Vítal nás radostně pes, i kočky

Máme psa,  je to samorost,  za celý náš život, je třetí v pořadí, psi se u nás dožívají vysokého věku a já mám obavy, aby naše Pipi nepřežila bez nás.
Všechny naše fenky, Pegy, Bára, a naše současná holka jsou své, mají  různé lidské rituály o kterých mám své pochybnosti, jak a kdy je pochytily od lidí, to je otázka kterou si klademe třeba dnes? První, tedy Pegynka ta kromě řeči lidské, můj muž ji káral slovy, „ty nerozumíš česky„ ? Uměla všechno a rozuměla každému slovu. Jednou, v té její době nesebekritického chování, se vydala do světa, hledat toho jediného, nejkrásnějšího, co by byl hoden být otcem jejich štěňátek. Ten den si velice dobře pamatuji, lilo jako z konve a hledat psa, bylo úžasným povyražením pro celou rodinu, utahaní zmoklí, ucouraní v gumovkách plných vody, jsme rezignovaně čekali na její  noční návrat, smířeni i s tím, že budeme mít štěňátka. Ano vrátila se v noci, v tlamě páchnoucí napůl shnilou rybu kterou se nejdříve celá naparfémovala,  položila ji k nohám pánovi, jako úlitbu za prohřešek, dívala se mu dlouze do očí a čekala pochvalu, můj muž místo toho řekl fuj, ty čuně a to si tedy dovolit neměl, jak předtím pokřikoval, já jí seřežu jako psa, až se vrátí, začal jí vnucovat tu kus šunky, tu buřtíka a ona uražena nad tím jeho fuj, nevzala do huby ani kousek jídla tři dny, mohl se páníček přetrhnout, ona mu ukázala kdo je v domě pánem. Když si podobným způsobem uhnala dětičky naše druhá fenka Bára…. Náš mazel a miláček, nás nikoho nepustila ke svým dětičkám měsíc, dokonce mě prokousla koleno, když jsem se domáhala pomazlení se štěňátky, až když bylo potřeba je přikrmovat, tak nám dovolila je vzít do rukou,  tedy, pod svým přísným dohledem. Naše drahá v současnosti milovaná Pipi, poslední týdny osiřelá, prý se vydala nás hledat a vrátila se prý až příští den, naše paní na hlídání, byla stejně nešťastná, jako my ve dvou předchozích případech, čekala nás s obavami a když jsem z Prahy volala, že jsme na cestě domů, radostně nám oznamovala že Pipinka, kocour Punťas, kočky Čiky a Puci, sedí od rána na lavičce u silnice a velice dobře a jistě vědí, že jsme na cestě domů a i s chůvou nás toužebně očekávají. Mám intuici, i přesto, že ještě nikdy nám Pipi neutekla, že útěk, ani tentokrát nezůstal bez následků, obavy o přežití rodu, budou neopodstatněné, i po nás? Kdo si zamluví štěňátko??? Nehlaste se všichni.

PEGYNKA                                         PIPINKA                               BARUNKA

23 komentářů: „Vítal nás radostně pes, i kočky

  1. Taky jste si pořádně užívali se svými zvířátky, jak vidím. Vnitřní hodiny jsou asi doménou pejsků, protože i ten můj se naučil čekávat před dveřmi asi pět minut předtím, než přijel autobus (mamka ho vždycky pouštěla ven a on mi utíkal naproti, teda jen pár metrů. Byl to takový rituál). Kdo říká, že zvířata nemají povahu, nebo nemají osobnost, ten zvířatům vůbec nerozumí, už vícekrát jsem zažila, že když mi bylo mizerně, ta moje zvířena se ke mně nějak moc tulila, jako by to vycítili.
    Pejsani a kočičkové jsou někdy na zabití, to je fakt, ale jsou nezáludní a vždycky odpustí. (I když ti tvoji pejsci byli kapku zarputilí a odpouštění jim trvalo nějak dlouho… .-))

    1. Kdo nemá žádné zvířátko, je o mnohé zajímavosti ochuzen, spoustu legrace ale i starostí, vždyť si pamatuji i ty tvé před nedávnem, já jen doufám, že mrňata od Pipi nebudou, protože to, v našem věku, už by byli jen velké starosti, i kyyyyž, štěňátka to je něco krásného, jako všechna mláďátka.
      Včera jsem se u tebe zastavila, potom mě zlákal děda na Amadea a bylo po psaní a za chvíli jdu udělat něco dobrého k snídani a šup na mši do kostelíčka, očistit si duši. Hezký den Vendy.

