pak zlobí, že není „šťavnaté“, ale já bych to do pusy nedala. Dokonce mi vždycky vadila i „bílá oka“ v salámech. Takový jsem hajzlík vybíravý. Takže když dělám řízky, mám je z kuřecích prsíček a manžel si pochutnává na té jeho šťavnaté krkovičce. 😉

    1. Je možná docela dobře, že to druhé prase o kterém referuji, jste nikdo nevzal na vědomí.
      Také jsem kdysi děvčata, maso mívala za jeden ze „smyslů„ České kuchyně, dnes pokud vůbec dělám maso, jen pro radost a pochutnání si těm, kdo o něj stojí, ani já Jaruško o něj již ?nestojím? Můj muž, rodina a přátelé, nejsou a nebudou vegani, ani vegetariáni i kdybych si klekla na kolene, takže když vařím co musím, sezobnu kedlubnu, a s jistou závistí koukám v koutku, jak jim chutná, jsem parchant paličatý a dokud budu dýchat, budu hájit právo zvířat, na slušné zacházení a humánní smrt. Avi, ve svém komentáři píše, že jí vadí to zabití, já odpovím i jí, mě také a hlavně to, co a jak se to děje v současnosti. Můj tchán byl řezník, ne tedy profesí, zabíječek udělal tak dvacet za sezonu, když se prase zabíjelo, vedl ho na porážku s tím, že ho ošidil pamlskem, podrbal ho za ušima, pohladil a když si spokojeně chrochtalo, tak ani nevědělo, že ho picnul, (v tom tkví ta chuť a kvalita) a my ženské, jsme se na zabíječku nechodily dívat jako na atrakci, protože kolem toho bylo tolik práce, že na to nebyl čas, to byla věc chlapů a tak jako tebe, nás zajímalo až to maso potom, ta práce s ním a to všechno tenkrát, to byly dobroty, my s mužem to stále umíme udělat a jednou za čas…….
      A myslím že i ty by jsi si přišla na své Jarko, při takové zabíječce, sladké a pečené nikdy nechybí, bývala to rodinná slavnost, s popíjením, dobrým jídlem, nakonec došlo i na zpěv, tanec, někdy i na spor a nějakou do zubů? Jak kdy, kde a s kým? Jako jsme na tu událost zvali my a zase jinam jsme bývali pozváni, jak říká Libuška, tradice se ztrácejí, nejde je najít již ani na YTubku………..

      1. Kdysi jsem byla na přednášce o starořeckých obětech bohům. Dnes už si z toho pamatuju jen jedno: to, že když se tenkrát zabíjelo, dělalo se to s díky za to, že nám to zvíře poskytlo své maso k výživě. Já si totiž nemyslím, že jsme býložravci 🙂 Bylo to humánní v tom smyslu, že člověk s díky vzal (a jako dík dal část bohům), ne bezohledně a krutě.
        Včera jsem dostala chuť na játrovou paštiku, ale v obchodě to prostě nejde, když si člověk projde, co to obsahuje. Kamarádka dělává domácí, ale stylem „od oka“. Na to si já netroufám. Neděláváš třeba domácí paštiku stylem, který by se dal předat dál?? 🙂

  4. No, zabíjačka – každý ji opěvuje, taky jsem už nějaké zažila, je to tedy už opravdu dávno, u nás na Moravě, ale řekněte sami: jitrnice nejím, jelita nejím, polívku zabíjačkovou – nejím, co já tam byla platná? Jedině jsem si dala kousek ovaru nebo guláš. Jo, pečené brabce, ty jo, ty mohu, ale kde dnes tak dobré maso seženeme, že? Kupované zabíjačkové dobroty bych v obchodě nekoupila ani tak.

    1. Docela jsem zapomněla říci, ten účel sháňky, po praseti, já to vždycky pojmu, hlavně jako společenskou událost, a ty rodinné, nebo přátelské, si každý užíváme po svém, ty tedy o ně nouzi nemáš a jste všichni spokojeni i bez prasete. Máš pravdu Libuško, prase nebylo a nebude, oslava i slezina se bez něj příští týden, docela jistě obejde.

      1. Pravdu máš, Aničko, ale to maso z domácího prasátka, to bych si dala hned, to je úplně jiná chuť, ještě ji mám z mládí na jazyku. Ale je pravda, že se slezina i oslava obejde i bez něj. Tak ať se vše vydaří! Doufám, že pak poreferuješ.

