Oběhlo blogy kolkolem

Ale proto že se mě ptá Keit, jejíž blog a způsob života, je pro mě starou babku, nedostižným vzorem křesťanské rodiny a života, odpovím, nebudu to ale dál šířit.

Co nejraději vaříš? 
Jsme sami dva s manželem, to se vaří špatně, tedy vařím nerada ale vařím, doba kdy byl dům plný strávníku, a co jídlo bylo předmětem soudržnosti a rodinné pohody, u jednoho stolu a všem chutnalo, je pryč. Tedy většinou, jak říká můj děda, nějaké VOHLÍŽENCE. Máme rádi halušky(bramborové, ze syrových), SE ZELÍM A UZENÝM, hodně cibulky, je to děsná práce dělat toho dvacet deka, pro nás dva, mě prudí!, cmunda, to máme také rádi, ušpiním spoustu nádobí a na něm toho zůstane víc, nežli by jsme potřebovali k nasycení, jíme velice málo, když vařím bramboračku, nebo kulajdu, druhé jídlo jsou vdolky a na dva dny, a to už děda vykuluje oči s tím, Z A S E ?  Boršč z červené řepy, kdybych tady měla napsat recept, tak to budete číst dlouho, šílená a nevděčná práce, ale mňamka, máme ho strašně rádi, stejně tak zelnačku, a boršč šťovíkový, ten zjara. Stačí neééé? nevařím totiž ráda.

Co nejraději čteš?  
Dnes již moc nečtu, bolí mě oči.  Miluji ale historii, takovou formou, že tomu mohu, i nemusím věřit, například celé dílo Sienkiewicze, je mojí velkou láskou, ani Alexadr Dumas mě nikdy nebyl cizí, i když jeho historické pravdy, budou spíše nadsázkou, Životopisné knihy historických postav, I filosofická díla čtu ráda Seneca a Sókrates, jsou díla nudná ale úžasná, četla jsem několikrát za život a vždy jsem dostala jiný obraz. Miluji i zábavu a dobrý humor paní Haliny, i jiné české spisovatele mám moc ráda, protože takový jaký je humor český, není žádný jiný na světě. výčet by byl dlouhý, naše městská knihovnice, na mě volala již ke dveřím paní P…… dnes nic nového nemám.  A bibli

Kam rád-a cestuješ? 
Kamkoliv, doma i v cizině si hledám a vždy najdu přesně to, co mám ráda a nejsem nikdy zklamaná, miluji cestování, dnes jsem natolik neschopna je zorganizovat a realizovat, že cest ubývá, přibývají ty cesty virtuální na Google Earth, kde tak, jako to bylo v reálu, cestuji stejně vášnivě a ráda, sice jen prstem po mapách ale považuji to za stejně úžasné a kouzelné, podívám se na místa kam bych se jinak nikdy nemohla podívat.

Čím rád-a cestuješ? 
Letadlem, je to nejpohodlnější, jenže, když tam jsem, je to svazující, už nemáte žádné jiné možnosti, jít pěšky, nebo sedět na zadku, kde jsem, proto asi volbu změním na své auto, dá mě naprostou svobodu, letadlo dám až na druhé místo

Co ti radost dělá?
Děti, je to devadesát devět procent?

Co ti radost bere?
Děti, je to také devadesát devět procent?

Co tě těší? 
Když je mně nejhůř, můj děda, tak ten už spíše utěšuje, že zase bude líp, ale život vůbec.

Co máš rád-a na jaru?
Všechno.

Co máš rád-a na létu?
Všechno.

Co máš rád-a na podzimu?
Všechno.

Co máš rád-a na zimě? 
Všechno.

Kdybych to byla schopna popsat, a popsala u všech ročních období, byli bychom tady do zítra.

UMŘELA NÁM JIŘINKA
J.J

bf73010353b5ee28624bd153c7679fc1

Reklamy

13 thoughts on “Oběhlo blogy kolkolem

  1. Hallo liebe Anna wünsche dir einen schönen Tag.Schöne Video hast du gefallen mir gut,hier in Köln ist viel Regen der Rhein läuft über,zu viel Wasser.Grüße dich von Herzen Gislinde.

