JAK BÝVALO O VELIKONOCÍCH

50ll8Jak stárnu, a není to nic,
co by bylo nenormální v mém věku,
vzpomínám na to, že růže víc voněli,
víra byla jistotou,cukr byl sladší,
lidé veselejší a deset deka salámu,
to bylo salámu?

 

Začít svým dětstvím, nebude od věci, chci psát o velikonocích a jak jinak, nežli o tom jak jsme je jako děti milovali a jako holky I nenáviděly.  To pondělí, kdy všichni ti kluci, co nám chtěli projevit své city, to jistě přišli udělat prostřednictvím své pomlázky a řezali nás hlava nehlava. Potom časem, když se z nás stávaly slečny, nám pomohla i móda spousty spodniček, pod kolovou sukní, která to omlazování  trochu tlumila ale i přesto jsme dělaly mnohá důkladná opatření, jak se přízni chlapců ubránit, a že jich bývalo, tedy těch kluků, často přišli i z okolních vesnic, si na nás smlsnout když si splnili plán doma ve svém okolí, přišli ukázat jací jsou chlapáci,  mnohem hezčí frajeři nežli ti naši místní a často se i stalo, že vznikla strkanice, jak si ti naši místní kluci na nás činili nárok, chránili naše zadečky, aby je potom mohli sami rozsekat na cucky. 

Nad jednou stájí v našem dvoře, dost vysoko, býval seník, tam jsme se často my holky uchýlily, nanosily tam kýble s vodou a čekaly jsme, že tam bez úhony přečkáme poledne, kdy se karta obrátí a začne polívačka, pro ty neoblíbené kluky, to byla voda, pro ty tajně milované voňavka. Vždycky se sešel spolek dobrých kamarádek, nastrojených ve svátečním, tam nahoře na seně se chichotajících a tajně doufajících, že je kluci najdou a že bude veliká legrace, když se dlouho nikdo nehnal s náhradním žebříkem, ten náš jsme si vždycky, my holky šikovný vytáhly nahoru, začalo se projevovat zklamání, a hlasitějším hovorem a sem tam písnička, měla kluky upozornit kde jsme, jinak by to přece byla nuda ne? 

V neděli, v den vzkříšení, končila doba postní, jako mladí jsme tu dobu a ten den vítali s velkou radostí, jít ráno na velkou slavnostní mši, hlavně tedy v nových šatičkách a botičkách, aby nás beránek nepokakal, nebyla jen radost ze vzkříšení našeho pána, ale i zcela prozaická radost ukázat své pěkné šaty, sejít se s děvčaty před tou slávou při výzdobě kostela, kytičky u nás na zahradě, vždycky pro tu slávu vzaly za své, mnoho se jich i pro ten účel pěstovalo v domě, když bylo časné datum, kostel býval voňavý a krásný, jako jarní zahrada. V té dávné době nebylo tak mnoho příležitostí k zábavě jako dnes, tedy to vše byla příležitost a nedělní večer potom bývala vždy tancovačka, tedy jen do půlnoci, jinak ta šupačka propukla již v noci a tam. 

 O tom, že  se děvčata na velikonoce připravovala a to dlouho dopředu, malování kraslic, té nejkrásnější pro toho nejmilejšího, vyšíváním pentlí na pomlázku, nejbohatší pro vyvoleného, košík vajíček barevných, vařených, určených k jídlu, barvila se prostě, cibulovou slupkou zlatavá, trávou zelenkavá, červenou řepou červená. Hrála se také taková hra o vajíčko, to se sevřelo do pěsti a ťukalo se jedním o druhé špičkou, komu prasklo, vajíčko prohrál, děti mívali své vychytané techniky jak vajíčko vyhrát? 
Velikonoční svatý týden začínal květnou nedělí, světí se ratolesti, na oslavu Ježíšova příjezdu do Jeruzaléma, u nás v Čechách býval zvyk svěcení kočiček, zůstávaly v domě celý rok, jako děti jsme věřili, že když nás bolí v krku a sníme svěcenou kočičku, že to přejde, někdy to opravdu pomohlo, víra uzdravuje. Středa, popeleční se jí říkalo, to býval den velkého úklidu od půdy, přes stáje, po sklep, vše se po zimě muselo třpytit, být vyprané a čisté. 
Čtvrtek, řečený zelený se večer na mši připomínala poslední večeře páně,  zvony odlétaly do Říma a utichly až do soboty, v některých místech se chodí na koledu s řehtačkou, u nás to zvykem nebylo. Velký pátek bylo ticho a vědomý hlad, u nás se nevařilo a nejedlo, zato v sobotu to byl kvas dobrot a příprav, pečení, vaření, všemožných jarem provoněných laskomin na největší svátky, těšení se na noční  svěcení vody oleje a ohně, na noční vzkříšení, vrácených zvonů burácení a slavná varhanní, slzy budící hra,  to je moje vzpomínka na velikonoce bývalé. Tatínek říkával, že dříve se na oslavu vzkříšení i střílelo z děl, a velkolepě se zvonilo na všechny zvony.

cooltext971580810ODKAZ: KLIKNI  

rain052[1]

Přání jsem dostala dnes, je krásné, nevím od koho a spadlo do spamu, Děkuji ze srdce.