      1. Amadea jsem zase prošvihla, chytla jsem konec, a to jsem se chtěla dívat. Ale oni to zas budou opakovat, nebo se to dá stáhnout. Mozartovu hudbu můžu.
        Myslíš, že budou štěňátka? Snad se zadaří a bude jen planý poplach. Ono je to sice hezký, ale co dál, žejo…
        Hezký den!

        1. Viděla jsem Amadea na České premiéře před spoustou let, tenkrát jsem vyšilovala, hodně udělá atmosféra, teď a v televizi, mě to nechalo naprosto vlažnou, naše nároky stoupají s nákladností projektů a to platí ve všem?
          Štěňátka? Zatím nic nepoznám a k doktorovi, nejméně za pětistovku nepoběžím? Snad nás opravdu jen šla hledat, to by nám spadl „kámen se srdce„?

  2. Jestli to bude nebo nebude bez následku časem poznáte. Vzpomínám si, že i náš první pes, který se dožil 18 let, byl útěkář. Pořád by chtěl mít smečku pohromaě a běda, jak jsme se rozdělili. To vyváděl.
    Pěkný den 🙂

      1. Ano Jiří, mám tě ráda a v hlavě již navždy jako toho malého Jiříka, i když dnes tě již znám lépe, víc ti rozumím a beru tě i tvůj životní postoj vážněji, nežli si myslíš.

  3. Hallo liebe Anna eine schöne und lustige Geschichte von Hund und Katze,es sind die Freunde der Menschen und machen uns viel Freude.Wünsche dir einen schönen Tag und liebe Grüße von mir.Gruß und Freundschaft.Gislinde

  4. Aničko, to bylo krásné povídání! Zvířátka jsou členy rodiny a na rozdíl od lidí jsou svým páníčkům věrni a milují je bez podmínek! Jsem sama zvědavá, jestli budou malá štěňátka a to, že tušili, že přijedete, to je určitě tak. Já tomu věřím. Ať máte ještě s nimi hodně radostí!

    1. Radost, to jistě Libuško, ale je to, jak kdy a s čím, dneska jsem celý večer vybírala kocourovi klíšťata, prostředky jsou tak drahé a vůbec nefungují. Dneska jsem si připadala, jak na borůvkách, nacucaná byla zrovna tak, tak mě to přivedlo na nápad že se budu muset jít podívat do lesa, jestli letos nějaké budou, nebo dokonce jestli už nejsou, to ale pochybuji, dlouhá a stálá zima ukazuje, že letos budou později.

  5. Aničko, tvoje dnešní povídání je krásné a vtipné. S domácími mazlíčky je ohromná zábava, užije se s nimi spousta legrace a někdy i trápení. Zlobit se na ně člověk ovšem nemůže. 😉 Pobavila mě ta shnilá ryba. Vzpomněla jsem si, jak se kdysi mamčin pudl ve smradlavé rybě vyválel, to byl puch!!! Tenkrát jsme byli naštěstí na podnikové chatě, takže nám nezamořil dům.
    My jsme psa neměli nikdy, pořád máme jen kočky, ale mamka má během padesáti let už šestého pudlíka. Nejdřív to byla Šipka, potom Linda, pak naráz Rony (ten se vyválel v rybě) a Brita, potom Tara 1 (tu nám srazilo auto) a teď Tara 2. Ta poslední je nejlepší, protože na ni máme nejvíc času. Bydlíme s mamkou, a tak má Tara dvě „paničky“. 😉
    Aničko, měj se krásně a užívej si příjemné červencové dny. 🙂 Hanka

    1. Každé zvířátko má jinou povahu, stejně jako lidé, nejchytřejší byla ta první Pegy, věděla přesně i bez hodin, kdy se kdo vracíme domů, a pět minut před příjezdem autobusu čekala u dveří, já musela jít dolů a pustit ji, letěla jako šílená, až na zastávku autobusu a to můj muž pracoval na směny, dokonce střídal osmičky s dvanácti hodinovou pracovní dobou a ona vždycky věděla že se vrací, i když jel autem, i to poznala po zvuku. Dnes by to již ani nešlo, pes musí zákonitě být na „řetězu„ i když je vychovaný, jsem ráda, že žijeme na místě, kde my i naše zvířátka, jsme svobodní.

