Je něco nechtít?

Jiné nežli to chtít a nemoci to mít?

Vlastně mohu a mám co hrdlo ráčí, ne proto že chci ale proto že mohu, když chci? Vidíte ten rozdíl v ctižádosti, mám ráda a obdivuji lidi, hlavně ty mladé co méně mluví a více dokáží svou pílí a pracovitostí, ne nepleťte si to s takovými těmi hvězdičkami co zazáří a zhasnou a následně z toho žijí mnoho let.
Nedávno jsem takovou skromnou hvězdu viděla a zářila krásně, skromně a na nebi nejvyšším.  LUBOŠ MOTL  

O čem se vlastně hodně mluví :  O Nobelově ceně také ale o našich Českých vědcích, kteří se podílejí,  také o jednom mladém člověku, kterého si vážím já. DISKUSE. Já ani nevím, kam tenhle článek zařadit? Do rubriky Záhadno  , jsem již dlouho nenapsala nic, tam se to ale moc nehodí, jsou to věci na pomezí spíše vědecké reality a tak nevím, jestli se to vůbec hodí to smísit s teoriemi o mimozemském životě, ale většina vědeckých objevů, jsou nakonec, nejdříve teoriemi. BLÍŽÍ SE MEDIÁLNÍ PANIKA. Kdepak, nebojte se, že když si na ty články na odkazech Kliknete, že to tam nebude, on se jeden šašek hodně snaží, aby to u mě v rubrice Záhadno, bylo systematicky mazáno, marně, já to tam zase dám. mimozemšťané?

Jsem již ve věku, kdy se často a dlouze k tomu nebi dívám, přemýšlím o BOŽSKÉ ČÁSTICI. Není to dogmatický sen blouznivé babky, je to naděje na lepší svět a touha o splnění těch nadějí.

Nemám doma prase

A ráda bych měla. 
Může to mít spoustu významů, a domyslet si není těžké, já ale chci většinou mluvit o věcech přízemních a tak ti, lovci senzací si, (ne) přijdou na své. 
 V předchozím článku se kasám, jak jsem pánem na svém prostoru, prdlajs pánem, gravatar jsem se snažila smazat, všemi možnými způsoby, no, ani když jsem se postavila na hlavu a odstrčila se ušima, je tam i s „prasárničkama„? 
 Já jsem ale chtěla napsat o trochu jiném praseti, které doma chovat nemohu a tak si většinou nechám zajít chuť, i když po dlouhé době jsem neodolala a tak si budu muset zavzpomínat na dobu kdy jsme doma, tedy u rodičů, mých a i mého manžela to prasátko, jedno, dvě, tři……….. a tak dále, mívali, a na takovou domácí jitrničku, jsem já dostala náramnou chuť, tedy domácí? Kde to dnes uvidíte a kdo ví, co to vlastně obnáší? Manžel vyrazil do světa, právě včera, okolnosti ho donutili, že jet do civilizace, je nezbytností, neb naše autíčko si to žádá. Tedy jsem ho zaúkolovala, když tedy tam dole pod kopcem, bude čekat, až se údržba dokoná, měl navštívit, aby ukojil mé chuťové nároky, tedy na to prase, nějakého soukromníka, ten náš, stálý, s tím hospodařením již také sekl. Myslíte-li si, že jsem ty své chutě, na pořádný vepřový produkt ponechala náhodě, tedy ne. Prohledala jsem virtuální zdroje, co myslíte že jsem našla v našem okolí? (?????) Slovo si dosaďte dle své vůle, prase není a nebude, chuť, na jitrničku měla být ukojena náhražkou, kterou jsem našla po chvíli v posteli, a zase se radujete předčasně ti, co čekáte jiné rozuzlení? Můj muž dělal co uměl…. Aby mě nějak uspokojil, k o u p i l , tedy jitrničku z prý, zaručeně domácí „provenience„ a protože, ji ani pes nežral, tak tady je ten důvod, jitrnice v posteli, naše Pipka, to není slepice ale pes, pipka, tedy slepice, by ji asi zbaštila, náš pes, si ji šel do postele zahrabat.  Já se mu nedivím, kroupy v jitrnici, nemají co dělat a hovězí játra také ne, patří tam dobré koření, hodně česneku a dobrý jemný ovar, ne chrupky a kůže. ZABÍJAČKA 

TAK SE TO DĚLÁVALO.

Navaž přátelství

S kýmkoliv a čímkoliv, to je dnes heslem dne.
Na google + jsem přítelem Toma Cruise nebo Amazing Places to See a nebo Amazing Nature, a mnoha Českých lidí, moc si tam nepopovídám ale uvidím spoustu krásných, často poučných a zajímavých věcí, které jsou mě posílány a já, je zase pošlu dál, ať se šíří světem. Nedávno jsem zase četla pojednání o tom, jak i ve středověku bujelo plagiátorství a o autorských právech. Časy se mění vážení, tisíce a miliony lidí dává svá dílka k veřejné produkci proto, aby ta lavina zaplavila svět, aby přístup k informacím a krásám světa měl každý človíček i v té nejzapadlejší vísce světa, aby se mohl podívat na to a tam, kam by se jinak, ani za celý svět nepodíval.  To aby sbíral a rozmnožoval vědomosti, je účelem toho, VEŘEJNÉ. A ti, kdo své soukromí dají z nevědomosti, nebo možná také v dobré víře k veřejné produkci, protože si nepřečtou, ty sáhodlouhé řeči, při přihlášení kamkoliv, mají smůlu a mýlí se, když si myslí, že jejich fotky jsou ochráněny tím, že si tam vytetují značku.  Mnoha úložišti jste lákáni X gigovým prostorem a jakmile odkliknete slovíčko veřejné, ať je to video, obrázek, nebo fotka, jde a žije si to svým životem, děláme to roky a všichni, aniž třeba víme, nebo nevíme?  Moc a ráda bych sem dala spoustu odkazů, na zajímavosti světa, ale je to zbytečné, když se nikdo nikam nepřihlásí, všichni prý ví své? Někdo nic nevidí, nic mu nefunguje a dokonce má pocit, že to ani vidět nesmí a nechce? Ale také, když takovou službu chcete mít a používat ji jen pro sebe, musíte si ošetřit své práce a fotky tak, aby veřejně dostupné nebyly a potom je tam zase ten efekt, že je neuvidí nikdo, nebo jen ten, kdo má k disposici heslo a „přístup„ . A to, že doba kdy jsme nemohli nic vidět, nikde být, aby jsme se náhodou něco nedozvěděli, co jsme neměli, je pryč, za to zaplať Bůh. Ať se vše šíří, jako vodopád ……..