Co mě prudí na blgu?

 Prudí mě „politika„ :
Každý kdo dělá „politický„ blog, má desítky komentujících lidí, kteří odborně a kvalifikovaně řeší, každý takzvaný politický a ekonomický problém, ve dne, v noci, nehledíc na odpočinek, ani na svou „OSVČ„ firmu. Pláčí, že nemohou vydělat na daně, za své černé „pasažéry„ neplatí častokrát ani pojistné, někdy dokonce ani na platy nemajíc? Pláčí, že je stát chce nějakou pofidérní politikou, ještě více ožebračovat. Dám vám jednu selskou radu vážení, vaše firma, by jistě lépe prosperovala, kdyby jste méně seděli u počítače i v hodinách, kdy normální zaměstnanec, poctivě zařezává za pár korun, nevypisovali komentáře, nevedli plané řeči a více, opravdu rukama, i eventuálně hlavou, pracovali. 
 Prudí mě berňáky: 
Jsou v „bordelu„ mají mnohaleté resty, neplní svou funkci!  Znám poměry jinde ve světě, vím jaký respekt a hrůzu tato instituce budí u střední vrstvy, u té nejvyšší, je to stejné jako u nás, na ty „intelektuálně„ nemají, ani tam, monopoly přečůrávají, celý světově deformovaný systém. Znáte nejpoužívanější požadavek „podnikatelů„ když přinesou své podklady a žádají svou, daně zpracující administrativní odbornici? UDĚLEJTE SI TO JAK CHCETE! Daně platit nehodlám, tak se podle toho zařiďte, za co vás platím? Obejít naše zákony, je u nás národním sportem, který si zaměstnanec musí odpustit, odepsat si auto za milion nemůže, kde by na něj asi, ten poctivě pracující bl..c vzal? 
 Prudí mě televize: 
Velice dlouho, se řešil zvuk na našich přijímačích, řvoucí reklamy lidem ničily nervy po mnoho let, dokonce jsem se na televizi přestala dívat z tohoto důvodu, těšila jsem se, že rozhodnutí, které to bude řešit, bude účinné, jsem naivní cvok, když jsem si to myslela, a čekala, že cokoliv v téhle zemi může být respektováno, ano, reklamy již tolik neřvou, o to více řvou upoutávky a znělky, sladěný zvuk, je pro naše televizní stanice  nedosažitelnou metou, a domnívám se, že je to jakýsi promyšlený psychologický nátlak, ne-li placený reklamními agenturami. Lidé jsou agresivní, nedůtkliví, čím dál více unavení a deprimovaní, i z neustálého přísunu negace, považuji televizi, za jeden z důvodů, mělo by se tímto zaobírat ministerstvo zdravotnictví, agresivní a depresivní jsou dnes i mladí a děti, ne jen my staří protivní, jak se o nás, nevím proč v médiích a na internetu traduje, ano, já si to pustím, s určitým záměrem, udělá to však někdo mladý, nebo děti? Často vídám děti sedící u toho krámu celý den,  lidé to omlouvají tím, vždyť jsou hodné, u  t e l e v i z e?
 Prudí mě, potravinové aféry. 
Které nikdo neřeší, proč také? Drahé jídlo je kvalitní, a ti co by to řešit měli, na něj mají, na nich se procentuálně miliardy vydělat nedají, co jedí ti, od šestého schodu dolů, je nezajímá a také to nehodlají řešit, protože, jen špatný pták sere do vlastního hnízda! Nezabývají se tedy do důsledku, televize vyprovokuje spory, bulvárního stylu, aby si zvedla sledovanost? Lidé se na novinových, televizních a jiných blogách rvou v osobních útocích, snad, aby si vybili zlost, sprostě se hádají, nic to televizní pobuřování neřeší, jen odvrací pozornost, místo doporučení k prověření Českou státní inspekcí, radě k odeslání vzorků,  a dokumentování pro tuto instituci, z tohoto problému udělali lukrativní atrakci pro sledovanost. To, že jsme smetištěm Evropy, ví každý, zapojit se do takové, nic neřešící frašky, bych se styděla, názor bych změnila, pouze v případě, milionových pokut, zavírání podvodně podnikajících firem a zjevného zlepšení poměrů. 
 Prudí mě, že o tom píši: 
Jsem ale babka upovídaná, čekám, že když si o tom všem, s někým popovídám, že se mě uleví, spokojeně lehnu, usnu, a bude se mě zdát, o největším nepříteli české ekonomiky, v poslední době mám pocit, že i lidí, JARU, LÉTU, PODZIMU, A ZIMĚ? Přijdete si popovídat?