  5. máš pravdu, jitrnička už není to co bývala, salámy nevoní, buřtík je bláto. A koupit opravdovou baštu, to se člověk naběhá. A mám stejnou zkušenost, koupila jsem párky a ani ten pes je nežral.
    Prase mívala babička a já zabijačku nesnášela….Vašík byl náš prázdninový kamarád a pak najednou visel, všude pach teplé krve a syrového masa, pak mastný odér, nic z toho jsem nemusela, byla jsem hladová, protože každý se cpal ovárkem, jitrničkama, prdelačkou a já nic z toho nejedla, maso jsem chirurgicky čistila aby na něm nebylo ani gram tlustého, sádlo jsem nejedla, škvarky jakbysmet…to všechno přišlo až když jsem byla dospělá…ale to už nebylo vlastní rodinné prase

    1. Jak to je, tak to je
      nikdo se tu nesměje
      jitrnice je tu k zlosti
      pravda je tu ale taky
      v masně nevisí jen háky

      je jen, jedna pravda prostá
      chceš-li dobře uctít hosta
      hledat musíš v kalupu
      spolehnout se na lupu
      přečíst všechno, co tam dali?

      Neprohlížet zboží s dáli
      vzít si sebou odborníky
      nespoléhat na právníky
      chemik, ten se také hodí
      do krámu, když doprovodí.

      1. Výstižné. Ani se mi za to nechce dávat smajlíka…
        Zrovna dnes jsem řešila dětské jogurty, ptala jsem se sama sebe, komu to ti výrobci vlastně chtějí prodat? Pro děti je to silně nezdravé a dospělí něco takového snad ani nepozřou… přeslazené, chutná to po škrobu a do toho nějaká ta čokoláda, co se tváří jak čokoláda, ale kdo ví, co to je…
        A to není nic proti tomu, jak jsem s malou jako miminkem řešila tu neuvěřitelnou zhůvěřilost výrobců ovocných přesnídávek pro děti. Spousta jich je přislazovaná cukrem. Tím cukrem, co by děti, minimálně první rok, neměli vůbec vzít do pusy. Ale podle koho? V zákoně to asi není…
        No nic, tohle mě rozčiluje… ani se k tomu snad už nechci dál vyjadřovat, nebo mi vybouchne počítač 🙂

        1. Tady už nezbývá, než ohledně jogurtů se podívat třeba na výsledky Testuj (tedy Testu, který se zabývá různými kontrolami a porovnáními výrobků co do kvality i váhy), vytipovat si ty kvalitní (a ony ještě jsou) a kupovat jen ony. Pak je možnost, vyrábět si jogurty sama, ale sehnat si k tomu pořádné kravské mléko, rozhodně ne umělinu.
          K ovocným přesnídávkám – taky je to hovadství, když je to pro děti, mělo by to být pro děti. Ale pokud nejste spokojena (a já se nedivím), pak nezbyde než přikročit k vlastní výrobě, což je pracné, únavné, ale snad by se to dalo zvládnout.

          1. Existují, jak přesnídávky, tak ty jogurty. Ale člověk musí hledat a číst. Jen mi přijde zvláštní, že není nějaká vyhláška na to, co by dětské potraviny neměly NIKDY obsahovat. Lékaři říkají jedno, výrobci pravý opak 🙂

            1. S tím souhlasím, měly by být nastavený mantinely, co se týká obsahu a složení potravin, zejména pro děti. Aby člověk nemusel řešit víc, než jakou příchuť má zrovna vybrat.

  6. K zabíjačce se nevyjádřím, protože ačkoliv nejsem vegetarián, zabíjačku nezvládám. Dokonce jsem už! 🙂 viděla i živé velké (fakt pořádně vykrmené) prase… překvapilo mě JAK velké bylo, u příbuzných mého muže. Možná o to víc bych nezvládla být u toho, když se „vraždí“ atd. Ale paradoxně, sníst mi ho nevadí.
    Chtěla jsem ale spíš mluvit o tom, jak ani ten pes jitrničku nesežral. Já mám zas příběh o tom, jak náš pes nechtěl pít „Dobrou vodu“. Ano, tu petkovou. Mně ostatně také vůbec nechutná. Od té doby říkám, že Dobrá voda není vůbec dobrá, až tak, že to ani pes nechlastá. A to je co říct…

    1. Milá avi, to je to co tady chci vlastně říci o malém návratu k starým, dobrým, osvědčeným praktikám, nás babiček, udělat si něco doma, vlastníma rukama. K jogurtu stačí, kvalitní, chemicky a tepelně neupravené mléko, dát do něho, při pokojové teplotě, pár kapek citronové šťávy a na teplém místě ho nechat pracovat. Koupit si kvalitní kakao, smíchat ho s trochou cukru a kouskem másla, na páře udělat čokoládu. Máslo uděláš tak, že kvalitní mléko, nejlépe přímo od krávy, necháš ustát v chladu, s povrchu sebereš sběračkou smetanu, dáš ji do šejkru a budeš třást tak dlouho, až se máslo utluče, podmáslí vypij, nebo dej dítku, je zdravé a nechechtej se joó? Kdyby jsi chtěla jahody, je pozdě Maruško, protože s těch kupovaných můj návod nefunguje? To musíš v červenci, říkají měsíčkové. Jahody nasbíráš na poli, mívali jsme tak půl hektaru, je to dobrý, komerčně výhodný produkt. Neprat, musejí být čisté, dávám je do skleněné, ohnivzdorné nádoby, prosypu cukrem, dám do trouby a při dosáhnuté teplotě, sto stupňů, hned plním do skleniček, víčkuji a dbám aby teplota neklesla, mrazím. Pod jogurt nebo šlehačku fantastické.