Buenas noches, querida Anna!.
FELIZ PASCUA, con el amor y la paz.
Saludos y bendiciones :-)

Reklamy

24 thoughts on “JAK BÝVALO O VELIKONOCÍCH

  1. Moc pěkné, i když trochu vánoční, Velikonoce a veselou pomlázku přeju Anni.
    Není důležité, jestli dostane holka našupáno (já dostávám v nejhorším od otce vařečkou a ta mě zbaví celulitidy naprosto dostatečně, děkuju za optání :D. Bývaly i mé citlivé časy, kdy jsem si pod sukni doopravdy dávala polštář a jeden rok bylo tak mocmocmoc hezky, že jsme utekli na celodenní procházku), ale kolik vajíček zbude doma po pomlázce, ať už těch nerozebraných nebo přinesených. Z celých Velikonoc se totiž dravě a nestydatě sobecky těším právě na vaječný salát 😀
    Kdo by neznal recept: vařená vajíčka na kostičky (ta barvená kupodivu nejlépe chutnají), zelenina co dům dá, zeleň co stihla vyrůst, majonéza a jogurt (jedno, druhé nebo obojí), sůl jak je libo, a naše rodinné tajemství- zavařená červená řepa, kterou všichni v naší rodině snáší právě a jenom v tomto salátu, mu dodá barvu po růžích. Brou chuť.

  2. Napsala jsi moc krásné, trochu nostalgické, vzpomínky na velikonoční svátky z tvého mládí, Aničko. Já sice bydlím celý život ve městě, ale za mého mládí, a to i v době, kdy už jsem byla vdaná, se u nás o Velikonocích dveře netrhly, bývalo to hodně náročné. Tak pěkné vzpomínky jako ty, ale rozhodně nemám. Nikdy jsem Velikonoce neměla moc ráda díky různým vyžírkům. Na vesnici to bylo úplně jiné, takové opravdovější.
    Užij si ve zdraví a pohodě ty letošní Velikonoce. 🙂 Hanka

  3. Krásné vyprávění, navnadilo mě na přípravy letošních Velikonoc, přestože venku leží sníh. Přeji ti krásné a pohodové svátky jara 🙂

  4. Ano, Velikonoce dnes a za našeho mládí – to je velký rozdíl. Pamatuji si, jak děti jezdily s hrkači, když zvony odletěly do Říma a hlavně na to, jak kluci chodili vyšupat nás, děvčata. Bývalo to fajn. Ale to moje malé městečko, dříve možno větší vesnice na Moravě, kde jsem to mládí prožila, to bylo něco úplně jiného než tady u nás. Mění se zkrátka i ty krásné zvyky, bohužel.

  5. To bylo moc krásné vzpomínání, Podobně tradiční Velikonoce jsem nepoznala, u nás se to vždy odbylo jen tou pomlázkou a barevnými vajíčky, ale dovedu si představit, jaká to musela být sláva v době a místě, kde všechny tradice opravdu žily. Přeji krásný velikonoční čas a mnoho koledníků.

  6. Nikdy jsem na vesnici nebydlela a jako městská holka ty Velikonoce tak, jak o nich píšeš, znám jen z vyprávění. Ale i já bývala vymrskaná tatínkem a svými dvěma bratry a vždycky jsem si z celého srdce přála, aby to stačilo a nikdo jiný u našich dveří nezazvonil. Jsem introvert a hrozně jsem se koledníků styděla, byla jsem určitě červená jak rajče a nevěděla si rady s tím, jak je obdarovat výslužkou. Jak já byla ráda, když jsem dospěla a nemusela toto podstupovat. 😀 Krásně jsi si Aničko zavzpomínala, bylo to milé i velmi poučné.