Obrázek je pro Vendy a její vzdělání chtivou kočku, moc jsem se pobavila, když se ptala, kdo u ní, mimo jí samé, listuje v knihách?

c2ha6mpcchk

Reklamy

38 thoughts on “Co mě prudí na blgu?

  1. Jé, Aničko, tak sis určitě už hezky popovídala! Mne také vše, o čem jsi psala prudí, ale když se budu rozčilovat, ničím si svoje zdraví a ničemu nepomůžu. Já vím. I o těch OSVČ jsi psala krásně a pravdivě, o politice a televizi je úplně jasno. Ale co s tím? My asi těžko něco zmůžeme. A já na svůj blog politiku netahám, protože chci mít od ní klid aspoň tady. Také mě to někdy všechno vytočí víc, než chci a než je zdrávo, a také občas sleduji někde diskuse ke všemi, a jen kroutím hlavou. Je pravda, člověk si někdy potřebuje ulevit.

    1. I když budeš mluvit o špatných bramborách, je to politika, a mluvíme o ní, každým svým slovem, ne že ne, je to způsob, jak žijeme a proč. Jistě máš pravdu, že nám to již může být putna, máme však děti a vnuky a už kvůli nim, by nemělo.

      1. Aničko, putna mi to být nemůže, co se dnes děje, ale především by to měli vzít do rukou ti mladí a udělat něco zásadního hlavně pro sebe, ne?

  2. Můj blog se nevěnuje politice, při reklamě jdu vařit, čurat nebo přepnu televizi, popř se jdu divat na rakušaky (dělají z nás smetiště, ale reklamy mají mezi filmy), navečer už je neregistruju a dřímám, když zjistím, že z filmu nic nemám, jdu spát. Jsem duševně unavená a zmatená, takže fůra problémů jde prostě mimo mě, to je klad celé věci 🙂
    Můj názor bohužel taky nic nevyřeší, ale což: jsme lidé tranzitní země a nemáme jednotný styl a často ani názory. To nadělá dost potíží, doufám ale, že to v nás po celou dobu trénuje nějaký ten rozum a povědomí o různorodosti života, když už ne osobitý státní styl a světonázor. Občas taky obávám se naneštěstí xenofobii, ne zcela neodůvodněnou, ovšem když uvážím, na jak dlouho dovede být skupina lidí ta přátelská, když se spektrum lidí v ní obsažených tak rapidně mění, ale odnaučili jsme se z bezpečnostních důvodů dělat si nadměrné nepřátele stejně jako přátele, ve výsledku (a ty nejsou prostě nikdy jenom pozitivní)- fůra mezinárodních společností se zabydlela a perou do nás své vývozní artikly horem-spodem. Mezinárodní komunikace je holt těžké umění, ve kterém ale na rozdíl od asijských států evidentně po krušných tisíciletích začínáme vynikat (oni buď válčí nebo ovládají území, horké podnebí a horké hlavy, nebýt nás vtěrek tak pomalu nevědí, že mají i nepřírodní hranice, co je drží v šachu a o nutné vlády tvořené pro komunikaci s námi by rychle přišli a vrátil by se nám roztomilý středověk, auvajs)). Já tu sedím po těžké práci u PC a právě se politicky angažuju, no nejsem směšná, to není moje práce, nemám na to buňky, raději se budu v duchu dál modlit a snít, a sama řešit pomalu svoje potíže, než od nich takhle utíkat.
    Dnes jsem totiž přišla na velice zajímavou věc, není těžké pohnout s celým světem ,jde to velice hladce, stačí natáhnout prst. Je mnohem těžší pohnout se sebou samým a donutit ten prst ke správné činnosti. A tak jdu zase dál meditovat a hledat řešení v příbězích. Ale ne, napřed jdu navštívit tetu a babičku, a pak se pustím zase do překladu pana Shakespeara 😀

