Moje cesty hlavou?

Na ty poslední naše cesty jich tedy, těch věcí, co zůstanou navždy v hlavě mnoho není, v hlavě již zůstávají jen ty záchytné body, hodně silné a pěkné. Loňský rok to byla Itálie s pár zastávkami na krásných místech v Alpách, letos Řecko. Z minulosti jsou vzpomínky silné, živé, něco jiného je to, se současností, nevím jak kdo prožívá stárnutí, já to nesu těžce, z hlavy se mě rychle vykouří skoro všechno, s mužem hrajeme takovou zvláštně legrační hru? „Pamatuješ, jak tam „ kruci písek, jak se to tam jmenovalo, nóóó, tam, jak tam byl ten, no víš, tamten červený kostel, šlo se tam po takových těch divných schodech? Jó ty myslíš v Římě? Néééé, tak kde? Znáte to někdo? Vy mladší jistě ještě ne, my starší víme velice dobře o čem je řeč? Je to „SKLOLÓRÓZA„ v hlavě sklo a někdy to i bolí, většinou tedy nohy, když tam přes celý dům dojdu a stojím a přemýšlím, pro co jsem to vlastně šla, nebo když si naše děti a vnuci nevšimnou, že my vidíme, ty shovívavé pohledy, že naše těla zpomalila? To víme dobře, to ale jistě neznamená že i hlava je mimo? Jednou, když naše děti zapomněli, že ještě žijeme, jsme se s manželem dohodli na takové malé hře a že si ji zahrajeme, až si vzpomenou. Je u nás zvykem, že „naši drahouškové„ jsou vzácnými hosty, dostaneme-li avízo, že se dostaví někdo k audienci, nastává šílený běh na dlouhou vzdálenost, nám to „holt trvá déle„… Gruntuje se, napéká… Dobroty, nevědíc, co by jsme jim do té pusy připravili, vymýšlíme, jak kdo co má nejraději. A teď, jak jsme se dohodli, nic, nepořádek jak zákon káže, studená plotna, lednička prázdná, vymyta a vypnuta. Na dobré přivítání, nikdo u dveří nečeká, neobjímá, neskáče radostí jako obvykle? Na pozdrav, můj muž říká dobrý den, co si přejete prosím, já také koukám, jako že je neznám a horko těžko zadržuji smích, těch několik chvilek stálo zato.
Ty pohledy, mě teď připomíná Eva Holubová se svým novým pořadem:
Sígři ve výslužbě . Klikněte si, jestli jste neviděli, tak se podívejte, protože tak dobře jsem se již dlouho nebavila. Děkuji vám paní Evo Holubová, za nás starší lidi, děkuji za spoustu legrace, ale tak trochu i za to, že jste to za nás, tak trochu těm mladým natřela.

SÍGŘI 1
SÍGŘI 2

Ty obrázky vám sem dám proto, aby se vám to u mě blbě otvíralo, víte proč, protože ten vztek, co na mě budete mít, je docela silné kafe a kdybych náhodou exla, budete si na mě déle pamatovat.

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

Jedna z nejvíce aktivních sopek  světaMexiko Popocatepetl sopka , se probudila k životu, chrlí popel, plyny a páry (jak je vidět z vesnice Santiago Xalitzintla 4. července).

ODKAZ

38 komentářů: „Moje cesty hlavou?

  1. To byl prima nápad tvářit se, že své miláčky neznáte. To vychutnání chvíle vám přeju. 🙂 A nápad se sígry seniory je moc fajn. Cha, jak já se těším, až budu moci vstoupit do klubu! :-)))

    1. Myslím Lenko, že to je doba dost vzdálená, do klubu sarkastiků, je ale možné vstoupit v jakémkoli věku, příležitost nám dává, na co se podívám?

  2. Na televizi se vůbec nedívám, ale klikla jsem na odkaz a taky jsem se pobavila, Aničko. Je obdivuhodné, že se starší generace dokáže do něčeho takového zapojit. Ty si s manželem taky hraješ na sígra a zkoušíš to na svých dětech?! Ty ještě někdy někomu vykládej, že nemáš smysl pro humor! 😉
    Aktualizace občas provádím, když se mi na obrazovce objeví nějaká hláška. Jinak všechno přenechávám synovi.

    1. Humor je kořením života, kdybych ho neměla, často bych musela zaplakat. Můj muž je zdrojem nevyčerpatelným, dnes se zase překonal.

  3. Aničko, díky, Krásně jsem se zase zasmála! Super! Ale doufám, že ta tvoje „zlatíčka“ zase tak moc často nešokuješ, aby nebyly následky! A ten pořad jsem viděla, jen si někdy říkám, že se opravdu všichni tváří tááák udiveně, jestli je to pravda, nebo taky nahraný.

