BÝT MLADÁ A BOHATÁ ?

POŘÍDILA BYCH DŮM SNŮ.

Na dětičky bych se vyprdla, ale vnoučci, to je jiná záležitost. Tak si tak občas přemýšlím, sním si jako každá babka, nebo i děda o budoucnosti svých vnuků, jak a pokud by o to stáli, bych jim ráda poradila a eventuálně i pomohla. Dnes je na přetřesu dnů současných, finanční otázka tou nejfrekventovanější. Nikdy jsem se já, ani můj muž nebáli začít z nuly a dodnes jsem přesvědčena, že je to jediné možné. Mnoho mladých lidí by rádo bydlelo, má možnosti a příležitosti, jaké my jsme neměli, bojí se, obávají se strádání bez peněz, bojí se mít děti, aby je snad jednou uživili, bojí se stavět dům, bojí se začít podnikat? Jako mladí jsme vkládali většinu svých starostí, do rukou Božích, používali kalkulačku jen na to aby v blízké budoucnosti, náš plán nezkrachoval, na naší hlouposti. Pomaloučku, kámen ke kameni se skládala mosaika našeho života a vše mělo svůj čas.
Stavět rodinný dům, bych svým vnukům schválila, a všemi deseti, já bych se nebála ještě dnes, když to tak nějak logicky rozeberu a spočítám, platit někde na lukrativnějším místě byt, deset-čtrnáct tisíc, nebo hypotéku a stavět, bylo by jednoduše a prostě hned vyřešeno. Kdyby ta naše „zlatíčka„ se chtěla oženit a vdát, stála o naši radu a pomoc, mám to prokoumané, do poslední nitky a všude je tolik krásné inspirace, že přechází zrak a sny se neplní jen o vánocích. Létám po tom internetu v jednom kuse a vždycky, když najdu nějaký nápad, uložím to a sním si, jak už brzy někdo přijde a řekne, budu se ženit, vdávat, a budeme stavět.
A MY JIM UKÁŽEME: TŘEBA TOHLE  . To by se mohlo líbit nám, našim mladým asi ne už tolik, ale tohle to je : NĚCO , na I dnes, je spoustu takových nápadů, ty nápady jsou jen začátek, najdete je na mnoha místech a pak to chce začít počítat, přemýšlet a také se těšit. To těšení, je moc důležité, k němu je třeba si připravit ruce, ochotné k práci, trpělivost, nic se samo neudělá a mnoho, mnoho síly a naděje v pomoc Boží.

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

Proč to píši, je jaro a můj manžel má zase „své dny„ neustále kazí koncepci mé zahrady novými nápady a já nesouhlasím, kdo ke mně chodí déle, ví že předloni stavěl provizorní boudu pro kytičky, na zimu, že ji zjara zbourá, jenže nezboural, ba naopak ještě ji protáhl přes celou terasu, kytkám se to líbilo, to ano, mě již méně, mám ráda kytky na zahradě a sama je neunesu, jsou už moc těžké a tak tam zůstaly celé léto, jednou byl důvod prostý, prší, a to by jim nesvědčilo, potom že je moc velká zima v noci, letos si vymyslel nový nesmysl, a tak si tiše doufám, jak by se mohl realizovat smysluplněji, kdyby se již někdo konečně rozhoupal a praštil do toho.

ŽVANÍM, ŽVANÍŠ, ŽVANÍME ?

BYL DEN ZEMĚ ?
No a co, uklidíme si každý ke svému prahu, to snad stačí ne? Ne nestačí, byla jsem se podívat na internetu, jak to kde pojali, mám pocit jako všechno a všude, místo nějakého poklizení té naší matičky Země se žvanilo, komerčně prosperovalo, postavilo se pět, šest „švestek„ tedy nějakých atrakcí pro děti a mládež, sem tam vylepili nějaký plakát, vyhodil se do vzduchu nějaký ten milionek a binec kolem silnic, v lesích, v zákoutích měst, někde i v parcích, je a zůstane jak byl. Všude se jen žvaní o takzvané ekologii, já dávám za pravdu panu bývalému prezidentovi, je to pavěda, pokud to lidé nebudou cítit ve svém srdci, že petlahve se z oken aut nevyhazují, že krásné zákoutí přírody se nezasviňuje tím, co nám odpadne od ruky, dokud všichni nebudou cítit to, že na to se již ani nedá dívat, nevezme každý do ruky velký pytel a kousek té planety neuklidí, bude se to stále zhoršovat, takový svinčík, jaký je všude letos, jsem ještě nikdy neviděla?