    1. Milá Gisel, velice krásně napsáno, že Rýn běží k nám v podobě deště, taková poesie mě dokáže smířit i s ošklivým počasím. I já tě srdečně zdravím a omlouvám se za své řídké návštěvy u tebe na blogu.

  2. Za tie roky vyvárania mi to varenie už riadne lezie „krkom“. Ale musím, či sa mi páči alebo nie… Občas mávam dni, kedy by som so všetkým praštila a začala chodiť do reštaurácie. Ale mávam aj také dni, kedy ma to varenie baví. A záležitosť okolo varenia riešim teraz tak, že jeden deň navarím viac druhov jedál a potom sa to len prihrieva. Tak mám aspoň pár dní od varenia pokoj. Nikdy pred tým som sa nevenovala vypekaniu sladkostí, teraz na staré kolená ma to začalo baviť – hlavne keď sa koláč či torta podarí. Takže tak. Ahojky, zdravím Ťa Anička a prajem bezva deň!

    1. Je to složité, když se vdáš, a to je u mě již hodně dávno, děláš cokoliv, pro radost mužíčkovi, potom vymýšlíš dobroty, pro děti a vnoučátka, dnes si musím do hlavy vložit kompiuter, když se zeptám jediného strávníka, co mám vařit, dostanu jedinou odpověď, je mně to jeeednooo? Je to stejné jako z bloggováním, když jsem začala, měla jsem představu že to bude pestrý časopis, který si lidé rádi prolistují a ještě ho občas vytáhnou ze šuplíku, aby se na některé zajímavé stránky vrátili, omyl, každý se z bídou koukne na titulku a rovnou ho hodí do toho šuplíku a ať jsem uvařila cokoliv, je to nuda, vymýšlet a dělat něco co je samozřejmé, musíš mít strávníky, kterým chutná, jinak je to na h…o?

      1. Haha, takú odpoveď „mne je to jednooo“ poznám! Aj v mojej domácnosti je to jedna z najčastejších odpovedí na otázku čo im navariť. Ale na to „jednoo“ recept nepoznám! Pá Anička a uvar na víkend niečo dobré! ☺

  3. Dobré odpovědi, Aničko. Já taky moc ráda nevařím. Přítel je zaměstnaný, takže chodí v práci na obědy a my si s mamkou vaříme jen taková jednoduchá jídla, nejčastěji těstoviny se zeleninou, zítra budeme mít nudle s tvarohem. Vařím vlastně jenom v sobotu, pokud někam nejedeme, a v neděli, to k nám chodí mamka na oběd, tak udělám něco „lepšího“.
    Cestování mám ráda, ale jen autem po naší republice, do letadla bych nevlezla.
    Líbí se mi, jak jsi napsala, že máš ráda na všech ročních obdobích všechno, sama bych řekla, že mám ráda všechna roční období, ale ne všechno, co předvádějí.
    Měj se krásně! 🙂 Hanka

    1. Začnu od tvého závěru komentáře, dnes jsem si po obědě zdřímla, probudila jsem se (podle hodin) za půl hodiny, byla naprostá tma, byla jsem tak zmatena? Bylo půl druhé odpoledne, že jsem si myslela že je zatmění slunce, nebo konec světa? I u nás na horách bylo depresivně, zima se letos předvádí opravdu v negativním slova smyslu.
      V neděli u nás vaří manžel (většinou) , Masa jsem se kdysi zřekla, po shlédnutí různých hrůz, co se zvířatům dějí, prostřednictvím bezcitných lidí, snažím se jak nejlépe dokáži, jeho „požírání„ vzdát, tedy jím, z mňamky, co navaří, většinou jen přílohy.
      Jinak Haničko, musím tady konstatovat, N E P O P I R T E L N Ý fakt, že ať je sluníčko, nebo padají trakaře, u tebe to nehraje žádnou roli, tvé fotky jsou vždy krásné, jen nějak nic nestíhám.

