Nebudu mluvit o zářivě zelených pavoučcích, kteří u nás za léta svého života dosáhli pěti centimetrového vzrůstu, ani červené pavouččí raritce, vypadající jako pucek rudého sametu, nechci popisovat třeba motýla, který je světlounce fialkový a nikdy a nikde jinde jsem ho neviděla, Otakárci deseticentimetroví, slepýši, hadi, žáby, a to spousta druhů, brouci, zastavují se tady Lišajové, na svém tisíci kilometrovém přeletu a je na ně krásná podívaná, posvítíte-li si baterkou, jak v noci stojíc za letu na místě sají nektar, noční motýl vypadající jako krásný Kolibřík se svými deseticentimetrovými křidélky kmitá: https://annapos.wordpress.com/2011/04/16/odporne-ne-uzasne/ červené i černé veverky, rošťáci plši, všichni v hrůze prchají, nejraději bych šla s nimi i vysoká v této době převážně rodící !!!
A přišli lidé, bože proč jsi mě potrestal, nenechal přijít tyto lidi, až já tady již nebudu. Ničitelé přírody, kácejí, a plundrují přírodu do základu jejího bytí, stromky, dnes již dvou a více metrové, několik set jsme jich vysázeli, vše bezohledně plundrujíc kácením a taháním dřeva přes mladý les. Laně a srny, nevím kam jdou, hledat útočiště se svými krásnými koloušky, kam své děti odvádějí, pro jejich záchranu, pro chleba si chodí jen dvě březí laně, se strachem a plaše se ptají, kde je náš les, co to děláte ? LIDÉ ?
Je po všem, je dokonáno, starý les padl, hlavně lidé, že bude dost papíru na prdel.
Just another WordPress.com site
Anna : prostor 
Bonjour du mercredi mon amie Anna
Temps beaucoup plus frais et la pluie est annoncée.
Je n’ai pas eu l’occasion de mettre une petite boite pour ma dent
et la tite souris n’est pas passé étant donné que Philippe ( mon dentiste
) me l’a sauvée pliéeeee 🙂
mes bisous tendresse
gros poutoux de ma princesse Laika et ronrons de mes ptits félins
je mi z toho cos napsala do breku, lidi se opravdu chovají jako, no raději pomlčím. 😦
Ale planeta se nám pomstí
DĚKUJI JIŘÍ, ZA PŘÁTELSKOU ÚČAST.
Také se mi bezhlavé kácení lesů nelíbí, ale jsem na to malý pán. To ovládají bandy nenažraných zbohatlíků a jiné verbeže.
Není mi líto papíru na prdel, ten je potřeba. Ale podívej se kolik se tiskne denně letáků (a na kavlitním papíře), které skončí v koši. Nebo ty předvolební žvásty. Člověk toho má plnou schránku. A ty jsou na křídovém papíře. Kdyby byly strany alespoň trochu ohleduplné a použily recyklovaný papír. 😦
Aničko, psala jsem ti 3x komentář k předchozímu článku, ale kde nic, tu nic. Tvoje stránky mě nějak zlobí, ale není to tvoje vina.
Přeji hezký týden. 🙂
Spadlo to do spamů, již jsem to vyndala a odpověděla, záludnosti tohoto typu, jsou pro mě také záhadou, ale neřeším to, ono se to vždy nějak vyvrbí samo, Google je teď v jakési přestavbě, moje životní zkušenost říká, že cokoliv a kdekoliv je nějak inovováno, je to vždy k horšímu. Papír byl jen zářný příklad, tedy jeden z mnoha, ten co se mě jevil jako nejdůraznější, v mnoha zemích světa tato kultura teprve vzniká a v mnoha již dávno zanikla, u nás jsme také ještě daleko za vývojem, nejlevnější bidetové prkénko stojí sedm tisíc korun, a i to jistě v budoucnu způsobí lidstvu velká ekologická traumata, protože i voda se bude muset recyklovat a že bude nedostatek i té vody, které je zatím dost alespoň tady, je nabíledni, obzvlášť při takové rychlosti plundrování planety.