    1. To není komentář, je to článek, hodný deseti hvězdiček, ojediněle vytříbený názor, a také zřejmě životní styl. Mám radost, že ke mně přišel další mladý člověk ke kterému nemám co dodat a nemám ani čím oponovat. Bravo……….
      A TO VŽDY

      123Friendster.Com

    2. Parádní komentář hodný samostatného článku! Tohle by sis mohla klidně zveřejnit i na svém blogu… moc pěkně napsáno a myšleno.

  3. Bon début de semaine mon amie Anna,

    Par chez nous température toujours négative
    et il reste encore de la neige par endroits.

    J’espère que tu as passé un bon week-end.

    Par chez nous température toujours négative
    et il reste encore de la neige par endroits.

    Bisous tendresse

  4. Hallo liebe Anna ich wünsche dir einen schönen Abend zur späten Stunde und einen schönen Sonntag.Es ist in Köln noch sehr Kalt,habe heute meine Osterngeschenke gekauft für meine Enkel, ich war froh als ich wieder zu Hause war.Lieber Gruß von mir.Gislinde

  5. Uhodila jsi hřebíček na hlavičku, milá Anno, a to hned několikrát. Co nové „prudí mě..“, to nový postřeh..

    Bohužel ale, co s tím? Je pravdou, že Ti, co píší, by mohli více pracovat, aby si stěžovat nemuseli. Ale když ona je dnešní doba dobou stěžování si na všechno. Je to takový nový sport.. takže.. ono se vždycky něco špatného najde.
    Co se televize týče, ano.. všechny reklamy jsou dělané tak, aby člověka donutily koupit si to, co nabízí. Ale tady už nejde o férovou rivalitu. Tady už nejde o kvalitu zpracování reklamy jako takové.. tady už jde o věci podprahové, spojené s vnímáním, které nevnímáme, jež nás potom nutí si skutečně tu kterou věc koupit. Žijeme v moderní době, možné je vše. A tohle je fakt. A co se týče peněz? No samozřejmě.. za tohle se platí. A velké prachy.
    Potravinové aféry jsou také k vzteku. A máš pravdu. Proč by to „Ti nahoře“ měli řešit? Oni si můžou to lepší dovolit, tak co. Kéž by také jim také jednou „hořelo u čehosi..“ Pak by to najednou všechno řešit šlo. ..

    1. Jsi jediný mladý člověk, který sem přišel něco říci, milá Ash, a já ti tady odpovím na tvůj problém, o tom ostatním se tady mluvilo hodně,
      Kultura nedostupná, po finanční stránce mladým lidem, je také jedním s těch bodů, CO MĚ PRUDÍ ! Chce tenhle systém vůbec kulturní, vzdělané a inteligentní mladé lidi? Naprostá nedostupnost ke kvalitní kultuře, je také důvodem úpadku, v morální sféře života. Rodina, kde je třeba jen jedno studující dítě, je tak zatížena ( finančně ), že dotovat ještě i vyžití mladých lidí je prostě nereálné, četla jsem tvůj článek na toto téma, a také se zamýšlím nad tím, jestli, a pro koho v budoucnu kultura vůbec bude? A jaký to bude mít pro dnešní a i ty příští mladé lidi dopad ?
      Nedejte se, jiná cesta není.
      http://goout.cz/cs

      1. Kultura je opravdu nedostupná po finanční stránce a nahrazuje ji zčásti internet a možnost stahování, ale to není kultura, to je náhražka a znovu se mi vybavuje 1984, kdy byl člověk krmen nenávistí a bulvárem a držen v nevědomosti a ponížení, protože takhle se dal lehce ovládat.
        Začínám mít čím dál tím víc pocit, že budu ráda, že se toho nedočkám. Protože ty šťastné zítřky nejsou vůbec šťastné.