 Moje dávná přítelkyně Anabel, komentovala na Google můj článek Nietzscheho citátem, doufám, že jsem to správně přeložila?  I Země má kůži, každá kůže má nemoci z nichž jednou je člověk.

AMAZONSKÉ PŘÍŠERKY

Mám přátele na blogu, kteří jsou tak říkajíc, virtuální.
Na pozadí toho vidím lidi z masa a kostí, o některých mám určitou představu, kdo a jací jsou? Vím že kterákoliv představa může být, velice zavádějící, to co si o určitých „lidech“myslíme, zdaleka není realita.
Mám ale a již mnoho let přátele opravdu fiktivní, jistě i za tím jsou lidé, ti jsou ale v pozadí a já je na vědomí až tak neberu, velice si ale vážím jejich práce, tam někde v tom vzduchoprázdnu, pro mě nepředstavitelném, dělají pro mě věci úžasné, přinášejí mi radost a poučení. Na myšlenku udělat tenhle článek, mě přivedla jedna moje přítelkyně z masa a kostí VENDY.
Do komentářů dala odkaz na film o přírodě, ostatně, každý si může kliknout a stáhnout si tenhle film, o dva články níže, udělala mně radost, hlavně tím, že má stejné zájmy jako já.
Rozhodla jsem se napsat i o těch anonymních přátelích, co mě takhle dělají radost, aniž je mohu jmenovitě pochválit, oni mají se mnou také společné zájmy. Mám těchto přátel víc, dneska vám představím jednoho a časem i ostatní, je to : NATIONAL GEOGRAPHIC , dávám sem záměrně Českou verzi.
Je to velice dávno, co mě tam zaujal článek o Amazonii, na tohle téma jsem již také publikovala, jsou to plíce naší planety a domov pradávných kultur:??? To ale není dnešní téma, dnes chci mluvit o : AMAZONSKÝCH PŘÍŠERKÁCH, kdo chce, je to i odkaz na stažení filmu.
Kdo řekne fuj, s tím nebudu mluvit a on urazí tyhle úžasné tvorečky, které já obdivuji a které vám chci ukázat.

Tato prezentace vyžaduje JavaScript.

Je to o zvláštním druhu hmyzu, tak rozmanitém, krásném a bizarním, jak máloco na světě. Většinu lidí zajímají zvířata, jako třeba tygr, žirafa, nebo opice, nad drobným tvorečkem, jako je hmyz, ohrnou většinou nos? Tam v tom světě, jsou věci tak zajímavé, že mě přímo fascinují, jedním takovým druhem je Ostnohřbetka amazonská. Je jich na světě zatím popsáno osm set druhů, a to co všechno dělají a umí, pro zachování druhu, je pro mě okouzlující. Dokáží se starat o své děti, vyluzovat hudbu, v případě nebezpečí vydávat výstražné zvuky a aby bylo to jejich podupávání účinné dělají to v houfu a všechny naráz. Tolik různých tvarů, barev, vlastností a zajímavostí uvidíte, mimo hmyzu, jen na dně mořském.  Země je místo ve vesmíru, kde Bůh stvořil tolik zázraků a většinu z nich jsme nikdy neviděli, i když jsou všude kolem nás, nevšímáme si, nebereme je na vědomí a oni jsou tak úžasní a zajímaví. Dozvíte se více ve filmu na odkazu. A věřím a doufám, že se pobavíte?