Austrálie 2

Cestuji prstem po mapě a jsou to pohledy zajímavé, rozlehlost a malé množství lidí, žijících na kontinentu umožňuje velkorysé řešení Soustavy dobře udržovaných silnic, které neničí rozsáhlá síť kamionové dopravy, města se mě jeví velice tichá a klidná, život musí být příjemný. Dost podrobně jsem si prohlédla hlavní město Cenberru pro nás nezvykle velké prostorné přírodní scenerie a rozsáhlé parky, působí dojmem venkova a kultura života a životní prostředí, jsou zřejmě na vysoké úrovni.

Když jsem na Google prohlížela okolí tohoto centra Cenberry, velice mě překvapilo to že tam nejezdí téměř žádná auta, fotka na kterou se díváte je zřejmě velice stará, soudím podle tipu auta, Google to nasnímala v letošním roce a provoz tam nebyl o mnoho hustší, z toho soudím že vzduch tam je velice čistý a životní prostředí zdravé a vážení oni tam ještě berou přistěhovalce, až budete chtít utíkat z civilisace !!! Dám sem ještě nějaké autentické střihy i s blízkého okolí hlavního města, a nějaký snímek OD profíků.
 

Obrázky jsou, v zelené zóně, mezi horami a mořem a tam všude je zřejmě příjemné klima a sami dobře vidíte že se tam žije, bydlí, a pobývá moc pěkně, místa k žití jsou příjemná, moc průmyslu a ekologicky zničených míst, jsem tam nenašla, ale přece jen jsou, asi jako všude, snažíme se jako lidstvo s té naší planety vyždímat co se dá, po nás potopa, je dobře, že Austrálie je procentuálně proti jiným kontinentům čistá. Budete-li si prohlížet, zelené zóny kolem moří a oceánů, tam všude se život koncentruje, ale je to  pro nás tak řídce, že se nám může zdát prostor nekonečně krásný a bez lidí.





Opustíme tato pohostinně vypadající místa a podíváme se přes vrchovinu a národní park Kosciuszko do centrální Australské pustiny, ta se nám tak příjemná zdát již nebude a život tam bude asi dost těžký, ale i tam žijí lidé a jsou tam překrásné přírodní zajímavosti.
Charlotte Pass Lookout, Kosciuszko National Park




Ranč je jeden od druhého dost vzdálený a tak malé letadlo je takřka nutností, a déšť na který se mnohdy čeká měsíce je požehnáním pro lidi i zvířata, většinou se chovají ovce a hovězí dobytek. Jeden čas u nás běžel docela pěkný seriál o takovém životě, nevím sice jak se to píše Mec Laudovy dcery, několik dílů jsem sledovala a zdál se být dost přesvědčivý. Na první fotce po opuštění pohostinné krajiny. je vrtná stanice v písečné bouři.

Peak Hill gold mine

 V povzdálí, typický ranč

Vzdálenosti jsem odhadla podle měřítka, dvě stě kilometrů, na žádnou světovou stranu, nikde ani živáčka, jen oplocené pastviny a za domem malé letiště. A děti jsou, buď v internátních školách a nebo se učí doma, pomocí internetu, nebo dokonce, jen vysílaček, pokud navštěvují denně školu, samozřejmě nosí uniformu jako v Anglii, věřím že našim dětem by se to moc nelíbilo, nemohli by se předvádět, kdo je z jaké kasty bohatých, a nebo jak se to dnes říká je socka, já bych schválila uniformy i u nás. ono to ale není tak jednoduché, rodiče musí dost často a dost daleko dovézt děti ke komisi, k přezkoušení a ta pravidla jsou přísnější nežli při pravidelné docházce. Pokud je škola poblíž, vozí děti školní autobus a děti nemají na vybranou, má li maminka cestu kolem školy, a dítko je ochotná dovézt, je nutná omluvenka, pro řidiče, ten totiž, za děti zodpovídá, až ke dveřím školy a tam si je přeberou učitelé a vychovatelé a zodpovědní jsou za výchovu po celou dobu, kdy je dítě v budově školy a nežli je autobus zase dopraví až před dveře domu a předá je rodičům a to je mnohdy, až večer, děti se účasní sportu, tance, hudby, zpěvu, za vedení odborníků, takže domů se jim mnohdy ani nechce, doma je čeká práce na farmě, jak to dříve bývalo u i nás.

Tady jsou nějaké přírodní raritky, které jsou cílem výprav po Austrálii, a pokud budete mít ještě zájem, podíváme se společně na ta nejslavnější místa, jako je Uluru, Dandy, Darwin a mořské pláže, s vlnami a  sportem za kterým jezdí celý svět s prknem na zádech.



 
 

Darwin po cyklonu. Oceán není jen tichý.