Bon Dimanche mon amie Anna
et surtout bon poisson d’Avril
Pas trop de surprise 🙂
Comment me trouve tu en sirene pliééééé
Bisous tendresse
calinous de ma princesse Laika et de mes félins
Tomuhle taky rozumím, to je vrchol bídáckosti, co tu máme. Zisky za prodané dřevo pro někoho, ztráty zaplatí jiní, některé už ani nezaplatíme. Počty jako u kouření. Ví se, že způsobuje celkově újmy nejen zdravotní, ale i ekonomické (výdaje) s tím spojené, ale že stát schramstne od tabáku tučné daně, fajčí se téměř neomezeně dál,
Teď a tady to vyneslo, komu, a za jakých okolností se jednou zeptají děti, které nebudou vědět co s tím, co jsme jim zanechali, zatím hrabou a mají z čeho, jak to bude dál, je již dnes na nich.
Hello! Thank you for your very nice visit and comments on my blog.
I wish you a happy weekend!
Ono ani tak nejde o to že se les kácí. to je přirozený proces, jde hlavně o to kdo, jak a za jakých podmínek to dělá, on kdyby ten, kdo sedí v kanceláři a řídí práci od stolu, zvedl zadek a jel se na tu spoušť (tomu se snad ani práce), říci nedá, podívat a zvedl těm čuňatům mandle, tak by si něco podobného nedovolili. Oni nezničili, jen naši práci, kterou děláme ve svém okolí, dobrovolně a bezplatně, ale i mnohaleté úsilí lidí kteří jsou za to placení, po léta kolem stromečků vyžínali trávu a náletové rostliny aby semenáčky nezadusili, zmařené mnohaleté úsilí, nikoho nezajímá, nemám přehled o cenách v tomto odvětví hospodářství, ale škody jsou takové, že výnos je stěží pokryje, a pak světe div se mě, že ekonomika u nás nefunguje ? A jak by za těchto podmínek mohla, pokud se to takto dělá ve všem a všude. Páni si přijedou leda tak prásknout jelena, ale ruku která by to v zimě nakrmila neuvidíte, ani dalekohledem. Včera v jednu v noci jsem volala policii, střílelo se tady a jak se to dělá, jste určitě v televizi viděli, lidi jsou dnes takový nehumánní dob…k, že zastřelí a vyvrhnou březí srny. já už ani brečet nemůžu, mám jen hrozný vztek.
To je šílený, co tady čtu. A nemám na to slov. Stěžovat si? Komu? Snad jedině do televize, média jako jediná ještě něco zmůžou a rozhýbají. Psát na ministerstvo? To jistě, není problém napsat stížnost, jen je problém, jestli oni to vůbec otevřou a budou číst.
Žijeme v hrozné době, a nechápu, opravdu nechápu, tu nezřízenou chamtivost a nenasytnost velkých zvířat a papalášů.
(Jistou chamtivost a nenažranost chápu, ale tahle je neomezená a nezná hranic. Fakt jedou stylem po nás potopa.)
A je mi líto i vás, kteří jste na obnově lesa pracovali, každého, kdo zasadil stromeček a udělal něco pro zvířátka. Vidět zmařenou práci, to dovede hodně poškodit.
Když jsi mě kdysi napsala, nech to koňovi, měla jsem tě poslechnout, neumíš si ani představit, co stojí nervů, jen pípnout, natož udělat něco většího, měla jsi pravdu. My si můžeme stěžovat tak akorát na L A M P Á R N Ě !!! A i to si dnes každý rozmyslí, kdo ví co to obnáší !!! Kdo chce dostat po ústech vícekrát, Ať volá televizi.
Je to kruté, jak se chováme k přírodě. Něco jiného je pokácet starý strom, který by mohl na někoho spadnout, a něco jiného je kácet les a škodit ještě okolo. Já tomu také nerozumím a jen tvrdím, že nám to ta příroda už pomalu vrací. A bude hůř! Bohužel! Nebude možná ani ten papír na pr..l.
Já, která žije ve městě, lituju každého poraženého stromu, každé zašlápnuté kytičky.
Říkáme o sobě, že jsme pány tvorstva, ale přitom se chováme k přírodě kolem více než macešsky. Někdy mám pocit, že si sami pod sebou řežeme větev, na které sedíme
Aničko, tou poslední větou jsi to rozštípla a já si nemůžu pomoct, směju se jak blázen. 😀 Při vší té bídě a naříkání, ti nechybí smysl pro humor a hlavně, dokáž říct od plic, jak to myslíš a tím si snad i trochu ulevit. Nemám potuchy, proč musel být ten les pokácen a je mi líto zvířátek, které přišli o domov. Moc ráda bych viděla srnky s koloušky, velkého fialového motýla a nakonec, bych byla zvědavá i na ty vypasené pavouky. Zvířátka jsou přizpůsobivá a odstěhují se o kus dál a na místě starého lesa, snad jednou vyroste nový, mladý.