      1. Zvířata prý povahu nemají, Aničko, ale já jsem přesvědčená, že mají a navíc jsou obrazem svých pánů. Vedle nás bydlí děsně uřvaná rodina a má i děsně uřvané psy.
        Tu svobodu a klid ti závidím, a to strašně moc! 😉

        1. TAK TO NÁS POTĚŠ, co si asi lidé myslí o nás, náš pes je nevychovaný, dělá si naprosto co chce, a když vidí něco co ho zaujme, neštěká, vije jako požární siréna, ještě že se tady vyskytují lidé jen sporadicky? Zdravím vás děvčata, jsem nějaká urvaná, zahrada volá, já ji slyším, tak až sem příště budu chtít dát fotky, ať se nemusím stydět, pleji a honím slimáky……

  6. Já vždy říkám, že zvířata ví, co dělají. Jsou skutečně stejní, jako lidé, a ti, co říkají, že dát mezi člověka a zvíře rovná se je naprostá hloupost a absurdita, já odsuzuji. Vím, že zvířata jsou často moudřejší, než lidé..
    A je vidět, že ta vaše vás mají velice ráda. A to je jedině dobře.. 🙂

    1. Máš velkou pravdu Ash, svoboda jedněch končí tam, kde začíná svoboda druhých, jak řekl někdo moudrý. My přírodu většinou uzurpujeme a ještě jsme jako lidé, tak pyšní, že si myslíme že vše děláme pro její dobro? Až si uvědomíme své sobectví a to, že ji vykořisťujeme a zotročujeme, dáme jí svobodu, potom se staneme teprve lidmi.

  7. Od tolika zvířátek se špatně odjíždí na cesty. Ještě, že máte tu hodnou paní na hlídání a to, že bude mít Pipi možná rodinu, by měla vlastně být radostná událost. 😉 Vidím, že máte u vás doma přesilu kočiček, tak prostě doplníte počat pejsků a bude hotovo. 😀 Měj pohodové dny, na tento týden, meteorologové hlásí léto. 😎

    1. Čas to ukáže a já doufám, že ta rovnováha nenastane Jarko. S paní na hlídání jsme, pokud se jedná o zvířátka, mnoho let jedna rodina, moje kočky, tvoje kočky, naše kočky i obecní kočky, mají jeden talíř a většinou jednu peněženku. Takže se musíme smířit s čímkoliv, co by eventuálně nastalo. Naši psi, vždy a kamkoliv jezdívají s námi, pokud jedeme autem, s letadlem je těžké pořízení, obzvlášť, v posledních dvanácti letech nechtějí respektovat ani psí, ani lidské zájmy?

      1. A jestlipak sis z těch cest nepřivezla nějaké fotky, nepodělíš se s námi o vůni dálek? Už jsem dlouho nebyla nikde dál, než za humny našeho města. Manžel jezdí každý den ráno a večer venčit fenečku ke své mamince a jeho sestra zase venčí po obědě. Maminka toho moc nenachodí, ale Pegynku miluje a nikdy by se jí nevzdala…

        1. Již tady pár fotek je, na minulém článku a pár jich ještě mám ve foťáku. Nějak na nic není čas Jaruško, navíc, sklerosa zapracovala a na to, že jsem na Kosu zapomněla župan a v jeho kapse asi flešku, jsem si vzpomněla pozdě, všichni se již vrátili, a další tam letí snad až v sobotu, říkat že nemají zapomenout, přivézt můj župan je nesmysl, to až tak den před odjezdem. Prohledala jsem všechno, snad se najde a potom sem dám kvanta, bude-li o to někdo stát?
          Náš pes Jarko, může kam a kdy chce, jenže se od nás na krok nehne, když něco sázím, Pipi kouká, jak to dělám a potom po mě jde a místo sázení to všechno vytahá, kytku nese v hubě a tváří se pyšně, jako “ koukej jak ti pomáhám „ no nezabila bys ji?
          Něco se natočilo na kameru, kdyby někdo poradil, JAK TO DOGITALIZOVAT PROSÍM, už se ptám po sté, umí to někdo?

  8. Mala som dve fenky a je ozaj pravda – nikto a nikdy nedokáže privítať človeka tak, ako psík. Mačky tiež, ale už to nie je to „pravé orechové“….
    Zdravím a prajem pohodový nový týždeň! Viera

    1. Jo, to máš pravdu Věruško, kočky jsou víc lidské, jejich vlastnosti si jsou s některými našimi, hodně podobné, lásku dávají…… A hned řeknou a co za to? Pes tě miluje bezpodmínečně.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s