        1. Nevím Vendy jestli jsi si nespletla rok? Mívala jsem permanentku do divadla za šest set korun na rok, do národního mohla, (po finanční stránce) i babička v šátku, na koncert v průběhu PRAŽSKÉHO JARA, se musíš dnes objednat, a vstupenka stojí závratnou cenu, a to i k stání. Kultura dnes není pro každého. Je jistě široké pásmo toho, kam a na co jít, jen jde o to, jestli je vše to dostupné, ještě kultura?

  6. Aničko, pod tvůj dnešní článek se podepisuji téměř bez výhrad. Prudí mě všechno to, o čem píšeš, a ještě by se našlo pár dalších věcí.
    Na televizi jsem se přestala dívat úplně, reklamy nesnáším, protože jsou uřvané, stupidní, vlezlé a ve většině případů i lživé.
    Co se týká politiky, do té se raději nepletu, protože jí absolutně nerozumím, na blogy s politickou tématikou tudíž nechodím, nevěděla bych, co napsat do komentáře.
    Že jsme smetiště Evropy, to je vidět na každém kroku. Rakušáci k nám do lesů vyvážejí svůj svinčík, to už jsme s přítelem několikrát viděli a překazili. O potravinách z dovozu hanba mluvit.
    Soukromí podnikatelé, OSVČ a firmy se snaží nahrabat co nejvíc za každou cenu. Obcházení zákonů je úplně běžné. Mezilidské vztahy jsou čím dál horší. Když si vzpomenu na to nadšení po sametové revoluci, … dlouho nevydrželo.
    Raději už končím, nějak jsem se nechala unést. Člověk by neměl vidět všechno tak černě, jsou i pozitivní věci, jenom si teď nemůžu na žádné vzpomenout. 😉
    Aničko, měj se krásně a nezoufej, bude hůř, co budeš dělat potom?!!! 😉 😀
    Přeji ti krásný víkend v Krušných horách! 🙂 Hanka
    P.S. Oprav si nadpis. 🙂

    1. Ne ne Haničko, ten nadpis není chyba ale záměr, tak nám starším blogerům někteří říkají, když to rozložíš na bl-gu, dojde ti to. Když mě to bylo prvně řečeno, tak mě to dost rozhodilo, dál se nebudu šířit, byla by to generační válka, a čím víc do h…a šťouráš, tím víc smrdí, dnes si z toho dělám šoufky. Někdy je fajn upustit páru, aby člověk mohl zase fungovat a viděl, že je normální a že i jiné lidi štve to co jeho. Kdyby mělo být ještě hůř, prodám ticho na horách a jdu na pustý ostrov.

      Přeji tobě i všem tady, jarní ticho před bouří,
      které, oko přimhouří, nad tou lidskou bídou.
      Shlédne na nás shora, slunce gloriola,
      dá nám trochu tepla, lásky, smaže naše lidské vrásky.

      1. Ahááááá, mám mezery, s tím jsem se ještě nesetkala, Aničko! Díky za poučení. Jo, ten pustý ostrov bych taky brala nebo aspoň hájenku v pustém lese. 😉 Díky za verše, jsou opět krásné! 🙂

        1. Jo, jo, na „hájence„ je stále ještě hodně sněhu a tak si tak celý den básním, s koštětem a sekerkou na dřevo, došlo nám uhlí……….

  7. Rozmýšlela jsem se, jestli mám vůbec psát nějaký komentář. Bývaly doby, kdy jsem se ráda a s nasazením zúčastňovala diskuzí s rodinou, s kamarády i v zaměstnání. Před rokem 89, jsem zblblá režimem obhajovala kroky našich pohlavárů, po revoluci se zapálením přesvědčovala nepřesvědčené, že teď bude všechno jinak a lépe. Všechny tyhle debaty mě poučily v tom, že lidé své názory neměnit nehodlají a že všechny ty dohady jsou na dvě věci… Pochopila jsem, že to nemá smysl, že se s lidmi, které mám ráda hádat nechci a nebudu a když se náhodou ve společnosti začne řešit politika a jiné zlořády, mlčím, nebo odcházím.
    A už zase nevidím co píšu. Když je můj komentář delší, dostávám se pod tabulku se jménem a webadresou a nic nevidím.

