LISTOPADOVÉ OBRÁZKY

Přijde-li tento, pro někoho nevlídný a chmurami proložený čas jen řeknu nezoufejte prosím, je tak zvláštní dívat se na červánkové nebe, chuchvalce mlh, válející se v údolí, pravda ne každý to může zažít, dívat se na něco svrchu jako já, a není s vrchu jako svrchu, na Jelení horu tedy nepolezu, požádám muže, on mě někam sveze, jen kousíček odtud a já se kochám, vtloukám si ten obrázek do svých závitů, to oslňující stříbrné nic, co vám připadá jako cukrová vata a někdy je dokonce růžovoučká a sladká jako ta, co jsme jako děti mlsali na poutích, to co z ní tedy z té vaty trčí není tak romantické a krásné, jak by se vám zdálo, ale co je za tím, nebo spíše pod tím vím jen já, neb jsem tomu věnovala valnou část svého života. Kudrnaté nabublané parou obtěžkané mraky, vystupující z příkrovu stříbřící se mlhy jsou oblaka z chladiček elektrárenských kolosů, tam dole, nevidím je, jsou tam hezky schované pod tou mlhou a já se dívám, jen na to hezké nad tím vším. Také sem tam se probojuje tím mořem stříbra některý z nejvyšších stromů a několik kopečků se také protlačilo a ten pohled, je tak blažený, že máte pocit, že svět se v tom bílém jasu utopil a vy sedíte tam nahoře v nebi.

 

 

A to moje milované středohoří si i občas namaluji, podívejte na tu krásu, je to romantický pohled na ty kulaťoučké kopečky tam někde, za ně zapadá sluníčko a na komíny se nedívejte,  je to dekorace, bez které se svět již neobejde, a já zase vidím tu vesničku a slyším, ten zvon, není jiný na světě, co tak krásně zvoní, snad ještě jeden takový jsem slyšela zvonit, bylo to na hoře Montserrat, byla právě taková mlha jakou popisuji a mám ráda, bylo to jako sen a právě ty zvony, v té mlze a mě se také zdálo že jsem vysoko nad oblaky a bylo to jako být tam v nebi. Často mě podzimní krajina inspiruje i k  takovému obrázku, ještě nemá rám, ale můj muž už má nápad a brzy to udělá.
 

o
o
odkaz:
 https://annapos.wordpress.com/2011/02/23/spanelsko/

NEBUDU CHVILKU PSÁT, ČEKÁ MĚ PŘÍJEMNÁ PRÁCE, HEZKOU NEDĚLI A BŮH VÁM ŽEHNEJ.

20 komentářů: „LISTOPADOVÉ OBRÁZKY

  1. Vlastná tvorba ma veľmi prekvapila. Ja neviem namaľovať, či nakresliť vôbec nič, tak obdivujem každého, kto to dokáže. Fotografia, kde z hmly vykúka len kúsok lesa, je veľmi pekná.

    1. Již ani nevím, co vše v životě jsem už dělala, vždy mě vše bavilo, dokonce jsem jeden čas i sochařila, jen nějak ty mé aktivity řídnou jak přibývá roků.

  2. Aničko, zaujaly mě mlhavé nápisy o mlze. Zajímavě provedené!
    Fotky se mi líbí také – připomnělo mi to fotky, které jsem viděla před časem – a fotograf fotil Temelínské věže s čmoudíky v mlze. A přes tu obludnost v jasném světle, musím říct, že ty mlžné obrázky byly úžasné.
    A ještě ti chci pochválit obraz! Nevěděla jsem, že maluješ… ale od ženy, která má tak útulný domov a pečuje o vše okolo, se dá čekat i to, že bude mít výtvarné nadání. Krajina je opravdu líbezná!

    1. Děkuji ti milá Vendy, a elektrárny jsou si podobné tím jak se to z nich valí, ta s tím sluníčkem nad Českým středohořím, to jsou Počerady, a nám tady hulí Prunéřov a Tušimice.

  3. Aničko, moc hezky jsi to napsala a ten obrázek je nádherný. Moc ráda čtu Tvá milá slůvka. Děkuji za další pěkný článeček. I já podzim miluji, ono je to asi vidět na blogu podle fotek. Krásný zbytek víkendu.

