Nemusím to znát

Proto že to nebudu nikdy potřebovat? Ano je příjemné koupit si knihu, lehnout si na zahradu a říci, „kniho čti“. Moc se mě nelíbí ty důsledky. Také již nekupuji mnoho knih, je to u nás,ve velice úzkém výběru, které knihy, by za výdej nemalé finanční částky stály. Je to dávno, co jsem měla pocit, že ukládám vědomosti pro generace, a byla jsem na to pyšná, koupila-li se do domu krásná kniha, byl to počin, pro děti a vnuky. Máme knihy s věnováním prababiček, a pradědečků, do kterých se vpisovala data narození dětí, a úmrtí rodinných příslušníků, krásná věnování, písně a modlitby, takové knihy se dědily po dobu několika generací, například bible, byla takovým darem, nebo dědictvím, já ji beru do ruky málokdy, protože slovům tam napsaným, je těžké porozumět, je důkazem, jak i řeč se mění a vyvíjí. Já dnes, když se chci něco naučit, musím se velice snažit, porozumět tomu, co je mě říkáno, tou řečí budoucí, špatně rozumím i té minulé. 
Rádi se díváme s manželem na vědomostní soutěže, a programy tohoto tipu jsme sledovali s vnoučaty, když ještě byla ve věku, kdy je ještě bavilo s námi sedět, u podobných programů a já vždy trpělivě čekala, až nějakou otázku zodpoví dříve, nežli my staří otevřeme pusu, a nedočkala jsem se, říkávala jsem, málo čtete, nepamatujete si ani vědomosti ze školy, brebentíte, drmolíte rychle a zbrkle, komolíte krásnou Českou řeč, vy mladí, a my starší dnes nemáme ani sluch, ba ani trpělivost v takovém pořádku, přestáváme vám rozumět, v obou slova smyslech? Bylo mě řečeno, nebudu se učit to co nebudu nikdy potřebovat, a zaplácávat si závity balastem. Je pravdou, že můj mozek, je již neproduktivní a je zaplácán balastem, hledám a hledám informace, které již z hlavy vyvanuli, a také si často řeknu, na co jsem se to všechno učila, když jsem všechno zase zapomněla. 

Advertisements

28 thoughts on “Nemusím to znát

    1. Thank you for the compliment. It’s me, sorry, that is not reciprocated facebook, I was little.
      I do not like him, is impersonal, hundreds of people can get to know and understand each other like they used to on Windows Live. hugs Anna

  1. Milá Anna, mám pomerne dosť veľkú zbierku starých kníh a najmä pre det a mládež……u mňa bola vždy kúpa knihy takou menšou slábnosťou – knihy som vždy milovala a je tomu aj tak dodnes…….žiaľ, okolo seba pozorujem už nezáujem o čítanie kníh…….ano, z časti je to spôsobené nehoráznymi cenami, z časti záujmom u iné informačné a komunikatívne prostriedky….. tie knihy sú mojím bohatstvom a dúfam,že ich budem môcť niekomu koho potešia odovzdať – teda dúfam,že to budú moje vnúčence…..
    Inak, Anička, ďakujem za Tvoje návštevy a pokiaľ by si mala záujem o agroturistiku na oravskej dedine, posielam link na majiteľa salaša http://www.salasustefana.webnode.sk
    (ubytovanie od 7 eu na osobu/noc)…….. bola to skutočne romantika a ten božský pokoj…….
    Eva

    1. Zdravím tě Evo. Velice se mě líbila tvá reportáž. Nedaleko, v Těrchové mám dávnou kamarádku, dlouho se tam chystáme.
      Mám podobný sen, jako ty, já už ale vím, že se nesplní, pro naše děti by knihy byly eventuální cenina, vztah k nim nemají. Musela jsem je při stěhování zabalit do beden a dát na půdu, nikdo je nechtěl. Také jsem ráda, když se přijdeš podívat na moje brebentění. Anna

      1. Milá Anna, Terchovú určite navštív…. prechádzali sme cez ňu zámerne po ceste domov……konal sa tam práve dáky festival , na lúkach bolo tisíce stanov……je to pekný kraj…….. nakoľko však práve bola obrovská leja,všetko sme pozerali len cez okno auta……dnes už viem,že Terchová bude jedno z miest,ktoré musím navštíviť……..želám pekný deň

  2. Aničko, taky mám na sebe často vztek, když si nemohu vzpomenout na něco, co jsem si vždy pamatovala, ale lepší už to s námi nebude. Je zajímavé, že ta naše hlava si sama vybere co vypustí a co uchová. Třeba vtipy jsem si nepamatovala nikdy. Hlavně čísla. Telefony, adresy a tak. Ale teď už musím přemýšlet o chvíli déle. Ale myslím si, že to, co víš, to je plus. Při nějaké debatě nemusím čučet jako puk.