    1. Chápu tě Jaruško, v tom případě ti musím říci, že rozumím teprve teď, po tom co jsi napsala, jak to tady vlastně cítíš, vlastně to vím dávno. Smysl blogu cz, dlouho mě nedocházelo v čem tkví smysl takového blogování, časem jsem se i já přizpůsobila a jednotně pochlebuji a jásám, vím že budu-li oponovat, budu jednotně zavržena. Stává se mě že dnes si klepu na ramínko, co jsem to zplodila za duchaplnost, a když si to po sobě zítra přečtu, říkám si jak jsem blbá? Udělali jste si blog, kde jedna druhé chcete udělat dobře na srdíčku. Na wordpress je jiný styl, vymykám se u vás i tady. Když chci diskutovat, vybírám si také, to, o čem diskutovat chci, vždycky (tedy skoro) se snažím být slušná a nemám pocit, že by se tady vedla nějaká bouřlivá diskuse? Jen se snažím, aby lidé spolu mluvili, noóó, že by se mě to dařilo, se říci nedá. Na liště vpravo, je tak velké množství témat, o kterých a na kterých se dá i zpětně o čemkoliv mluvit. Na mnoha stránkách si připadám jako RUDÉ PRÁVO, co se za padesátník koupilo a zahodilo a já nechci ani to nečekám, že z povinnosti někdo příjde, plácne mě sem nějakou duchaplnost, jako si to o sobě myslím zpětně já. Téma může být třeba o našich „kozách„ co jsem je dala na titulku, nedávno jsem mluvila o tom, jak můj muž buduje pro ně přístřešek, a teď je můžeš vidět, jak jsou pěkně vypasené, což je naší zásluhou, a také všechny čekají malé, už to bude brzy.

      rada: klikni do okna do kterého píšeš, stlač (přidrž) Shift a klepni na enter, i vícekrát , okno se zvětší, jak potřebuješ.

      1. Aničko, je mi jasné, že blogování založené jen na pochlebování a neupřímném jásání je pitomost. Ráda čtu blogy, kde se řeší něco smysluplného, jen mi nějak není vlastní přilít svou vodu do mlýna a když to náhodou udělám a vyprovokuji nějakou negativní lavinu, mám výčitky svědomí a mrzí mě to. Naposled jsem si takle naběhla v jedné diskuzi před druhým kolem volby prezidenta.
        Srnky se mi mihly před očima, když se mi otevřela tvoje stránka, po rozkliknutí komentářů, je nevidím. Snad se mi ještě na odchodnou ukážou. 😉

        1. Nevzpomínám si, za tu dobu co ke mě chodíš, že by jsi někdy řekla něco sebe méně negativního, snad se i bojíš si prosadit svůj názor. To naběhnutí si, znám a potom rychle utíkám, jsou ale lidé se kterými bych moc ráda diskutovala a tam si zase připadám stará a hloupá, když si ale troufnu a uspěji, mám moc dobrý pocit a naplňuje mě to, že jsem i tam u lidí kterých si svým způsobem vážím, byla vzata na vědomí a mám radost.
          Na poslední odstavec tvého komentáře, nevím co bych řekla, mám pocit že WordPress, nějak stále neumíš ovládat, vím, je to trochu jiné, v podstatě je to ale všechno na jedno brdo, nesmíš se bát na něco kliknout, něco posunout, odkaz otevřít, všechno na co ukážeš myší a ono se to rozsvítí, je vlastně věc, se kterou můžeš pracovat, jezdi myší po stránce, kde se to rozsvítí, klikni a uvidíš co to udělá? Když to nesplní to co čekáš, šipkou na liště se vždy vrátíš na začátek, nebo stránku prostě zavřeš a nic se neděje. komentáře a stránky jsou dvě odlišné věci, musíš zase kliknout na: Úvodní stránka – na stejné liště mám pět dalších stránek, kam nikdo nechodí, asi ze stejného důvodu?
          Pokud sem již nepříjdeš? (Cokoliv co budeš chtít ti jistě a ráda řeknu) ti přeji milé a hezké prožití jarního víkendu. Anna