      1. Já vyrostla v domku se zahrádkou, k snídani jsem vyběhla na zahradu, utrhla rajče. Ke svačině vyběhla na zahradu a utrhla okurku. Na chuť jsem vyběhla na zahradu a pojídala jahody, rybíz a angrešt. Hrušky nám padaly na hlavu 🙂 A pak jsem se přestěhovala daleko od zahrady a v obchodě viděla hrušky za majlant. Kedlub jsem v obchodě ještě nikdy nekoupila. To prostě nedokážu. Jogurt jsem, pravda, vyrábět nezkoušela, a to s tou citrónovou šťávou slyším poprvé, ale dcerce také často říkám, že to už je lepší si to ovoce do toho bílého dát. Nebo med a oříšky, mňam. Když jsem v létě u rodičů na houpačce pod hruškou, sleduju, jak tam hopsají ptáčci, honí se pes s kočkou a vnímám tu trávu a ten strom… když si uvědomím kolik lidí tohle nikdy v životě nezažilo jako běžnou součást života a tak jim vlastně ani moc nechybí… manžel zase vyrůstal na vesnici v lese za domem. I ten chleba jsem už zkoušela upéct, ne, bez té slavné pekárny, ale moc se mi nepovedl. prý jsem ho málo prohnětla 🙂
        Zrovna dnes vyšel u Janici zajímavý článek o životě ve městě. Nedalo mi to, je to tak výstižné…

        1. Ne avi, já nevzpomínám, spoustu věcí, občas tak, postaru dělám. Ono avi, to mléko když je živé, to udělá i bez toho citronu, prostě zkysne, ten citron to jen urychlí. To z marketu, nejen že nezkysne, rovnou shnije? A ještě ti poradím tvaroh, to zkyslé mléko zahřej, ne moc, tak na čtyřicet stupňů, scedíš, přes pláténko (sáček), zatížíš, necháš den odkapat, a je to, a sýr? tvaroh osolíš, okořeníš, přidáš bylinky a za pár dnů, já mu říkám kakánek. Sirovátkou si umyj obličej, je to nejzdravější kosmetika.

          1. Já vím, já bohužel většinou už jen vzpomínám. I když léto tam stále ještě trávíme. Díky za rady. Já to zatím nevyužiju, možná až někdy budu mít zas experimentátorskou náladu. Zatím mám priority jinde a čas radši strávím na výletě než tvořením tvarohu 🙂 Ale na tohle si myslím zase jednou dojde… strašně mě láká, i mého muže, žít tímhle jednoduchým způsobem. Na stará kolena se plánujeme stěhovat do domku po jeho rodičích, do toho jejich domku u lesa. Je tam krásně.

        2. Vidím, že i Anička poskytla návod na domácí jogurt a ještě lepší, než já, navíc domácí máslo a domácí čokoládu. A je to fakt! Podmáslí je opravdu zdravé a kdyby ti nechutnalo, tak je dej do třeba do buchty, kterou budeš péct.
          Jinak, k vlastním zabijačkám, pamatuji, že u nás ženský k vlastnímu zabíjení nechodily a děcka nesměly (drželi nás doma, mohli jsme se akorát před zabijačkou s prasátkem rozloučit a říct mu ahoj). Jak se prase zabilo, už byl cvrkot a všechno už mělo svůj řád, hrnce na maso, na krev, praly se střeva, no klasická zabijačka. Bavilo mě dívat se, jak řezník míchá směs do jitrnic a jelítek, přidává česnek a majoránku, ochutnává, na velkém dřevěném stole talířek s buchtami a taky rum. Buchty měli řezníci moc rádi.
          Jinak, líbilo se mi to povídání, jak vedl pašíka na porážku a oblbnul ho pamlskem, takže zvíře opravdu nebylo ve strachu.

        3. A jinak, dobrý, opravdu dobrý i kvalitní jogurt je Hollandia. Taky bílý Selský jogurt je dobrý. A co jsem se dívala, taky si dobře cenili jogurt Bio via natur (Olma bio jogurt) a Kunín jogurt bílý. Jde o bílé jogurty, které se ale dají doma dochutit ovocem nebo marmeládou…

          1. Návodů mohou být stovky, když ta, jak říká Mirek, základní surovina, co se kupuje v marketu, je již mrtvá a vyždímaná, nic nenaděláš, to zkrátka musíš někde na pastvině odchytit zdivočelou, rozjuchanou krávu a podojit, jinak je snaha marná, cha cháááá.

            1. Hollandia není vyždímaná, myslím, má normální kulturu, která vyzrála. Ale začít s kravským mlékem není vůbec špatný start, jen problém, kde je sehnat?
              Leda se podívat na internetu, u nás v okolí není nikdo takový.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s