    1. Doufáš marně Libuško, my již nic jiného s dědou neděláme, jen je šokujeme, nad každým naším rozhodnutím neustále kroutí hlavou a obracejí oči v sloup, stejně jako v pořadu p. Holubové o sígrech, tedy si nemyslím, že je to zaranžované. Bavím se až se za břicho popadám, ten údiv znám, ten není hraný?

    1. Kdybych tě Jiří neznala, tedy bych ti věřila, jinak, nemáš nárok, ještě hodně dlouho. Pěkné úterý v práci, cha, chá, já nemusím?

  4. PANU BAVOROVI.

    Děkuji vám pane Bavor za hvězdičku, na to konto jsem vás běžela navštívit hned několikrát. VELICE DOBŘE POCHOPILA VÁŠ JINOTAJ. Ale kdybych i chtěla nevím jak, nemohla jsem vám zase nic napsat? O čem se to prosím vás ti lidé u vás, i jinde neustále handrkují? Připadá mě to, jako když má každý nějaký svůj soukromý píseček, na kterém si pěkně hrabe, nikoho tam nepustí, tvrdě si ho hájí proti všem, za každou cenu? Párkrát jsem z vaší strany viděla dobrý pokus sjednotit názor a dojít k nějakému řešícímu konkrétnímu návodu, a potom snad i činu, nevyšlo to, ( myslím tím, otevřené dopisy) a vím proč! Je to stejná garda, jako ti žvanilové nahoře, jenže ti z toho mají sukces, ti vaši tam, prd. Dnes podala nejlepší výkon paní OW. popisovala návrat k prvopočátku, tak to v naší krásné zemi totiž dopadne a vůbec si nemyslím, že je to špatný konec? Nepřestanou-li lidé žvanit, pletichařit, natahovat ruku, nesjednotí-li se v názoru, nespojí síly ke konkrétním věcem, tedy budou začínat zase od piky. Ti, kdo s touto zemí dnes ořou, dobře vědí jak manipulovat s lidmi tak, aby se nesjednotili a nenakopali je do zadku, aby to zase dopadlo jen jako v dětské hře, „ŠKATULE, ŠKATULE, HEJBEJTE SE„ . Nedomluví se, nepomohou si vzájemně porozumět, o co se ta hra hraje, sjednotit názor, najít takovou volbu těch, co by za něco stály, prosazením konkrétních lidí poměrným hlasováním a zajištěním hmotných zodpovědností za konkrétní politická i ekonomická rozhodnutí, od shora až dolů, a to v celé státní správě? Zametat schody sdola nahoru, na to jsme poserové. Každý ve svém okolí ví, kdo je slušný člověk a kdo prevít, proč si lidé vzájemně neporadí jak a koho prosadit, dokud je ještě do voleb dost času. Opět to budou pletichářské kopance, na poslední chvíli, a lidé zase naletí.

  5. teda zatím. omluva. píšu dost narychlo. v těch drobných prográmkách bývají schované viry a o ty nestojím. mám zájem o komunikaci. o to co lidé píší a moc mě zajímá jejich reakce. to mě vede k sebereflexi.

        1. to přece není chození někam :-)) codím je k pár přátelům a na idnes. sama píšeš že si aktualizuješ svoje prográmky. takže v těch aktualizacích to je. ještě jsi nikdy virus neměla? staší si aktualizovat nějaký vyšší adober reader nebo něco podobného a už to máš. mě stačí staré verze. a to dokud mi fungují. možná i to je důvod proč se mi pomaleji otvíráš. na chrome mě taky ukecal syn protože explorer mi už vůbec neotvíral videa.

  6. Nachytali jste je na švestkách!
    To byl opravu skvělý nápad a dovedu si představit jejich totálně nechápavé výrazy… Dobrý fór.
    Na ten odkaz s Evou Holubovou jsem se podívala a je to výborný nápad, některé akce mě fakt rozesmály (stopující jeptišky, somrující „květinová dívka“, babka požadující trávu… tak tyhle nachytávky jsou super. Docela mě zaskočila i chvilka, kdy si účinkující rozložili stolek a židličky a zasedli (nevím teda, jak dlouho tam vydrželi a jestli je policie nevykázala)
    Myslím,že pro své děti jste nachystali fakt dobré a výchovné překvápko. Jen… zabralo to trochu?
    Co se sklerózy týče, říkám, když je hlava blbá, trpí celý tělo (zejména ve chvíli, kdy dojdu do spořky a zjistím, že jsem si zapomněla v práci doklady, tedy i kartičku) – z práce tam je to asi 7 minut cesty, to by mi nevadilo, ale jít to nadarmo, to mi teda vadilo 🙂
    Kolegyně zase říká, kdo nemá v hlavě, má v nohách.
    Chvíle, že jsem něco chtěla udělat a okamžitě to zapomněla, už se mi taky přihodily, takže vůbec se nemusíš strachovat, že jste nějací zapomnětliví nebo pomalejší, mám dojem, že tyhle výpadky se týkají snad každého.
    Tuhle jsem si komentovala pro sebe a říkám – tak jsem pověsila nádobí…
    (A dodala jsem – a umyla prádlo). 🙂

