MÁJ, TEN NÁS NEPRUDÍ

Májové ticho

Na klíně kočku zase mám,
vzpomenu na rok minulý,
očima jaro objímám,
že dny, jak dneska plynuly.

Hladím ten kožich hebké mámy,
na klíně, klid mně dodává,
denně tak, na kolenou sedává mi,
jsou li dny máje, jak léta minulá.

Nevyvádí nás z rovnováhy,
zda den je vlahý, nebo ne,
všechny dny máme stejně rády,
jara jsou tichá poklidná.

Spolu si předem, nic se nesváří,
při zpěvu ptačím, srdce nedovádí,
i když si jaro zelení svou zazáří,
a máj nás kolébáním uspává. 

To bouření, ty dny máje, kvetení a rozvíjení poupátek, kdo to nemá rád, snad si nemyslíte že je někdo takový na světě? I můj muž si běhá po lese, zahradě a jako že mu dvacet je, prozpěvuje a popískává si, jak mladý kos, dokonce ho nic nebolí, do kytek strká nos, i z jarní bouřky se dnes raduji, ať zaprší a spláchne se pach zimy, zeleň schová staré listí tlející, co oříškově ještě stále, svůj odér větrem roznáší a nedá fialkám šanci zavonět, i střemcha voňavá ať omámí ty včelky a ony opíjí se šťávou slaďounkou, od toho přece tady, dny májové jsou. I hlína zavoní tu před domem, až do ní ruce zasunem, a kvítí letní do ní zasadíme a radostí nás jaro naplní,  medem i chlebem země zavoní, zase rozkvetou, ty krásné květy jabloní. Kolikrát ještě, srdce rozhoupá se, při zvonech jara,  při té máje kráse, co a také kolik nám Bůh ještě dá?

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

21 komentářů: „MÁJ, TEN NÁS NEPRUDÍ

  1. Jaro každý prožíváme plnými doušky po zimě.Zima je krásné období,ale někdy zaleze za nehty.A neboj Anno,jaro přijde i k vám.Žijete někde na samotě a vysoko v horách?
    Na těch snímcích jsou moc krásné kytičky,které už čekají na vyletnění.Krásný večer přeji.

    1. Moje kytky se již ven těší, stejně jako já ale počkám raději až po zmrzlících i když muškáty jsme již vyhodili, ať si kluci zvykají, život není operetka? Není to u nás tak vysoko, jak se může zdát, sedm set metrů, poloha je ale nepříznivá, časté severní a západní větry, to dělají ještě chladnější, víkendoví lidé tady tedy, o víkendech žijí, v létě více, takže úplná samota to není, jsme jen na okraji vsi, na horách se vesnice táhnou do délky a domy jsou roztroušené…. Hezký večer Heleno.

    2. Zimu nemám rád. Nejlepší je opravdu jaro. všechno to hezky kvete a není ještě zima. Mám to rád. V létě je zase moc velký horko, a to taky nemám rád. A jednu včelku jsem dnes z bytu vyštval, iličnici.

      1. I ty jeden, to se dělá včelí dělnici? Třeba u tebe hledala něco sladkého? A já Jiří i tu zimu ráda mám, pěkně si ji vytopíme, nožky na stůl vyložíme, meleme si s dědou skvěle, a svět…. může jít, do p….e

  2. Vždycky si říkám, jak je to prima, že jsem se narodila v těchto zeměpisných šířkách, kde se střídá čtvero ročních období. V každém si dokážu najít něco, pro co se mi líbí a teď po zimě, s radostí vítám jaro se svou zelení a kvetením. 😎 Ale jinak mě počasí moc neovlivňuje. Mám ráda sluníčko, ale nevadí mi ani když prší a je pod mrakem. Někdy si takový šedivý deštivý den, (v bezpečí domova), užívám stejně spokojeně, jako procházku, nebo výlet za slunného počasí. 😉

    1. Dolů s hor zatím nepojedu, nějak mě to pořád ještě nejde, a tak vám to jarní kvetení tak trochu závidím, ani nevím, jestli to dole ještě kvete, mám tak ráda tenhle jarní čas, letos ho asi promeškám.

      1. Však ono to jaro příjde i do hor a bude možná ještě hezčí, než v údolí.
        Přeji hezké víkendové dny. .-D

        1. Včera jsme s dědou stěhovali muškáty na balkony, doufám že je nebudeme zase uklízet, jako loni, že tohle co tady bylo, ta zima a mlhy, už byli oni, ti tři zlí chlapi, a že se už nevrátí? Děkuji za přání Jaruško, i ty si užij krásnou neděli.

