PŘITVRDÍM

MILÁ DĚVČATA.
Dovolím si toto familierní oslovení, proto že ke mně nechodí žádný muž, mimo tedy pana Břetislava, kterého protentokrát vynechám. To jsem to tedy na stará kolena dopracovala, přerostlo mně přes hlavu kde co, a dokonce i mé kytky by mě chtěly dát za vyučenou, nevíš si s tím rady, jsi stará a nemáš na to sílu, hezky to vezmi děvče a hoď to dolů z balkonu, co s tím, pěkně sis to pohnojila a tak dělej co umíš, oni tě budou vychovávat už i kytky ? Neuneseš to  ? Je to moc velké ? Radila jsem se s mužem, myslím že on má řešení, celkem solidní, vyhoď to na kompost, přece s tím tady nebudeme žít, ale ono je to těžké, ono se mu to řekne, člověk se s tím piplá, věnuje tomu mnoho času a potom šup a je to pryč, má svým způsobem pravdu, ani ty velké věci většinou nestojí za řeč a je lepší to moc neřešit, Zkrátka a dobře my to s mužem neuneseme, vždyť to sami vidíte, je to nad naše síly a celé léto jsem byla velmi jemně upozorňována na to že jakmile uzraje čas, nebudu vědět, jak si poradit s něčím, co mě přesahuje váhou i velikostí, ale ani na to vyhození nemám sílu, zkoušela jsem s tím kráčet, jako to dělal Pavel Pavel, nešlo to, zatracená práce.

Advertisements

30 thoughts on “PŘITVRDÍM

  1. Aničko, máš moc krásné kytky. 🙂 To je škoda vyhodit. Já jsem jako ty, také se s kytkama těžko loučím. Když už to musí být, tak je někomu dám.

    1. Když člověk přichází do let, všechno ho začíná bolet, už si Jarmilko nemohu vzpomenout, ve které je to písničce, nebo kde jsem to slyšela, potom začnou být aktuální i ty ostatní bolesti a nářky, a tím že to člověk vysloví, cítím radost a když někdo na to téma odpoví i sounáležitost a pokud je to tak dobré a pěkné vztahy převládnou i úlevu a tím si navzájem pomáháme. Děkuji

  2. Nechodí sem žádný muž?
    A kdo jsem já? Huš 🙂
    To s tím Pavlem Pavlem je vtipné… A díky za návštěvy a komentáře u mne. Jste skvělá bloggerka 😉

  3. To jsou nádherné kytky, Aničko! Byla by škoda je zlikvidovat, dala bych na radu Mimi. Mám taky jednu obrovskou kytku na verandě, už má i s květináčem metrák a vyrostla až do stropu. Zatím ještě nepřekáží, ale …

    1. Ony byly, tedy ty kytky, celé léto na balkonku, kde si vesele rostli a já to neustále říkala, sundáme je dolů, budou těžké, nějak moc vyrostly a na má slova došlo, jako samozřejmě vždy, když my ženské něco řekneme.

  4. Aničko, likvidace kytiček – to by mne taky mrzelo. Ještě, že ti poradily další blogerky! Já budu podobný problém řešit brzy! Mám JUKU v obýváku na stěně a už se ohýbá o strop. Už jsem jednou udělala z jedné dvě, ale je mi jí teď líto a jinde se mi taky nehodí. Tak uvidím, jak to vyřeším já! A jestli mohu, ani jsi nenapsala jak dopadla likvidace koberců?

    1. Dnes mám Libuško takový ten den pro sebe, a tak sedím a píši, nějak nám ta práce neodsýpá jako dřív, v neděli se u nás nedělá a dnes máme s dědou modré pondělí, koupil totiž málo něčeho na něco, nějak nerozumím co mu to vlastně chybí, nějaká stěrka na vyrovnání, BINEC jak se hezky česky říká, zítra to bude pokračovat a kytky, taháme sem a tam, jako kočka koťata.

