ZAČÍNÁ TO JAKO POHÁDKA ?
Byl jednou jeden dědeček a babička, a ti si udělali radost, a při odchodu do penze si koupili koně, no tedy kůň to nebyl, spíše koníček, takový úplně malý, tedy ale řeknu vám zralý, na výprask skoro každý den, nebylo dne, aby nevyvedl nějakou a jak byl malý tak tedy hodně velkou lumpárnu, na příklad jednou za týden mu dědeček čistil a vyškraboval kopýtka a při každé této proceduře, Jurášek, tak se ten rošťák jmenoval, počkal až děda nebude ve střehu a pokaždé do něho čumákem strčil a protože děda v rukou držel koníkovu nohu, spadl většinou do trávy na nos, vstával těžce s pampeliškou v puse a Jurda se chechtal, jako kůň.
Jindy zase, přišli babička s dědou k nám na návštěvu, na kafíčko a slivovičku, říkám, kde máte koně, nechali jsme ho uvázaného u branky, já na to, tak to ani náhodou, toho rošťáka nenechám bez dozoru ani minutu, jen ho vezměte hezky dovnitř a taky že jo, byl tam sám asi deset minut a stihl ožrat všechny květy muškátů, kam až dosáhl, nejdříve se mu dovnitř nechtělo, měl rád drbání na nose a můj muž myslel že ho tím naláká, aby bez obav navštívil náš dům, Jurášek byl lotr kousavý a já už s tím počítala, jednou mě kousl do zadku při tom, když jsem něco trhala na zahradě, že jsem měla modřinu měsíc, a teď to tedy ukázal i mému muži, on vždycky říkal, měěě, mě by nííííkdy nekousl, chytl ho za prst a držel, nestiskl, jen tak jemně aby se mu nevyškubl, mohli nadávat, vyhrožovat, prosit, Jurášek držel a očima se zase chechtal, jako kůň, a když pustil, skákal jako bláznivé kůzle, a můj muž také, ale bolestí, pofoukání nepomohlo musel k doktorovi, zlomené to nebylo, jen pohmožděné, na Jurdu si ale od té doby dával majzla. Byl to milovaný poník, celým okolím a jestli se vám vyprávění o Juráškovi líbilo, tak se vyjádřete a já si ještě na něco snad vzpomenu.
Jestli milujete koníčky, stejně jako my,
tak vám sem dám nějaká hezká videa.
Můj dopisující Italský přítel Cordialdo, na svých stránkách uveřejňuje protest proti oslavám, vojenské přehlídce a veselí horních vrstev Italského národa, když národ trpí následkem těžkých zemětřesení. Je nemorální vyhazovat peníze na oslavy když postižení zemětřesením, nemají co jíst a kde hlavu složit, jsem stejného názoru a proto jsem se k tomuto připojila.