    1. Můj drahý tatínek se dožil osmdesáti šesti let, ke konci života to bylo špatné, tedy pro nás, protože jsme byli celý život zvyklí, mít ho jako banku vědomostí, kroniku lidstva, i duchovní oporu. Potom, když byl nemocný a my jsme ho byli občas nuceni mít v nemocnici, a viděli jsme, jak je s ním zacházeno jako s primitivem, byla to velká bolest, nakonec jsme se rozhodli, že doma, všichni víme kdo je, jaký to byl člověk, a že naše úcta nepomine jen proto, že je nemocný, a ty vědomosti, i když jsou pryč, nic se nemění. Toho se my staří bojíme a doufáme, že v té hlavě něco zůstane a že i úcta k nám nevyvane s věkem. Tvůj vztah k mamince, je mojí radostí. Zdravím tě Libuško

  3. Dnes je takový informační servis, že je spíš dobré vědět, jak co najít.
    Ale zase, co máš v hlavě, to se najde i bez počítače, i když občas zafunguje skleróza a člověk si prostě nevzpomene.
    Informace na internetu jsou báječné a je jich opravdu nepřeberné množství.
    Ale v okamžiku, kdy vyplivne elektřina – kniha jako když se najde.
    Myslím, že knížky, o kterých píšeš, ty s věnováním a zápisky, ocení i tví vnuci, ale až budou o něco starší. K některým věcem musí člověk asi dospět…

    1. Již nepromítám své představy do……čehokoliv. Neb jsem již na cestě dolů, na kopec se škrábeme dlouho a těžce, dolů to jde fofrem, říkám mnoho věcí, tady i v životě, jen tak, aby řeč nestála a vím, že každý si ke svému poznání musí přijít sám, a vlastní zkušeností. Vždycky se spolu hezky doplňujeme, že Vendy.

      1. Tady s tím škrábáním do kopce a dolů fofrem jsi mi připomněla analogii s myšlením. Víš, jak je teď trend, že myšlením ovlivníš svůj život, tedy tím pozitivním, že se ti bude lépe dařit.
        Všimla jsem si toho na příkladu negativního myšlení. Když jsem byla zdemolovaná a negací naplněna a přesvědčená, že to nevyjde (cokoliv), tak to opravdu nevyšlo. Takže jsem seznala, že na síle myšlení něco je a že je to asi pravdivé, a protože co funguje negativně, může fungovat i pozitivně, tak jsem se rozhodla, že do toho půjdu. No ale s tou pozitivou mi to nějak nejde. Ač se snažím myslet pozitivně, stejně to stojí za houby. Tak jsem si říkala, jestli to pozitivnější myšlení není namáhavější, stejně jako chůze do kopce, nebo tvoření samo.
        Ono i boření, tedy ničení, je jednodušší a rychlejší, než vytváření a budování.
        Vím, tohle je už mimo mísu, jen mi to připomnělo to škrábání se do kopce a rychlá a lehčí chůze z kopce.

        1. Vůbec nehleď na to co je nebo není mimo mísu, to já moc nerespektuji, a spíše se mě to nelíbí když někdo, někde několikrát za sebou řekne to stejné, já jsem moc ráda, když si se mnou, jen tak, o čemkoliv popovídáš. S tím pozitivním čímkoliv, to je těžké, já mým zádům pozitivně říkám, ať nebolí, neposlechnou potvory.
          Možné je že kdybych s tebou seděla mezi čtyřma očima, rozhovor, by zase vypadal asi trochu jinak, nežli veřejná korespondence, která je určena pro víc lidí, a tím pádem není osobní, a pravidla slušného chování mě nedovolují……….
          Byla móda říkat že, smetana je nezdravá, potom pro změnu, že zdravá je. Teď je to pozitivní myšlení, co je v módě, víš proč Vendy? Protože by to tady negativně !!! Lidi roznesli v zubech, jak jsou nas…í.
          Budeš-li dělat, třeba na blogu, jen líbivé věci, vytvoříš jistý okruh lidí, s určitým směrem vývoje, nakonec dojdeš k poznání, že to také není ono, protože život je jako kytka, když rozkvete, je krásná, semínka ale posbíráš až s té zvadlé a ošklivé, semínka jsou to důležité.

  4. Bývala jsem členkou Knižního klubu a za dobu členství, jsem nastřádala hodně knížek, některé jsem přečetla, na jiné nebyl čas a říkala jsem si, že se ty knihy budou náramně hodit až jednou budu v důchodu a budu mít na všechno času fůru. V důchodu už jsem, ale ejhle, zas ten čas potvůrka nějak není, dala jsem se na blogování, baví mě luštění křížovek a osmisměrek, nenechám si ujít zpravodajství na ČT24 a zajímavé dokumenty na ČT2, musím uvařit, uklidit, vyprat i vyžehlit a naháním ten čas jak se dá. Takže teď si zase slibuji, že až seknu s blogováním, ty knížky určitě přečtu všechny do jedné! 😉

    1. Kdysi to býval i MÁJ, ve kterém se dalo vybrat, sem tam dobrou knihu, v klubu jsem byla dlouho, Po revoluci jsem, začala odebírat Rader´s Digest a poznala co je komerce. Čtu již méně a méně, bolesti páteře vyvolávané čtením, jsou ještě horší, nežli ty u počítače, potřebovala bych pět pijavic za krk. Máš pravdu počítač je zloděj času, daleko větší nežli televize, ještě že je spoustu věcí, které mě nutí se odpoutat, můj muž říká, že mě jednou najde u té blbosti mrtvou.