  4. Podzim mám strašně ráda, je takový poetický, i když mě v tomto čase docela prozaicky bolí klouby.
    Aničko, napsala jsi to krásně a neméně krásně jsi namalovala i svoje milované kopečky. Ty jsi patriot tělem i duší. Obdivuji tvoje vyjadřovací schopnosti, ať už je to psané slovo nebo obraz.
    Přeji ti krásný víkend. Hanka

    1. Hanko i Ježurko, počasí nás jistě ovlivní každou, někdy a to po té duševní stránce, hezky a potom také po té tělesné a s tou je to již horší, zatracené kosti, nevím sice jak, ale vědí vždy dříve nežli já jak bude.

  5. Aničko, protože to máme k sobě přes kopec, tak ty naše mlhy znám až moc dobře. Na co ale přímo zírám je to, jak umíš krásně malovat! To já bych nikdy nesvedla a máš můj velký obdiv! Až bude mít tvoje srdíčko klid a tvoje dušička pokoj a budeš se cítit doma o kousek líp, tak se zase na tebe budu těšit.

  6. An excellent weekend for you dear Anna!
    I send my love and as always thanks for sharing your friendship.
    Hugs and kisses with love and respect.

  7. coucou mon amie ANNA

    je passe rapidement étant donné que même si c’est un jour
    férié, maman doit aller en dialyse

    profite bien de ta journée qu’on nous promet ensoleillée

    mes bisous tendresse

    et les poutoux de ma princesse Laika

    martine

  8. Aničko, ty krásně maluješ! Moc hezky jsi ty mlhy na horách popsala. Musí to být náhera stát nad nimi a vidět jen vršky stromů, kopců a hor, to si pak člověk musí opravdu připadat jak v nebi. Ta mlha utlumí všechny zvuky a i ty zvony z kostelíka musí znít, jak andělské zvonění. Minulí týden, jsem dočetla poslední knihu z trilogie norského spisovatele Trygveho Gulbranssena, začíná to knihou Vane vítr z hor …., bylo to nádherné čtení z prostředí statku v horách uprostřed hlubokých lesů. Moc by mě lákalo aspoň chvilku takto žít, ale jsem rozmazlený městský člověk, možná si tento život hodně idealizuji. 😉

    1. Mám také ráda severské příběhy, a také mě to ovlivnilo, na zbytek života, i když jsou chvíle, kdy si nejsem tak docela jista, že to tady vydržím do konce, je to někdy těžké, když napadne jeden a půl metru sněhu, tak bych i utekla.

  9. Mlhy mám ráda leda tak na obrázku nebo při pohledu z okna. 😀 Jinak je moc nemusím. Tvůj obrázek se mi líbí. 🙂
    Aničko, děkuji za modlitbu, já klekat nebudu, to mi nešlo ani se zdravými koleny. Doma mi pomůže manžel, je už také v důchodu. A já leduji a polohuji.
    Přeji hodně zdaru při té hezké práci, co tě čeká. 🙂

    1. Je pravda, že na horách je to trochu jiné, sluníčko stlačí mlhu do nížin a vám tam dole není zrovna příjemno, ale tady to vytváří zajímavé úkazy, a jsou hezké, jen jsem líná je nafotit, nebo zrovna nemám čím, tady bych potřebovala tebe a Hanku a Jarku, vy by jste se krásně uměli realizovat, já vždy když vidím něco hezkého, samozřejmě, nemám foťák u sebe, je to zákon schválnosti.

    1. Je tady krásně Naďo, na druhou stranu ale moc velké ticho a potom si takhle smutním a vezmu štětce, často již dlouho zatvrdlé a něco si namaluji, až přejde, ten chaos v našem domě, tak nafotím i jiné své obrázky.

  10. Juj, aká to tajnostkárka… a že príjemná práca a nenapíše nič viac 😦
    Prajem Ti to milá Anna a dúfam, že nám zvedavkám dáš o sebe a o „tom“ vedieť….
    Eva

    1. Rozhodli jsme se s dědou, že vyhodíme všechny koberce, jsem šťastná, že konečně bude konec s luxováním prachu z těch starých hadrů a moc se na to těším, místo nich se budou pokládat podlahy. A tak až to na plno vypukne, bude tady velký binec, a i počítač budu muset odpojit.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s