    1. Můj muž vymýšlí tyhle blbosti často, to co jsem vypsala, to je již hodně dávno a ty odezvy, tady nemůžu ani publikovat, jen to, že prý jsme jako malé děti? To víš stáří, když se nudí, to je horor.
      Koupil někde ve vetešnictví, starou vycpanou vránu, připevnil ji z venku na kliku a do zobáku jí dal moje šperky a zevnitř zamkl. Lítám po špičkách po domě a hledám klíč, dědek nikde, auto nikde a ta vrána na té klice zvenku, pořád sedí jak přibitá, když mě to došlo, že jsem cvok, když si myslím, že tam bude sedět navěky a kde by ty šmuky také vzala, neválím je na ulici? Mít ho po ruce, tak ho rozthnu vpůli, jako herynka.
      Těším se na sígry každý týden a málem se pokaždé p.o č ů . . m smíchy. Strach ze stáří nemám Vendy, to je ne jen, tady? ale snad dokonce i překonané, je to svým způsobem pohoda a svoboda, může nám to všechno být, tak nějak putna, někdy je a někdy není, s tím jsme ale dávno srovnaní.

  7. Ano, často mi tvé stránky nejdou otevřít a mrzí mě to. Vzhledem k nedostatku času to někdy vzdám, ale občas vytrvám a stojí to za to. Sígry sledují moje dcerky, hlavně E|lišce se to moc líbí. Někdy je potřeba negruntovat, nic nechystat, mít prázdnou, studenou plotnu, aby dětem došlo, že NIC není samozřejmost. krásné léto, Aničko.

    1. Já milá děvčata, když by se mě to i stalo, hodím si tu stránku na lištu dolů a načtu si jinde jinou, ono se to zatím na té liště načte pomalu také, někdy jich tam mám i víc, když dělám několik věcí najednou.
      Nebereme se zase tak vážně, legrace musí být Amelie, zrovna před polednem dneska, povídá děda něco mám, chceš taky? No samozřejmě, abych nechtěla? Má sepnuté ruce, k sobě, bude to asi plná náruč lesních jahod, nebo dokonce borůvky, když jde z lesa, nastavím ruku a on to had?

        1. Byl to malý Slepýš, ty ale nesnáším, jsou takoví studení a hladcí. To je fakt, že jsem se lekla a pustila jsem ho na zem, ještě že se mu neulomil ocásek, chudáčkovi. Denně má děda v rukávu nějaký nesmysl.

  8. vidím že jsi dala na svůj blog krásné fotky. nádhera. jak často chodí VAše děti na návštěvu? u nás ten nejstarší tak 2x do roka, a ten střední možná 3x. Je to hodně nebo malo?

    1. Santorini, ty jsou pro tebe ratko, jsou to diáky patnáctileté, jsou tam, divadlo v Bodrůmu (Halikarnas), Kos, ten by jsi měla poznat, psala jsi, že jste tam byli, je tam ještě hotel, našeho letošního pana domácího, co máme pronajatý od něho jeho malý domek, a jeho zlý pták, co jsme se o něj museli starat, jednou o tom napíši víc.
      Své děti miluji, má to ale jednu nevýhodu, „vyrostou„ mají vlastní názor, značně se lišící od toho našeho? Zbožné přání je každý víkend a také, trocha té pomoci nám starým?

