Dlouho jsem nic na toto téma nesesmolila, fantazie jako knížka, nebo povídka?
Já osobně mám moc ráda ty, u kterých nepoznáte jestli to je pravda vědecky podložená, nebo si někdo, jen tak pouští pusu na špacír, a tak moc ráda bych věděla, odkud, až kam mohu těmto teoriím věřit. Často si říkám, vždyť je to přece jedno, chleba levnější nebude, a tak když tě to baví, tak si v tom klidně, bez závazků šťourej.
Puma Punku, La Paz, Bolivia : Město doby kamenné?
NEJEN TO CO JE ZŘETELNÉ NA POVRCHU.
Ale hlavně to co je pod ním, mě velice zajímá, oni totiž ti dávnověcí stavitelé, měli kanalizaci a spoustu jiných moderních vymožeností, o kterých my si myslíme že je to novodobý vynález. Některé pozůstatky staveb, když se na ně díváte, vám budou připadat, jakoby spadl panelák, různé prefabrikované díly, jsou podobné našim novodobě obráběným kusům, nebo odlitkům, z jakési hmoty snad podobné betonu, s velikou přesností, zapadajících dílů a spoustou záhadných prvků, neznámo k čemu sloužících.
Fakta Wikipedie:
Pumapunku (též Puma Punku, Puma Pumku nebo Puma Puncu) je významné jihoamerické archeologické naleziště monumentálního chrámového komplexu, jedna ze součástí místa Tíwanaku u stejnojmenného města na západu Bolívie. Název Puma Pumku znamená „dveře pumy“. Leží zhruba 3800 metrů nad mořem, na souřadnicích 16°33′42″ jižní šířky a 68°40′48″ západní délky, v oblasti, které vládla civilizace Inků.
Komplex Pumapunku se rozkládá na obdélníkové terase o rozměrech zhruba 167 × 117 m a váží 450 tun. Součástí je mnoho monolitů, největší z nich má 871 × 517 × 107 cm. Materiál je diorit, který se vyskytuje v lokalitě poblíž jezera Titicaca, vzdáleného asi 15 km.
Nad tím, jestli tento komplex s tak vysokou technologickou úrovní dokázala vyrobit civilizace, jež neznala například ani písmo, zůstávají pochyby: monolity vynikají pravými úhly, rovností povrchu a úrovní zpracování, které se stěží dokáží přiblížit současné moderní technologie (např. technika řezání kamene, která byla použita, je dokonalejší než dnešní řezání laserem, který vlivem nadbytečného tepla vytváří na povrchu dodatečné nerovnosti). Některé kamenné bloky též disponují pravoúhlými konkávními prohlubněmi, rovnými rýhami a liniemi pravidelně vzdálených děr velmi přesvědčivě naznačující stopy mechanizace. Velikost chrámového komplexu zase vyžaduje pokročilé znalosti logistiky a plánování při stavbě. Doprava materiálu na místo, u níž historici předpokládají techniku valení kamenných bloků po kládách, naráží na to, že v této nadmořské výšce neexistuje vegetace stromů. Fascinující jsou též takzvané kameny H, vyrobené v totožných rozměrech, jako by sériově.
U doby vzniku neexistuje jednohlasný souhlas. Převládající názor, podpořený „uhlíkovou metodou“, určuje stáří místa do let 536–600 n. l. Tento odhad provedl v roce 2002 archeolog Alexej Vranič. Co mluví proti, je brána Puma Punku, též známá jako brána slunce, jež je pozicována a orientována s ohledem na jižní oblohu před 14–15 tisíci let (mimo jiné v souladu s jevem známým jako precese zemské osy). Tuto teorii zveřejnil německý badatel Arthur Posnansky v roce 1995.
Chcete-li vědět více: http://www.cez-okno.net/clanok/duchovne-miesta/ruiny-puma-punku