Nejsme vždy vyvolení.

A někdy by jsme chtěli, vynaložíme mnoho úsilí, píle, někdy i věnujeme té snaze čas a nakonec máme pocit, že to bylo zbytečná námaha. Že nevíte o čem mluvím ? Je to stále dokola o tom stejném, jak se něco naučit. Kdysi dávno jsem si i já myslela, že já jsem ta vyvolená a bůh že mě dal do vínku něco, co nemá každý.

Pýcha to je to správné pojmenování a to  pojmenování té mojí snahy. V jednom mě blízkém městě bylo vyhlášeno, nevím již jak se tomu tenkrát říkalo, dnes se říká konkurz, na uspořádání výstavy pro malíře neprofesionály, a já, protože maluji od dětství, i mě učil malovat jeden velice slavný a známý malíř, chodila jsem k němu na hodiny, protože se znali s tatínkem, tak jsem si řekla, já uspěji, mám na to. Věnovala jsem tomu rok svého života, každou volnou minutu, pracovala do padnutí, a neuspěla. Moc jsem tenkrát plakala a svolávala spravedlivý hněv, na nespravedlivé lidi, protekce a kamarádíčkování bylo i tehdy, nejen dnes. všech deset pláten Českého Středohoří skončilo na naší půdě, a já byla nešťastná a rok jsem na štětce nesáhla, po roce jsem ta plátna vyndala na světlo boží a zjistila, že jsem vlastně mazal,  ( člověk musí mít vždy nějaký časový odstup, aby získal rovnováhu ), jako ti co to vyhráli a že je nejlepší dělat cokoliv, vždy jen pro svou radost, potěšení, nebo také ve prospěch někoho, nebo něčeho. Potom po letech jsem viděla v televizi učitele který naučí malovat každého i naprostého laika a že pílí a učením talent nezískáš to musí být dáno, vlastně umění je jen stav duše, ne práce a člověk to tak musí brát. A lidi co to mají v sobě, ten talent a ten krásný stav duše, kdy se práce stane uměním, a třeba umějí něco vyfotit tak krásně, že se vám tají dech, ty miluji, nebo vyřezat ze dřeva, nebo jako můj muž, ať vezme do ruky cokoliv je z toho krásné dílo. 

Ne vše co ale děláme musí být jen umění, můžeme se naučit rutinně, něco si jen tak namalovat pro radost, ne že by mě tento pán imponoval jako umělec, míchat barvy a učit různé techniky, to on umí, je příjemný a jeho styl malování je líbivý a tak přijít nato jak se dá namalovat třeba pár stromů a nebe, naučí skvěle a potom stačí dát tam jen trochu své duše.


 

Advertisements

14 thoughts on “Nejsme vždy vyvolení.

  1. Malování krok za krokem bylo opravdu poučné.
    Z různých druhů umění mám asi nejraději impresi a surrealismus. A jsem spíš pro takové esoterické obrázky. Líbí se mi třeba obrazy Blanky Bohdanové nebo Ludmily Jiřincové. Líbí se mi vlastně spousta obrazů a obrázků, dokonce i kýčovitých, ale kdybych si něco měla pověsit na zeď, ty kýčovité by to asi nebyly.
    Zaujala mě poznámka o ceně obrazu a ceně vystavění elektrárny.
    Peníze asi fakt devalvují jak divé. (Říká se tomu devalvace, ne? Nebo spíš inflace? Nejsem ekonom, ale ty cifry mě šokují.)
    Přesto, i když někdo není umělec, ale maluje rád, měl by malovat.

    Třebas jen sám pro sebe.

    1. O malování se mně dnes nechce mluvit, spíše o těch milionech, hrozně mně vadí, jak se dnes mluví o penězích, počínaje panem ministrem financí a mojí vnučkou konče, “ bylo to levné tričko“, někteří lidé za to musí být živi, třeba celý měsíc, levné vojenské letadlo, milionek sem, nebo tam, hází se velkými sumami a vše se tím pádem stává bezcenné. Neustále, všude a vše se přepočítává na peníze, slušný pracující člověk, se považuje za socku, místo úcty k práci a slušnému živobytí se v lidech pěstuje úcta k mamonu, elitářský způsob hodnocení člověka, je mě odporný. Osobně lidi hodnotím, podle toho jací jsou, ne podle toho, co mají na sobě a v kešeni. Promiň Vendy že spojuji odpověď, pod vlivem tvého druhého komentáře. Jsem dnes tak rozhozená, že jsem si buddhistické video pouštěla pořád dokola, abych si v té nádherné přírodě opláchla duši, s té dnešní špíny. Zase nebudu spát a to jsem měla perný den jako beatles.

  2. Bonjour mon amie Anna

    N’ayant pas beaucoup de temps ceci est un copier/coller suis désolée.