          1. Srnky, po otevření komentářů zmizí a zůstanou jen sněženky, když komentáře uzavřu, objeví se znovu i srnečky. A máš pravdu, jsou buď pořádně vykrmené, nebo mají v bříšku malé koloušky. Pravdou bude obojí, jsou pěkně napapané a taky obtěžkané. 😉

    1. Ano, milý Osvaldo, je to realita nás všech, v Evropě méně, v Africe více, a na jejich úkor. Bůh dej, aby se to neobrátilo proti nám. nevážíme si jejich práce, banány za dvacet korun, vyhodí se bez jakéhokoliv studu, do popelnice. Já vím, jakou práci dá, vypěstovat brambory, proč si obchodníci neváží lidské práce? Protože ani nevědí jak práce vypadá, ve skutečnosti, papír a počítač snese jakékoliv parametry, a nesprávnou práci skladů a výrobců, promítnou do ceny, nakonec budeme chodit pro chleba s pytlem plným peněz, jako to bylo v Itálii v osmdesátých letech.

  8. K otázce (která mě fakt rozesmála) – jedna z mých koček je prudce útočná. Loni to byla Čtvrtá, tu jsem přistihla přímo při činu – ale Čtvrtá už mě opustila a zřejmě odešla do kočičího nebe, takže zůstávají dvě podezřelé. (Kocourek je na to příliš líný…). jhorory opravdu nesnáší! 🙂
    K prudění… máš jistě pravdu, my vždycky skončíme jen u toho nadávání. Ale to spíš plyne z bezmoci, protože když se podívám na ty spousty peticí, co se sepsaly, protesty, referenda… tak jen málokdy se na ně bral nějaký ohled, pokud vůbec.
    S negací v televizi souhlasím. Tedy nesouhlasím s negací jako takovou, ale s tím, že se vyskytuje. Já mám volbu, mám předplacený kanál a můžu si najet na hbo, cinemaxy nebo filmboxy, kde jedou jenom filmy bez reklam, max.s upoutávkami. Taky můžu najet na nějaké dokumentární kanály.
    Už slyším ten argument – co chudáci lidi, co si nemůžou dopřát předplacené kanály? I tady se dají naladit stanice normální. Čt2, Prima zoom. Na Barandově jedou převážně uklidňuující filmy. A každý druhý snad má doma dvd přehrávač nebo video. Není nic jednoduššího, než hodit tam film, který máme rádi.
    Anebo vypnout televizi a pustit si rádio.
    Ta negace je opravdu brutální, navíc si všimni dramaticky podbarvených hlasů při zprávách, společně s motivující hudbou, která hraje jak na povel. Zvuk totiž dělá hodně, víc než samotný obsah sdělené i nformace.
    K bordelu za jídlo se taky občas vyjádřím, protože mě to pekelně míchá – a nejvíc mě štve, že obchodní inspekce udělá průzkum, zjistí nedostatky a napaří obchodnímu řetězci neuvěřitelnou pokutu – celých dvace ttisíc!
    Tohle je přece k smíchu. Dokud nebudou dávat pokuty jdoucí do milionů, nic se nestane.
    Ale divím se lidem, že kupují jídlo evidentně špatné. Taky často kupuji v akcích (nebo ve slevách, nevím jaký je mezi tím rozdíl) a jen málokdy jsem se sekla. Ale koupit nahnilá jablka či plesnivé pomeranče jen proto, že jsou za deset kaček na kile, je hazardování s vlastním zdravím a hlavně, nezměrná hloupost.

    1. Samozřejmě , tvůj komentář vždy velice dobře doplní, to co říkám, budu-li ještě pokračovat otázkou, co komu prospěje, je to zase jen řečnické nic ale musím to říci, žiji téměř v ideálním prostředí, ticha a klidu, umím si svůj život, (tedy zatím) řídit a také to dělám, můj úsudek je prostředím trochu omezený a přes toto prostředí, a způsob života, má na nás, s manželem, televize a to co vidíme kolem sebe, u svých přátel, známých, jejich v posledních letech i omezení úsudku, ve prospěch trhu, VLIV !!! Má to vliv na kohokoliv, mnoho lidí dnes ztrácí svůj vlastní názor, papouškují, co jim je vkládáno do hlav, nedokáží se prosadit, nedokáží prosadit svůj osobní pocit slušnou formou, mnohdy se mě zdá, že i v mé rodině se děje Americká přestavba myšlení, a je to jako by všem byl vymýván mozek, jako v nějakém scifi? Lidé v naprostém blahobytu mluví o strádání a bídě, zrovna včera jsem shlédla dokument, o tak děsivém plýtvání, stovkách tun znehodnocovaných potravin, reklamy vymývající mozky, nutící k trhu, skupování a následně vyhazování, mě starého člověka nutí k úvaze o promyšlenosti, nerozumnému dohánění lidí k neekonomickému jednání, zdravý selský rozum zhynul, na úbytě.