  5. Ciao, Anna. Molto bella l’idea di scrivere la storia della propria famiglia attraverso le cose importanti periodicamente accadute: nascite, matrimoni, morti, se accadono altre cose strane o importanti nell’arco della giornata. Ciò aiuta anche i ragazzi a conservare memoria della storia della propria famiglia con tutti i nomi delle persone care e magari aggiungendo anche le foto di ogni componente.
    Credo che in ogni casa dovrebbe esserci un libro così, un „LIBRO SENZA FINE“.
    Buon pomeriggio, cara Anna. Un abbraccio.

    1. Io, è difficile capire perfettamente dove computer traduzione?
      E ‚la mia critica dei giovani, che non vogliono indossare la conoscenza nella tua testa, non leggere.
      Inoltre abbraccio, caro Osvaldo. Anna

  6. Aničko, s pamětí je to zlé, čím je člověk starší, tím je to horší, sama jsem zapomnětlivá až hrůza a hrozně mě to štve. Někdy mám dojem, že je to spíš lenost, že se mi nechce namáhat mozek (nebo co to v hlavě vlastně mám). Četba je hodně důležitá, zvlášť u mladých. Mám radost z toho, že moje starší vnučka má ráda knížky, i když ještě moc neumí číst (má 4,5 roku), tak si je neustále prohlíží. Kromě toho ji rodiče učí mluvit slušně a spisovně. Jaký bude její další vývoj v tomhle směru, je zatím ve hvězdách.
    My jsme všichni knihomolové, sice nemáme takové vzácné svazky jako ty, ale knihy jsou u nás skoro všude (i kuchařské).
    Aničko, zdravím tě, děkuji za tvoje milé komentáře na mém fotoblogu a přeji pohodové dny. 🙂 Hanka

    1. U mě je to stejné, vztekám se, doufám, že si vzpomenu, debaty s mužem na téma? Víš kdo, nóóó tamten, jak tenkrát, jóóó už vím ty myslíš tamtoho co? Tak ty jsou u nás na denním pořádku, nakonec si ten Google otevřeme, o dětech a vnucích nemohu říci, že nejsou chytří, oni to umí najít desetkrát rychleji nežli my.
      Já se tam, do té tvé kuchyňky tedy zase kouknu, je to pro mě jen radost pro oči, nemysli si, že budu něco péct, v tom děsném vedru. Zdravím tě Hanko, já půjdu k tobě ráda, jen času je málo.

      1. Aničko, nic nepeč, nenechej se vyprovokovat!!! 😉
        Času je opravdu málo, připadá mi, že jsem toho stihla mnohem víc, když jsem ještě chodila do práce. No, taky jsem byla mladší, štíhlejší a zdravější, to se to potom jinak stíhá. 😉
        Buďme rády, že zvládáme aspoň něco, však se nemusíme přetrhnout, no ne?! 😉 😀

        1. Máme tady dneska jednu bouřku za druhou, a prší, nežli se sem přivalí další, musím ti říci, že mě nalákala konkurence, Libuška, s nějakými Margot řezy, u tebe jsem je myslím také viděla, proto jsem zapnula počítač. Mládnout asi nebudeme, a ty mě tedy stará a nemohoucí nepřijdeš, po lese a poli, běháš jako čiperka. Někdy ti to tvé běhání za fotkami i trochu závidím, stojí to ale za to. Docela bych ti doporučila nějakou prezentaci, třeba rajče.

          1. Běhat po lese mi nevadí, Aničko, ale na nějakou prezentaci jsem líná, nepřemluvíš mě! 😉
            Jo, a na „sladkých“ stránkách mám bábovku Margot, ale tu bych ti nedoporučovala, byl to tak trochu úlet. Řezy udělej, ty jsou dobré. 🙂

            1. Už je skoro snědeno, jsou opravdu moc dobré, dnes opět jsem chtěla pochválit, cokoliv na obou tvých blozích, již nějakou dobu se mě to nedaří, chtěla jsem se zeptat jestli mohu udělat pro tebe video ze tvých fotek.
              Problém je v načítání identifikačních znaků, jestli nejsem stroj, nejsem, všude kam to ještě dávají, si spíše připadám jako blb, nežli stroj, udělala jsem to snad pětkrát a nic. Dnes, když je všude v počítačích, celkem dobrá ochrana, nevím, k čemu je to ještě dobré. To že ti nepíši, není tedy má chyba, je mě líto, snad se to spraví. Zdravím Haničko a přeji hezký víkend.

    1. Text, ist es wichtig für mich, wenn jemand liest, was ich schreibe, sind Jäger Kommentare uninteressant, und schließlich verlassen mich, und es tut mir leid, dass ich nicht im Einklang Kommentator. Objímá Anna

  7. I libri sono persone viventi…sono la nostra Cultura…l’alimento per l’Anima!!
    Grazie Anna di averci consigliato questa Tua esperienza di saggezza!!
    Un c♥rdiale saluto
    Claudio

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s