  3. Hřejivé májové povídání a krásná báseň. Já pookřívám ve slunečních paprscích, jak je šedivo, tak zamrzám. I když vím, že májový deštíček je užitečný pro půdu, zahrady a pole, nejsem z něj zrovna odvázaná. Slunce se mnou dělá divy, tahá mě ven – zamračená obloha mě drží v domě a s nechutí vystrčit nos. Ale ono nějak bude… a tady je jarně, květavě a voňavě.

    1. Ano milá Vendy, kvete mě to všechno krásně i když sluníčko není, týden neukázalo svou tvář, je mlha a spíše podzimně, nežli jarně, kytičkám je doma hezky teplo, těší nás i bez toho jara venku, které ne a ne se proklubat z mraků? Tedy nevoní, ono je to s tou vůní také nějaké divné, děda říká, že to jen ztrácíme čich.

      1. Asi je to lokálně… v pátek u nás dopoledne lilo jak z konve a celý den bylo pošmourno, v sobotu vylezlo sluníčko a trochu to vysušilo, ze soboty na neděli zase lilo.
        Chtěla jsem zasázet konečně jiřiny, ale do té mokroty se mi nechce. Tak snad v týdnu, když už to vydrželo do teď, počká to ještě pár dnů.
        Zatím to s teplotou moc nevypadá, necelých patnáct stupňů.
        Studený máj, v stodole ráj?
        Kdyby to aspoň byla pravda… jednou zase dobrá úroda a pro všechny.

        1. To jsi řekla moc hezky Vendy, to, a pro všechny, mě docela dojalo, kdyby ten svět byl jen o maličko spravedlivější, všichni by mohli být o trochu šťastnější a mít víc radosti i z toho co nám Bůh a příroda dává?
          Také jsem mívala spoustu jiřin, mám je moc ráda, rok co rok přišly kozy a smlsli si na jejich květech když nejkrásněji rozkvetly, tak jsem je rozdala, teď když máme konečně plot, tak žádné nemám, budu se těšit, že je na podzim vyfotíš a já se potěším s tebou.

          1. Určitě dám fotku, jestli mi pokvetou! Navíc se mi obrazily i dva ibišky, a vyrůstá mi třetí, ani nevím, že bychom ho sázeli. Občas se mi na zahrádce objevuje něco nového, co odpadlo ptáčkům od prdelky nebo to zavál vítra – takhle nám zakořenila borovička a jabloňka. Zatím rostou, ještě je nevykopávám, co s nima dál, uvidím. Moc je nemůžu nechat růst, jsou u chodníku.
            Kozy jsou pořádné mlsalky, škoda těch jiřin. Ale co naděláme, je to zvířena…

  4. Krásně, i ve verších, jsi napsala o jaru. Pro mne je to nejkrásnější období, všechno kvete, krása! Lidé mají k sobě přece jen kousek blíž! Kéž by to vydrželo hodně dlouho!

    1. Lidí v okolí moc není, tedy sdílím život spíše s těmi kvítky. Vzdálenosti mezi lidmi spíše vidím tak, že se prodlužují, i ti přes ulici, tu cestu k nám, mají čím dýl, delší a delší. Bábinku, co jsem o ní psala kdysi, nenavštívil, mimo nás nikdo, skoro rok?

        1. Kdysi, když jsem ještě nebyla v penzi, pracovalo u mě děvčátko po škole, časem si pořídila holčičku, dokud jsem byla zdravá, občas jsem jí pohlídala, nemohla se vrátit na stejné místo, tak si udělala nějakou další školu a začala pracovat v sociální sféře, nikdo by nevěřil tomu, co mě vyprávěla, co vidí a prožívá ohledně své práce a starých lidí, jsou osamocení a kolik jich takto bezútěšně žije, někteří léta nevyšli z bytu, nikdo se o ně nestará, jsou nalezeni mrtví, až když se někomu zdá divný zápach v domě? Raději to dál nebudu rozepisovat, je to opravdu smutné.

  5. Es verdad, nosotros todos los dias tenemos el mismo tangp, sin importar si es invierno o primavera. Bellisimo poema.
    Un excelente fin de semana para ti querida Anna.
    Mis cariñosos saludos abrazos a la distancia 🙂

    1. Děkuji za tvé, tak vzdálené přátelství, někdy jsou si lidé blízcí, i přes vzdálenost tisíců kilometrů, někdy k sobě nenajdou cestu ani přes ulici?
      Krásný víkend drahá Mane.

      123Friendster.Com

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s