      1. Protože dnešní trend jsou výdělky a zisky, zisky, zisky. Proto se pořád zdražuje, protože např.vodou se šetří, oproti roku 1990 u nás značně poklesla spotřeba vody, aby se ušetřilo, jenže společnosti potřebují peníze, peníze, peníze, a tak není dobré příliš šetřit vodou, protože čím míň budeme plýtvat vodou, tím víc bude dražší, aby si přišli na své. Je to argument postavený na hlavu, protože bychom měli platit především za spotřebu vody a pak nějaké náklady na údržbu, ale my platíme především na horentní platy ředitelů a manažerů a taky na jejich odměny, protože oni jsou chudáci, kteří by za padesát tisíc měsíčně nevyžili. To je další věc,která mě štve, to samé u energií, spořitelen, plynu a zdravotnictví. Strašně mě štve ta bezmoc, byla bych ochotna platit za služby, které užívám, ale vidím, že část mých peněz (a peněz kohokoliv dalšího) se topí i v přemrštěných odměnách hlavounů společností, a to mi pije krev.
        O vymývání mozků ví mnohý z nás, stačí ty polopravdy, co nám podsouvají. Plýtvání jídlem? Musím se přiznat, že dnes jsem vyhodila Cottage, které jsem opomněla v ledničce a které už mírně zesmrádlo, takže se nehodí ani jako žrádlo pro slepice. Občas mi zplesniví chleba, ale obávám se, že to je chyba v chlebu, nebo spíš ve výrobcích, protože míchají starý chleba s novým, a zatímco jeden chleba vydrží třeba i týden, druhý mi chytne plíseň po třech dnech.
        Ale zpět k trhu a zkupování a vyhazování – tady už rozum nevládne, tady vládnou peníze.

        1. Tak tady se Vendy musím vrátit k předchozímu článku: https://annapos.wordpress.com/2013/02/27/kapital-tehle-zeme/
          Jen nedůvěra k budoucnosti, žene lidi k chamtivosti, hrabat majetek pod sebe, má ve zvyku jen člověk, který nevěří svým dětem, ví jak je vychoval? Chce je zabezpečit, za každou cenu, teď hned, bez ohledu na tuhle planetu, na budoucnost, tuší, že to brzy praskne !!!
          Lidé s dobrou morální výchovou, toužící po tom, aby po nich něco, co je přetrvá nadlouho zůstalo, budují jiné hodnoty nežli je majetek pomíjivý. Výchova, tedy i ta televizní, v tom hraje, a bude hrát, čím dál tím větší roli. Často mám pocit, že nerozumím už ničemu?
          Jsem stará tak, že si pamatuji, život bez obalů, plastů, velkokapacitních skládek, pití bez plastových obalů. Drůbež a zvířata, která spotřebovala to, co už lidé ne, a když bylo nejhůř, dalo se to na hnůj, a vyvezlo na pole, které to vrátilo dvakrát, žiji tak dodnes.
          Nadvýroba a nadspotřeba, je důvodem nekvalitních potravin, mnohde přežranosti, a jinde hladomoru. Není to paradoxní svět?