    Enfin une journée d’acalmie, super pour les courses et balade avec ma

    Louve 🙂

    Ai passé mon après-midi d’hier à vider mon frigo fichu et à mettre en

    route le nouveau

    En ce qui concerne maman j‘ écrirai sur nos autres adresses respectives

    pour vous donnez de c’est nouvelles merci mes ami(es)

    Bonne journée en ce jeudi

    bisous tendresse

    calinous de Laika et mes chatounets

  3. Aničko, já jsem u tebe na blogu viděla tvé obrazy a máš můj hluboký obdiv. Mě se tvé obrazy líbí. Také jsem malovala, už je to pár let zpátky a plánuji se k tomu vrátit. Nemám umělecké ambice, svými obrázky jsem vyzdobila dům a mnohé skončily jako dárky přátelům a kamarádům a největší odměnou bylo to, že se líbily. Co víc chtít?
    U obrazu Kupky, který byl nakonec vydražen za téměř 56 miliónů jsem měla stejný pocit jako ty. Kopie by byla opravdu hotova zhruba za hodinu.

    1. Téééédy, za tu sumu by konečně mohli začít něco dělat pro Muchovu Slovanskou Epopej. Kdysi se za sumu třicet osm milionů. postavila elektrárna Tušimice 1, brzy si budeme chodit pro chleba s taškou plnou peněz, no to tedy již ne, dnes tedy s kartou bezcenných čísel. Umění ? Nastavení duše ? To si nejlépe léčím videi s krásnou přírodou a hudbou, co jsem tady zanechala. Děkuji za komentář.

  4. Ůplně s tebou souhlasím,umění je podle mě něco,co si člověk přinese z minula.Má to zkrátka jako svůj potenciál.Takový člověk je jako tvůj muž,co vezme do ruky to je to pravé.

    1. Vítám vás paní Heleno u mě na blogu, pokud se nemýlím, s mojí pamětí to již není stoprocentní, ještě jsem vám nikdy neodpovídala, mám radost pokaždé když přijde někdo nový, také se k vám podívám. Děkuji za komentář.

  5. Hezky clanek.Na svete je mnoho lidi kteri maji talent ale stejne plno lidi rekne to se mi nelibi kdyz druhym se to libi. Ja kdyz neco delam tak chci aby se to hlavne libilo me a ostatni me je jedno.Ja vim ze kdyz chces neceho dosahnout tak tohle neni ten nejlepsi styl.Ja malovat neumim ale rada chodim do galerii a muzu rict ze je tam plno obrazu ktere bych ja dala tak asi jen do garaze ale druhym se zase libi v techto profesich to neni lehke.

    1. Je to tak Eliško, je to věc módy a vkusu, někdo má moderní umění rád, já to vyloženě super moderní také nemusím, dojdu maximálně k impresi… a dále ani krok. Dnes se u nás dražil pan Kupka, za několik milionů, udělat jeho kopii by šikovnému malíři trvalo tak hodinu. Asi mnozí snili o tom, že ho budou mít, byla bych zvědava, kam ve světě poputuje.

  6. Nemusí být vždy obraz nejkrásnější podle učitele. Já mám na zdi viset obraz (České středohoří), který malovala moje snacha na škole. Dělala na Pedagogické fakultě mimo jiné i výtvarnou výchovu. Měla ho doma za skříní, že je to nic moc, ale mně se líbil, tak mi ho jednou dala k narozeninám. Má svoje čestné místo a je to hezká památka. Tvoje obrazy jsou hezké, to co jsem viděla tady u Tebe a určitě se nelíbí jenom mně, nemusíš se kvůli tomu vůbec trápit. Já nenamaluji bez předlohy snad ani krabičku.

    1. Soukromá trápeníčka, mám dávno za sebou, tedy mimo krční a bederní páteře, jsou to takové ty řeči do větru, co člověk vymyslí, aby řeč nestála a někoho by to mohlo inspirovat, proto jsem to dala do složky zábava, na videích jsou takových zábavných věcí spousty. Kdysi jsem v Karlových Varech viděla obrázky z barevného písku, zdálo se mě to jednoduché a hezké, nebylo, nakonec jsem z toho vždy udělala písek jednobarevný.

  7. Něco se asi naučit namalovat dá. Domeček, stromeček, květinka, obláčky, sluníčko a ptáčkové, ale aby to vypadalo, jako opravdový obraz od umělce, na to určitě talent potřeba je. Jednou jsem četla, že umění malovat není v ruce, ale v hlavě a přišla jsem na to, že je to pravda. Jeden čas nám chodily do schránky pohlednice a kalendáře od lidí, kteří se po svém zranění, nebo vrozeném handicapu, naučili malovat ústy a nohami a některé ty malby byly opravdu neuvěřitelně krásné a člověk by nevěřil, že nebyly vytvořeny rukama. Líbí se mi i ten obraz, který vytvořil malíř na videu, je zajímevé dívat se, jak takové dílko vzniká.

    1. Je to dobrý učitel, mě třeba dlouho trvalo nežli jsem pochopila že, vždy musím začít tam, někde vzadu, daleko, a pomalu jít blíž, a tak je to i v životě a se vším, když vybafnu přímo někomu do tváře, lekne se a je to na dlouho ztracené.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s