Austrálie-PRSTEM PO MAPĚ

Nikdy jsem tam nebyla, ale moji přátelé ano, je to již dost dávno, a i mé vzpomínky na to vyprávění jsou již nějak zamlžené, byli tam jen krátkou dobu po revoluci a centrálním mým pocitem z jejich nadšení je to že si pochovali medvídka koalu a to jak nadšeně vyprávěli, jaký je to krásný pocit mít na rukou tohle milé zvířátko. To že jsem jim nadšeně přitakávala, ve mě i po tak dlouhé době budí pocit studu za  sebe samu, v různých dokumentech jsem se později dozvídala jak tato ubohá krásná a milá zvířátka touto komerčně zaměřenou atrakcí trpí, oni totiž když my jsme vzhůru spí a celý den jak jdou z ruky do ruky jsou stresováni, až z toho umřou. Nejsem zlá ženská, mám jen ráda když je příroda i člověk svobodný a není vázán pokrytectvím.To se od té doby velice změnilo, Austrálie je dnes jednou ze zemí které velice dbají o ekologii a ochraně zvířat, dnes dávají přednost, před turismem a to je přesně to z čeho já mám radost.
Filmy jako Krokodýl Dandy, nám nějak tu zemi přiblížili, ale stále nemáme ani ponětí o způsobu života, jakým tam lidé žijí, občas zajdu na blog jedné mě blízké duše a dívám se na fotky ranče a přírody tam kde je dnes doma, kde má své děti a vnoučky, kteří jsou již Australany v pravém smyslu slova. A proto že jsme babka zvědavá a paní nepíše kde žije, jen jak se jmenovalo město kde byla nakupovat, tak jsem neváhala a šup na Google a našla jsem, je to malé městečko s takovou tou atmosférou, pro nás trochu exotika, jako ve filmu. 

Milé Elle pro radost sem dávám vesničku Bredbo, je to nejblíže kam se s Google dostanu, je tam křižovatka a k vám do Jerangle je to pouhých dvacet devět kilometrů, tam ještě Google nedojel, je mě to líto, také mohli popojet o ten kousek dál, i tak je vidět jak je tam u tebe moc hezky a je to i trochu podobné jako v Česku, moc tě zdravím do Austrálie , má milá a objímám na tu obrovskou dálku. Tak jsem tu tvoji vesničku hezkou střediskovou přece jenom asi našla.
 Milá Ello, možná že i tohle místo moc dobře znáš ?


 

 


Místo je pro Austrálii netypické, příroda je krásná a to že teď v této době mají jaro,a začínají tam kvést kytičky, které u nás budou kvést za půl roku a vůbec si nemohu srovnat v hlavě, jestli to není tak, že kvetli před půl rokem.  TAK CO, CO MYSLÍTE ? JAK TO TEDY JE ? JE TO JARO MINULÉ NEBO BUDOUCÍ ? Mnozí se v poslední době soustřeďíte na různé hádanky, tak vám tady také jednu dávám, jak se tedy točí ? a vychyluje svou osu, ta naše matička země ?

S HÁDANKOU JSEM ŽÁDNÝ VELKÝ ÚSPĚCH NESKLIDILA
JE TEDY NA VÁS, ABY JSTE SE PODÍVALI, JAK JE TO S TÍM JAREM U PROTINOŽCŮ odkaz : http://cs.wikipedia.org/wiki/Nebesk%C3%A1_sf%C3%A9ra
Posoudit, jak křehká je rovnováha přírody na této krásné planetě, vzdálenosti ve vesmíru jsou v řádech stovek milionů kilometrů, a na  jak malém rozdílu vzdálenosti od slunce záleží naše bytí, či nebytí, posuďte sami.

Obrázky které jsem udělala na Google jsou krásné pohledy do městečka kam blogařka jela nakupovat a chci vám ukázat, jaké to v různých místech Austálie je, jak tam lidé žijí, jak bydlí a přesto jak je to pro nás místo vzdálené, jak prostřednictvím počítače, k sobě můžeme mít blízko. Bude-li vás to zajímat a bavit, mohu vám dál vyprávět o tom co je možno se dozvědět a vidět a poznat i o tak vzdálené zemi, nebo spíše a lépe řečeno kontinentu.



Hlavní město by vás mělo překvapit a přímo šokovat, je to rozlehlé, rozprostřené uprostřed přírody, pozemky na bydlení jsou velké prostorné zahrady, ve volné přírodě, nikdy by jste neřekli, že jste uprostřed velkoměsta, které je i hlavním městem kontinentu. 

Cenberra jako hlavní tepna zelené části kontinentu je spravována jako jedna velká přírodní scenerie, mě to přímo šokovalo, je to příroda obklopená městem, nebo obráceně ?