    1. I když jsem se vdala a časem se odstěhovala do města, ta tradice byla živá, protože jsme všichni, tenkrát mladí, přišli za bytem z vesnic, své vesnické tradice přinesli do paneláku, drželi jsme pospolu a žili všichni svorně, a tak je to u některých dodnes, i když nejsme již všichni, ti co zůstávají živí, o sobě stále vědí, dnes je k tomu ještě větší možnost (technicky). I když již léta jsme na stálo na horách, žili jsme tam jedni a titíž lidé, po dobu třiceti pěti let a měli se rádi.
      Některé svátky jsme jezdili domů, některé jsme trávívali tady na horách, a některé v paneláku. Nikdy jsem u lidí necítila takové odtržení od tradic, jako teď, a to i tady na venkově, do kostela tady nechodí nikdo, je zavřený, na pomlázku se nechodí ani po sousedsku, nechodí ani děti, předloni přišli skauti, udělali nám radost, jinak by nikdo naši vnučku, mimo rodiny, ani nevyšupal, a vajíčka a sladkosti, pro děti, bychom si mohli strčit za klobouk, jako loni.
      Připadám si už nějak stará, pamatuji-li si to co nikdo? A tak přeji všem, jedny krásné, tradiční, požehnané velikonoce.

  7. Danke dir liebe Anna für das schöne Video,ich hoffe es geht dir gut,wir haben es noch sehr Kalt in Köln,der Frost hat alle Blumen zerstört.Ich wünsche dir ein schönes besinnliches Osterfest und viel Bunde Eier, alles liebe von mir.Gislinde

  8. Anicko dekuji za prani k velikonocum a take ti preji hezke proziti velikonocnich svatku .Take doufam ze se u vas uz konecne otepli a jaro zacne.

    1. U nás je Elli krásně bílo, napadal nový čisťounký sníh, předpověď říká, že se ještě ochladí, mám s toho radost, jako by měli být vánoce, protože je to lepší nežli šedé špinavo, zeleno by stejně nebylo.
      Krásné velikonoce.

  9. To bylo moc pěkné a nostalgické povídání o časech minulých. Dnes se to tak nedrží, je to škoda. I když jsou místa, kde si ještě staré zvyky udržují, jen jim třeba dají trochu modernější háv.
    Mašličky se sice nevyšívají, ale vajíčka se barví nebo polepují a zkouší se i další techniky, včetně krajkových úpletů a kytiček, zdobí se věnečky a vajíčkové závěsy..Jen s tím jarním úklidem už se to leckde šidí.
    Ale nová věc na velikonoce, to se myslím ještě traduje – aby nás beránek nepokakal, to je pěkné rčení.

    1. Posílám ti vajíčko, i když nejsi kluk, takové to veliké pštrosí, co šikovné ruce umí tak nádherně vybrousit do krajek, je to dárek fiktivní ale od srdce, přeji krásné tradiční velikonoce, jako se slaví na Moravě, nebo na východním Slovensku, kde si děvčata, ještě oblékají své krásné kroje. Hodně radosti i té duchovní přeji. Anna

      1. Tak to je nádherný kousek a člověk, který tohle dokáže vytvořit, má můj nejvyšší obdiv. Muselo k tomu být nejen ohromně šikovných rukou, ale také trpělivosti, soustředění a přesnosti. Nádherné krajkové vajíčko! Děkuji – a tobě přeji také příjemné Velikonoční svátky, i když už nebudou takové, jaké pamatuješ a jaké jsi nám popsala.
        Byla bych moc ráda, kdyby aspoň na to pondělí vysvitlo slunko, ale žel, zase hlásili sníh.

  10. Milá Anna,ďakujem za veľmi pekný výlet do minulých časov,ktoré voňajú detstvom a pripomenuli mi pekné chvíle veľkonočné u mojej babičky….krásne sviatky
    Srdečne Eva

    1. Děkuji milá Evičko, u vás na Slovensku jsou tradice živější, možná více nežli moje vzpomínky.
      Přeji ti krásné prožití těchto, snad již jarních svátků a Boží požehnání celé rodině. Anna

  11. Ciao, Anna. Molto bella la tua cronaca dal tuo mondo di bambina, di giovane donna e di adulta con nostalgia del tempo che fu! Il mio augurio affettuoso per una Buona Pasqua di felicità per quella che sta arrivando tra pochissimi giorni. Un abbraccio. Osv.

    1. Je suis ravi que vous lisiez et compreniez, j’ai parfois l’impression que personne ne lit, ne recueille que des commentaires, aimer les fraises dans les bois?
      Je vous souhaite, cher ami de la famille merveilleuse et bénie de Pâques.
      Je vais écrire à nouveau en Avril. Je vous embrasse et quelques gouttes de parfum envoyer. Anna

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s