STARÉ ZVYKY

A začneme se těšit na vánoce.

Jeden sváteční ubrus okousala naše pipinka, to je náš pes, druhý jsem propálila já, třetí adventní věnec, buďte opatrní, já mám také už jen jeden a tohle je dopis Ježíškovi. Milý Ježíšku, sice ještě nejsem tak úplně bez ubrusů, nějaké oprané ještě mám, ale potřebovala bych jeden hezký sváteční a když už budeš tak hodný hlavně bych si přála, aby jsme se tady na vánoce, všichni pěkně pospolu sešli a krásně oslavili tvé drahé narozeniny, byl by to pro mne nejkrásnější dárek, rozkrojili by jsme si jablíčko, a podívali se na svou krásnou hvězdičku, Markétka by zatřásla bezem a zeptala se, kde že štěká ten pes, co je její milý dnes, hodila by škrpálem a špička by jí ukázala dům, kam se vyvdá, pohráli si s olovem, a svou fantazií, a hádali z odlitků staré i nové, pobavili se při těchto starých pohanský zvycích, rozlouskli by jsme oříšky, dali do nich svíčičky a já bych doufala že ta má dohoří první, že mě tady můj drahý muž nenechá, pomodlili by jsme se, za ty co již s námi nejsou a šli na půlnoční, mrazivou nocí, pod nohama by nám křupal sníh a nebe by bylo plné jiskřících démantů, Martinovi by zase zhaslo světlo Betlémské, jako každoročně, v kostele bychom si zazpívali, “ Narodil se Kristus pán, veselme se, z Růže kvítek vykvet nám radujme se“ ……….Prosím Ježíšku, že splníš mé první adventní přání ?
Ať je i vaše první přání splněno, to vám všem přeji z celého srdce.

Trochu radosti

Tak a je to zase tady, mě to připadá jako by na nás dolehla nějaká epidemie, maminka táhne za sebou děcko, škube mu ručičkou, vleče ho jako kus hadru, chápu ji je smog, doba depresí, předčasného shonu, a potom je vidím v oddělení hraček, jak se ho se zarputilým výrazem ptá, tak co tedy chceš od Ježíška,  Já bych tedy nechtěla nic, být tím dítětem a vůbec se nedivím že se mračí, na mámu, která chudák ani neví proč ty vánoce vlastně budou a proč ten shon, když nejsou peníze, a cit pro dětské sny, se ztratil někde v nacpaném autobuse plném zapařených kabátů. Děti se netěší, nehrají si, na ulici je nikdo nepustí, nějaký vagabund by jejich beztoho vratký charakter, mohl zkazit. Tvrdá slova říká ta zarputilá babka v čase předvánočním, ano rádoby navozená atmosféra nepřináší žádané ovoce, PROČ ? Zatím je brzy na přetvářku zvanou vánoční idylka, a jak jinak nazvat to co mnoha lidem nic neříká, čas adventní je pro ně jen něco nepříjemného jako ten úklid, co je nutno vykonat, úklid ve svém nitru dělá málokdo. Pro věřící je důležité uklidit si především v sobě, smířit se se svými špatnostmi, odpustit si je a věřit, že mě budou odpuštěny a s pocitem radosti se těšit na nejkrásnější křesťanské svátky, těšit se klidně, tiše, s pokorou, a neokázalými nároky. Být spokojen s tím co mám, a dát jen co mohu a z láskou a péčí dát těm malým dětem více pozornosti a méně drahých dárků. 

Kontrasty Ameriky

Podívám se očima našich iluzí, o této zemi zaslíbené, Mnoho lidí má mylné představy a já je uvedu na pravou míru, pomocí dostupných možností. Není nutné procestovat celé státy, abychom si utvořili obrázek, Google nám ukáže, přesně to co je zajímavé, stejně tak i to co je krásné a mohli bychom takto cestovat do nekonečna, po takřka celém světě, já ale vyberu, to co zajímá mě, a budu se těšit, že to zaujme mnohé.

Samozřejmě, kam jinam přiletíme, nežli na Kennedyho letiště v New Yorku, někam přiletět musíte, jízda autem odtud, nebo tam, pro malého čecháčka, jak říká můj muž zážitek nadosmrti, deseticentimetrové boční rozteče, a šesti proudé kolony jedoucí sto kilometrovou rychlostí, nepřipouští žádný omyl v odbočení, motat se v tomto labyrintu na vždy se nedoporučuje, nebudu vám toto město ukazovat, jeho mrakodrapy zná každý, pojedeme někam jinam. Bílé pláně, nedaleko Stříbrného jezera, to je to co mě bude v této chvíli zajímat.
A také se podíváme do Stamfordu, do  hlavního města to je co by kamenem dohodil, tak do slova tedy ne, ty vzdálenosti jsou tam trochu jiné, ale s politováním ukáži spíše tu odvrácenou tvář, to aby jste ztratili trochu iluzí. Nebojte se ta ekonomika ??? se zvedne, i když to vypadá tak na dvacet let…… Co jde dolů. Obraz je poněkud zanedbaný, ošuntělost není jen zdánlivá, na mnoha místech je znatelná ekonomická nedostatečnost, a stáří této neudržovanosti se mně jeví na deset a více let.


 

Ještě daleko hůře to vypadá víc na jih, ve státě Louisiana, a město samotné kolébky Černošské hudby, New Orleans, je na mnoha místech tak říkajíc v rozkladu, někdy to sice vypadá že se bourá, aby se stavělo, ale trvá to již dost dlouho a úpadek mnoha čtvrtí, kdysi zřejmě dost populárních, je zjevný. Že dosluhují nejen chaloupky strýčka Sama, se přesvědčte na vlastní oči na Google Earth. Říkám si tady přece nikdo nebydlí, ale ano bydlí, lidé na jednom obrázku vpravo dole sedí skupinka, dobře se podívejte. V době kdy jsem začala tento server navštěvovat, mě vždy vrtalo hlavou jak je možno docílit aby na ulicích nebyli lidé, až můj manžel mě vyvedl z omylu, když se vrátil ze států poprvé, žádní tam prostě nejsou, pěšky se nechodí, mimo špičku, ráno a večer, kdy jdou do a z práce není nikde živá duše, jednou jsem takto prozkoumávala jedno město a odhadem jsem v oné megapolis která se rozkládá v podhorské rovině, napočítala asi padesát lidí, v době kdy se u nás tato zajímavá akce konala, jezdil vůz a fotil, těch pár míst, která jsou u nás zmapována, bylo lidi vidět všude, to se ovšem začíná měnit, například po setmění není nikde živá duše, myslím že kdyby dnes Google tuto akci zopakovalo, bylo by všude také vymeteno, čím to asi je, že lidé jsou zavřeni ve svých domech. Praha, která tuto vymoženost má a na obrázky se můžete podívat, v té době když se to dělalo, byla plná lidí a turistů.. Opticky se jeví naše životní úroveň srovnatelná, ale nemusíme pochytit každou blbost, která se kde vyskytne néééé.

U jezera tam se žije lépe.
odkaz : https://skydrive.live.com/?cid=d85a5621ed43d02b&sc=photos#!/?cid=d85a5621ed43d02b&sc=photos&nl=1&uc=14&id=D85A5621ED43D02B%215459!cid=D85A5621ED43D02B&id=D85A5621ED43D02B%215473&sc=photos
Co umí živel.