  5. kikou mon amie ANNA

    c’est avec cette jolie citation que je viens
    te souhaiter un bon début de semaine

    mes bisous tendresse

    poutoux de Laika et calinous de Moustique

    martine

  6. Jú Aničko, u tebe je krásně. Mě se ty kytky líbí moc a moc se mi líbí i ta místnost, ve které jsou. Jsou v krásných květináčích a hezky se hodí k nábytku. Ten viditelný kousek (skříň (?) je úžasný. Jestli tě ale opravdu ty kytky tak štvou a je s nimi víc starosí než potěšení, vzala bych do ruky velké nůžky, nebo nůž, zavřela oči a květiny vynesla z domu po částech. 😉

    1. Dokonce jsem tak na ty kytky vysazená, aby moje vnučka měla v bytě jednou také květiny, začala jsem pro ni množit, a ty mě tady také zůstaly, například Tlustice, má metr na metr.

  7. V tom mojom obmedzenom životnom priestore mám niekoľko kvetov, ale nie toľko, ako by som chcela mať. Preto si to vynahrádzam počas leta, kedy mám na balkóne množstvo kvetín a pred zimou mi je ľúto, keď ich musím zlikvidovať. Aj dnes ráno som sa bola pozrieť na balkóne a okrem chryzantém a vresov mi tam ešte stále kvitnú aj letné papuľky, ako keby ani v posledných dňoch vôbec nemrzlo. Pamätám si fotky z tohto blogu, kde bola červená sedacia súprava, ktorú vidím aj na týchto fotkách. Predpokladám, že ide o miestnosť, ktorú som ja nazvala zimná záhrada. Tie veľké kvety v nej prekážajú?

    1. Základní myšlenka je sice o něčem jiném, já ti však odpovím na co se ptáš, je to jiná místnost, v patře a ty kytky takto přerostly i mě, na balkoně, který by jsi našla jako zimní fotku a překážejí opravdu velice, ono jde také o to že jsou to takové ty zlé mršky co řežou, píchají a při váze třiceti kil. je není jak uchopit, ta zimní zahrada je naplněna po okraj, zašpuntovaná a dole, aby z ní nic nevypadlo a kytky naprosto ovládly náš životní prostor, některé mám dvacet a více roků a opravdu přerostli přes naši hlavu, Monstera má metrové listy, květníky se každým přesazením zvětšují a těžknou a sil ubývá, manipulovat se s tím musí několikrát ročně, ven, dovnitř, na slunce, do stínu, a příroda si s námi hraje jako kočka s myší. Na jaře je krásně, my vše vystěhujeme na zahradu a najednou se počasí zblázní, napadne třicet čísel sněhu a my vše stěhujeme domů a opačně, ale na ty v patře už není síla, která by je dostala dolů.

      1. Našla som si u mňa odpoveď, že článok o kvetoch bol písaný v inotajoch. Ale asi to nepochopili ani viacerí ďalší čitatelia, nielen ja 😦 Teraz už viem, že týmto textom chceš povedať, že staré veci (a niekedy aj starí ľudia) niekedy prekážajú…. Nebudem to rozoberať, možno si tým myslela úplne niečo iné.
        Ale ak sa chceš naozaj zbaviť kvetov, ktoré ti už uberajú zo životného priestoru, daj si inzerát, že ich predáš prípadne podaruješ. Možno sa nájdu ľudia, prípadne inštitúcie, ktorí by mali záujem. Aha, ešte som si niečo všimla, keď som si teraz po sebe prečítala text. Tykám. Aj u mňa som si všimla, že v texte bolo raz tykanie a potom zase vykanie, či naopak? Môžeme si tykať? Aj keď sa patrí, aby to urobil ten starší a ja som vraj mladá holka, hehehe. (nepamätám si presne, ako si mi to v jednom z komentárov napísala) Ja si tu skoro s každým tykám.