  4. Tak bohužel, moje milá děvčata, vidím totiž, že i Jaruška je na tom s vařením podobně jako Ty, já na rozdíl od vás vařím ráda a ještě si občas vymýšlím. Jinak nevím, co bych dopoledne dělala, už jsem tak naprogramovaná. Cestování jsem mívala ráda, ale čím jsem starší, tím jsem raději doma. Auta nemaje, cestovali jsme s manželem většinou autobusem později vlakem. Ale letadlo jsme též vyzkoušeli a v podstatě se nám také líbí všude a všechno. Vždyť na světě je krásně!

    1. Je to asi tím , tedy proč již ráda nevařím, že se to stalo stereotypem ? dokud chodí člověk do práce, tedy alespoň u nás to tak bylo, neustále se něco mění, a změna je život, potom v rentiérském životě, je den, jako den sobě podoben, jak říká můj…….. Ráno vstanu, přelezu mámu, podojím krávu, uvařím kávu……A tak to začne nudit, tedy myslím si o sobě, že vařím dobře, když vařím, nechci se chválit ale napadlo to mého muže, že si budeme chodit pro obědy, jako to dělá mnoho důchodců, rozzářila se má očička, HURÁ, nebudu vařit, zaplatilo se to na měsíc, a hned od druhého dne jsme se těšili, kdy už to konečně skončí, to co se lidem v takových případech dává, by stálo za velkou debatu na internetu, ale Libuško, takových důchodcovských problémů, by se asi našlo haba kuk? Když jsem byla „mladá„ vysnila jsem si také, dlóóóóuhou asijskou cestu vlakem, bylo to největší dobrodružství mého života, nic podobného s Čedokem nezažiješ, půl roku jsme cestovali a dva odpočívali, ale už nikdy bych nic podobného nechtěla prožít i kdybych ještě mohla…..Máš pravdu na světě je krásně, ne ovšem vždy a všude, kladné zážitky přeji všem, a proto šup, letadlem, na nějaké konkrétní, hezky vybrané místo, rychle si to užít, a mít na co vzpomínat.

  5. Tyto otázky v různých obměnách jednu dobu ovládly blogy. 😉 Jsem ráda Aničko, že jsi se do odpovědí pustila, aspoň jsme se o tobě mohli něco více dozvědět. Zjišťuji, že bych na některé otázky odpověděla stejně. Taky nevařím ráda, taky mám ráda cestování (jenže jsem toho nikdy moc nenacestovala, můj muž je pecivál a dá mi spoustu přemlouvání dostat ho i na malý tuzemský výletík) a taky si čtu v Bibli. Co se týče toho cestování, tak jsem přišla na to, že je dobrý i vlak, v něm je možné se za jízdy zvednout a protáhnout se.:-D

    1. Mám Jarko malou výhodu, že kdybych chtěla, mohu se kamkoliv rozjet sama, řídím čtyřicet let, kdysi bylo u nás i nutností, mít dvě auta, každý jsme jezdil jinam, a jindy.
      Dnes, když to není pracovně, jsme již tak srostlí, že jeden bez druhého, jedeme jen výjimečně. Vlakem jsem nejela mnoho let, v televizi jsem viděla ty nové, tam, kam by člověk chtěl jet, by se dostal velice pohodlně a rychle, aléééé, a to je ten Pragocentrizmus, nejdříve musíš do Prahy a tam, tím vlakem pojedu já třeba, s různými přestupy, čtyři hodiny cha cha, není to k smíchu.
      Vždyť si to myslím i já, že máme hodně společného, mohli by jsme spolu žít i v “manželství„ a asi by jsme se nehádali.

        1. O tom nepochybuji, mužští, když zestárnou, milují nejvíce pohodlíčko a dobrou baštu, když se dvě ženské na stará kolena snesou, měly by se dát dohromady, vyřešilo by se hodně problémů, a užily by si prima stáří?

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s