Velice se bavím na BLOGU CZ horkovzdušnou debatou, kdo, co, a jak může dělat, psát, publikovat, a jestli vůbec, může bloger dýchat tak, jak on uzná za vhodné?
To jsou ale debaty, ještě že se mě to netýká, protože jsem svobodný blogující člověk, píši si co chci, jak chci, neuznávám nějaká pravidla týkající se blogu cz. Nejsem žádný zastánce Amerických manýrů to ne, někdy mám dokonce dny, kdy mě ta jejich valící se kultura, do naší kdysi mile klidné, pohodové a humorem oplývající zemičky, prudí do té míry, že si říkám začnu psát tam a tak, aby ani Tatar nepřeložil to, co říkám, chcete vědět proč? Nechci být Američan, ale jsem ráda, že jsem na Americkém blogu! Protože nepotřebuji nějaké nesmyslné řády a pořádky, které nevím kdo vymyslel, snad kolektivní podvědomí??? Chce přikazovat, co se mám a jak psát, jaký obrázek, nebo fotku smím či nesmím použít, to jsem kdysi znávala, pocítila, nikdo, mně to již nebude dělat, říkám to již po několikáté, je to moje věc, a za ni zodpovídám já. Nemám předsudky k určitým lidem, jen se snažím vytřídit svůj pohled odkud a kam směřují, do krabiček si je nezavírám, a přesto ať člověk chce nebo ne, si určité lidi někam zařadí, vytřídí, udělá si na ně neobjektivní názor, a potom se diví, když v nějaké vypjaté situaci, spatří někoho naprosto jiného, nežli si ho vykreslil, Již od mládí, mně dlouho trvá, nežli si k někomu najdu osobní vazbu. Říká se tomu intuice, někdo se mně moc líbí, něco mě ale varuje, a potom po čase zjistím co to bylo, a nedivím se, vždyť jsem to, tak nějak přece věděla,
Ne nenechám sebou manipulovat, ani lidskou sebestředností, ba ani tou adminskou, nejsem spisovatelka, nejsem fotografka, nejsem filmařka, jsem bloger, a budu na svůj blog dávat to, co já uznám za vhodné, pokud budete mít pocit, že něco z toho je váš duševní majetek, stěžujte si prosím na lampárně. To vy milí blogeři blogu cz, vyjděte ze dvorečka, otevřete svá zamčená vrátka, a uvidíte že vaše pravidla, již dávno nikde neplatí, a to že mě někdo bude určovat, jak se to dělá, tak to mám moc ráda, a mnoho let za sebou, a nehodlám se nechat svazovat nějakými uměle vytvořenými konvencemi. Pokud bude WordPress nějaká pravidla určovat, budu je dodržovat, s nelibostí, ale budu, jinak žádná nejsou, a nikdo je pro mě dělat nebude, natož anonymně. Bude mně to líto, některé lidi z tohoto serveru mám moc ráda, ale z principu, já nikam anonymně, bez zpětné vazby psát nebudu, a to že to některé blogerské „kapacity“ dokonce dělají úmyslně a vědomě, nebo jsou k tomu nuceni svými blogy, psát komentáře bez toho abych věděla kým, bez zpětné vazby, tak tam si opravdu mohou plácat co chtějí, jsou mně k smíchu i když se tváří, jako vysoká inteligence. A když někdo dokonce dojde tak daleko, že má diskusi, sebou cenzurovanou, přepisuje, nebo maže komentáře, tak tomu já říkám morální, a charakterový úpadek. Začíná a končí to novinovými blogy, učí se to mladí, a dokonce to chápou, jako bernou minci
Anna : prostor 