        1. Máš-li zájem Danielko, na babku se můžeš podívat někde ve složce rodina, soudě tedy podle tvých fotek, vypadáš velice mladě, s tím překážením, tedy přihořívá, ne že by hořelo, co utichlo nechám spát. A s prodejem nebo darováním jsi mě nasadila brouka do hlavy, někdo s velkým bytem by třeba uplatnil, to co mě omezuje. A tykání ? Samozřejmě souhlasím, já při své sklerose stejně zapomínám, kdy a komu tykám a nebo vykám.

      2. Daniela dala dobrý nápad – inzerát o prodeji nebo darování.
        A jinak byl další dobrý nápad od Jarky – zlikvidovat ji po částech. Odřezat či odstříhat list po listu a pak kmínek a zbytek už se dá zvládnout.
        Jak myslíš, Aničko, že ořezávám vrbku? Taky neberu celou korunu velkou pilou, ale napřed zahradnickými nůžkami odšmikávám jednotlivé větvě a pak teprve jde na řadu pilka, a to kousek po kousku.
        Člověk si musí nějak poradit…
        Hezký pondělní den.

        1. Děkuji Vendy za doplnění, chtěla jsem toho dnes hodně stihnout, a tak píši a píši, po obědě jsem si chvilku zdřímla a teď jsem si vzpomněla na písmenka z minulého článku, co se ti líbila, poslala jsem ti odkaz, nepíšeš jestli jsi to zkoušela a zda ti to jde? (poradím) napiš. Dnes mám den pro sebe a zítra nebudu………. zase to tady bude jako v blázinci, budeme ještě dodělávat ty podlahy.

    1. Měřím sto šedesát čtyři cm. a Agave na stojanu je větší nežli já a stojan je z betonu, aby to neporážel vítr, tak jistě Amálko rozumíš co tou zátěží míním.

  8. To je nádherné, Aničko.
    Ty kytky jsou vážně nádherné, je vidě, že je o ně pečováno s láskou, klidně bys je mohla dávat na výstavy květin… a díky nim máš nádherný koutek domova.
    To už je tak těžké, že je nepřestěhujete?
    A tak je nestěhujte a nechte je tam, kde jsou! Nebo je to problém? Kvůli osvětlení, popřípadě chladu či teplu?
    Aničko, hezkou neděli…

    P.S. poradila bych si raz dva. Zavolej si na pomoc vnoučata. Přestaň se spoléhat na svou tvrdohlavost a houževnatos, ještě pořád ti jí zůstává dost. Je to rodina, tak ať se jako rodina chová! Jestli to dosud nedělali, je nejvyšší čas! A nechceš po nich žádné zázraky, tak co…

    1. Vzpomínám si na jeden náš minulý rozhovor, milá Vendy, tehdy jsem tě pokárala, když jsi napsala nech to koňovi, on má větší hlavu, dnes to otočím, protože někdy je lepší neřešit a nechat věci plynout, a nebo koňovi.

  9. kikou mon amie Anna

    c’est sous le brouillard que je viens te souhaiter
    un bon dimanche

    je te dépose mon petit message

    bisous tendresse

    gros calinous de ma louve Laika

    martine

    1. Je me demande souvent quel est le but de nos lettres, il est difficile de comprendre ce qu’ils interprété à tort comme celui qui parle tchèque.

  10. Chce to, milá Anno, přivolat na pomoc nějaké mládí, co má síly dost. Já jsem to vloni vyřešila dost drasticky, nechala jsem to na terase zmrznout a na jaře to zeť zlikvidoval. Něco málo jsem přinesla domů a nezalévala, přežily jen 2 kousky, které už zalévám…
    Jo, s kytkama je potíž. Já si potrpím jen na řezané, ty květináčové mě nějak neberou, ale ti co to umí, pečují o ně s láskou, ti mají pak opravdu krásně vyšperkovaný domov.

Zanechat Odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

WordPress.com Logo

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit / Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit / Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit / Změnit )

Google+ photo

Komentujete pomocí vašeho Google+ účtu. Odhlásit / Změnit )

Připojování k %s