          1. Obávám se, že výchova dětí nezaručí, že se o tebe ve stáří postarají – natož že se o tebe postarají s láskou a ne jen z povinnosti. Můžeš vychovat děti sebelíp, něco je v nich – a pokud v nich nezakořeníš zájem o vlastní rodinu, tedy i o sourozence a tettičky a strýčky, tak se budou zajímat jen o sebe a o své vlastní rodiny a víc nic. Ty jsi taky vychovala své děti dobře, a přesto si stěžuješ, že za tebou moc často nejezdí. Natož vnoučata.No, možná spoléhají na to, že jste ještě zdraví, čilí a leccos si sami zařídíte… až nebudete moct, možná se zachovají jinak a příjemně překvapí.
            Já sice nejsem ještě v důchodu, ale pamatuji si dobu, kdy mléko se prodávalo v igelitových pytlících (které se pak daly dobře používat na zdobení dortů) nebo ve skle. Stejně tak mošty, sirupy a všechno tekuté.
            Plastové flašky bych ocenila, když se jede někam na výlet, stejně jako jednorázové plenky pro mimina, jenže ono je to tak jednoduché, žejo…
            Nadvýroba vyžaduje nadspotřebu. A v tom je asi ten háček…

            1. Každý děláme to, o čem si v daných podmínkách myslíme, že je to, to nejlepší. Dva roky se na dálku známe, už o sobě něco víme, a já i ty jsme lidé empatičtí, takže si nic nemusíme nalhávat. Kdyby si naše životní zkušenosti přečetlo víc lidí, po prvním dojmu, se urážlivě neodtáhli, mohli by třeba i jiní pochopit jaká a kde, je dnes chyba. Třeba nectít tradice, přebírat kulturu jiných zemí a samozřejmě že se to nevyhnulo ani nám, jak říkáš. Tlak z vnější společnosti, je tak velký, že to co bereme my za normální, je většinou považováno za extrém, a davové splynutí je přirozenou reakcí, i u mých dětí a vnuků, jednotlivá výchova, neovlivní celou společnost.
              Myslím si že návrat již není možný ale oklikou a nesmířlivým postojem lidí, by se dalo ještě mnohé zachránit, moc se mě zpočátku líbila myšlenka farmářských trhů, jak zpívá pan Werich “ ten dělá to a ten zas„………. Zvrhlo se to, víš proč? Nikdo nechce žít, jen tak prostě se uživit, každý chce zbohatnout, a být potom, nejbohatší na hřbitově.

  9. Řekl bych, že nám vadí společné věci. Jen nesouhlasím s první částí. Protože i můj blog se věnuje politice, protože by jinak nebyl pro „uprchlíky z Kosy“ natolik zajímavý. Jinak víte, že se snažím leccos odlehčit. Ale nejde to. Život nás válcuje a chca nechca, a spíše nechca než chca se tomu životu věnovat musíme. Aby nás nezválcoval úplně a my se nedivili, co že nás to vlastně zválcovalo.

    1. Dobrý den, tedy spíše podvečer. Vy jistě víte pane Bavor, že k vám chodím číst často, a tak by se můj článeček, hlavně tedy jeho první část na poslední diskusi u vás, mohl hodit, vy by jste mohl být tou potrefenou husou, není tomu tak, i když mám často nutkání se zapojit u vás do debaty, jsou tam některé odrazující aspekty ale neprudíte mě, a neprudí mě ani debaty na vašem blogu (blgu), jak nás starší blogery, mladí přejmenovali. Prudí mě diskuse nesmířlivé, netolerantní, neempatické a rozvracející, lidé u kterých je, když si uděláte časový graf, jasně zřetelné, že nepracují, a nebo komentují v pracovním prostředí, které jim to umožňuje, a ti řvou nejvíce. Takové komentáře vedou ke sporům, vulgárnostem, a ty mě opravdu prudí. Například na IDNES, jsem přestala úplně chodit číst. Četla jsem váš otevřený dopis p. XY, a je to počin k jakým já nabádám, většinou to moje čtenářky nezajímá, my už to totiž na ty “ VOLŠANY„ nějak dojdem. Tedy vám odpovím slovy Vendy, o komentář výše, ta je ve věku kdy, ještě řešit cokoliv, má smysl, nějak s tím vším nejde hnout? P R O Č ??? Co vyřešila odpověď nejmenovaného politika, a co řeší jakákoliv intervence, v jakékoliv záležitosti, v téhle zemi? Nikdo nic neřeší do důsledku, a pak to jsou jen plané řeči?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s