  9. Hallo liebe Anna wünsche dir einen schönen Tag so tolle Bilder sind das wunderschön.Ich wünsche dir ein schönes glückliches Wochenende.Lieber Gruß Gislinde

  10. Nezdálo se mi, že by se mi kvůli tvým překrásným fotkám blog otvíral déle, než jindy.
    S tím pamatovákem jsi mě rozesmála. To víš, že to s manželem známe taky a většinou se jedná třeba o jména herců. „Víš to je ten, jak hrál v tom, s tím, jak byl v tom filmu, co dávali minulý týden… 😀
    Co se týká rodiny a dětí, máme velké štěstí, že se vidíme často a nezapomínáme na sebe. 😉

    1. Koupila jsem si konečně skener na diáky, je to šílená piplačka, fotky jsou zaprášené, každé smítečko se projeví, staticky nabyté částečky prachu jsou mrška, žluč pijící, koupila jsem si i drahou utěrku, jen času je málo. Je tam jen jedna fotka s letošních, co byly ve foťáku, ta je s Kosu, jestli někdo uhádne, která to je?
      Vnučka, když byla mladší vždycky říkala při našich debatách s dědou, ten telefon jsem ti již dávala desetkrát? Sklerózu máme v rodě oba, tak jsem kdysi říkala našim mladým, při jejich frekvenci návštěv, až jednou přijedete, tak vás nepoznáme ? Tedy to sehrané divadélko byla veliká legrace pro nás, oni se nebavili ale urazili, děda je velký šprýmař, tedy to k smíchu být mělo, nikdo neznáte sígry?
      Včera jsem ti Jaruško slibovala, že se vrátím, ne, nešlo to, stále mě to hlásilo chyba serveru, tak snad dnes se konečně zadaří a já se podívám?

      1. Už jsem chtěla napsat, že letošní fotku nepoznám, ale nakonec bych to tipla na tu s papouškem, k čemuž mi dopomohl tvůj komentář se zmínkou o „zlém ptáku“. 😉
        Ta chyba serveru se mi tam včera taky pořád ukazovala a nějak mi to blbne i dnes. Doufám, že není závada u mě, ale na blogu.cz.

        1. Oni se v tom hrabou celosvětově, nejstabilnější jsou stejně pořád Windowsovké programy a také perfektně aktualizují.
          Uhodla Jarko jeho štípance se ještě nezahojili, je tam ještě jedna fotka ze skenu s ulicí ve které jsme bydlely před mnoha lety, byli jsme tam pracovat, byl tam tenkrát čtyřiadvacet hodin braigel, letos to byla krásná a tichá promenáda, protože ty ceny tam? To bylo něco! Tifany a podobná velkomožná elita, vyžene obyčejné lidi. My jsme letos hledali ticho a klid venkova. Ve městě (Kos) jsme byli jen dvakrát, o luxus hotelů již nestojíme. A ani žádné přátelské vztahy, se letos nekonaly, pan domácí byl tvrdý biznismen, jeho hotel, je ten s bazénem.

    1. Když to tvrdí mužský, ti se v počítači vyznají lépe nežli my baby, tak to asi bude pravda. Brzy to bude tři sta padesát stránek, co jsem sem naplácala, zredukovala jsem ty, co se otvírají, nejdříve na deset, potom na tři, možná to ještě zredukuji, tedy na jednu, zkusím to, jestli se to zrychlí? Jde o to, že si ty další již nikdy, nikdo neotevře, jak to znám? Že si u mě rád počkáš, mě tak potěšilo, že si to neumíš ani představit. Děkuji ti Mirku

      1. myslím že problém není v počtu stránek, jako spíše ve velkém objemu dat navázaných na okamžité prohlížení. teda všecky ty prográmky a hýbátka na hlavní stránce – zejmén a pozadí, to bere určitě hodně moc bitů.

        když si otevřu tuto stránku tam mi určitou dobu běhá pozadí, protože je načetno víckrát po sobě, každé se násobí a každé běhá samostatně. to způsobuje že objem dat pozadí může být i milionkrát větší něž běžné nehýbací pozadí. a to hraje roli, záleží jakou má kdo RAM. kolik dat unese. já mám notebook po manželovi. on si koupil nový a já si vzala ten jeho.
        zdravím všechny

        1. Ne nebudu to nadále řešit, je to věc, kterou my dvě nevyřešíme? Kdyby ti náhodou šla otevřít stránka : http://vip.wordpress.com/clients/ . A… tam se já učím : http://en.forums.wordpress.com/
          Spoustu lidí má stránky jako já, otevři si třeba, Giselzitrone, pár komentářů, před tvým, a řekni mě prosím, jak ti to jde otvírat u ní, má tam těch blbostí stovky. Budu vděčná za ten pokus, hodně mě to napoví?
          S RAM máš pravdu jen v tom, jak je co s čím kompatibilní, mám ji dvakrát násobenu, jedna mě to kdysi také neutáhla?

          1. Neustále je potřeba aktualizovat, programy, kodeky, data, ovladače, jde to všechno strašně rychle dopředu a nemáš-li nainstalovány různé prográmky a pomocné nesmysly přestává tě stroj poslouchat a stárne?

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s